slowczech

Ahoj. Dnes není transkript, epizoda je v angličtině. OBSAH dnešní epizody, o čem mluvím? meeting couples using 2-4 languages three groups of couples based on the language they use and learnt my experience, my couple my advice to partners “Help me to get to know you better” form is here. Díky moc! Eliška The post (221) Eliška: will my Czech partner teach me Czech? appeared first on slowczech.

Nazdárek, jak se daří? Dneska sedím v zahradě, a proto uslyšíš zpívat ptáky. Moc ráda poslouchám ptáky a myslím (nebo aspoň doufám), že ty taky. Než začnu mluvit o SI a SE, chci ti říct něco důležitého, budu mluvit anglicky, to je rychlejší – patreon, videa “behind the scenes“ offline events – Czech speaking trips and workshop for parents and kids in Brno 21 day grammar challenge starts soon No, a dnešní téma je málo oblíbené téma. Protože někdy není vůbec logické. Ale v češtině používáme SI a SE skoro pořád, používám je velmi často. A tak je důležité rozumět aspoň trošku, proč a co to znamená. Dneska ti řeknu o SI a SE tak, jak je učím já. Mám svoji teorii. Tak, jdeme na to! SI a SE jsou krátká slova, která stojí vždycky se slovesem (sloveso, to je například dělat, vařit, spát) a jsou to slova, která můžou kompletně změnit význam. Ve francouzštině a v němčině existuje stejný koncept. Pro anglicky mluvící je často tento koncept jako z jiné planety Já mám čtyři skupiny SI a SE. První skupina jsou slovesa, která nikdy nemají SI nebo SE. Nejsou nikdy tzv. (tak zvaně) reflexivní. Například: Vím, kde je Brno. Druhá skupina jsou slovesa, která musí mít SI nebo SE pořád. Jsou na 100% reflexivní a když zapomene říct SI nebo SE, není to velká chyba. Pořád rozumíme. Například: Dívám se na televizi. Když řekneš jenom dívám, rozumíme. A třetí skupina jsou slovesa, která někdy mají SI, někdy SE a někdy nic. A tady je  moc důležité správně používat SI a SE. Proč? Podívej se do transkriptu na ilustrace a pochopíš ihned. Jsou to veselé a vtipné ilustrace, pomůže ti to pochopit koncept. Čtvrtá skupina jsou slovesa, která někdy mají SE, někdy SI. Některá slovesa můžou nemít SI a SE, některá slovesa musí mít SI a SE. A tady existuje tzv. (tak zvaná) reciprocita. Nebudu mluvit o slovesech, která nepoužívají SI nebo SE. Jdeme rovnou na slovesa, která mají někdy SE, někdy SI a někdy nic. Slovesa, která mají někdy SE, někdy SI a někdy nic. Budeme mluvit nejdřív o SE. Na prvním obrázku je žába a ta žába sedí v hrnci v horké vodě. Ta voda vaří. A žába se vaří. Žába vaří sebe sama, nevaří jiné jídlo, ale sebe (žábu). A bude to delikatesa, žabí stehýnka – francouzská delikatesa. Další příklady: Každý večer se myju. Myju celé tělo, myju sebe sama, myju si vlasy, obličej, nohy, ruce,… všechno. Myju se. Každé ráno se oblékám. Dávám oblečení na celé svoje tělo. Vidím se. Dívám se do zrcadla a vidím sama sebe, nevidím jiného člověka, nevidím souseda, nevidím kočku, ale vidím se, Elišku. Teď budeme mluvit o SI. Když použiju stejná slovesa, ale neřeknu SE a řeknu SI, znamená to něco jiného. A všimni si, že po SI je v tomto kontextu vždycky další slovo a to slovo je v akuzativu. Vařím si večeři. To znamená, že vařím večeři a je jenom pro mě, tu večeři vařím pro sebe. Nevařím ji pro děti, nevařím ji pro manžela, jenom pro sebe a jenom já ji budu jíst. Další příklady: Myju si vlasy. Myju si ruce. Myju si nohy. Jsou to moje vlasy, moje ruce, moje nohy a já sama je myju, nemyju je manželovi, nemyju je dítěti. Myju si je. Takže SI je krátké slovo, které říká “sama sobě / sám sobě”. Oblékám si svetr. Oblékám si triko. Oblékám si kalhoty. Můj svetr a oblékám ho na sebe, na svoje (moje) tělo. Ne na tělo jiného člověka. Čtu si knihu. Každý večer si čtu knihu. Nečtu tu knihu dětem nebo kocourovi. Ale tu knihu čtu jenom potichu ve svojí hlavě sama pro sebe. Čtu si knihu. Gramaticky, SE je akuzativ – vidím se = I see myself, I see what? Co nebo koho vidím? Vidím maminku. Vidím se. Akuzativ. A SI je dativ – čtu si knihu = I read to myself, indirect object. Čtu komu? Sobě, sama sobě, to myself, si. Dativ. Slovesa, která mají někdy SE, někdy SI, některá nemají nic, ale existuje tady reciprocita Poslední možností, jak použít SI a SE, je reciprocita. Takže máme tu trochu jiný význam než vařím se nebo vařím si večeři. Příklad: Povídáme si. Povídat znamená mluvit nebo diskutovat. Já a moje kamarádka sedíme v kavárně a povídáme si o dovolené. Takže mluvíme spolu, je tu reciproční vztah, já a ona spolu diskutujeme, s nikým jiným. Další příklad: Já a můj kocour se máme rádi. On má rád mě a já mám ráda jeho, takže se máme rádi, my dva spolu. Nebo: já a můj kocour se často hádáme. Já se hádám s ním, on se hádá se mnou. Spolu nebo mezi sebou se hádáme. No, a možná se ptáš, proč je někdy SE a někdy SI, když je to reciprocita a to je pořád stejná věc. Dobrá otázka. Když říkám “Máme se rádi”, sloveso “mít rád” potřebuje akuzativ, nemůžu říct “mám ráda čokoládou nebo mám ráda čokoládě”. Musím říct “mám ráda čokoládu. A proto, když řeknu “máme se rádi”, to SE znamená zase akuzativ. Co sloveso povídat? S kamarádkou si povídáme. Povídám příběh komu? Povídám příběh manželovi, povídám příběh kamarádce… Povídám potřebuje dativ. A proto použiju SI. No, tak to bylo rychlé a krátké a stručné vysvětlení toho, jak funguje SI a SE. Jestli máš otázky nebo jestli chceš další trénink, cvičení nebo víc sloves, můžeš si zabukovat jednu nebo dvě lekce se mnou na www.slowczech.com/czech-lessons (pomlčka) a můžeme trénovat SI a SE spolu individuálně. A jestli chceš skupinový kurz nebo individuální kurz, podívej se na web na aktuální nabídku kurzů. Slowczech je teď moc fajn, spolupracuje s 18 skvělými lektorkami, které umí dobře učit češtinu pro cizince a které jsou prostě super! Tak, měj se hezky, uč se česky a čau! This was an intermediate episode of Czech for foreigners – learn Czech fast, slowly se slowczech. Díky, že sleduješ slowczech. The post (220***) Eliška: Jak fungují SI a SE appeared first on slowczech.

