slowczech

Čauwec, jak to jde? Dneska pro tebe mám hezký příběh. Je krátký, ale plný zajímavých slov. Obsahuje 11 perfektivních sloves. Nejdřív ti přečtu příběh a potom o něm budeme společně diskutovat, co ty na to? Tak, jdeme na to! *** = Je mi 15 let a jmenuju se Tomáš. Jsem ajťák – ještě nejsem profík, ale moc mě baví programování. A už vím, co chci dělat, až budu velký. Až mi bude 18, založím IT firmu. Nevím, jestli založím firmu v Česku nebo v zahraničí. Uvidím. Mezitím vystuduju školu. Až vydělám první milion, najdu si manželku. Najdu si inteligentní ženu, která mi pomůže vychovat moje děti. Společně vychováme pět dětí. Chci mít velkou rodinu. Taky budeme mít krásný velký dům. Ještě nevím, jestli koupíme nějakou ruinu a tu opravíme nebo jestli postavíme nový dům. Uvidíme podle aktuální finanční situace. No a nakonec budeme žít v klidu a míru. To je představa mého ideálního života. Tento příběh je samozřejmě fiktivní a trošku zvláštní. Ráda píšu zvláštní příběhy, haha. Nedávno jsem dokončila video kurz na téma české prefixy, kde je 10 videí a potom 10 příběhů, 10 audií a cvičení,… které všechny obsahují prefixy. Jeden příběh, jeden prefix. A každý příběh je úplně jiný. Protože když se chceme učit nové věci, je dobré mít velmi bizarní příběhy. Mozek má rád bizarní věci, že jo? Video kurz je formou 20 denní challenge, takže máme společné datum otevření skupiny. První kurz začíná oficiálně na konci listopadu. A další bude příští rok, na konci února 2022. Ale zpátky k našemu příběhu. V tomto příběhu jsem použila slovesa: založit firmu, uvidět, vystudovat školu, vydělat první milion, najít si manželku, pomoct vychovat děti, koupit ruinu, opravit ruinu, postavit nový dům,… no a to je všechno. Celý příběh je v budoucnosti, všechna slovesa jsou v budoucím čase. To znamená, že se to stane. Je jisté, že tak bude vypadat budoucnost. Tomášovi je dnes 15 let a říká, že až mu bude 18 let, založí firmu. To znamená, že za tři roky chce založit firmu. Už teď ví, že to udělá. Nemá pochybnosti. Ta firma bude existovat a basta. Proto používá slovo “založím”, protože to je perfektivní, takže má konec. Potom říká, že vystuduje školu. To znamená, že už teď ví, že tu školu dokončí. On ví, že bude mít titul, je to v jeho plánu. Takže zase, používá slovo “vystuduju”, tedy perfektivní verzi. Když naopak řeknu, že příští rok budu studovat Masarykovu univerzitu, tak nevím, jestli budu mít titul. Nevím, jestli tu školu dokončím. Jenom vím, že budu pár let chodit do školy a studovat. “Studovat” je imperfektivní sloveso. A co se teď stane, když se přesuneme do roku 2071? Tomášovi je 65 let a popisuje, jaký byl jeho život. Musím říct, že všechno, co si naplánoval, se splnilo. Všechno šlo podle plánu. Takže Tomáš říká: Je rok 2071. Když mi bylo 18, založil jsem IT firmu. Nejdřív jsem nevěděl, jestli založím firmu v Česku nebo v zahraničí. Nakonec jsem založil firmu v Česku. Mezitím jsem vystudoval školu. Když jsem vydělal první milion, našel jsem si manželku. Našel jsem si inteligentní ženu, která mi pomohla vychovat moje děti. Společně jsme vychovali pět dětí. Chtěl jsem mít velkou rodinu. Taky jsme měli krásný velký dům. Dříve jsem nevěděl, jestli koupíme nějakou ruinu a tu opravíme nebo jestli postavíme nový dům. Nakonec jsme podle naší finanční situace koupili ruinu a tu opravili. No a dnes žijeme  v klidu a míru. Tak co, cítíš, že všechno, co Tomáš chtěl, se splnilo? Měl plán, že něco udělá a to taky udělal. Poslední věc, která je důležitá, ale současně velmi jednoduchá. V češtině nemáme “časovou souslednost” (to je sequence of tenses). Takže když anglicky říkáme: I didn’t know whether I would found a company in the Czechia or abroad, česky nepoužíváme “would”. Česky máme pořád klasický budoucí čas. Takže: I didn’t know whether I will found a company in the Czechia or abroad = Nevěděl jsem, jestli založím firmu v Česku nebo v zahraničí. Nebo další dva příklady: V televizi včera říkali, že dneska bude pršet. Šéf mi řekl, že peníze poslal minulý týden. Jak vidíš, používáme klasický minulý nebo budoucí čas. Nepoužíváme kondicionál nebo past perfect atd. To je dobrá zpráva, ne? No, tak to je ode mě dneska vše. Jak jsem říkala – na konci listopadu začíná nový video kurz o českých prefixech – 20 dní, 10 prefixů, společná práce ve skupině. Všechny informace jsou v e-shopu slowczech. Doufám, že tě v kurzu uvidím, ať už teď nebo příští rok. Měj se hezky, uč se česky! The post (231***) Založím firmu (story using perfective verbs only) appeared first on slowczech.

