slowczech

Čau, jak to jde? Jak se máš? Co je novýho? Bydlíš v bytě nebo v domě? Máš zahradu nebo aspoň balkón? Já teď, bohužel, nemám ani zahradu ani balkón. Ale brzy se budu stěhovat.  Kam a proč? Do domu. Do nového domu. Do našeho domu! Jupííí, proč? Protože kupujeme dům tady kousek od Brna. Fakt moc moc moc móóc se těším. Teda, možná teď už jsem přestěhovaná, protože když jsem nahrávala tuto epizodu, ještě nebyla podepsaná kupní smlouva (smlouva = contract). Proč se těším na nový dům? Teď bydlím v bytě bez zahrady a dokonce ani nemáme balkón. Bydlet v bytě bez zahrady a bez balkónu je otrava. Pamatuješ si, co znamená slovo otrava? Lenka o něm mluvila v epizodě o Koronaviru Ještě než začnu, chci se tě na něco zeptat: Už máš zdarma “7 TIPS HOW TO SIMPLIFY YOUR CZECH aneb CO ČEŠI OPRAVDU ŘÍKAJÍ“? Jestli ne, mrkni na eshop slowczech. Tento dárek tam na tebe čeká No, ale o čem budu dneska mluvit? Chci ti povědět o tom, jak vypadá ten velký dům, ve kterém jsme strávili prodloužený víkend. Řeknu ti například, co je to přístřešek, pergola, předsíň, vstupní hala, krbová kamna, krb, komín, závěsy, chodba a žaluzie. Tak, jdeme na to! Teď pro tebe mám virtuální prohlídku. Je to takový mini test tvojí češtiny. Napiš mi potom, jestli sis mohl(a) dobře představit (imagine) dům, který ti teď popíšu (describe). Ten dům je dnes moc krásný, ale před 30 lety byl úplná ruina. Ale moje skvělá studentka Jolande a její manžel tento dům plus dalších 6 domů koupili a úplně renovovali. Dneska už to nejsou ruiny. Jsou to nádherné domy s příjemnou atmosférou. Nemám ráda moderní domy. Mám ráda staré ale renovované/rekonstruované domy. Tyto domy mají duši. Duše znamená soul, něco neviditelného a nepopsatelného, co mám uvnitř. A tyto domy mají duši. Dům, ve kterém jsme bydleli, se jmenuje “Dům u lesa”. Ze sedmi domů je to ten nejvzdálenější dům od města Milíře. Město Milíře leží asi 2 kilometry od německých hranic a asi hodinu a půl od Plzně. V Plzni se dělá pivo Plzeň, že jo?  A jak tedy vypadá Dům u lesa? Představ si (imagine), že jsi v Milířích a že stojíš před domem a díváš se na dům. Takže, ten se jmenuje Dům u lesa a je… u lesa, haha. Je těžké ho najít, v zimě k němu vůbec nevede příjezdová cesta. V zimě příjezdová cesta neexistuje. Tento dům má krásnou zahradu. Vzadu v zahradě je pískoviště, kde si můžou hrát děti. V zahradě je taky bazének pro děti a terasa, na které můžeš snídat, obědvat a večeřet. Nebo jenom popíjet víno. Když prší, je zde přístřešek, kde můžeme grilovat. Přístřešek je otevřené místo, kde ale neprší, protože má střechu. Nebo také říkáme pergola. A protože může v domě bydlet až 8 lidí, je grilovací přístřešek nebo pergola fakt velká a je tu dost židlí. Přístřešek je vedle stodoly. Stodola je místo, kde je většinou něco uschované nebo uložené (stored) – dřevo, seno. A tady je taky velká stodola, ve které je uložené dřevo na zimu. Vchod do stodoly je naproti vchodu do domu. Teď stojíš před vchodem do domu. A když vstoupíš do domu, jsi v předsíni. Předsíň je malá místnost, kde jsou boty, kabáty a není tu topení. Když je předsíň fakt velká, můžu ji nazvat jako vstupní hala. A teď ze vstupní haly nebo z předsíně můžu jít do sklepa, který je nalevo, nebo taky na toaletu. Dveře na toaletu jsou vedle dveří do sklepa. Mimochodem, to je fakt chytré tady v domě u lesa – když máš návštěvu nebo venku griluješ a potřebuješ čůrat = jít na toaletu, nemusíš jít dovnitř do domu, ale můžeš jít jenom do předsíně, kde je první toaleta. Další toalety jsou v patře (když říkáme “v patře”, to znamená, v první patře). Takže další toalety jsou v patře. Ale teď, když vejdu z předsíně dovnitř, jsem v kuchyni. Je to velká kuchyň, ve které uprostřed stojí nádherný dřevěný stůl pro osm lidí. Napravo vidíš balkónové dveře a vstup na verandu. V kuchyni je samozřejmě kávovar, trouba, lednička a myčka. Moc dobře se nám tu vařilo, je to opravdu prostorná kuchyň. A navíc vše je ze dřeva. Příjemná atmosféra. K tomu tu jsou kamna nebo taky krbová kamna. Kamna stojí nalevo vedle schodů do patra. V krbových kamnech jsme museli topit dřevem a potom bylo v domě teplo. Kuchyň je spojená s obývacím pokojem nebo taky s “obývákem”. Nejsou tu dveře, je to otevřený prostor. Vstup do obýváku je napravo od kamen, protože z druhé strany zdi je v obýváku krb. Krb je takové pohádkové místo, kde rozdělám oheň a můžu sedět u krbu, číst knihu a odpočívat. Z krbu a z kamen vede nahoru na střechu komín. Komín je prostor nebo trubka pro kouř z ohně, haha. Vedle krbu jsou 3 gauče. U každého gauče je lampa, a tak můžu ležet na gauči a číst si knihu. Je tu taky malá televize, ale tu jsme vůbec nezapli/nezapnuli. Televizi jsme nezapnuli. Raději jsme se dívali na oheň v krbu. V rohu obýváku stojí malý stůl a dvě židle. U protější zdi stojí velká stará komoda, ve které jsou knihy. Dohromady je v obýváku 6 oken. A na každém okně jsou závěsy. Večer můžu závěsy zatáhnout a nikdo nevidí dovnitř a ráno můžu zase závěsy roztáhnout, protože chci vidět slunce. Tak, to bylo přízemí. A teď, jak jsem říkala, vedle krbových kamen jsou schody do prvního patra. Představ si, že jdeš po schodech nahoru do prvního patra. Teď stojíš v prvním patře v chodbě. Chodba nebo hala nebo kuluár, ale nejčastěji používáme slovo chodba. Nahoře napravo je první ložnice, kde jsou dvě postele a křeslo a komoda. Hned vedle první ložnice je druhá ložnice, která vypadá podobně. Naproti schodům je druhá toaleta a vedle toalety je první malá koupelna s vanou. Když pokračuješ chodbou, jsou tu ještě další dva pokoje, kde jsou další postele a křesla a komody. Na každém střešním okně jsou žaluzie. Žaluzie můžu večer zatáhnout a ráno zase roztáhnout. A na každém klasickém okně jsou závěsy, které taky můžu zatáhnout a roztáhnout. A nakonec tu je na patře ještě jedna velká koupelna, kde je sprchový kout a třetí toaleta. A to je konec virtuální prohlídky. Teď můžeš sejít po schodech dolů do přízemí, jít do předsíně a vyjít ven z domu na zahradu a užívat si sluníčka. Líbila se ti virtuální audio prohlídka? Teď se podívej na slowczech.com, kde jsou fotky Domu u lesa. Nebo se podívej na Facebook, který se jmenuje Chalupy Český les, kde jsou další fotky. A nebo se podívej  na YouTube na video Příběh v češtině 17. A můžeš porovnat (compare), jestli jsi dobře rozuměl(a), když jsem popisovala Dům. Možná taky jsi rozuměl(a) dobře a já jsem popisovala dům špatně. To je možné! Napiš mi do komentáře, jsem zvědavá, jak skončil / dopadl tvůj mini test češtiny, haha. A samozřejmě odkaz na 7 domů je www.milire-estate.com nebo Chalupy Český les.com. Fakt moc moc moc moc doporučuju, je to nádherné klidné místo, ideální na odpočinek/dovolenou mimo město. Tak, měj se hezky, uč se česky a čau! The post (187**) Eliška: Virtuální prohlídka – test tvojí češtiny appeared first on slowczech.