Ahoj, jak se daří? Dneska pro tebe mám Story of slowczech. Proč? Jak? Kdy? Co? S kým? Kde? Celý příběh má 30 minut. Můžeš si ho koupit tady. Bude dostupný do 31. srpna 2021. A potom bude jenom pro Patrony na www.patreon.com/slowczech. The post (219*) Eliška: Story of slowczech A1A2 appeared first on slowczech.

Ahoj, zdravím, tady Eliška. Dneska nahrávám všechny podcasty ze svojí zahrady, protože ráda poslouchám zpěv ptáků. A myslím, že ty také. Mně je moc příjemné, když slyším ptáky v lekcích se studenty nebo v podcastu, který poslouchám. A proto pro tebe dnes mám podcast ze svojí zahrady. A jsem opravdu nadšená, protože Petra dostala další skvělý nápad. Petra má hodně nápadů a moc ráda s ní spolupracuju. Dneska pro tebe má diktát. To znamená, že potřebuješ papír a tužku. Petra ti přečte text pomalu a rychle. A ty si ho potom zkontroluješ v transkriptu na webu slowczech. Naučíš se lépe slyšet slova, lépe psát, taky se naučíš určitě nová slova, protože je napíšeš a budeš o nich přemýšlet. Tak co, jdeme na to? *** Ahoj, tak na přání jeden diktát. A jmenuje se Rusalka, prtože máme téma kultura. Budu se snažit mluvit pomalu, ale kdyby to přecejen na vás bylo moc rychlé, tak si to vždycky stopněte a vraťte zpátky. Ale pokusím se to namluvit nějak pomalu. A až to budete mít, můžete si samozřejmě zkontrolovat s tím textem, který vám přidám k tomu audiu. Tak, jdem na to: RUSALKA Včera jsme já a moje kamarádka byly v divadle na české opeře Rusalka / Rusalce od Antonína Dvořáka. Představení bylo v Národním divadle. Národní divadlo stojí na nábřeží u řeky Vltavy. Naproti divadlu je kavárna Slavia. Tam jsme se sešly už v půl šesté. Objednaly jsme si dvě kávy a dva kousky výborného jablkového závinu. Kamarádka vyprávěla o své nudné práci a protivném řediteli, já jsem mluvila o své zlobivé dceři a synovi. Kamarádka říkala: “Chtěla bych mít takové hodné děti.” A já říkala: “Chtěla bych mít takovou zajímavou práci!” Káva nám chutnala, ale mně vadilo, že závin je moc sladký. Potom jsme šly do divadla. Daly jsme kabáty do šatny a šly se posadit do přízemí. Měly jsme místa v páté řadě, a tak jsme dobře viděly na jeviště a na všechny herce. Hudebníci hráli moc dobře a zpěváci krásně zpívali. Příběh o Rusalce je moc smutný. Rusalka není člověk, ale pohádková bytost. Zamiluje se do prince. Kvůli princi ztratí svůj krásný hlas a stane se člověkem*. Princ ji také miluje, ale ne dlouho. Odchází od ní a Rusalka je velmi nešťastná. Nakonec princ pozná, že udělal chybu a chce se k Rusalce vrátit. Rusalka princi odpouští, ale on umírá. Tak, udělala jsem tam jednu chybičku a to je těsně před koncem v té větě “Kvůli princi ztratí svůj krásný hlas…”. Tam jsem to trošku popletla. Tak,… mějte se hezky a čau! *** Tak co, jak se ti líbila dnešní výzva/dnešní challenge? Jestli miluješ výzvy jako já, mám pro tebe 21 day grammar challenge. Je to pro úroveň A1, A2, B1. Učíš se česky kdy chceš a jak chceš. Ale každý den po dobu 21 dní. To jsou jenom 3 týdny a je to super na letní relax náladu. Můžeš studovat 10 nebo 30 minut každý den. Můžeš psát a reagovat a posílat audio a video v soukromé WhatsApp skupině. Můžeš se přidat na ZOOM café/bar mítinky. Začínáme 7. srpna a moc se na tebe těším, budu tam taky! Měj se hezky, uč se česky a čau! The post (218***) Petry diktát: Rusalka (01) appeared first on slowczech.