Eliška: Předtím, než začneme, ti chci říct, že 28. října začínají netradiční kurzy pro netradiční studenty. Proč netradiční? Podívej se na www.slowczech.com/netradicne2021. Jeden netradiční kurz o Czech pop culture pro tebe má taky báječná lektorka Petra. Petra moc ráda učí děti, ale hlavně pokročilé dospělé. Navíc Petra má už děti teenagery (puberťáky), takže jestli ti taky není 18 let jako mně nebo jako Petře, s Petrou se naučíš taky Czech pop culture z 90. let, kterou znají všichni Češi. *** Petra: Ahoj! Ahoj, vítej u další epizody ze série Rozhovory s Čechy neboli rozhovory v “real Czech”. Dneska si budu povídat s Matějem. Matěj je začínající youtuber. Odkaz na jeho tvorbu najdeš dole pod audiem. Užij si dnešní rozhovor!             Tak, ahoj Matěji.   Ahoj.   Děkuju, že sis udělal na mě dneska čas. A Matěji, prosím Tě, kolik je Ti let?   Je mi 12 a tři čtvrtě.   12  a tři čtvrtě. Já jsem slyšela takovou novinku, že ses rozhodl začít dělat videa na youtube.   Jo, začal jsem natáčet vlastně stavění lega a takové různé podobnosti.   A co to znamená “takové různé podobnosti”? Co tam děláš?   No, jakože třeba teďka budu i natáčet, co všechno zvládne takové elektrické lego auto, jakože jak dokáže dojet a takhle,  co všechno vyjede.   Ehm. Já se přiznám, že o elektrických lego – autech nevím vůbec nic. Jak to funguje? To je na baterky nebo to je…   To je vlastně na baterky, že …to se normálně postaví to auto, v tom jsou normální ozubený kolečka a navíc je tam ještě motor, který s nima točí nebo zatáčí.   Ale normálně si koupíš jako lego, které si postavíš. Jo.   Normálně se koupí krabice lega, kde to přímo už všechno je. Podle návodu se to sestaví a pak se s tím jezdí.   No a co budeš dělat na těch videích? To budeš tam sestavovat nebo….?   Teďka zatím jsem dělal jenom to, že jsem to prostě… pod telefonem, pod kamerou stavěl…a ukazoval, co to umí.   Takže ty jsi na tom videu přímo stavěl ten model.   Ano.   Takže  to bylo – byla taková ukázka, jak to má vypadat, jak se to má postavit.   Ano.    Aha… to je docela drahé, takové modely, nebo…stavíš je třeba víckrát? Že to pak rozložíš a postavíš znova? Když se to video třeba nepovede.   No, to se mi několikrát stalo, že to ten telefon natočil vzhůru nohama a na výšku. Ale já to potřebuju vlastně na šířku a já jsem to celé lego měl postavené, takže jsem ho musel znovu celé rozložit …..a udělalo se to znovu eště 3x. Takže jsem to místo 15 minut natáčel asi hodinu.   Aha:-)   A to finální video trvá potom 15 minut, když se to podaří, tak nějak.   No, když se to 15 minut natáčí, tak já to stavění zrychlím, takže je to pak třeba jenom čtyři minuty dohromady. Takovej průměr.   A jaké jsou Tvoje další plány…co se týče tady youtube videí? Bude to zase lego nebo něco jinýho?   No, chtěl bych potom mít možná ještě jeden kanál, kam budu natáčet pokémony…aha…no a na tenhle kanál budu chtít natáčet jakože novější lega a co budou v obchodě a takhle. Už si na jedno velké šetřím…peníze.   Jasně. A to pak taky bude na youtube?   Snad jo, snad se mi to povede.   Natáčíš sám nebo Ti někdo….točí?   Natáčím to celé sám, aji to celé stříhám sám...ehm…ty jo, tak to Ti držím palce.   A ti pokémoni…to bude o čem?   To bude asi o rozbalování. A kdyžtak říkám, co ty karty umí a takhle.   Takže nám představíš pokémonové karty.    Jo.   Jo, super.   Tak jo, děkuju Ti mockrát.   Nemáš zač.    Přeju Ti hodně štěstí.   Ahoj.    Čau.    Líbilo se Ti audio? Matějův odkaz na youtube je tady. Líbí se Ti materiály slowczech? Sleduj nás na FB a Instagramu a samozřejmě na našich stránkách! Také budeme rádi za finanční podporu. Můžeš být Patronem slowczech na www.patreon.com/slowczech. Tvůj příspěvek na Patreonu financuje provoz webu slowczech a provoz podcastu. Díky moc! The post (230****) Petry rozhovor s Matějem o Legu appeared first on slowczech.

Pozor pozor, 28. října začínají netradiční kurzy pro netradiční studenty. Jenom 2 nebo 4 týdny, ale proč netradiční? Protože ty jsi netradiční student a my ti chceme nabídnout něco atypického. Určitě se podívej se na www.slowczech.com/netradičně2021. No, a dnes pro tebe mám moc hezkou epizodu. Myslím si, že se ti tato epizoda bude líbit. Je to prostě epizoda ze života. A slowczech je především komunita, která tě učí češtinu, kulturu a slova ze života. Podívej se na www.slowczech.com, na YouTube a na Patreon. Protože na Patreonu najdes downloadable transcript with translated vocabulary. Takže na Patreonu najdeš přepis této epizody se slovníčkem a to vše v krásné PDF verzi. Možná už to víš, možná ještě ne. Ale… budeme… mít… miminko! V prosinci se nám narodí malé miminko. Moc moc moc moc… se těším. Bude to ten nejkrásnější vánoční dárek na světě. No, jinak… taky můžu říct: Jsem těhotná nebo: “Čekáme miminko”. Takže ještě jednou… Dobrá zpráva – čekáme miminko! Jak mi je? Jak se cítím? Cítím se opravdu skvěle. Moc si těhotenství užívám. Těhotenství je ta doba, kdy jsem těhotná – je to 9 měsíců (nebo 10 lunárních měsíců, tj. cca 40 týdnů). Cca znamená plus mínut nebo cirka nebo přibližně. Takže těhotenství trvá cirka 40 týdnů. Musím říct, že v prvním trimestru jsem byla hodně unavená. Ale nebylo mi špatně / nebylo mi zle. Některé ženy hodně zvrací. Já jsem jenom neměla chuť na věci, které jím nomálně. Neměla jsem chuť na ovoce, neměla jsem chuť na zeleninu, neměla jsem chuť na tvaroh nebo jogurty. Neměla jsem chuť ani na čokoládu! 3 nebo 4 měsíce jsem neměla čokoládu, to je divné, co? A taky jsem asi měsíc měla chuť na obyčejný český chleba s máslem. Nic víc, haha. Normálně totiž chleba nejím. Takže, cítila jsem se fajn a řekla jsem si, že se nebudu stresovat. Nejsem typ člověka, který čte tisíce článků a který hledá všude informace. Prostě poslouchám svoje tělo – moje tělo nejlépe ví, co potřebuje. A já ho umím poslouchat a dát mu to, co chce. Takže v prvním trimestru jsem například vůbec necvičila, vůbec jsem nedělala žádný sport. Jenom jsem jezdila do práce na kole a někdy jsem chodila pěšky. A hódně jsem spala, fakt skoro každé odpoledne jsem 1,2 nebo 3 hodiny spala. Dlouho jsem měla malé bříško a to bylo fajn. Bříško, to je malé břicho. A slovo bříško používáme hodně u dětí nebo u žen, které jsou těhotné. Je to milé slovo, pozitivní slovo. No, takže jsem měla malé bříško asi polovinu těhotenství. Pak jsme na začátku září jeli na dovolenou do Řecka a bříško vyrostlo. Bříško je teď ve třetím trimestru už docela velké a jde dobře vidět, že jsem těhotná. Ale popravdě to