Eliška: Ahoj, jak to dneska jde? Dnešní epizoda je opravdu zajímavá, protože se týká magického datumu 11. 11. a legendy o Martinovi. Tuto epizodu napsala a namluvila členka týmu slowczech Ema. S Emou jsi ještě nemohl/a vidět rozhovor na YouTube, ale neboj – brzy ho uvidíš! Už je v plánu! Jinak ti chci ještě připomenout, že slowczech má teď taky Instagram – mrkni, jsou tam fakt pěkné a vtipné ilustrace. Ale teď už nebudu dál mluvit, předávám slovo Emě. Ready? Jdeme na to! *** Ema: Ahoooj, tady Ema. Budeš to dneska ty, kdo naučí se česky, pomalu a hezky? Doufám, že ano! Tak pojďme na to! Dneska se budeme bavit o svátku svatého Martina. Tady jsou slovíčka, která budeš potřebovat pro snadnější porozumění:   Svátek – den, kdy vzpomínáme na nějakého důležitého člověka, lidé často v tento den nepracují a oslavují, feast day a nebo můžeme slavit jméno v kalendáři, name day Husa –   vodní pták, který má oranžový nebo žlutý zobák, goose Astronom –  člověk, který se zabývá pozorováním vesmíru, astronomer Astrolog –  člověk, který se zabývá vlivem pohybu planet na člověka, astrologer Numerologie –  pseudověda, která zkoumá význam čísel, numerology Liché číslice – čísla 1, 3, 5, 7, 9, 11, 13………….., odd numbers Křesťanství – náboženství, které se zabývá životem a učením Ježíše, Christianity Legenda – příběh, který se zabývá životem a činy svatých lidí = světců (například svatého Martina), legend Plášť – druh oblečení, dlouhý kus látky, například Harry Potter často nosil plášť, doktoři nosí bílý plášť, coat Žebrák – člověk, který nemá peníze a žádá o ně ostatní, beggar  Kázání – projev s náboženským obsahem, řeč v kostele, preaching Svatý Martin přijel na bílém koni Kdo byl sv. (svatý) Martin a proč ti o něm chci vyprávět? 11.11. nebo taky 11. listopadu má v kalendáři svátek Martin. V tento den my Češi říkáme, že přijel Martin na bílém koni. Co to znamená? Znamená to, že přišla zima! V zimě padá bílý sníh, proto na bílém koni. Brrrrrr! říkáme, když nám je zima.   Svátek svatého Martina slavíme každý rok 11.11. Myslíš, že toto datum je magické? Já ano! Můj přítel se mi směje, když říkám, že každé číslo má svůj význam, protože je astronom (POZOR, ne astrolog !:-), a tak nevěří na numerologii. Ale já si myslím, že některá data jsou magická. Myslel si to například i Karel IV., který nechal zkonstruovat slavný Karlův most ve speciálním čase (v roce 1357 9.7. v 5:31). Vidíš ta lichá čísla?   Ale teď pojďme zpátky k Martinovi.  Kdo to vlastně byl? Narodil se roku 316 na území dnešního Maďarska. Když byl Martin ještě malý, přestěhoval se s rodiči do severní Itálie, kde se hodně přiblížil křesťanství. V patnácti letech musel odejít do armády a stát se vojákem. Jako voják působil ve Francii, kde strávil velkou část svého života. Říkalo se, že byl velmi skromný a měl dobré srdce. Dokazuje to i jedna z nejznámějších legend, legenda o plášti. Jak to tedy bylo? V roce 335 v noci v zimě potkal Martin ve městě Amiens (město v severní Francii) žebráka, člověka, který neměl peníze. Byl chudý. Neměl moc dobré oblečení, a tak poprosil Martina o pomoc. Martin měl jenom svůj plášť, a tak ho mečem rozdělil na dvě části a jednu část dal žebrákovi. Martinovi se pak v noci zdál sen. Viděl Ježíše, jak je oblečený v plášti, který daroval žebrákovi. Brzy po tomto snu odešel Martin z armády, vstoupil do křestanské církve a dělal zázraky. Například dal život dvěma lidem. Nakonec se stal i biskupem a šířil křesťanství mezi lidmi. Myslím, že je to moc hezká legenda a docela věřím, že se to doopravdy stalo. A jak slavíme tento svátek v České republice? Stejně jako k českým Vánocům patří Ježíšek, k svátku sv. Martina patří pečená husa. Já miluju pečenou husu!Pečená husa je to proto, že se připravuje v troubě a peče se. Tradičně se jí s knedlíky a se zelím. Rozhodla jsem se, že letos poprvé v životě zkusím upéct husu. Pekla jsem ji 14 hodin. Všem moc chutnala! A proč vlastně patří k tomuto svátku husa? Říká se, že když měl Martin kázání, rušily ho husy. A tak moc ho husy rušily při kázání, že se rozhodl je dát za trest upéct. A tak husy skončily v troubě. Jinak taky pečeme tradiční rohlíčky. Jsou sladké a pečou se například s tvarohem, mákem nebo ořechy. Mňam! Ty mám taky moc ráda! Tento svátek ale neslavíme jen jídlem, ale hlavně tím, že navštěvujeme rodinu. Protože byla letos karanténa a za rodinou jsme nemohli, upekla jsem husu jen pro sebe a svého astronoma!:-)    A co ty? Ochutnal jsi někdy husu? Má tradici svatý Martin i ve tvé zemi?   A víš, že má slovo husa ještě jiný význam? Hádej jaký!  hloupá žena odvaha  Těším se na tvoje odpovědi! Měj se krásně a češtině zdaaaaar! *** Eliška: Díky, Emo, za zajímavou epizodu. A ty, fanoušku slowczech teď víš,, proč je 11. 11. v Česku důležité datum. Jako malá jsem se vždy těšila na 11. 11., protože byla velká šance, že bude sněžit. Letos, bohužel, nesněžilo. Většinou sněží až později, až v prosinci nebo v lednu. No, už se nemůžu dočkat, až bude sněžit. Miluju sníh a zasněžené hory a lesy. Je to krása vyjet mimo město a podívat se do zasněžené přírody. Taky to máš tak rád(a)? Jinak, jako vždy, transkript této epizody je na www.slowczech.com. Slowzech má teď taky nové logo a nový design. Už jsi ho viděl(a)? A líbí se ti horkovzdušný balón jako logo? Co ti to evokuje? Napiš a taky, samozřejmě, se  mějhezky, uč se česky a čau! The post (186***) Ema: Martin přijel na bílém koni appeared first on slowczech.

