slowczech (238**) Eliška: Co můžeš slyšet ve vlaku?
Dneska jsem jela z domu do kanceláře a pak z kanceláře domů vlakem. Moc ráda jezdím vlakem. A chci ti říct, co zajímavého jsem dnes slyšela ve vlaku. Je to konverzace dvou lidí. A potom ti řeknu nějaké fráze, co můžeš slyšet v českém vlaku. Tak co, jdeme na to? Pojď si poslechnout příběh z vlaku.
***
Když jsem nastoupila do vlaku, byl úplně plný. Bylo 16:30. Hodně lidí chodí z práce domů. Vedle mě přes uličku seděli dva pánové. Bylo jim asitak 75 let. Byli to kamarádi, ale ne velmi dobří kamarádi. Neznali se tak dobře. Ti dva pánové mluvili hodně pomalu a nahlas, to bylo skvělé! Ihned jsem myslela na tebe, fanoušku slowczech. Určitě jsi mohl rozumět, co říkali.
První otázka byla: “Na co se díváš v televizi?” zeptal se pán vlevo. Pán vpravo chvíli přemýšlet a pak řekl: “Moc se nedívám na televizi. Ale každé pondělí dávají tu detektivku. Sakra, jak se jmenuje. Je tam ten detektiv… No, tu detektivku mám moc rád. Dávají ji každé pondělí večer. A jinak se moc nedívám na televizi.” “Hm,…” odpověděl pán vlevo, “já se dívám jenom na zprávy. Ale ne každý den, to je moc těžké. Samé negativní zprávy.” “No jo…” odpověděl ten druhý.
Potom asi minutu mlčeli.
A potom přišla další otázka: “V kolik hodin vstáváš?” ptal se pán vlevo. Pán vpravo chvíli přemýšlel a pak řekl: “No, nespím celou noc. Nejhorší je, když v půl čtvrté ráno potřebuju čůrat. A musím se hodně nutit jít na záchod. Protože v posteli je hezky teplo. Ale prostě potřebuju čůrat. No a potom vstávám mezi sedmou a osmou.”
Potom zase chvíli mlčeli. Pak pán vpravo řekl: “To je krásné údolí, že ano?” Druhý pán odpověděl: “Ano ano, moc krásné údolí, to máš pravdu.”
A pak zas mlčeli. A potom už jsem musela vystoupit. Byla to moc hezká konverzace. Pomalá a hlasitá a taková příjemná, pozitivní. Ti dva pánové byli moc milí.
A co ty, taky chodíš v noci čůrat? Taky se díváš na detektivky? Hehe…
A teď, jak jsem říkala na začátku epizody, ti řeknu, co můžeš slyšet ve vlaku.
- “Dobrý den, kontrola jízdenek. Vaše jízdenky, prosím.” To říká pán nebo paní průvodčí. Průvodčí kontroluje jízdenky a říká, kdy je vlak připravený odjet.
- “Prosím Vás, máte tu volno?” můžeš slyšet, když nový člověk hledá místo a chce sedět vedle tebe. Taky může říct: “Prosím Vás, je tu volno?”
- “Náš vlak zanedlouho zastaví ve stanici Brno hlavní nádraží. S cestujícími, kteří zde vystupují, se loučíme.” To říkají v Regiojetu. Mám ráda slovo “zanedlouho”. To znamená, že to je například za minutu nebo za dvě minuty. Není to za dlouho, je to brzy. Ale není to teď. Je to prostě “za-ne-dlouho”, tedy za krátkou dobu.
Pozor, když chceš říct I am ready in 5 minutes. Česky musíš říct: Budu přípravený ZA pět minut. Nebo: Vlak odjíždí za 10 minut. Nebo: Oběd bude hotový za 30 minut. A nebo oběd bude hotový za dlouho. A nebo oběd bude hotový zanedlouho.
A to je ode mě dnes všechno. Jestli se ti dnešní epizoda líbila a ještě nejsi naším Patronem na www.patreon.com/slowczech, tak můžeš být naším Patronem. Budeme moc rádi, že můžeme tvořit podcast v pomalé češtině. A hlavně podcast, který je pro všechny.
Jinak lekce češtiny, online kurzy a další materiály najdeš jako vždy na www.slowczech.com. A teď, měj se hezky, uč se česky a brzy čau!
The post (238**) Eliška: Co můžeš slyšet ve vlaku? appeared first on slowczech.