je docela výhoda. Všichni jsou hrozně milí a to je v Česku docela výjimka. Na konci druhého trimestru pro mě začalo být těžké chodit na procházky delší než 5km. Jednou mi nebylo dobře. Na jedné procházce jsem měla pocit, že omdlím. Omdlít, to znamená, že nemám dost kyslíku (kyslík, to je chemicky O2 a kyslík potřebujeme k životu). Takže omdlít znamená, že nemám dost kyslíku a spadnu na zem. Často princezna omdlí, udělá Aaaaaah a potom nereaguje, ale nespí, jenom omdlela. Ale jak jsem říkala, celkově se cítím skvěle. Žádné problémy nemám, takže nemám rizikové těhotenství. Jsem šťastná a spokojená, moc nepracuju, hodně poslouchám svoje tělo, které je někdy aktivní a někdy spíš pasivní. Můj partner se na miminko taky moc těší, moji rodiče se taky moc těší, moji kamarádi se taky moc těší. A jestli ty taky máš nebo čekáš miminko, můžu udělat víc epizod na tohle téma. Napiš do komentáře na www.slowczech.com pod transkript této epizody. A na konec pro tebe mám zajímavé věty v češtině. Víš, jak jsme řekli rodičům a kamarádům, že budeme mít miminko? A jak můžeš česky říct rodině a kamarádům, že budeš/budete mít miminko? Nejdřív řekneš: Máme pro vás dobrou zprávu. Nebo: Něco vám chceme říct. A potom můžeš říct jednoduše: Budeme mít miminko. nebo: Čekáme miminko. Nebo žena může říct: Jsem těhotná. Nebo se také někdy říká: Brzy budeme tři!  Reakce je samozřejmě: Gratuluji! Gratulujeme! Nebo česky: Blahopřeji! Blahopřejeme! Blaho, to znamená anglicky joy nebo bliss nebo well-being. A proto přejeme blaho, tedy blahopřejeme. Jestli máš těhotnou kamarádku, co jí můžeš kdykoli říct? Například hezké věty jsou: Máš moc krásné bříško! Nebo Těhotenství ti sluší! Nebo Ty celá kveteš! (to znamená, že ta žena kvete jako květina, protože je krásnější a krásnější). Takže: Ty celá kveteš! Nebo: Ty úplně kveteš! Co ještě můžeš kamarádce říct? Ty celá záříš! (to znamená, že je optimistická, veselá, krásná, usměvavá… zářit, to znamená ukazovat nebo vydávat světlo a teplo, slunce září, hvězdy září, diamant září, optimismus září, úsměv září,… Takže: Ty celá záříš! Nebo: Ty úplně záříš! Jinak jsem nedávno na Facebooku a Instagramu publikovala video, kde mluvím o miminku. Podívej se na to video (link je v transkriptu této epizody) a uvidíš můj pupík Pupík, to je milé a neformální slovo pro bříško. A jak jsem říkala, bříško, to je milé slovo pro břicho. Břicho je neutrální slovo, které použiješ u doktora nebo obecně, když chceš říct, že tě bolí břicho. A to je ode mě dnes všechno. A jeden tip nakonec – víš, že je lepší být v kontaktu s češtinou 2, 3 minuty denně než 60 minut týdně? Podívej se na náš Instagram. Každý den tam je něco nového, každý den je tam story od jiné lektorky. A taky můžeš odebírat slowczech newsletter. Tam jsou další tipy, triky a důležité informace a tak dále, a tak dále. Tak,… měj se hezky, uč se česky a čau! The post (229**) Eliška: Budeme mít miminko (phrases) appeared first on slowczech.

Transkript je dostupný pouze pro Patrony. Ahoj, dnes pro tebe mám 1. část dlouhé improvizované epizody. Jedná se o stoprocentně improvizovanou epizodu, která má 2 x 30 minut. O čem mluvím? Proč jsem se začala učit arabsky? Jak vypadá arabština? Co je moderní arabština vs. dialekt? Jaký dialekt se učím? Čím je specifický? Proč? Je arabština podobná češtině? Jak jsem hledala lektora? Proč jsem nemohla žádného kvalitního lektora? Proč jsem zkusila 13 lektorů? Jaký problém jsem měla se svým posledním lektorem? Co funguje a co nefunguje, když se učím jazyk? Proč se nechci učit číst a vyplňovat gramatická cvičení? Co potřebuji jako student jazyka? Co musí umět dobrý lektor? Jaký vztah by měl mít student a lektor? Jaké knihy jsem zkusila? A co další zdroje? Jak zůstat v cílovém jazyce? Jak se učím arabsky dnes? Proč mám ráda krátké 15 minut dlouhé lekce a to denně? Napiš mi do komentáře, jestli se ti taky líbí improvizované epizody. Chceš pomoct slowczech? Napiš nám REVIEW na Google Maps nebo se staň naším Patronem. To nám moc pomůže! The post (228**) Elišky improvizace o její arabštině (část 1) appeared first on slowczech.

Nazdárek, jak se daří? Dneska pro tebe má Petra už druhou epizodu ze série diktátů. Diktát, to je text, který Petra diktuje pomalu a ty posloucháš a píšeš a trénuješ tak svoji psanou češtinu. Jestli ti podcasty slowczech pomáhají vylepšit tvou češtinu, napiš nám review na google maps, to budeme fakt rádi. A nebo se staň naším patronem na www.patreon.com/slowczech. Jestli tě zajímá teorie k tomuto diktátu, podívej se do transkriptu této epizody na webu slowczech. Tak, a teď tedy Petra a její gramatický diktát. Ahoj, tentokrát bude diktát gramatický a bude se týkat sloves v minulém čase. Nejprve přečtu celý text a potom budu číst pomalu. Neviděla jsi to modré auto, které stálo blízko našeho domu? Pavel přišel pozdě, protože ho zdržely v jídelně holky ze třídy. Tyhle noviny vycházely každý týden. Myslím, že to byla náhoda. Přihlásilo se mnoho studentů. Jan a Jitka se vrátili z dovolené, ale jejich děti tam zůstaly. Nakonec bylo jen málo komplikací. Na představení přišlo 78 diváků. Holky, proč jste nepočkaly na Petra? Bolela mě hlava. Novináři nevěděli, kam se ve firmě ztratilo pět miliard. Trička stála 500 korun. Stály tam čtyři autobusy plné turistů. Tento týden do našeho obchodu přišla nová, krásná saka. Všichni studenti byli trpěliví a pilně studovali jeden z nejtěžších jazyků. Eva dávala svým dětem dobré rady. Tyhle dva články se nedaly vůbec číst. Všichni jsme si byli jistí, že Bára zkoušku udělá na výbornou. Proto nás neúspěch překvapil. Tragédie se stala minulý měsíc. Tak, to je konec diktátu. Až si ho zkontrolujete, tak se můžete podívat na originální text. Mějte se krásně a ahoj! A teď trochu teorie Kde píšeme i, y, a? MA – i Studenti byli ve škole, psi byli doma MI – y Dopisy byly na poště. Domy stály daleko… F – y Studentky byly ve škole. Bolely mě nohy. N – a Auta byla v garáži. Rajčata byla v ledničce. Děti byly venku. Děti si hrály venku… děti stavěly sněhuláka. Děti zlobily maminku. Studenti a studentky byli ve škole. Máš rád(a) diktáty? Napiš nám na www.slowczech.com pod tuto epizodu číslo 229. Petra bude ráda vědět, jestli jsou pro tebe diktáty zajímavým tématem do podcastu. A jestli hledáš lekce češtiny, podívej se na web slowczech do sekce Lessons, máme 18 skvělých lektorek a všechny se na tebe moc těší. Tak, měj se hezky, uč se česky a čau! The post (227***) Petry gramatický diktát (02) appeared first on slowczech.