styl oblékání – způsob, jak se oblékáme, můžu mít hrozný nebo dobrý styl oblékání co si můžu dovolit – to znamená, kam až můžu jít s nějakou aktivitou, what I can afford, může to být sociálně nebo i finančně (Např.: V opeře si nemůžeš dovolit nosit džíny.  Nesmíš. Nemůžu si dovolit nový počítač, nemám dost peněz.) nesmírně spokojená – maximálně spokojená, extrémně spokojená lidi vidí, soudí a hodnotí – Na soudu soudce soudí. Soudce je judge. A lidé nás soudí. A lidí nás hodnotí jako učitelé ve škole. Hodnocení je evaluace. musím občas zašít díry (sew up) – když mám v oblečení díru, vidím svoji kůži a je mi zima. A tu díru musím zašít a potom je oblečení opravené. rouška ladí se sukní (it goes with) – rouška má stejnou barvu a stejný/podobný vzor jako sukně. Rouška a sukně jdou k sobě. Často muži říkají: Ta modrá barva ti ladí k očím! je těžké něco sehnat – je těžké najít, získat, dostat chodit naboso/bosa – chodit bez bot a bez ponožek. to škrábe a škrtí – kočka škrábe nebo cedulka od výrobce škrábe. A příliš malé nebo těsné kalhoty škrtí. boty na podpatku – to nejsou placaté/ploché boty, ale moje pata je třeba o 5 cm výš. Ženy často nosí boty na podpatku, když jdou do opery nebo na důležitý mítink nosím vs. mám na sobě – Často nosím sukni, ale dnes mám na sobě legíny. Nebo nikdy nenosím brýle. Nosím něco často, každý den. Ale mám na sobě legíny teď. Nerada nakupuju. Nerada kupuju cokoli kromě knih a dárků. Ale hlavně nerada kupuju oblečení. A proto jsem ráda, když mi nové šaty nebo tričko vybere partner. Jsem jako moje maminka – když jsem byla asi o 15 let mladší, moje maminka změnila styl oblékání. Změnila i účes a začala se oblékat jako mladší generace. Ale protože moc nevěděla, co si může dovolit nosit, potřebovala moji pomoc. A tak jsem jí často kupovala oblečení jako dárek k svátku, k narozeninám nebo k Vánocům. A ona byla nesmírně spokojená. Oblečení je něco, co z nás dělá nás. Říkáme, že šaty dělají člověka. Tak, jak vypadám, tak mě lidi vidí, soudí a hodnotí. Určitě znáš experimenty, kdy ten jeden a stejný člověk byl oblečený jako manažer, o hodinu později jako bezdomovec a lidé se k němu pokaždé chovali jinak. Myslím si, že to, jak vypadáme, je důležité především pro nás. Musíme se cítit dobře v tom, co nosíme. A můžeme klidně každý den nosit to stejné. Už sis taky někdy pořídil(a) dvě trička nebo dvoje stejné kalhoty jen proto, že prostě byly fakt super pohodlné a příjemné? Já a oblečení,… To je otázka. Jak už jsem říkala, nerada ho kupuju. A proto musím občas zašít díry, které se objeví. Ale zase (on the contrary) ráda šiju. Během první korona krize jsem si ušila sukni a roušku. A ta rouška ladila se sukní. Když jsem byla malá, maminka často šila, protože bylo těžké sehnat hezké oblečení. A protože maminka měla ráda barvy, odjakživa jsem nosila barevné oblečení. Pamatuju si, že nám maminka jedou ušila kraťasy. A když říkám “nám”, myslím tím mně, bratrovi i tatínkovi. Takže jsme všichni tři měli stejné červeno-černo-zeleno-modro-oranžové kraťasy. Byli jsme jak bratři v triku, ale v triku, ale bratři v kraťasech. Mimochodem, Bratři v triku je české filmové studio, které produkovalo animované filmy jako Bob a Bobek, Krteček nebo dokonce i Tom a Jerry. A jaké oblečení nosím nejraději? Mám ráda volné pohodlné oblečení. V létě nosím většinou sukni (mám asi 5 sukní), tílko nebo tričko a sandálky. Taky ráda nosím ponožkobotky (neboli Skinners) a nebo chodím úplně naboso/bosa, ale jenom mimo město. Na podzim a v zimě ráda nosím šaty (mám asi patery nebo šestery šaty), přes to volnou mikinu a kolem krku šálu. K šatům samozřejmě legíny. Nesnáším silonky! Jsou hrozně nepohodlné a škrtí. Nemám ráda, když mě cokoli škrtí nebo škrábe. Když je chladno nebo zima, nosím boty na podpatku (ale jenom na malém podpatku, neumím chodit na vysokých podpatcích) a samozřejmě ponožky. Každý druhý den se mi stane, že mám každou ponožku jinou. Tobě taky? Moje maminka má takovou teorii – v pračce žije ponožkožrout. To je taková malá příšera, která žere ponožky. A proto vždy, když dáš do pračky například 20 špinavých ponožek, za tři hodiny je tam už jen 19 ponožek. Protože ponožkožrout měl hlad! Tak, to bylo oblečení, které nosím často a které nosím ráda. Ale co mám na sobě zrovna teď? Teď mám na sobě pohodlné šedé legíny, které mají asi 189 děr (jedna díra, ale pět a víc děr), takže legíny nemají jenom jednu díru, ale mají 189 děr. Potom mám teplé huňaté ponožky, protože je ráno a je docela zima. Potom mám na sobě modré tričko a přes to růžovou mikinu. No jo, jsem blondýna. Doufám, že se ti dnešní epizoda líbila. Mrkni se na www.slowczech.com, přihlaš se k odběru newsletteru slowczech, dostaneš gramatický dárek. A nebo se podívej do e-shopu, kde jsou ebooky zdarma nebo za poplatek. Ale hlavně poslouchej dál slowczech. Protože listening is crucial. Pasivní input je důležitý, jestli chceš mít lepší češtinu. The post (185**) Eliška: Jaké oblečení rád(a) nosíš? appeared first on slowczech.

Eliška intro: Čau, jak se daří? Co je novýho? Taky pracuješ doma? Taky nemůžeš jít do fitka nebo do restaurace, protože je všechno zavřené? No jo, všechno je dnes v Česku zavřené kvůli Koronaviru. Už podruhé. Ale pozor, máme pro tebe novinku! Slowczech má Instagram! Jupí! Na Instagramu bude jiný content, jiný obsah než na webu a Facebooku a Patreonu. Na Instagramu budou animace, veselé obrázky, fráze, příběhy, krátké praktické věty,… No, mrkni na Instagram slowczech! A dnešní epizoda je epizoda ze života. Fakt zajímavá! Tuto epizodu napsala Lenka a Lenka měla koronavir. No, tak… jdeme na to! *** Lenka: Ahoj! Jak to jde? Dneska budu mluvit o nemoci Covid-19. Ale neboj, téma není situace pandemie v České republice. Já vím, téma Covid-19, koronavirus, koronavir, korona je všude – v televizi, na internetu, na ulici. Je to otrava. Otrava znamená, že je to nuda, negativní emoce, je to zlý. Takže koronavir je otrava, bohužel. Nikdo nemá rád koronavir! Dnešní epizoda bude o mně, protože 3. (třetího) září mě testovali na koronavir a výsledek? Pozitivní. Byla jsem korona pozitivní. To nebyla pozitivní informace, nebyla veselá. Teď uslyšíš den za dnem, jaké jsem měla problémy, bolesti a zkušenosti. Jak jsem se cítila? Bylo to moc špatné nebo oukej, v pohodě? Nejdřív ale vysvětlím slova, která za chvíli uslyšíš. chřipka – To je nemoc, když máš teplotu a kašel. Bolí tě hlava a jsi unavená/ unavený. Chřipka je klasická nemoc v zimě. flu Vývar – to je polévka, moc zdravá polévka, existuje hovězí (kráva) nebo kuřecí (kuře) vývar. verbum vyvařit znamená, maso se vaří dlooooouho ve vodě. broth Příznaky – typické příznaky, symptomy koronaviru jsou – bolest, únava a teplota. symptoms Výtěr – výtěr je jako test, ne test ve škole, ale u doktora, v nemocnici. výtěr testuje kdo má koronavirus a kdo ne. výtěr je test v puse nebo v nose. smear Neznámé číslo – když volá neznámé číslo, to znamená, že neznáš, nevíš, kdo volá. unknown number Krajská hygienická stanice! – to je instituce v regionu, regionální instituce, která má informace o koronaviru, kontroluje, kdo má a kdo nemá koronovir. Regional hygiene station Naopak – naopak znamená, že situace je jiná, něco je jiné. Je to jako antonymum. Není to bílá, ale je to černá … například – Je ti zima? Naopak, je mi teplo! on the contrary rouška – Rouška je jako prevence proti koronaviru. Rouška je na obličeji – na puse a na nose. Musíme nosit roušku v obchodě, v nemocnici nebo v autobuse. mask plíce – Plíce jsou orgán nebo orgány – jedna plíce, dvě plíce. Když mám zdravé plíce, můžu dobře dýchat. Když mám nemocné plíce, například když jsem nemocná, nemůžu dobře dýchat.   