Hurá, hurá, léto je tady! Já jsem Eliška a pro lektorky slowczech organizuju online kurzy, kde jsou jenom super studenti jako jsi ty. Moc ráda pracuju se super lidmi, se skvělými lidmi, s báječnými lidmi,… jako jsi ty! Díky za to, že se učíš česky se slowczech. Jestli chceš mít aktivní léto a studovat češtinu ve skupině, kde jsou 3, 4 nebo maximálně 5 studentů, máme summer courses 2021. Ještě jsou volná místa, ještě je trošku volno. A1, A2, B1… 1x týdně, 2x týdně, intenzivní kurzy,… podívej se na web slowczech do sekce Czech lessons. Jestli nechceš velkou skupinu, máme mini skupinky (to jsou 2 studenti) nebo individuální lekce. Je to super, je to sranda, mluvíme, mluvíme, mluvíme, trénujeme češtinu. And most importantly, we enjoy learning Czech! Learning has to be fun! Ale teď už bude mluvit lektorka Lenka. Lenka má mimochodem intenzivní kurz v srpnu. Tak, hezké léto přeju! *** Čau, ahoj! Jak se ti líbily dvě minulé epizody na téma aktuální situace a život na Maltě? Já vím, že cestovat je v aktuální situaci komplikované. Možná jsi dlouho doma nebo jsi na stejném místě a proto doufám, že ti tahle epizoda přinese fajn, veselou náladu a atmosféru. Dneska budu mluvit o aktivitách na Maltě, o přírodě a o filmech! Budu mluvit o tom, co můžeš na Maltě dělat a jaká místa jsou na Maltě populární a proč! Už se mooooc těším, až ti všechno řeknu, tak pojďme na dnešní epizodu! Jestli se ti líbí slowczech podcast, budeme rádi, když budeš naším patronem na www.patreon.com/slowczech.  Díky Patreonu můžeme pro Tebe dělat víc materiálů a ty se tak můžeš učit česky ještě víc. Nejdřív vysvětlím pár důležitých slovíček, která budou v textu.  V minulé epizodě jsem říkala, co znamená “okouzlující pláž”, “podmořský svět”, “pronajmout”. Podívej se do transkriptu, jestli nevíš. Natáčet – Film Gladiátor se natáčel na Maltě! Natáčet znamená filmovat. Taky filmy Piráti z Karibiku se natáčely na Maltě nebo Hry o trůny (oprava – Hra o trůny) – filmed Kámen – Kámen je věc, která je na zemi nebo na pláži. Je to tvrdá věc. Je to taky materiál.  – stone Písek – Znáš Saharu? Sahara je poušť a na Sahaře je písek. Moc písku! – sand Útes – Útes je místo, kde končí země/kontinent a začíná moře. Není to pláž. Útes je vysoko nad mořem.  – cliff Vápencová brána –Vápenec je kamen, je to typ kamenu. Brána je jako dveře. – limestone gate  ***  Miluješ filmy? Já miluju filmy! Malta je populární a oblíbená pro filmy a seriály. Máš rád nebo ráda filmy? Já miluju filmy! (Kdo nemiluje filmy?) Znáš seriál Hra o trůny, Pepek Námořník nebo  film Piráti z Karibiku nebo Gladiátor  ? Moc seriálů a filmů (gen. plural) se natáčelo, tady na Maltě! Ale proč Malta? Malta má krásné historické centrum, staré kostely, zajímavé náměstí a okouzlující ulice. Hlavní město Valetta nebo staré hlavní město Mdina, jsou super. Doporučuju navštívit, doporučuju návštěvu a vidět tato města. Obě města – Valetta a Mdina mají super a okouzlující atmosféru.  Příroda Podmořské aktivity jsou fajn, ale co další aktivity v přírodě? Na Maltě najdeš pláže – kamenité i písčité. Na kamenité pláži jsou kameny a na písčité pláži je písek. Jakou pláž preferuješ ty? Já mám ráda písčitou pláž. To je pláž, kde je písek. Ale bohužel když jsem na písčité pláži, písek je potom všude – doma, v botech, v tašce, v posteli, v koupelně…. Všude. Kamenitá pláž je fajn, protože když jsem na kamenité pláži, nemám písek ani kameny všude. Mám ráda kamenitou a taky písčitou pláž. Kamenitá pláž má čistou vodu. Pláže na Maltě jsou super – voda je azurová, jako v Karibiku.  Já doporučuju například Golden Bay, Gnejna Bay, St. Peter’s Pool nebo Qawra beach. Víš, co je to útes? Útes je místo, kde končí kontinent neboli země a začíná moře. Není to ale pláž, útes je vysoko a je nebezpečný! Malta má moc útesů a jsou moc krásné! Například útesy Dingli nebo Blue Groto. Krásné útesy. Gozo je moc populární pro Azurové okno. Znáš Azurové okno? To byla přírodní vápencová brána. Ta brána bohužel už neexistuje. Azurové okno ale bylo moc krásné, ale taky velmi turistické. Bylo tam hodne lidí! *** Miluju objevovat Maltu. Malta je krásná a okouzlující. Ale teď jsem v Brně, jsem zpátky! A co ty, až bude po pandemii a svět bude trochu víc normální, kam budeš cestovat Ty? Jaká bude tvoje destinace? Líbí se ti nebo líbila by se ti Malta? Napiš mi do komentáře na www.slowczech.com. A jestli chceš studovat víc, slowczech má online lekce – skupiny i individuální lekce. Všechny informace jsou na webu slowczech. Je tam taky letní summer course se mnou – s Lenkou. Pořád tam je volné místo. Těším se na Tebe! Tak a to je dneska všechno! Měj se skvěle, super, krásně. Uvidíme se brzo? No jasně! Ahoj!  The post (217*) Lenka: Život na Maltě (část 3) – Proč je Malta zajímavá! appeared first on slowczech.