Česko je malá země uprostřed Evropy. Ale Česko má krásný jazyk a hodně unikátů. Minulý týden jsem mluvila o 5 (pěti) zajímavých faktech o Česku/o České republice, to je epizoda 225. A dneska budu mluvit o dalších 5 (pěti) zajímavých faktech o Česku/o České republice. Jestli máš rád(a) tento podcast nebo youtube kanál a chceš nám pomoct, napiš nám review na Google maps. To bude fakt super! Díky díky! A teď, jdeme na to, téma: 5 zajímavých faktů o ČR, část 2. Šestý zajímavý fakt Česko má 16 památek UNESCO. Znáš památky UNESCO? To jsou speciální, originální, netradiční, unikátní, důležitá místa z kultury a přírody. Moje oblíbená památka UNESCO je vila Tugendhat, která je v Brně. Je to unikátní architektonická stavba. Doporučuju! Sedmý zajímavý fakt Praha má přezdívku (nickname) “město sto věží” nebo “Praha stověžatá”. Už na začátku 19. století (tedy asi 200 let zpátky) měla Praha 103 věží. Dneska má Praha víc jak 500 věží. Ale jestli počítáme každou malou věž na domě, tak má Praha tisíce věží. Osmý zajímavý fakt Česko je v TOP 10 nejbezpečnějších zemí na světě. To znamená, že je tady bezpečí. Není tu nebezpečí. Podle world population review je Česko v roce 2021 na osmém místě. Bezpečnější země než je Česko je Island, Nový Zéland, Portugalsko, Rakousko, Dánsko, Kanada a Singapur. Devátý zajímavý fakt Guinessova kniha rekordů říká, že pražský hrad je největší starobylý hrad na světě. Je starší než 1000 let. Celý hrad je víc než 500 metrů dlouhý. Populární matematická jednotka je dnes fotbalové hřiště. Pražský hrad, to je 7 fotbalových hřišť. Desátý zajímavý fakt A poslední fakt mluví o české vlajce. Česká vlajka je symbol země a má 3 barvy – modrou, červenou a bílou. Měli jsme tuto vlajku poprvé v roce 1920, to byla samozřejmě ještě československá vlajka. Dneska má Slovensko jinou vlajku. A co znamenají 3 barvy? Je hodně možností. Ale klasická verze říká, že červená a bílá jsou historické barvy českého království. Království je forma státu, kde je král a královna. No, a modrá barva je symbol slovenských hor. Co je pro tebe nové? To jsi už věděl(a)? Napiš do komentáře pod transkript této epizody. Jestli chceš lekce se slowczech, v září 2021 otevíráme Autumn group lessons. Nebo taky individuální lekce. A jestli chceš pomoct slowczech, budeme rádi, když budeš naším patronem na www.patreon.com/slowczech. Díky moc, měj se hezky, uč se česky a čau! The post (226*) Eliška: 5 zajímavých faktů o ČR (část 2) appeared first on slowczech.

Česko je malá země uprostřed Evropy. A Česko má taky krásný jazyk a hodně unikátů. Dneska chci mluvit o 5 (pěti) zajímavých faktech o Česku/o České republice. Jestli máš rád(a) tento podcast nebo youtube kanál a chceš nám pomoct, napiš nám review na Google maps. To bude fakt super! Díky díky! A teď, jdeme na to, téma: 5 zajímavých faktů o ČR. První zajímavý fakt Kompas, kostka cukru, plastická výbušnina Semtex, silon, měkké kontaktní čočky… to jsou všechno české věci. To jsou české vynálezy. Vynález je věc, která předtím neexistovala. A například Thomas Alva Edison byl velký vynálezce. Nebo Nicola Tesla byl vynálezce. A víš, že kostka cukru je český vynález? Semtex nebo silon jsou taky české vynálezy? Kontaktní čočky (a ne brýle), to jsou český vynález. Nebo kompas je český vynález. Druhý zajímavý fakt Cizinci. V Česku žije víc než půl milionu cizinců, přesněji 600 000 cizinců. To je asi 5% obyvatel. 95% obyvatel jsou Češi a 5% jsou cizinci. Nejvíc cizinců (= maximum cizinců) pochází z Ukrajiny, ze Slovenska, z Vietnamu, z Ruska, z Polska a z Německa. V Česku žije asi 190 000 Slováků. Česko ale není ani v TOP 10 v Evropě, když mluvíme o cizincích. Český statistický magazín říká, že v Evropě nejvíc cizinců (= maximum cizinců) žije v Lucembursku, Lichtenštejnsku a Švýcarsku. A naopak nejmíň cizinců (= minimum) žije v Bulharsku, v Polsku a v Rumunsku. Třetí zajímavý fakt Jestli bydlíš v Česku a rád chodíš na túry do přírody a do hor, znáš turistické trasy. Česko má skvělé turistické trasy. A Česko je opravdu turistická země. V roce 1888 začal existovat Klub českých turistů. Oni začali dávat barvy na turistické trasy a dělat mapy. A dnes je česká turistická síť (slovo síť = tenisová síť, internetová síť, rybářská síť…) nejdetailnější v Evropě a taky je česká turistická síť jedna z nejkvalitnějších na světě. Čtvrtý zajímavý fakt A co pivo? Víš, že Češi mají rádi pivo. Češi milují pivo! Každý Čech vypije každý rok 144 litrů piva. Na druhém místě je Namibie (108 litrů), na třetím místě je Rakousko (106 litrů) a na čtvrtém místě je Německo (104 litrů). Já vypiju každý rok maximálně 20 litrů piva. Ale myslím, že můj tatínek vypije každý rok 144 + 124 litrů (protože já nevypiju 123 litrů piva), takže statistika funguje! Pátý zajímavý fakt Firma Škoda je česká, ne německá. To určitě víš. Škoda vznikla v roce 1895 (to je víc než 120 let zpátky) v Mladé Boleslavi a potom v Plzni. Dneska jsou auta Škoda známá v celém světě. Zajímavé je, že slovo “škoda” znamená buď dammage nebo taky bad luck/pity. Ale to je jenom náhoda. Firma Škoda se jmenuje Škoda, protože její tatínek (neboli zakladatel, jako já jsem zakladatelka slowczech) se jmenoval Emil Škoda. Co je pro tebe nové? To jsi už věděl(a)? Napiš do komentáře pod transkript této epizody. Jestli chceš lekce se slowczech, v září 2021 otevíráme Autumn group lessons. Nebo taky individuální lekce. A jestli chceš pomoct slowczech, budeme rádi, když budeš naším patronem na www.patreon.com/slowczech. Díky moc, měj se hezky, uč se česky a čau! The post (225*) Eliška: 5 zajímavých faktů o ČR (část 1) appeared first on slowczech.