ááááá, fůůůůů.  lungs lék – Jeden lék je medikament nebo medicína. Lék je například Ibalgin, Paralen. V LÉKárně prodávají léky. Já ale říkám prášek, to je neformální ale populární slovo pro lék. Prášek.  Například – bolí mě hlava, beru si prášek na hlavu. Beru si lék na hlavu, beru si prášek na hlavu to je synonymum. medicament, medicine Deníček koronaviru Středa 26.8- Bolí mě hlava. Bolí mě v krku. Mám rýmu. Protože je mi špatně, není mi dobře, nosím roušku. Hodně piju zelený čaj. V neděli jsem plavala v jezeře – to musí být chřipka, myslím si. Bolí mě v krku. Bolest v krku není typický příznak pro koronavir. Nemám strach. Myslím, že mám normální chřipku.  Čtvrtek 27.8– Jedu domů. Jsem moc unavená! Můj šéf v práci říká: „Lenko, musíte jít domů. Jste nemocná!“ To je dobrý nápad! Rozumím. Můj šéf má pravdu. Je lepší být doma, doma v posteli, pít čaj, brát vitamíny a jíst ovoce, zeleninu a vývar. Teplotu nemám. Není mi horko.  Pátek 28.8  – Je mi dobře! Cítím se fajn. Pořád mám rýmu, ale to není problém. Rýmu mám často. Rýmu mám v létě, na jaře, na podzim i v zimě… no, každý rok. Víkend bude mooc aktivní, musím být na 100% (sto procent) zdravá! Piju hodně čaj a beru si Paralen.  Pondělí 31.8 – Víkend byl fakt moc aktivní. Plavala jsem, potápěla jsem se, byla jsem v lese. Bolí mě plíce. Bolí mě celé tělo. Bolí mě břicho. Nemám chuť k jídlu. Je mi moc špatně. Musím zavolat doktorovi. Doktor už není v kanceláři, je odpoledne. Už nepracuje.  Úterý 1.9 – Jsem venku na procházce, protože mám psa. Nemám energii, procházka je moc náročná.  Volám doktorovi. (…) Zdravotní sestra říká: „Máte příznaky typické pro koronavir. Na 99% (devadesát devět procent) jste pozitivní! Objednám Vás na CPR ( cé pé er) test. Budete mít výtěr ve čtvrtek.“ Test je zdarma, to znamená že nemusím platit, test stojí 0 Kč (korun).  Středa 2.9  – Nemám energii. Nemám chuť jíst ani pít. Nechci jíst ani pít, protože nic necítím. Jídlo nemá chuť. Je mi špatně. Je mi moc špatně, je mi zle. Odpoledne jsem jela do nemocnice na test koronaviru, na výtěr. Zdravotní sestra neřekla „Otevřete pusu, áááá,“ jako normálně u doktora. Na CPR potřebujete jenom nos! Výtěr byl moc nepříjemný! Výtěr nebolí, ale je moc nepříjemný. Nepříjemný jako nekvalitní svetr, prostě není příjemný, není komfortní.  Čtvrtek 3.9 – Volá mi neznámé číslo. Kdo to je? Krajská hygienická stanice! „Dobrý den, slečno Lenko. Musím Vás informovat, že jste pozitivní.  Váš test na koronavir byl pozitivní. Musíte být deset dní doma v karanténě. Nesmíte chodit do supermarketu, do školy, do práce, nikam. Musíte být jenom doma!“  Jsem překvapená, je to šok! Mám fakt koronavir! Pátek 4.9– Není mi dobře. Beru si lék, (já říkám neformálně prášek) třikrát za den. Moc spím.  Sobota 5.9 – Je mi docela dobře. Jo, můj přítel mi volal – taky je pozitivní.  Neděle 6.9  –  Nic necítím, nemám chuť! Jídlo, chuť, vůně. Cibule? Necítím! Svíčková? Necítím! Mám fakt chuť na zmrzlinu. Zmrzlina je fajn! Ale necítím její chuť.  Pondělí 7.9– Celý den spím. Jsem moooc unavená.  Úterý  8.9– Bolí mě ucho. Bolí mě hlava. Pořád mě něco bolí. Bolí mě taky noha! Středa 9.9 – Je mi fajn.  Čtvrtek 10.9 – Už musím pracovat. Učím online, to není nebezpečné. Studenti jsou super. Naopak, mám moc energie, děkuju vám, milí studenti! Práce lektorky češtiny je super práce! Je mi docela dobře.  Pátek 11.9– Mám velkou chuť na čokoládu. Miluju čokoládu. Taky miluješ čokoládu? Mám moc ráda Milku, mmmm. Mám velký hlad! Víkend a další týden – Víkend je fajn, jídlo mi znova chutná! Jídlo má zase chuť, hurááá! Cítím parfém. Moje práce a moje studium je online. Jsem doma čtrnáct dní, dva týdny. Koronavir byl jako chřipka – bolest hlavy, bolest v krku, rýma, únava. Brzy bude všechno fajn! Brzy budu zdravá! Nerada jsem nemocná a nemám ráda nemoc. Nemám ráda léky. Mám ráda sport a aktivní život! Myslím, že jíst ovoce, zeleninu, sportovat, být pozitivní – (ne koronapozitivní, ale jako veselý, šťastný) je moc důležité. Zdravý a aktivní životní styl je důležitý. Taky musíme poslouchat, co nám říká naše tělo. Když tělo říká – není mi dobře, pomoc! Musíme odpočívat, víc spát, nepracovat moc. Musíme naše tělo respektovat.  Existuje jedna fráze: “Veselá mysl – půl zdraví”. !  To znamená, že když jsem veselá, spokojená, pozitivní, mám radost, jsem automaticky zdravá, nepotřebuju léky. To znamená, že psychika je moc důležitá, psychika dělá polovinu zdraví. (Druhá polovina je třeba genetika nebo prostředí.) To je konec deníčku. Teď jsem zdravá a veselá. A co ty, měl nebo měla jsi koronavir? Byl nebo byla jsi pozitivní? Měl nebo měla jsi CPR test, výtěr v nemocnici nebo u doktora? Nebo znáš někoho, kdo je/byl pozitivní, například kamarád nebo kamarádka? Doufám, že jsi zdravý/zdravá a nic tě nebolí! Napiš mi komentář, jakou máš zkušenost! Děkuju.  Já vím, situace je těžká, komplikovaná, ale důležité je být šťastný. Tak, a to je konec, to je dneska všechno.  Měj se super, skvěle, krásně. Uvidíme se brzo? No, jasně! Ahooj! *** Eliška outro: Leni, jsem ráda, že jsi dnes už zdravá. Souhlasím s tebou, že je důležité být veselá, spokojená a šťastná. Protože psychika dělá polovinu zdraví. Je fakt, že teď to není jednoduché – je ošklivé počasí, musíme být doma, nemůžeme dělat aktivity, které děláme běžně… Ale taky víme, že to je jenom dočasné. Víme, že to nebude trvat dalších 30 let. Co myslíš? No, jinak jsme moc rádi, že posloucháš slowczech. Jestli chceš, podívej se na Lenky video na jejím YouTube kanále, kde mluví o  koronaviru v češtině. A samozřejmě doufáme, že se ti dnešní epizoda líbila. Napiš Lence do komentáře na www.slowczech.com. The post (184*) Lenka: Jak jsem měla koronavirus appeared first on slowczech.