Join us for the latest episode of our podcast, where you’ll encounter Czech tongue twisters that will brighten your day and give your language skills a workout. Listen as Eliška explains and tries out various tongue twisters, from the classics to those that might not make much sense. Give them a try alongside her and discover what each sentence means. And if you enjoy our podcasts, join the slowczech Lab where you can access the transcript and premium version of this episode. Learn Czech and have fun with us! In slowczech Lab, learn Better Faster Together exclusive contentAccess all our members only media: go deeper, practice actively & get confidence. active communityJoin our Discord server, hosted by professional tutors. Be in touch with czech daily. 3 lessons per monthMeet students and tutors from around the world, exchange and practice. 500 CZK/month Get access to lessons, a community, and a cool content designed to help you to immerse yourself in Czech and speak better. Cancel anytime. I want to join. The post (216***) Eliška: Veselé jazykolamy (Czech tongue twisters) appeared first on slowczech.

Ahoj, vítej u další epizody ze série Rozhovory s Čechy neboli rozhovory v “real Czech”. Dnes si budu povídat s Týnkou. Týnka je dětská doktorka. Budeme mluvit o tom, proč si tuto práci vybrala, jaké bylo její studium a jak vypadá práce dětské doktorky.  Poslechni si náš rozhovor a jestli chceš, odpověz na moje otázky. Správné odpovědi ti řeknu na konci dnešní epizody. Otázky jsou: Jaké předměty Týnku bavily na gymnáziu? Co je těžké na komunikaci s dětmi? Na co si Týnka hrála jako malá? A teď už slíbený rozhovor. *** ROZHOVOR Tak krásný dobrý den, ahoj…. Já dneska moc zdravím Týnku, ahoj Týnko…   Ahoj   A těším se na povídání   Ano, já se také těším.   Týnka je paní doktorka pro děti, dětské lékařka.   Týnko, jak sis vlastně vybrala svou práci, práci doktorky?   Ehm. Tak já jsem začínající lékařka. Já jsem před třičtvrtě rokem ukončila studium na univerzitě tady v Brně. A…jaká byla moje cesta…stát se doktorkou…tak začalo to všechno na gymnáziu a vlastně po dobu celého studia já  jsem vůbec nevěděla, co chci dělat. Vymýšlela jsem všechno možné i nemožné bych řekla a rozhodla jsem se až v posledním ročníku, když jsem si uvědomila, že se točím pořád kolem lékařství, medicíny a to hlavně z důvodu, že chci lidem nějak pomáhat, že k něčemu chci být. To se dá dělat samozřejmě spoustou věcí, to člověk nemusí být lékařem, ale já jsem taky věděla, že mě baví dost přírodovědní obory jako fyzika, chemie, biologie…a tak jsem si říkala, že ta medicína by nemusela být špatná, že je to vlastně takovej …taková…takové dobré spojení mezi… jako… humanitním oborem a vědeckým, přírodovědným a tak jsem to zkusila…já jsem si říkala, že to jenom vyzkouším, že se určitě na medicínu nedostanu, že je to dost složitý a co se „přijmového“ (přijímacího) řízení týče a…ale vyšlo to, vyšlo to…a tak jsem se dostala do Brna a …   Jaké bylo to studium?   Studium bylo dost náročné, hlavně první tři roky. První tři roky byly jenom teoretické, člověk seděl jen na zadku a učil se, učil se  a moc nepřišel do kontaktu s pacientem…moc jsme nebyli v nemocnici, jsme byli jenom  v knihovnách a nebylo to moc záživné, člověk si vůbec nedokázal představit, jaké to bude v reálu, jestli mu to vůbec za to stojí, ale naštěstí to uteklo. A pak to začlo už být lepší, pak už jsme byli víc v nemocnici a procházeli jsme všema možnýma odděleníma  a byli jsme na chirurgii, na interně, na…všechny obory jsme viděli a nakonec se mi nejvíc líbilo na dětském…   Takže jsi…jak jsem říkala…nebo možná neříkala…že jsi dětská…říkala:-) že jsi dětská doktorka….jaké to je?   To je…pro mě je to úplně něco jiného, protože je obrovský rozdíl mezi tím sedět nad knížkama a učit se jenom a opravdu pracovat a mít zodpovědnost za pacienty…jo, je to prostě úplně jiný svět…takže já opravdu začínám, moc toho ještě neumím a učím se od zkušených a je to zajímavý, ten obor je krásný a hlavně já miluju práci s dětma a proto jsem si to i vybrala a je to optimistický obor…naštěstí…ťukám…děti jsou často zdravé, nejsou chronicky nemocné …a takže ty jim jenom pomáháš vlastně jako od akutního utrpení…  to je třeba…že hodně pláčou…něco je bolí a ty jim jenom potřebuješ rychle pomoct…takže je to…mě vyhovuje to, že nejsou chronicky nemocní…   A co je těžkého na té komunikaci? Protože to dítě Ti neřekne… bolí mě ouško a ano.naopak..a někdy třeba ani samo to dítě neví, co ho bolí…   Dítě není schopno popsat bolest, často to popíše pláčem a to je dobře, když to popíše pláčem…to znamená, že to není ještě tak hrozné. Když už nepláče, když už jenom kouká kolem sebe, o nic se nezajímá, je bledý a usíná, tak tady si říkáme pozor pozor, tady je něco špatně s tím děckem…tady je potřeba i intenzivní péče nějaké například…jo…a je to těžké, že děti se brání vyšetření, děti se brání odběrům krve, děti se brání úplně všemu a člověk musí tak nějak vybalancovat, jestli spíš zvolí rychlou…rychlou strategii, rychle strhne náplast a pojďme rychle dál a nebo jestli spíš na dítě pomalým způsobem a je to často velmi složité v tom, že během pěti, deseti minut jako lékař není schopný poznat, jaký to děcko je…nebo to dítě, jestli spíš mu vyhovuje to rychle strhnout nebo chvilku mě nechte se rozkoukat…to je na tom to složité, no.   Do toho ta vystresovaná maminka, která neví…já sama mám tu zkušenost, že dcera se hrozně bojí doktorů, ale hrozně…a vím, že mě to vždycky strašně vystresuje …nevím, jestli ta komunikace toho doktora….je těžší pro toho doktora mluvit se mnou a nebo s tím dítětem….v tu chvíli…   Pro mě asi, upřímně, s rodičema..je složitější mluvit…ty děti nějak můžu pohladit, uklidnit je a nebo rychle, právě naopak, moc se s nima jako „neprdět“ a prostě rychle je vyšetřit, abych je netrápila zbytečně…ale rodiče musíme dycky zklidnit….jo…za každou cenu, protože ta komunikace…nemá cenu být…není smysluplné, aby ta komunikace byla vyhrocená, nějak vystresovaná….když se všichni uklidníme, tak je to všechno smysluplnější.   