Ahoj, jak se daří? Jak to jde? Dneska pro tebe mám rozhovor a je to rozhovor s Češkou. Ta Češka je lektorka češtiny pro cizince, ale není ve slowczech – není součástí slowczech. Jmenuje se Danča a její projekt se jmenuje Česky s Dančou. Danča je skvělá, usměvavá, pozitivní a protože bydlí v Plzni nebo kousek od Plzně, tak jsme si povídaly o Plzni . No, a doufám, že… nebo věřím… nebo vím, že se ti  rozhovor bude líbit. A jestli se ti líbí to, co slowczech pro tebe dělá, budeme moc rádi, když budeš našim patronem na www.patreon.com/slowczech. Díky moc a teď už jdeme na rozhovor. Study more Czech on your own, download the printable transcript with highlighed vocabulary after becoming Patron of slowczech. Díky! Ahoj! Ahoj. Vítej v rozhovoru pro slowczech. Jsem moc ráda že jsi tady. Děkuji za pozvání. A Dančo, ty jsi… ty jsi taky lektorka češtiny jako já. A musím říct, že my dvě se neznáme osobně. Známe se jenom online, ale to vůbec nevadí, protože já vím, že ty jsi skvělá lektorky češtiny. A ty máš svůj projekt – jako já mám slowczech, ty nejsi součástí slowczech – ty máš svůj vlastní projekt, který se jmenuje Česky s Dančou. A jestli to říkám správně, tak máš facebook a Instagram. Ano. A taky jsem začala něco dělat na YouTube. Něco trošku. Baví tě tvůj projekt? Jo, baví, ale občas si musím dát pauzu, protože chci odpočívat. Já ráda odpočívám. A můj projekt je spíš můj koníček, a tak mu věnuju tolik času, kolik můžu. Ale do budoucna bych mu chtěla věnovat více času. Jak dlouho učíš češtinu a jak dlouho už existuje tvůj projekt? Tak češtinu učím zhruba pět let a mému projektu je zhruba tak.. rok… necelý. Miminko! Ano, miminko… malé. Ještě ano neumí mluvit! Ty jsi teď slavila 5 let, že? Ano, slowczech má 5 let. Slowczech už je větší miminko, už brzy půjde do školy. To je šikovný… Šikovný… Šikovné děťátko. Tak, a protože vím že ty bydlíš v Plzni. Ty nejsi z Plzně, ale už nějakou dobu bydlíš v Plzni a máš ráda Plzeň. Takže dneska chceme mluvit o Plzni. A ty nám (i mně)… nám všem řekneš, co máš ráda v Plzni, co je tam zajímavého, kam ráda chodíš a co nám můžeš doporučit. Tak jo! A nejdřív otázka: jak dlouho bydlíš v Plzni? Já jsem se do Plzně přestěhovala, když jsem začala studovat na vysoké škole. Původně jsem z Chodova – to je u Karlových Varů. A do Plzně jsem se přestěhovala před zhruba osmi lety, myslím, kdy jsem začala studovat vysokou školu. Takže celou dobu, kdy jsem studovala , jsem bydlela v Plzni. Teď už nebydlím přímo v Plzni, teď bydlím u Plzně. Bydlím ve Všerubech, to je malá vesnice. Ale pořád… skoro každý den jezdím do Plzně buď do práce nebo za kamarády nebo na nákupy. Takže myslím, že jsem pořád Plzeňačka. Ty jsi Plzeňačka. A muž je Plzeňák? Ano, můj muž je Plzeňák, ale taky není původně z Plzně, taky studoval v Plzni. A oba dva teď milujete Plzeň, předpokládám. Ano, nechcem pryč. Ale ještě víc milujeme Všeruby, to je malá vesnička, protože je tu krásný les a rádi chodíme do lesa. Taky bydlím v lese, taky miluju les. Ty bydlíš ve vesnici? Nebo kde bydlíš? Naše vesnice má tři a půl tisíce obyvatel. Všeruby jsou taky malá vesnice. Ale nepamatuju si, kolik má obyvatel. Bohužel. Míň než Plzeň. Asi jo, určitě! Tak, a co je zajímavého v Plzni? Ty jsi říkala ,že tam jsou moc krásné památky pro turisty. Co nám doporučíš? Pokud jsi turista v Plzni, určitě musíš jít… musíš vidět katedrálu svatého Bartoloměje. Ta je veprostřed, ta je v centru města a má nejvyšší kostelní věž. Ta věž má 102 metrů a pokud jdeš nahoru, tak je tam hodně schodů. Musíš mít dobrou fyzičku, musíš trénovat, než tam půjdeš. A z té věže je hezký výhled. Tak, to je asi číslo jedna, které doporučím. A pokud někdo půjde na tuto věž, tak nesmí potom zapomenout, když bude zpátky dolů, stavit se u takzvaného andělíčka. To je místo, kde se všichni schází. Když se chceš někde sejít, tak řekneš “U andělíčka”, a každý ví. To je… to je místo, které… které taky… je… se kterou je… se kterým se váže pověra: když se toho andělíčka dotkneš, tak si můžeš něco přát. A to přání se ti splní. Dotkla ses andělíčka? Měla jsi nějaké přání? Ano, už několikrát. Funguje to? Zatím ano. Takže doporučuju. A každý den tam vidím několik lidí, co se dotýkají andělíčka, takže až budete v Plzni andělíček – číslo jedna. A katedrála. Ano, katedrála samozřejmě, když už budete u toho andělíčka. Katedrála je také socha panny Marie, tu hodně lidí obdivuje. No, a na náměstí máme hezké kašny. Někomu se líbí, někomu ne. A kousek od katedrály je taky synagogy. To je taky významná budova. A dále bych doporučila pivovar. Plzeňský pivovar, protože samozřejmě ČR je známá tím, že tady máme pivo. A velmi znám pivo je plzeňské pivo, které se jmenuje Pilsner Urquell oficiálně. A to se vaří v plzeňském pivovaru. No, a tam můžete jít na prohlídku