Ahoj, jak to jde? Co je novýho? Já se mám moc moc moc dobře. A navíc pro tebe dneska mám fajn epizodu. Mluvím o tom, kdy vstávám. A mluvím nejdřív pomalu a potom rychleji. Takže můžeš poslouchat dvakrát a trénovat pomalou i rychlou češtinu. Co myslíš, jdeme na to? Tak jo! Někdo vstává brzo. Brzo/brzy může být například v 5 hodin. Někdo naopak vstává pozdě. Pozdě může být například v 11 hodin. Když vstáváš brzy, jsi ranní pták. Když vstáváš pozdě, jsi noční pták nebo noční sova. Vstáváš brzy nebo vstáváš pozdě? Já osobně ráda vstávám brzy. Jsem ranní pták – nebo, jak říká moje maminka, jsem ranní ptáče. Jsem aktivní ráno. Můžu vstát v 5:00 a v 5:05 pracovat nebo cvičit. Nesnáším dlouhé vstávání. A nikdy nepoužívám tlačítko “dospat”, to je anglicky snooze button. Můj partner je noční sova. Je aktivní večer a v noci. Často začíná pracovat v 9 večer a chodí spát ve 2 ráno. Nikdy nevstává v 5. No, teda, vstává v pět jenom, když jedeme na dovolenou a musíme jet na letiště, protože letadlo odlétá v 7. Vědci říkají, že to, jestli jsi ranní pták nebo noční sova, nám řeknou geny a věk. Když jsme mladší, vstáváme později. Když jsme starší, vstáváme dřív. Je to přirozené. A taky fakt, že jsem ranní ptáče, není moje rozhodnutí. Je to genetika. Myslím si, že 50% populace jsou ranní ptáci a 50% populace jsou noční sovy. A je škoda, že klasická pracovní doba od osmi do pěti tento fakt ignoruje. Proč musí být zaměstnanci ve firmě aktivní už v 8 ráno? A proč musí v 17:00 jít domů? Je pravda, že říkáme “ranní ptáče dál doskáče” – to znamená, že když vstáváš brzy, uděláš za den víc věcí. Ale chudáci noční sovy… Jsou aktivní večer, ale musí vstávat brzo. Noční sovy nejsou ve společnosti moc oblíbené. Co myslíš? A jsi taky ranní ptáče jako já? Nebo jsi aktivní večer a v noci a jsi noční sova? *** Tak co, jsi ranní ptáče nebo noční sova? Kdy vstáváš? Kdy chodíš spát? Napiš do komentáře na www.slowczech.com. Taky se podívej na web, protože je tam fajn audio kniha “Learn Czech cases with stories“. 3,5 hours of audio, over 40 pages of ebook that I have written only for you. Grammar focused stories with vocabulary explanation, explanation when to use the cases and how the endings look like and why. But most importantly, you can listen to the audio and repeat and answer my questions directly because I leave time for you to think and answer. Really cool! I enjoyed writing this audio ebook, tak se podívej na e-shop slowczech. Měj se hezky, uč se česky a ahoj! The post (183*) Eliška: Kdy a jak vstáváš? (pomalu + rychle = dvě rychlosti) appeared first on slowczech.

Eliška: Ahoj, jak to dneska jde?  Jak se daří? V Česku máme druhý lockdown. Je to trochu otrava, protože skoro všechno je zavřené. Ale musíme to zvládnout. Aspoň máme víc času na studium nových jazyků, že? Jestli hledáš lektorku na soukromé lekce češtiny, mrkni na web slowczech. A napiš. Ale teď, jsi ready na moc zajímavou epizodu? Doufám, že ano, protože dnešní epizodu napsala Míša. S Míšou jsme nahrály rozhovor na YouTube, který vyšel toto pondělí, tedy před pár dny. Jestli jsi ještě tento rozhovor neviděl(a), určitě mrkni na YouTube! Míša učí češtinu v Číně, a tak mluví například o svých zkušenostech z Číny. A hlavně Míšu taky uvidíš, nejenom uslyšíš, že ano? No, ale teď si pojďme poslechnout příběh o Emilovi, podnikateli a zakladateli firmy Škoda. Připraven(a)? Jdeme na to! *** Míša: Ahoj, jsem Míša a chci ti dnes říct několik zajímavých informací o člověku, který dal jméno slavné české značce. Nejdřív ale vysvětlím několik slov, která pro tebe můžou být nová: PODNIKATEL je člověk, který má svůj byznys nebo firmu. ŽALUDEK  je orgán v těle, který bolí, když například sníme moc jídla. TOVÁRNA je budova, ve které se dělají, vyrábí věci, například auto, mobily, počítače, cigarety, oblečení a jiné produkty. V továrně pracuje často hodně lidí a vyrobí se hodně věcí za krátký čas. VÝHLED je to, co vidím z okna. Můžu mít například výhled na park, na hory nebo na jiné domy. ZAMĚSTNANEC  je člověk, který pracuje ve firmě, nemá svůj byznys, ale má šéfa. VEČÍREK  je synonymum pro párty. PODNIKÁNÍ  je synonymum pro byznys. ZASADIT STROM znamená dát nový, malý strom do země. A teď už můžeme mluvit o tom, jak to se značkou Škoda bylo… Určitě znáš auto Škoda. Proč se ale tak jmenuje? Možná si myslíš, že je to podle české smutné fráze „To je škoda!“. Pravda je ale veselejší! Auto Škoda se jmenuje podle příjmení člověka, který byl, ve své době, jedním z nejúspěšnějších evropských podnikatelů. Pojďme se spolu podívat na jeho příběh. Představ si, že jsme v devatenáctém století v Plzni. Tady se v roce 1839 narodil Emil Škoda, který byl nejstarší ze sedmi dětí a pocházel ze slavné lékařské a bohaté rodiny. Jeho tatínek byl politik a lékař, staral se například o manželku císaře Františka Josefa I., Alžbětu, které se říkalo Sissi. Jeho otec si přál, aby Emil pokračoval v rodinné tradici a stal se z něj taky lékař. Ale Emila zajímaly víc stroje. I když byl tatínek trochu naštvaný, Emil šel studovat na technickou vysokou školu. Jako student ale šel na chvíli do armády, bojoval jako voják s Itálií a Francií. Tam ale začal být nemocný se žaludkem, se kterým potom měl problém celý život. Z armády se musel kvůli špatnému zdraví vrátit domů. Emil ale byl zvědavý a dlouho doma nezůstal. Zajímaly ho cizí země, proto odjel na studijní stáže do Anglie, Francie, USA a Pruska (to je dnes Německo).  