A ještě jedna otázka….když jsi byla malá…hrála sis na paní doktorku?Nebo jsi chtěla být úplně něčím jiným?   Já jsem si hrála na paní učitelku…hodně…chtěla jsem být paní učitelka, a protože moje mamka je paní učitelka a pak jsem si hrála i na zdravotní sestřičku, dětskou zdravotní sestřičku, protože moje babička je dětská zdravotní sestra a myslím si, že i moje babička mě tak trošku k tomu oboru přivedla a že i díky ní jsem mohla chodit každé léto chodit na praxi k dětské doktorce v takovém malém městečku a tam mi to nějak přirostlo k srdci, práce s těma děckama v malým prostředí, komunikace s maminama…to bylo něco pro mě.   Já bych chtěla, aby všechny paní doktorky byly takové milé a usměvavé jako ty, aby se děti nemusely bát, protože Týnka je strašně milá paní doktorka.   Moc Ti děkuju za  rozhovor a zase někdy se budu těšit.   Já taky děkuju a doufám, že mi budou rozumět:-)   Určitě, děkuju:-)   *** Pomáhají ti materiály, které pro tebe tvoříme? Baví tě sledovat slowczech? Jestli ano, budeme rádi za finanční podporu. Můžeš být Patronem slowczech na www.patreon.com/slowczech. Tvůj příspěvek na Patreonu financuje provoz webu slowczech a provoz podcastu. Taky financuje nové mikrofony a lepší vybavení pro video a audio. Díky moc! A na závěr pro tebe mám odpovědi na otázky: Jaké předměty Týnku bavily na gymnáziu? – Přírodovědní obory jako fyzika, chemie, biologie Co je těžké na komunikaci s dětmi? – Dítě neumí říct, co ho bolí Na co si Týnka hrála jako malá? – Na paní učitelku a sestřičku Určitě nám napiš na web www.slowczech.com nebo na Facebook nebo na Instagram, jestli se ti tato nová série Real Czech líbí. Ahoj! The post (215****): Petry rozhovor s Kris(týnkou) o dětském lékařství appeared first on slowczech.

Nazdárek, jak to jde? Dnes pro tebe mám další epizodu z nové série Cizinci vypráví. Slyšel(a) jsi první epizodu, kde Gabriel z Brazílie mluvil o tom, proč miluje Prahu a českou kulturu? Je to epizoda číslo 209, kterou si můžeš poslechnout na www.slowczech.com/209. Dnešní epizodu pro tebe připravil Derek. Derek je Američan, který bydlí v Cincinnati v Ohiu. A řekne ti, proč se učí česky, že jedna čtvrť v chicagu se jmenuje Pilsen (jako Plzeň), proč chce bydlet v České republice, jaká místa má v Česku rád a taky ti řekne o svojí rodině. Tak, uvař si kafe nebo čaj a jdeme na to! *** Ahoj, dobré ráno, dobrý den, dobrý večer. Jmenuju se Derek Harris. Studuju češtinu jeden rok. Jsem Američan. Narodil jsem se a vyrostl v Chicagu. Teď bydlím v Cincinnati, v Ohiu. Mluvím anglicky, německy a jen trochu česky. Studoval jsem němčinu na univerzitě a bydlel jsem v Berlíně dva roky.  Moji prorodiče byli Češi. Většinu života žili v Praze, ale přestěhovali se do USA po druhé světové válce. Když jsem byl malé dítě, moje babička mi zpívala v češtině a říkala mi české pohádky. Moje čtvrť v Chicagu se jmenuje Pilsen – po Plzni v České republice. Hodně Čechů se přistěhovalo do Chicaga a bydlí v Pilsen. Ten park blízko mého domu je Dvořák Park a moje ulice se jmenuje Čermák. Moje babička byla fantastická kuchařka. Vařila mi ovocné knedlíky, guláš, palačinky a české polévky.  Mám jednu dceru. Jmenuje se Alena. Je jí sedm let a dokončila první třídu. Ráda si hraje venku s kamarády, hraje si s Barbie, jezdí na kole, čte se mnou komiksy, hraje hry na iPadu a často se mě ptá: “Můžu si hrát na tvém iPhonu?” Alena je hodná, chytrá, krásná and zábavná. Dělá mě smích, úsměv a pláč každý den –> Rozesměje mě, vykouzlí mi úsměv na rtech a rozpláče mě každý den. Její oblíbené jídlo jsou americké palačinky, ovoce a Mac N Cheese. Normální dítě, ne? Studuju češtinu, protože doufám, že budeme příští rok bydlet v České republice. Byl jsem v České republice osmkrát nebo devětkrát. Miluji českou historii, kulturu, přírodu, jídlo a lidi jsou moc laskaví. Rádi bychom bydleli blízko Brna. Potřebuju Elišku, aby učila moji partnerku a naši dceru česky. Amerika se mění. Je to tady moc drahý pro život v USA. Rádi bychom bydleli v České republice, protože nabízí lepší rovnováhu mezi prací a osobním životem. Jsem vděčný, že můžu pracovat z domu všude na světě. Existuje pro to lepší místo než Česká republika?  Moje oblíbené místo na návštěvu jsou Karlovy Vary, Český Krumlov, kavárna a hospoda na malé vesnici. Myslím, že české pivo je nejlepší pivo na světě. Koupím pivo jenom, jestli je vyrobené v České republice nebo v Německu. Mám rád pivo, ale nepiju pivo často. Jenom o víkendu.  Rád jezdím na kole, kempuju, chodím na túry do hor a čtu komiksy. Sbírám komiksy s dcerou. Má ráda Captain Marvel (kapitána Marvel) a Gamoru. Mám rád Spider-Mana a Venoma. Až se přestěhuju do Brna, musím bydlet blízko komiksového obchodu, cykolostezky a velkého parku.   Doufám, že se vám líbil můj krátký příběh. Napsal jsem ho, protože mám rád Gabrielův příběh a poslouchám Slowczech každý den.  Krásný den, mějte se hezky, čau. *** Tak co, jak jsi rozuměl(a)? Derek samozřejmě dělá chyby. Každý víme, proč. Protože musíme dělat chyby. Ale často se bojíme dělat chyby. Derek se nebojí dělat chyby. Proto dnes umí tak dobře česky a za tak krátkou dobu. Podívej se do transkriptu na www.slowczech.com/214, kde si můžeš přečíst správný text. Jestli chceš být taky v podcastu slowczech, napiš na contact@slowczech.com. A jestli chceš lekce se mnou nebo s jinou lektorkou, která spolupracuje se slowczech, podívej se na web do sekce Czech lessons. A to je dneska všechno, měj se hezky, uč se česky a čau! The post (214**) CIZINCI VYPRÁVÍ: Derek žije v USA appeared first on slowczech.