nebo tam můžete ochutnat české pivo. A nebo můžete jít do restaurace do prohlídce. Ta se jmenuje Na Spilce a mají tam českou kuchyni. Máš ráda českou kuchyni? Jak kdy. Jak kdy? Takže jednou do roka. Jo… Já to mám podobně, že nejím každý den českou kuchyni, ale jednou za čas ano. Takže ráda chodíš do restaurace na českou kuchyni a české pivo. Ano. Hlavně na to pivo. No, a… pro lidi, co mají rádi památky, tak bych doporučila zříceninu hradu Radyně, ta je kousek za Plzní. A to spíš kvůli tomu, že tam je hezká trasa. Protože když máte rádi procházky, můžete jít… můžete se projít k Radyni. A nebo je tu hezké místo – rotunda sv. Pavla. A to je ve Starém Plzenci, a tam je tam je taky hezká procházka. Tak, to jsou asi takové hlavní památky. Ono jich je tady víc. Ale tyhle jsou moje nejoblíbenější. Chodíš taky někdy na Radyni? Jo, myslím, že pravidelně jednou ročně si tam udělám výlet, abych měla hezkou procházku. Už jsi tam někdy byla? Už jsi někdy byla v Plzni? V Plzni jsem byla, ale moji rodiče se seznámili na Radyni. Aha, opravdu? Proto znám Radyni. Tam se seznámili? Wow! To je hezký příběh. Oba dva byli turisti nebo co tam dělali? Oni studovali v Plzni, jako ty. Nebo jako ty jsi studovala v Plzni. A pak se přestěhovali do Brna? Oni nebydlí v Brně, oni bydlí na druhém konci republiky než je Brno. Jéé! Aha. Tak to máš daleko k rodičům. Jo, ale to nevadí. To je v poho. Tak, a ty jsi říkala, že ty na Radyni chodíš… nebo, můžeme tam jít, když chceme jít na procházku, protože je to hezký výlet. A taky vím, že ty jsi říkala před videem, že Plzeň má krásné parky. Mh, to je asi moje nejoblíbenější část Plzně – parky. A já mám ráda Borský park – tam lidi hodně chodí na piknik. Taky tam můžou bruslit. A já jsem tam chodila, když jsem studovala, protože jsem blízko Borského parku měla kolej. A hodně lidí má rádo taky Škoda park nebo Škoda land. A to jsou parky, které jsou vlastně sponzorovány velkou továrnou Škoda. Každý asi zná, kdo se zajímá o ČR,… Škoda, to je známá firma… auto Škoda… teď už nevyrábí jenom auta,… no, a tam můžou lidi třeba taky hrát volejbal nebo tam můžou chodit na bruslích a ve Škoda landu můžou dokonce venku plavat. Tak to jsou moje další oblíbené parky. A máme jich tady víc. Máme třeba Lobeský park nebo Lochotinský park, a tak dále. Ale to nebudu asi všechno vyjmenovávat. Je jich tu opravdu hodně. nemáme tolik času. Ale Plzeňáci rádi chodí do parku? Myslím si, že jo. Když je hezké počasí, tak jdou do parku. A chodí taky do divadla nebo do muzea? Ano, muzea a divadla tu taky máme. Máme tu Tylovo… nejvýznamnější je asi Tylovo divadlo. A to je vlastně ve dvou budovách. Ve staré budově, tomu se říká Staré divadlo. A pak v budově, která je vedle nákupního centra, které se jmenuje Plaza. No, a tam se hrajou spíše takové divadelní hry, které jsou, řekněme, alternativní. A v tom starém divadle se hrajou spíše hry, které jsou spíše takové klasické. Hrajou se tam opery, a tak dále. A taky bych chtěla zmínit divadlo Alfa. To je loutkové divadlo. A to je taky moc významné divadlo, protože v Plzni se defacto narodil Spejbl a Hurvínek. To jsou vlastně postavy… české… A tady to všechno tak nějak vzniklo. Takže divadlo Alfa je další divadlo, které bych doporučila každému, kdo přijede do Plzně. A pořád můžeš jít do divadla Alfa na Spejbla a Hurvínka? Teď tam Spejbl a Hurvínek… momentálně ho v repertoáru nemají, co jsem se dívala. Ale mají tam jiná loutková představení. Ale určitě kdyžtak Spejbl a Hurvínek jsou na YouTube. No, to je pravda. Tak, a mám pro tebe jednu poslední a velmi důležitou otázku. Můžeš nám doporučit jedno nebo… tvoje oblíbené místo, kam ty ráda chodíš na nejlepší pivo v Plzni? Určitě můžu. Nejlepší pivo v Plzni mají ve všech restauracích. To je můj největší tip. Děkujeme. Já taky děkuju. tak, mockrát děkuju za prohlídku Plzně… za virtuální návštěvu Plzně. A mockrát děkuju za rozhovor, Dančo. Já taky, Eliško. A ještě jednou tedy – tvůj projekt je Česky s Dančou. Ano, je to tak. Tak, měj se krásně, hezký den, ahoj! *** Tak co, jak se ti líbil výlet do Plzně? náš Plzeň? Jestli ano, tak jaká jsou tvoje oblíbená místa v Plzni? Určitě nám napiš do komentáře pod tuhle epizodu na www.slowczech.com. A určitě sleduj web, sleduj taky IG, protože na IG teď jsou další lektorky slowczech. Je nás hodně. A na webu, když budeš sledovat web, tak na webu teď jsou nové kurzy – skupinové lidi pro 3, 4, 5 studentů. Ty kurzy začínají v polovině září. A všechny informace najdeš na webu slowczech.com/autumn2021. No, tak… moc se na tebe těším na webu, na IG, na YouTube, na Spotify nebo na FB a nebo v kurzech nebo taky v individuálních kurzech. A teď se měj hezky, uč se hezky a čau! The post (224****): Eliška a rozhovor s lektorkou Dančou o Plzni appeared first on slowczech.