Když přijel domů a dokončil studium, začal pracovat jako inženýr v továrně v Plzni, pro pana Valdštejna. Měl hodně originálních nápadů, jak vyrábět lépe a efektivněji. Díky pomoci a penězům od strýce mohl tuto továrnu koupit. V jeho továrně začalo pracovat 33 lidí, kteří pracovali od rána do večera, to znamená začínali pracovat brzy ráno a končili pozdě v noci. Emil Škoda byl dost přísný šéf. Byl perfekcionista a rád všechno a všechny kontroloval, proto bydlel v domě blízko areálu továrny, aby z okna mohl mít výhled na svou firmu. Dnes bychom asi řekli, že to byl workoholik. Všechny peníze a energii dával jenom do továrny. Očekával, že všichni lidé budou pracovat stejně dobře a perfektně jako on. Říká se, že jeho zaměstnanci nesměli například trávit příliš moc času u oběda. A když měl Emil pocit, že jsou moc líní, dostali ránu přes záda. Emil byl tvrdý podnikatel a jeho firma byla brzy úspěšná po celé Evropě. Vyráběla stroje pro jiné firmy, které prodávaly pivo nebo cukr. Brzy pro firmu pracovalo mnoho lidí, více než čtyři tisíce. Stroje z továrny byly například i v elektrárně na Niagarských vodopádech, v Turecku nebo v Jižní Americe. Jeho továrna patřila mezi největší výrobce zbraní v Evropě.  Emil ale byl nemocný a unavený. Jak zemřel? Když mu bylo 60 let, zemřel ve vlaku v Rakousku, když jel domů z dovolené z jižní Evropy. V Plzni se konal velký pohřeb. Po jeho smrti se šéfem firmy stal jeho syn, který ale měl raději večírky než podnikání. Firma ale zůstala úspěšná. Po první světové válce začala vyrábět i dopravní prostředky jako vlaky, auta, letadla nebo lodě. V roce 1925 také koupila firmu Laurin a Klement, která vyráběla auta v Mladé Boleslavi, ve městě, kde se auto Škoda vyrábí i dnes.  zdroj: fr.wikipedia.org Můžeš tady navštívit i muzeum, kde uvidíš historické modely aut této značky. Od roku 1991 je firma Škoda Auto v koncernu Volkswagen. V Plzni ale také pořád existuje firma Škoda Transportation, která vyrábí dopravní prostředky.  Auta značky Škoda se prodávají po celém světě, lidé si je můžou koupit i v Číně nebo na Novém Zélandu. Firma má vlastní univerzitu, na které studují budoucí manažeři. Populárním typem “škodovky” je Octavia, ve které jezdí česká policie. Zajímavé taky je, že za každé auto, které se prodá, zasadí firma v České republice jeden strom. A co ty? Věděl jsi o historii firmy Škoda? Líbí se ti modely značky Škoda? Máš rád „škodovku“, jak jí my Češi říkáme? Je pro tebe důležité, jaké máš auto?  Pro mě “škodovka” znamená dětství. Bylo to auto, ve kterém moje rodina jezdila, když jsem byla malá holka. Byla to bílá Škoda Favorit, která byla v České republice velmi populární v devadesátých letech. Taky můj dědeček kupuje celý život jenom “škodovku”, žádné jiné auto nechce, protože si myslí, že “škodovka” je nejlepší auto na světě. A jaké auto měla tvoje rodina? Jsi taky konzervativní a kupuješ jenom jednu značku auta celý život? Jak vybíráš nové auto? Co je pro tebe u auta důležité? Jestli chceš, napiš mi do komentáře, co si o tom myslíš. *** Eliška: Míšo, můj dědeček taky měl vždy jen škodovku. Pamatuju si, že měl Favorita. A taky si pamatuju, když jsem byla malá, moji rodiče taky měli škodovku. Dneska ale už mají jiná auta jiných značek. A já vlastně taky nemám auto značky Škoda. No, to je škoda,… Hihi. Jak říkala Míša, napiš do komentáře na www.slowczech.com, jaké máš auto, jestli máš taky “škodovku” a jak vybíráš nové auto. A hlavně nám napiš, jestli se ti příběh o Emilovi líbil a jestli bysis rád(a) poslechl(a) příběhy o dalších známých Češích a Češkách.  The post (182***) Míša: Proč se auto Škoda jmenuje Škoda appeared first on slowczech.

Eliška: Ahoj, jak to jde? Jak se máš? Dneska pro Tebe máme další skvělou gramatickou epizodu. Těšíš se? Hehe. Dnešní epizodu pro Tebe připravila Lenka. Lenka bude mluvit o freedivingu, ale nejen o něm. Bude mluvit taky o prepozicich DO, NA, K. A jenom taková rychlá otázka: víš, kdy používáme prepozici DO? Když jdeme do budovy, do domu, dovnitř (do kuchyně, do nemocnice…), do hor (do Alp) nebo jedeme do nějaké země (do Rakouska, do Egypta). Taky jedeme do Prahy, do Brna, do New Yorku. Když jdeme NA nějaký event,… jdeme NA event (na kurz, na nákup, na oběd, na koncert). A když jdeme K člověku (k doktorovi, ke kamarádovi) nebo k místu (k jezeru, k moři, k vodě) – to znamená, že nejdeme dovnitř do vody, ale jenom vedle vody. A proto každý rok lidé jezdí na dovolenou k moři, kde leží na pláži a opalují se. Tak, ale už mluvím dlouho. Teď bude mluvit Lenka. Jsi ready? Jdeme na to! Lenka: Ahoj, ahoj! Já jsem Lenka alias ChicaCheca. Como estás, jak se máš? Zábava nám začíná, jde se učit čeština!  A jak říkala Eliška, dnes budu mluvit nejen o freedivingu. Nejdřív tedy důležitá slovíčka, která uslyšíš v příběhu: Přístroj – Můžeš se potápět s přístrojem (takže dýcháš jako Darth Vador a můžeš být 45 minut pod vodou) nebo bez přístroje. A to znamená, že pod vodou nemůžeš dýchat. Když dýchám, dělám aaaaaaa-fuuuuuu- aaaaaaa-fuuuuu, a to se jmenuje dýchání. Dýchání – Bez dýchání nemůžeme žít. Nos máme na dýchání. Nádech a výdech. To je dýchání. Breathing.  Smysly – máme 5 smyslů. Smysly jsou pro život moc důležité. senses Sluch – poslouchání ušima. hearing Hmat – dotýkání se rukama. touch Čich – čichání nosem. smell.  Vidění – dívání se očima. seeing chuť – chutnání pusou, proto říkáme dobrou chuť! taste Rybník – Rybník je jako jezero, ale jezero je přírodní a rybník dělal člověk. Pond Podmořský – Určitě znáš slovo moře a podmořský znamená to, co je v moři – podmořský svět jsou ryby, je to tam, kde se potápíš. Underwater Rostliny – Rostliny jsou stromy, květiny, tráva. Rostliny máme doma, ale rostliny jsou taky v lese. Plants Naštěstí – Ztratil jsem telefon. Naštěstí ho ale někdo našel. Naštěstí znamená, že v nějaké situaci máme štěstí. Luckily. Existuje taky slovo naneštěští. Naneštěstí říkáme když nemám štěstí, máme smůlu. vydržet – Moje baterka v notebooku vydrží 8 hodin. Já vydržím nedýchat 3 minuty. endure Můj kurz freedivingu Minulý víkend jsem jela na kurz freedivingu. O co jde? Freediving je sport jako potápění, ale bez přístroje. Kurz byl v Českých Budějovicích a byl dlouhý tři dny. Poslední den jsme jeli do Alp, k jezeru Langbathsee do Rakouska. Dneska bych ti teda chtěla říct, proč jsem na kurz jela a co jsem se tam naučila.  