Ahoj, jak se ti dneska daří? Jaký byl tvůj týden? Nebo jaký jsi měl(měla) víkend? Dneska pro tebe mám zajímavé téma: Jak být šťastný. Mám pro tebe deset bodů (takže zaprvé, zadruhé, zatřetí,… až zadesáté) a je to můj názor. Já ti chci říct, co si já myslím. A napiš mi, co si myslíš ty? Nechci mluvit o tom, že každý vidí štěstí jinak. To je jiné téma. Ale chci mluvit o tom, ja být spokojený, jak mít fajn život, jak být v rovnováze. Co je to “být v rovnováze“? To znamená mít balanc. Cítit se v klidu a dobře. Rovnováha je balanc.   A ještě pro tebe mám další slova, která možná neznáš: něco ZJISTIT – objevit nějakou informaci. Druhý člověk zjistí, že jsme neříkali pravdu. On bude jednoho dne vědět, že jsme neříkali pravdu. Zjistit je super slovo (anglicky “to find out”). NAPLŇOVAT – dělat něco plné. Sklenička je prázdná, já do skleničky dám vodu a sklenička je plná. Já ji naplňuju. A my potřebujeme práci, která nás naplňuje. Takže se cítíme plní. něco OCENIT/OCEŇOVAT – dát cenu, dát hodnotu. Oceníme nebo oceňujeme věci, které máme rádi. Ty věci jsou pro nás cenné. Ty věci pro nás mají hodnotu. NEJCENNĚJŠÍ věc – je věc, která pro nás má největší cenu. Je pro nás nejdůležitější. To nejcennější, co máme, je náš čas. Čas je pro nás velmi důležitý. PODNIKAT – nemít práci, ale mít firmu nebo třeba značku slowczech. Já jsem freelancer, já podnikám. Posílám faktury, nemám šéfa.  ZTRÁTA ČASU – něco ztratit znamená už to nemít, omylem. A když jsem ztratila čas, dělala jsem něco, co nebylo ideální. Ztráta času anglicky je waste of time. Třeba “Psát text ručně je ztráta času. Můžeš použít voice recognition v každé druhé aplikaci.” MÍT LEPŠÍ VĚCI NA PRÁCI – Mám lepší věci na práci než psát texty pro Facebook. Nebo mám lepší věci na práci než hlídat tvoje dítě – to je trošku ošklivé, já vím. CÍTIT – Jak se cítíš? Cítíš se dobře? Cítíš se unaveně? Cítiš, že jsi ve stresu? ZEPTAT SE NA CESTU – Když neznám cestu, musím se zeptat na cestu. Prosím vás, kancelář slowczech je v této ulici? Ano, ještě asi 200 metrů.  Tak, to bylo poslední slovo nebo fráze. A ještě než začneme, chci ti říct, že kniha Learn Czech cases with stories je moc populární mezi studenty slowczech. Takže jestli tuto knihu ještě nemáš a chceš poslouchat a číst příběhy, kde je hodně genitivů, hodně dativů, hodně lokativů a tak dále, podívej se do e-shopu slowczech. Zaprvé – vždycky říkej pravdu. Bolí to. Je to těžké. Ale říkej pravdu. Nelži. Proč? Když říkám pravdu, nemusím si pamatovat, komu jsem řekla to a komu jsem řekla tamto. Ale hlavně, když neříkáme pravdu, ten druhý člověk vždycky… vždycky… vždycky zjistí, že jsme lhali. Ten druhý člověk zjistí, že jsme neřekli pravdu. Za týden, za rok nebo za pět let. A to bolí víc než na začátku, když říkáme pravdu. Zadruhé – hledej a dělej práci, kterou máš rád. Nebo podnikej. Když nás práce nemotivuje a nebaví, jsme frustrovaní. A celá naše rodina je pak taky frustrovaná. Potřebujeme práci, která nás naplňuje. To znamená, že jsme plní. Že jsme lepší a lepší, protože přirozeně potřebujeme být lepší a lepší. Že se učíme něco nového, vidíme nové věci, poznáváme nové lidi, protože přirozeně nemáme rádi rutinu. Zatřetí – riskuj. Musíme riskovat. Když neriskujeme, život je nuda! A kdo chce žít nudný život? Já teda ne! Začtvrté – ignoruj, co si o tobě myslí ostatní lidé. Proč přemýšlet nad tím, co si o nás myslí ostatní lidé? To je ztráta času. To je ztráta energie. Jsme svobodní lidé. Každý si může myslet, co chce. Jenom rodina a přátelé – to jsou důležití lidé. Tady neignoruj, co si o nás myslí rodina a přátelé. Ale ostatních 7 miliard lidí? To je mi fuk! To je mi jedno! To mě fakt nezajímá. Proč? Jak jsem říkala, je to ztráta času. A taky ten druhý, který o nás říká špatné věci, očividně nemá nic lepšího na práci. A to je jeho problém, ne můj. A proto zapáté – chápej, že to nejcennější, co máme, je náš čas. Proč přemýšlet nad