Ahoj, vítej u další epizody ze série Rozhovory s Čechy neboli rozhovory v “real Czech”. Dnešní rozhovor bude s Maruškou…Maruška je studentka pedagogické fakulty a strávila půl roku v Anglii na stáži…kde pracovala v  projektu Česká škola bez hranic. Česká škola bez hranic je projekt, který pomáhá dětem, které žijí dlouhodobě v zahraničí a víc se dozvíš od Marušky… Stáhni si “Printable transcript + highlighted vocabulary” jako Patron slowczech. Tady je rozhovor: Tak krásný dobrý den, tady je Petra, zdravím Vás dneska s Maruškou…   Ahoj Maru.   Ahoj Peťo.   Maruška je studentka pedagogické fakulty, vlastně dělá poslední rok…je to pravda?   Je to tak.   A až to všechno vystuduje, tak bude paní učitelka na prvním stupni. Předpokládám, že budeš učit první až třetí…nebo čtvrtou…třídu?   První až pátou budu mít.   Proč sis vybrala zrovna tuhle školu?   Vybrala jsem si ji, protože je taková hodně pestrá…ve své šířce. Protože se tam děti učí všechny předměty, ne jako na druhém stupni…je to specializované…ale učíš od češtiny, matematiky, výtvarné výchovy, tělocviku, hudební výchovy….prostě všechno…takže mě na tom baví ta tvořivost. Že by mě asi nebavilo setrvat jenom u jednoho nebo dvou předmětů…takže to byla jedna z hlavních lákadel a pak taky… protože mě baví práce s dětmi.   A Maruška má za sebou poměrně dlouho zkušenost, půlroční…v Anglii…Maru, cos dělala v Anglii, jak ses tam dostala a vlastně…jaká byla motivace vůbec tam jet a jak to souvisí s tím, co děláš…v životě?   Tak byla jsem …teďka zrovna je to rok…před rokem jsem byla v Londýně…na 6 měsíců a byla jsem tam na stáži….v České škole bez hranic…kde se vlastně děti žijící v Londýně učí česky..jenom o o sobotách, protože mají jednoho z rodičů…někdy oba rodiče…Čechy…a chtějí mít nějakou návaznost na Českou republiku, protože se třeba v budoucnu budou vracet …a nebo…aby znaly jazyk v rámci rodiny, aby se bavily s prarodiči …nebo když ..jezdí na prázdniny…a vydala jsem se tam jednak za zkušeností…zažít i jinou praxi než jenom v českých školách…ale zároveň to byla nabídka zkusit si i žít víc samostatně v zahraničí, používat cizí jazyk, čehož jsem se dřív vždycky bála…že to bude těžké. A hlavně zažít něco nového…zažít…nebo poznat i sama sebe…nově. Poznat nové lidi a nasbírat zkušenosti.   Myslíš si, že ta zkušenost Tě teda obohatila i co se týče budoucí Tvojí práce? Tím, že jsi tam pracovala s těmi českými dětmi?   Já myslím, že určitě jo. Protože ty děti vyžadovaly určitým způsobem individuální výuku, i když to byla celá třída…18 dětí ve čtvrté třídě…jsem měla…byli jsme tři vyučující, ale střídali jsme se při výuce…ale každý z nich byl na jiné úrovni…jazykové…takže někteří určité úkoly a cvičení zvládali vlastně samostatně a někteří potřebovali hodně pomoct…ať už s překladem nebo s vysvětlením….takže to mi pomohlo hodně…že…přijít opravdu na to, že každý potřebuje individuální přístup, což si myslím, že se české školství postupně a dobře učí…že to není jenom jako velká skupina dětí, kterým něco zadám, ale musím řešit každého z nich konktrétně…co je víc pro něho vhodné a víc se i o ně samotné zajímat…takže to byla taková velká lekce…   Zažila jsi nějaký kulturní šok po příjezdu do Anglie…něco, co Tě překvapilo…na třeba anglické mentalitě, na kultuře…něco, cos jako třeba jako nevěděla….dopředu…. nebo v rámci té rodiny…ve které jsi bydlela a vlastně pracovala i jako au- pair?   Jo, bydlela jsem vlastně v rodině, tak v té jsem se mohla potkat s určitými odlišnostmi od naší kultury, ale nevím, jestli je to zrovna exemplární příklad… To byla rodina, kde rodiče byli právníci, takže byli většinu týdne přes den v práci a já jsem se starala o jejich děti, které už byly docela velké, byly na střední škole, vlastně už i ta nejmladší, ta měla 12 let, takže spíš to byla pomoc s úklidem doma nebo vyzvednutí té nejmladší dcery a vaření večeře….ale mohla jsem proniknout do takové jejich rodinné komunikace a…bylo to takové… že ty děti si žijí hodně svým životem….rodiče je vídají jenom občas, ale mají všechno zařízeno, mají vždycky uklizený pokoj, když přijdou domů, mají všechno připraveno…takové..jak život na zámku….přišlo mi to…jak to bývalo u nás třeba dřív za 1.republiky….když doma byla hospodyně nebo chůva…   Jasně…   Tak…tady v tomhle stylu…tak to mi přišlo…jako takové…jiné…než co jsem znala třeba z domu…nebo ze svého blízkého okolí a….jinak…co se kulturního šoku týče, tak…zrovna Londýn je místo, kde se potkávají úplně všechny kultury…takže tam jsem se potkala od nejrůznějších stylů oblíkání ….po nejrůznější potraviny…lidi z celého světa…různý životní styl a to mě na tom hrozně bavilo…nejdřív jsem se toho bála…že jsem víc..taková…konzervativní…ale moc mě to oslovovalo…že…poznat, jak se žije i jinde, bavit se hlavně s lidmi z úplně jiných koutů světa…   Ty vlastně jsi přijela a chvíli potom…nebo…docela.. vlastně…chvíli potom se všechno začalo zavírat kvůli kovidu… Jak to dneska vypadá, tady ten program…nebo…lidi, kteří dneska jedou na tu stáž…tak…jedou? Nebo je to všechno online, nebo jak to vlastně vypadá ten program…ta česká škola bez hranic…..teď?   