Tak tedy, proč jsem na kurz jela a co jsem se tam naučila? Naučila jsem se tam například, Jak je důležité dýchání a jak je naše tělo zajímavá a fantastická věc. Víš, že pod vodou dokážeš vydržet fakt dlouho? Já jsem pod vodou vydržela 3 a půl minuty! Pro profesionály to není až tak dlouho, ale já jsem neměla žádný trénink! Pro mě to byl super výsledek! S tréninkem můžeš vydržet pod vodou i víc než 5 minut! A víš, že když jsi pod vodou, postupně neboli krok za krokem ztrácíš smysly? Sluch, hmat i vidění. Proč? Protože tvoje tělo šetří energii a kyslík. Freediving je moc zajímavý sport. Pro někoho to je velký relax, pro někoho extrémní sport. Doufám, že za rok budu plavat do hloubky alespoň 20 (dvaceti) metrů! A taky doufám, že pod vodou vydržím víc než 4 minuty.  Kam můžeš jet, když se chceš naučit freediving? Můžeš se jet potápět do jezera, do rybníku ale i do bazénu. Ale nejlepší je určitě se jet potápět do moře. Těším se, až pojedu k moři! Moje kamarádi říkají, že Egypt je ideální destinace. Do Egypta jsem jela, když jsem byla malinká. To si ale už nepamatuju. Minulý rok jsem několikrát jela do hor a k moři jsem nejela. Často jsem jezdila do hor a do historických měst.  Jet se potápět do Egypta má velké výhody –  Egypt má teplé moře a bohatý podmořský svět – můžeš vidět ryby, korály a různé rostliny. Nádhera! Chtěla bych taky jet do Chorvatska, do Austrálie, na Havaj nebo do Hondurasu. Tam jsou totiž skvělá místa na potápění.  Celý víkend byl moc super a na konci jsem dostala certifikát. Ještě nevím, k čemu mi ten certifikát bude. Ale člověk nikdy neví, k čemu se bude hodit. Víš, co bylo dál? Už když jsem jela na kurz, byla jsem trochu nemocná – měla jsem rýmu. Po kurzu jsem šla k doktorovi a do nemocnice a zjistila jsem, že mám koronavirus. To znamená, že i s koronavirem člověk vydrží nedýchat 3 minuty (haha) a plavat do hloubky 10 metrů. A taky to znamená, že moji kamarádi museli do karantény a na testy do nemocnice. Naštěstí, nikdo není pozitivní.  No, a já v karanténě nemůžu nic dělat! Nemůžu na nákupy, nemůžu ke kamarádovi, nemůžu na koncert, do supermarketu a ani k doktorovi! Můžu jenom jít na oběd do kuchyně a zpátky do postele. I když se nepotápím, celý týden nemám smysly – čich a chuť. Do města a do obchodu je lepší nosit roušku. Určitě nos roušku! Je lepší být opatrný. Když jsi opatrný/á, je menší šance, že musíš jít k doktorovi a být doma nemocný/á. Je to fakt otrava! Nemůžeš totiž nikam jet a ani jít.  Tak, a to je konec, to je dneska všechno.  Měj se super, skvěle, krásně. Uvidíme se brzo? No, jasně! Ahooj! Eliška : Já dnes vím, že Lenka už není nemocná. Naštěstí už jí skončila karanténa a už je jí lépe. Leni, ty jsi ale dobrá! Mít korona virus a připravovat podcast pro slowczech. Díky za skvělou práci! A díky i Tobě, milý fanoušku slowczech, za podporu, za pomoc a za pozitivní komentáře. Určitě se podívej na www.slowczech.com, na facebook a taky na youtube nebo na patreon.com/slowczech. A nebo počkej na další pátek, kdy bude nová epizoda, že jo Tak,… měj se hezky, uč se česky a zase brzy ahoj! The post (181**) Lenka: Freediving (prepozice DO – NA – K) appeared first on slowczech.

Ahoj, jak se máš? Jak to jde? Co je novýho? /ENG/ Dneska pro tebe mám novou epizodu pro začátečníky. /ENG/ Mluvím napůl česky a napůl anglicky. /ENG/. Je to nový nápad, jak ti pomoct rozumět česky. /ENG/ Nejdřív budu mluvit jenom česky /ENG/ a potom anglicky a česky. /ENG/ Takže můžeš poslouchat epizodu v češtině, potom i v angličtině /ENG/ a nakonec si ji můžeš znovu pustit jenom v češtině /ENG/  a jsem si jistá, že budeš rozumět! /ENG/ Tak co, co myslíš? Jdeme na to! V pondělí bylo 5. října. A každý rok je 5. října trochu speciální den. Proč? Protože mám svátek. 5. října má svátek Eliška, tedy všechny Elišky na světě. Nevím, jestli také slavíš svátek ve svojí zemi. Je pravděpodobné, že u tebe svátky neexistují. Slavíš jenom narozeniny, že ano? Možná znáš “státní svátek“. Státní svátek je den, kdy obchody, banky a firmy jsou zavřené, nikdo nepracuje. A samozřejmě, že v Česku máme státní svátky, máme dokonce 14 státních svátků – například 28. října slavíme založení Československa nebo 1. ledna slavíme Nový rok. Co je to ale “svátek”? Svátek, to je den, kdy například jméno “Petr” slaví svůj speciální den.  Nebo Eliška slaví každý rok svůj speciální den 5. října. Eliška je v Česku oblíbené jméno, protože Eliška je moc krásné jméno – asi 61 000 lidí se dnes v Česku jmenuje Eliška. V Brně je nás 2 047 Elišek. Můžeš se podívat na web slowczech, kde je odkaz na statistiky, je to moc zajímavé. Aspoň pro mě, páč mám ráda čísla. Moje skvělá studentka Pam se mě zeptala: “Eliško, když slavíte v Česku svátek, znamená to, že tvoje jméno musí být v kalendáři?” Ano, oficiálně to je pravda. Ale taky je nutno říct, že existuje asi 14 000 českých jmen, která jsou oficiálně akceptovaná. A ne každé jméno je v kalendáři. Jaké jsou restrikce/jaká jsou omezení? Pro mě osobně je zajímavé, že když mám dceru, nesmí mít mužské jméno a naopak. Moje dcera se nesmí jmenovat Jakub nebo Ivan. Také nesmím mít dvě děti, které mají stejné jméno. A potom, jestli chceš nějaké netradiční jméno, musíš se oficiálně zeptat odborníka. To stojí asi 1000,- Kč. A co to vlastně znamená, když mám svátek? Když mám svátek a jsem dospělá, většinou dostanu nějaký malý dárek – většinou květiny nebo čokoládu nebo láhev vína. Neorganizuju párty, ale můžu jít na sklenku vína do baru. Proč ne, že ano? Když jsem na druhou stranu dítě, nedostanu jenom květiny. Dostanu víc dárků. Takže když malá Eliška slaví svátek, to je něco jako takové malé narozeniny. Dá se tedy říct, že české děti dostávají dárky 3x za rok – k svátku, k narozeninám a k Vánocům. The post (180*) Eliška: Měla jsem svátek! (ENG/CZE) appeared first on slowczech.