tím, co si o mně ostatní myslí? Já mám lepší věci na práci: milovat partnera, milovat rodinu, chodit ven s přáteli, číst, hrát na klavír, cestovat, malovat, sportovat, chodit do přírody, dělat práci, co mě baví. Protože čas je to nejcennější, co máme. Zašesté – poznej sám sebe. To znamená, že ty musíš znát sebe, ty musíš vědět, kdo jsi, co máš rád, co nemáš rád, co chceš, co nechceš, co se ti líbí, co se ti nelíbí, a tak dále (atd.). Když vím, kdo jsem, řeknu to lidem okolo. Partnerovi řeknu, proč jsem smutná. Mamince řeknu, proč se teď cítím špatně. Šéfovi řeknu, proč chci jiný projekt. Kamarádovi řeknu, že teď potřebuju čas a odpočívat. Protože vím, kdo jsem. Vím, co chci. Vím, co potřebuju. A protože znám sama sebe. Nebo jako muž znám sám sebe. Zasedmé – nauč se cítit, kdy jsi ve stresu. Nauč se poznat, že jsi ve stresu. A zpomal. Odpočívej. Nepracuj. Vypni telefon. Jdi ven na procházku. Uvař si něco dobrého. Zdraví je důležitější než nějaký projekt nebo konference. Zaosmé – dobře jez. Vař dobré jídlo. Jez dobré jídlo. Když jíme špatně, cítíme se špatně. Když jíme dobře a kvalitně, cítíme se dobře a kvalitně a jsme plni dobré energie. Jídlo je základ! Zadeváté – chápej, že nic nikdy není perfektní. Život musí být 50% v plusu a 50% v mínusu. Musíme mít věci, co nemáme rádi. Protože potom oceníme to, co máme rádi. Musíme mít negativní emoce, protože víme, co jsou pozitivní emoce. Musíme mít smutné dny, protože potom víme, že máme šťastné dny. Akceptuj rovnováhu. Buď spokojený, že máš špatný den. Protože potom přijde zase hezký den. A Zadesáté – hledej cíl, kam chceš jít. Když víme, kam jdeme, je jednodušší se zeptat na cestu. Když víme, kam jdeme, dostaneme se tam rychleji. Jak jsi asi slyšel(a), řekla jsem hodně imperativů – to jsou slova jako riskuj, ignoruj, hledej, říkej, vař, nepracuj…! Já ti říkám, co musíš udělat. Jestli chceš vědět, jak gramaticky funguje imperatif, podívej se do transkriptu této supr epizody. A ještě jednou zopakuju deset bodů, jak být (podle mě) šťastný. Ale pozor, ty nemusíš souhlasit. Můžeš si myslet něco jiného. A víš co? Mně je fuk, co si myslíš! Haha. Takže zaprvé – vždycky říkej pravdu. Zadruhé – hledej a dělej práci, kterou máš rád. Zatřetí – riskuj! Začtvrté – ignoruj, co si o tobě myslí ostatní lidé. Zapáté – chápej, že to nejcennější, co máme, je náš čas. Zašesté – poznej sám sebe / poznej sama sebe. Zasedmé – nauč se cítit, kdy jsi ve stresu. Zaosmé – dobře jez. Zadeváté – chápej, že nikdy nic není perfektní. Zadesáté – hledej cíl, kam chceš jít. A co ty, jaký je tvůj názor? Jak být podle tebe štastný? Napiš do komentáře pod transkript této epizody na web slowczech. A jestli se ti líbí podcasty a videa a další materiály, buď naším patronem přes www.patreon.com/slowczech. Tvoje korunky nebo eura jdou na mikrofony a nové vybavení (chceme si koupit green background – zelené pozadí na nový tip videa, haha, to bude sranda! Nebo platíme hosting a chceme pro slowczech nový web a tak dále. Jestli se ti líbí naše materiály zdarma, buď prosím naším patronem. Díky moc a čau! IMPERATIVE 1 – if the root ends in 1 consonant (pracovat, ) >> we create a “oni” form (oni pracujou) >> and delete the vowels: pracuj! zpomalit –> oni zpomalí –> zpomal! akceptovat –> oni akceptujou –> akceptuj! riskovat –> oni riskujou –> riskuj! ignorovat –> oni ignorujou –> ignoruj! 2 – if the root ends in 2 consonants (číst) >> we create “oni” form (oni čtou) >> delete the vowels and add “i”: čti! oni nelžou –> nelži! oni vypnou –> vypni! 3 – if the infinitif ends in “-at” and the “oni” form ends in “ají” (dělají) >> we delete the vowels from the “oni” form and add “ej”: dělej! oni říkají –> říkej! oni podnikají –> podnikej! oni hledají –> hledej! oni poznají –> poznej! oni odpočívají –> odpočívej! 4 – VÝJIMKY: Nauč se! Jez! Jdi! Vař! Chápej! The post (212**) Eliška: Jak být šťastný appeared first on slowczech.