Ta česká škola, ve které jsem byla já…funguje dál…ale noví stážisti, pokud se nepletu…tak nejeli, ale zůstali někteří…z těch, co tam byli zároveň se mnou…že pokračují při vypomáhání s výukou…že třeba i chtěli zůstat dýl…ale nemohli…ať už třeba fakulta jim nedovolila…že už tam byli moc dlouho…ale všechno to probíhá distančně….já jsem s nimi taky ještě zůstala…do určité míry…spojená…že…dělám některé hospitace u nich…takže se můžu přijít podívat do těch jejich hodin…funguje to v prostředí zoom, takže je to najednou…jak kdybych byla zpátky mezi nimi, ale… stejně tak jako v ČR a po celém světě se celá situace začala řešit distanční výukou, tak nevidím rozdíl, jestli u toho sedím třeba v ČR na křesle a nebo v Anglii, takže…je to najednou takový virtuální prostor, ale zároveň umožní se potkat s lidmi, které bych třeba už neviděla…   Jasně, jasně…ale tak ta zkušenost osobního kontaktu je nepředatelná, ne…když jsi vezmu….pojedu prstem po mapě Londýna a nebo když tam pojedu fyzicky metrem…tak je to asi jako velký rozdíl:-)   To určitě…to určitě a těším se…že…pokud to bude možné, že se za nimi zas jednou budu moct podívat…   Máš…promiň   Pozdravit se zase s těmi, které jsem tam poznala, protože některé vazby si myslím, že se podařilo navázat…docela pevně..že jsme v kontaktu…že si píšeme třeba…nebo…. Protože jsem tam vedla i hudební kroužek, tak jsme se s některými dětmi potkávali častěji a máme hezké vzpomínky na…ať už různé vystoupení…nebo situace…a já z toho čerpám a věřím, že i oni občas právě dostanou nějakou zprávu, že si vzpomněli na písničky nebo něco, co jsme spolu dělali… Takže si myslím, že když člověk takhle odžije…takže už částečně ten svůj život i vnímá i na tom jiném místě….na té světové mapě…že se ty obzory tak rozšíří… Ale jinak vím, že určitě jsou možnosti…kdyby byli zájemci…že budou moc rádi za jakékoliv nové tváře, které by posílily tým v České škole bez hranic…akorát že je to buď …to dělat z pohodlí domova a nebo i třeba odcestovat, ale sedět zavřený tam..takže to už je pak na každém, co si zvolí.   Šla bys do toho i v téhle situaci teda…i když by bylo všechno zavřené…tak…jít jako dobrovolník do toho online programu…nebo je to…   Teď v téhle situaci…tím, že teďka končím školu, tak si myslím, že ne…že by to bylo pro mě náročnější, že jsem ráda, že jsem doma, že si můžu zajít do knihovny pro knížky, abych psala diplomovou práci…ale… Myslím si, že dřív…nebo co jsem se i bavila s kamarády, kteří do toho šli…třeba ne úplně jenom stáž, ale i Erasmus, kdy studuješ v jiné zemi…a že i to může mít svoje výhody…sice často sedíš někde zavřená…ale i tam potkáš nové lidi a musíš použít jiný jazyk….takže…myslím si, že svůj význam to určitě má.   Jaký je Londýn? Je tam třeba nějaké jedno místo, který sis zamilovala…kam se třeba vracela a …   Tam je spoustu míst, které se mi moc líbily…opravdu je to velice pestré město, kde…si každý najde svoje…ale za takových mých asi nejbližších míst tak je Covent Garden…možná budete znát film My fair lady…to je takové malebné prostředí a hlavně před Vánoci v adventním čase je tam nádherně vyzdobeno vánočně…světýlka všude, stromečky…úplně jako z pohádky…tak…   Jo..jo…mě se moc líbily ty fotky, jaks posílala z halloweenu…to jako..u nás to není úplně nejrozšířenější zatím, ale začíná to…a děcka byly teda úplně nadšený…když viděly fotky halloween…Anglie…   To jo, to je úplně …halloween… Anglie…úplně jiný level než tady u nás…jsou výzdoby na okně…nebo dýně se vyřezávají…tam to teda mělo grády…to věřím:-)….domečky ozdobené obrovskýma pavučinama…a velcí pavouci a čarodějnice…a nejrůznější…fakt všechno…to byl zážitek, to jsem si jeden večer…myslím si, že zrovna na halloweena to bylo, kde tak nejvíc všechno svítilo, tak jsem si udělala procházku v okolí, kde jsem bydlela…tak aji jsem viděla děti chodit od domu k domu pro tu výslužku a byl to teda zážitek…to, o čem jsem vždycky slýchala, jak to probíhá…tak to bylo najednou opravdu reálné…fakt se vší parádou…no…ale asi se mi to líbí, že to patří do toho prostředí té Anglie…že u nás si to úplně tak nedokážu představit…že my třeba zase míváme jiné tradice…ať už na Velikonoce…nebo nějaké jiné rodinné svátky…jo, to je pravda…že to byl takový moment v tom pobytu, na který taky ráda vzpomínám…jasně…a fotky ho uchovávají…   A ještě poslední věc…co tě kromě státnic teď…na vysoké škole…čeká? Na co se těšíš? Máš nějakou …nějaký třeba cestovatelský sen, když pomineme situaci, tak třeba se ty hranice otevřou… nebo něco…co si dáš tak jako…za odměnu za ty státnice?   Za odměnu…kdyby to šlo, tak bych moc ráda vycestovala…jedna varianta je i se na vrátit na chvíli do Anglie…nejenom Londýn, ale třeba do Cornwallu nebo do Skotska bych se ráda podívala…ale taky díky vlastně zkušenostem s různými přáteli z Londýna i z jazykového kurzu, kteří často byli třeba z Turecka…tak mě hodně začal lákat Istanbul..tam bych se ráda podívala…úplně jiný svět…ale… No, jinak budu ráda, když bude po státnicích, najdu si zaměstnání a budu moct řešit, co dál…   Budeš učit prvňáčky číst, psát a počítat…třeba…to bude krása:-)   Maru, mockrát děkuju za rozhovor…bylo to fajn…   Já taky děkuju:-)   Jestli se Ti tato série líbí, budeme rádi, když napíšeš na www.slowczech.com. Také jsme na Facebooku a Instagramu. Můžeš se stát také patronem slowczech na www.patreon.com. Moc díky a ahoj zase příště!   The post (223****): Petry rozhovor s Maruškou o české škole bez hranic appeared first on slowczech.

Ahoj, jak se daří? Dneska pro tebe mám Story of slowczech. Proč? Jak? Kdy? Co? S kým? Kde? A tak dále. Je to historie slowczech a řeknu ti, proč slowczech dnes existuje takový, jaký je. . Možná užs slyšel(a) Story of slowczech. První epizoda, epizoda č. 219 je epizoda pro úroveň A1/A2. Dnešní příběh je pro úroveň B1/B2. Tak, jdeme na to! Celý příběh má 30 minut. Můžeš si ho koupit tady. Bude dostupný do 31. srpna 2021 a potom jenom pro Patrony na www.patreon.com/slowczech The post (222***): Eliška – Story of slowczech B1/B2 appeared first on slowczech.