Ahoj, vítej u další epizody ze série Rozhovory s Čechy neboli rozhovory v “Real Czech”. Poslechni si náš rozhovor.Dnes budu mluvit se svým dědou. Jestli chceš, odpověz na moje otázky. Správné odpovědi ti řeknu na konci dnešní epizody: Otázky jsou Jak se jmenuje dědův pes? Kdo je Hanka? Co děda momentálně čte? A ted si poslechni rozhovor… *** Tak hezký den, tady je Petra, zdravím Vás a dnes je tu se mnou můj milý děda. Dědo, vítej.   No, ahoj Petro.   Dědo, já bych se ráda zeptala, jak vypadá takový běžný den…důchodce. Děda už je důchodce….   No, já bych začal tak…že mám podobné pocity jako svatý Jeroným, když se ho ptali, jak velká je…jak je velká …. jeho zem Palestina. No, ale to asi Tě nebude zajímat. Proč ne. Nevím, co bych Ti k tomu měl říct, je to velice jednoduché, takové možná až ploché…ten den spočívá v tom, že člověk ráno vstane…zjistí, že žije, posadí se na kraj postele…zacvičí si…pomodlí se…a jde vykonávat různé potřeby. A nejvíce času tráví potom v koupelně a v kuchyni. A tomu dá vlastně celé odpoledne. Pardon. Celé dopoledne. Poněvadž si připraví snídani, to mu chvíli trvá…potom se nají…a jde do obývacího pokoje…vezme si knížku…chvíli čte…často se mu stane, že u toho usne….aha:-) a když se probudí, tak opět chvíli čte…pak zjistí, že je poledne…tak vezme pejska…a jde s ním na procházku. Jak vypadá….Tak asi vypadá  (ano) dopoledne člověk, který už je dost starý.   Ehm. A…jakou snídani si rád připravuješ? Co máš rád?   Většinou si dávám krajíček chleba,který si namažu někdy máslem…někdy nějakou pomazánkou…mám rád k tomu hodně zeleniny…tak si nakrájím trošku papriky…i rajčátko si k tomu ukrojím jedno…no, nebo nakrájím…okurek…tu hadovku…se tomu říká…tak kousek, tak řekněme 3 – 4 centimetry, nakrájím si to na kolečka…a pórek. Tak taky tak nějak na ty..tak asi ty 3-4 centimetry…no a to..to je moje snídaně. K tomu trošku čaje. Ehm.   Když přijdeš z té procházky s pejskem, tak co potom…jak  je to dál?   Tak ošetřím pejska…to znamená, že buď ho …buď mu utřu jenom packy…někdy ho učešu, což mi taky chvíli trvá…no a potom odejdu do obývacího pokoje…a přemýšlím, co budu dělat. No, tak většinou to končí u toho, že si zase vezmu nějakou tu knížku nebo rozečtenou knížku, třeba teď mám rozečtenou Sofiinu volbu…no a nevím, co si o tom mám myslet…hm…je to taková zvláštní knížka…hm…která pojednává o polském děvčeti, které prožilo koncentrační tábor, dostalo se do Ameriky po válce, přežilo ten tábor…no a má tam různé vztahy…a nemůžu se dobrat konce.   Ehm.   Vždycky přemýšlím, jestli už toho nechám nebo tu knížku dočtu.   Mě se někdy stává, že mám rozečtených třeba víc knížek najednou…stává se Ti to  taky?    No…to mám. To mám.   Dobře. Jak velkou roli hraje televize v životě důchodce?   No…dost, dost velkou bych řekl.   Aha.   Televizi, tu si zapínám většinou tak kolem čtvrt…mezi čtvrtou  a pátou hodinou, mám tam nějaký ten seriál, který sleduju už delší dobu, no a pak si…mimo jiné mám potom vybrané nějaké programy, velice rád se dívám na Art, no a dnes se zrovna těším na to, že tam dávají přenos vídeňských filharmoniků z Schonnbrunu.   Tak jestli dobře rozumím, tak Art se zaměřuje na kulturu.   Ano.   Máš rád kulturu.   Mám…a má to akorát jednu nevýhodu, že druhý den už si nepamatuju, co tam vlastně bylo.   Každý den se dozvíš něco nového.   Ano, každý den se dozvím něco nového. Aby to ta moje hlava byla schopná pobrat, tak zase zapomenu na to, to co jsem viděl předevčírem nebo včera.    Tím, že máš toho pejska, tak Ti to vlastně umožňuje mít nějaký pravidelný režim. Je to tak?   No, to určitě.   Jak často s ním chodíš na procházky? Jaký máte spolu režim?   Tak ráno, dopo…ráno chodí moje dcera Hanička a odpoledne nebo v poledne, nebo…kolem poledne to chodím já, což mi trvá tak do hodiny, jsme venku…a potom ještě v podvečer tak kolem páté…mezi pátou,sedmou hodinou a večer zase ještě jednou jde dcera.   Ehm. Takže dcera má pravidelný režim.   Dcera má pravidelný režim a já taky. A Fred ho má úplně vynikající.   No a protože dneska jsem tu já a vynechali jsme polední procházku, tak podle hodin je asi teď čas vyrazit…nejvyšší čas…protože je půl druhé….nejvyšší čas, takže Ti poděkuju za rozhovor a měj se hezky, děkuju. *** Líbil se Ti rozhovor? Určitě nám napiš na web www.slowczech.com nebo na Facebook nebo na Instagram.  A můžeš být Patronem slowczech na www.patreon.com/slowczech. Tvůj příspěvek na Patreonu financuje provoz webu slowczech a provoz podcastu. Díky.   A na závěr pro tebe mám odpovědi na otázky: Jak se jmenuje dědův pes? Odpověď: Fred Kdo je Hanka? odpověď: dcera Co děda momentálně čte? odpověď: knihu Sofiina volba Tak ahoj. Jaký je typický den důchodce? A jak vypadá tvůj typický den? Člověk něco dělá….obdobné jako v němčině… Mluvíme sice o sobě…..často používáme místo „my“. Člověk nikdy neví. Člověk míní, život mění. The post (211****): Petry rozhovor s dědou o životě… v důchodu appeared first on slowczech.