Ahoj, jak to jde? Jak se máš? Co je novýho? Mám pro tebe otázku: Byl(a) jsi letos na dovolené? A kde jsi byl(a) na dovolené? Já jsem letos byla dvakrát na dovolené. První dovolená byla v červenci – to byly 2 týdny na začátku července. A druhá dovolená byla teď v září. Byl to… jeden týden v září. Ale nebyla to jenom dovolená. A co jsem dělala o dovolené? To ti řeknu v improvizované epizodě, kterou teď pro tebe mám. A jestli chceš vidět i video, tak v pondělí večer na YouTube, v 19:30 brněnského času, bude i video. No, ale teď jdeme na to. Jdeme poslouchat audio! Jak jsem říkala, byla jsem jeden týden na dovolené. Byla jsem… ve Francii! Byla jsem v Bretani. Bretaň je moje oblíbené místo v Evropě. A nejlepší město je Brest. Brest je město, které je kousek od moře. A Brest je nejlepší město na světě! No, ale jak jsem říkala, nebyla to jenom dovolená. Pro mě. Měla jsem i pár povinností. Povinnosti, to jsou povinné věci = věci, co musím udělat, jako zaplatit faktury nebo jít k zubaři. No,… ale tedy: Eliško, jaká byla tvoje dovolená? Brest je nejlepší město na světě! Jaká byla moje dovolená? Byla krátká! Bohužel, byla krátká, ale byla moc fajn. Letěli jsme z Prahy do Nantes. Nantes, to je město kousek od Bretaně, asi 3 hodiny autem od Brestu. V Nantes bydlí papy et mamie, to je dědeček a babička, které rádi vidíme vždy, když jsme v Nantes. Naposledy jsme je viděli loni na Vánoce. Musím říct, že moc dobře vaří a mají moc dobré víno. Vždycky si dáme do nosu! To znamená, že vždycky dobře jíme, dobře pijeme a je to dobrota. Vždycky si,… mňam… dáme si do nosu. No, a potom jsme byli pár dní u rodičů mého partnera. Byli jsme v Bretani nedaleko od města Auray, to je asi 30 minut od moře. Nevím, jestli znáš Bretaň, ale tady v Bretani kousek od Auray je Carnac. A tam je asi 4 000 kamenů. 4 000 menhirů a dolmenů, které tam postavil Asterix a Obelix. Jestli rád(a) cestuješ a nemáš rád(a) muzea jako já, tak v Carnacu jsou megalitické řady (řady jako v kině nebo v divadle) a můžeš se jet podívat do Carnacu jako turista. Jestli chceš nějaké informace, jestli chceš rady nebo jestli chceš poradit, kam ještě můžeš v Bretani jet, napiš mi! Pracovala jsem totiž v Office de Tourisme,… to je Informační centrum, takže znám Bretaň nazpaměť. Jak jsem říkala, měla jsem dovolenou jeden týden. A pro tuto dovolenou jsem měla v plánu tři aktivity: učit se arabsky číst si a poslouchat podcasty Zaprvé, moje arabština,… je velmi,… velmi špatná nyní. Ale o dovolené jsem používala svoji oblíbenou metodu. Protože mám Whatsapp skupinu. Založila jsem Whatsapp skupinu, kde jsme 3 holky a 3 kluci. 3 holky, které se učí arabsky, a 3 kluci – arabové, kteří se učí česky. A každé ráno poslouchám Whatsapp zprávy a nebo nahrávám nové zprávy. Aktivita číslo 2 byla… čtení. Čtu teď jednu moc fajn knihu v angličtině. Je to první kniha v angličtině, kterou dočtu. Je to první kniha v angličtině, kterou dokončím. A… ale už ji znám, protože jsem ji kdysi četla ve francouzštině. Takže je to teď jednodušší. Jestli tě zajímá, jak se kniha jmenuje – je to “I am pilgrim”. Je to thriller a opravdu moc moc moc doporučuju, jestli máš rád(a) thrillery. No, a poslední aktivita je… poslouchání podcastu (nebo byla poslouchání podcastu). O dovolené jsem poslouchala dva podcasty. Jeden anglický/britský podcast, který mi doporučil jeden skvělý kamarád. A tento podcast se jmenuje No such thing as a fish. Je to moc zábavný podcast. Je dlouhý – trvá jednu hodinu. Ale v každém podcastu/ v každé epizodě jsou 4 zajímavá a zábavná fakta. Jestli máš rád britské podcasty, tak doporučuju No such thing as a fish. No, a druhý podcast, který jsem poslouchala o dovolené, byl francouzský podcast Vlan, který je o vývoji společnosti. Je to formou dialogů. Je to rozhovor se zajímavými lidmi = s profesionály z oboru. takže jestli mluvíš francouzsky a máš rád rozhovory, fakt moc moc moc doporučuju Vlan. No, a jestli tě zajímá, jaké další podcasty poslouchám v angličtině, francouzštině a samozřejmě v češtině, tak napiš do komentářů. A ráda ti doporučím / řeknu, co já poslouchám. Možná hledáš nějaké nové nápady. No, a jinak, jak jsem říkala – byli jsme také v Brestu. Brest je nejlepší město na světě. Je to nejpřátelštější a nejkrásnější, nejlepší město, které má nádherné moře. V Brestu jsem žila 4 roky. A teď jsme v Brestu byli navštívit kamarády, ale taky jsme v Brestu byli, protože jsme měli pár povinností. No, ale celkově byla dovolená moc fajn, protože si myslím, že je důležité odpočívat mimo domov. Moje první dovolená byla dovolená doma, protože byl “korona time”. A určitě odpočinková dovolená je mimo domov. Nicméně,… musím říct, že když jsem se vrátila zpátky do Brna, byla jsem moc spokojená. Cítila jsem se dobře a docela mě to překvapilo. Byla jsem docela překvapená, protože miluju Francii a miluju Bretaň a opravdu miluju/zbožňuju Brest. Ale teď se cítím v Brně fakt dobře. Miluju svou práci, mám fakt štěstí, že mám tu nejlepší práci na světě, protože čeština pro cizince a slowczech, to je krása! To je paráda! No, ale ty víš, že ve slowczech už nejsem sama. Máme slowczech team a máme slowczech team lektorů. Teď spolupracujeme s dvanácti lektory, jsou to super holky jako já – jsou veselé a pozitivní a mají dobré nápady. A žily v zahraničí, mluví také mnoha jazyky (mluví anglicky, španělsky, francouzsky) a prostě jsou hrozně moc fajn. Takže, jestli hledáš nějakého lektora/lektorku češtině, určitě se ozvi. Určitě napiš na Facebooku nebo na contact@slowczech.com. A nebo se podívej na ww.w.slowczech.com, kde teď je nová audio kniha a jsou tam dárky zdarma a všechny odkazy / linky na videa a audia a … prostě všechno je na webu slowczech. Tak jestli neznáš ještě web slowczech, mrkni se tam! No, a to je všechno. Jsem ráda, že jsi poslouchal(a) až sem. Že to nebyla nuda…! Napiš mi, jestli znáš Bretaň. Napiš mi, jestli chceš jet do Bretaně. Napiš mi, jaké posloucháš podcasty! A… no, a hlavně, měj se hezky! Uč se česky! A uslyšíme se zase brzy tady v podcastu. Tak čau! The post (179***) Improvizace – Eliško, jaká byla tvoje dovolená? appeared first on slowczech.

Dneska pro tebe mám fakt děsně moc zajímavou epizodu. Patnáctého srpna 2020 jsme já a Míša organizovaly v Praze super event pro studenty češtiny. Míša je lektorka češtiny a němčiny a má dvě facebookové skupiny “Learn Czech A1A2 a B1B2”, kde píše otázky pro všechny členy. A ty, když jsi člen, můžeš odpovídat na otázky. Doporučuju! údolí = geomorfologická část přírody, napravo jsou hory  a nalevo jsou hory a ty jsi uprostřed v údolí (anglicky valley) zpoždění = normálně vlak přijede v 10:00. Ale když přijede v 10:05, znamená to, že má zpoždění 5 minut (anglicky delay) účastníci = lidé, kteří participují, kteří se účastní nějaké akce (anglicky participants) oni měli pochopení = ostatní lidé měli pochopení pro moje zpoždění, rozuměli/chápali, že jsem nepřišla včas a nebyl to problém (anglicky they sympathized, they understood, had heart) navrhla jsem = navrhnout znamená říct například: Hele, mám nápad, nepůjdeme na pivo? (anglicky suggest) rybník = jako jezero, přehrada, moře, voda,… ale je to malé a umělé, rybník postavil člověk a teď tam jsou například kapři a další ryby (anglicky pond) závidět = moje kamarádka má krásný nový telefon a já ho chci taky, ale nemůžu ho mít. A tak jí ho závidím (anglicky to envy) Event se jmenoval “Výlet se slowczech + Míšou = slackline/picnic“. Šli jsme asi 9 kilometrů Prokopským údolím. To je jižní Praha – části Prahy okolo jsou Stodůlky, Hlubočepy nebo Smíchov. Musím říct, že jsem (jako vždy) přišla pozdě. Měla jsem 20 minut zpoždění. Moji kamarádi to ví. Mám vždy francouzské zpoždění. Haha. Naštěstí všichni účastníci měli pro moje zpoždění pochopení a počkali na mě. Plán byl jít 9 kilometrů a na konci piknikovat a zkusit slackline. Jestli nevíš, co je to slackline, podívej se na slowczech.com. Je tam video, kde chodím po slackline. Hrozná sranda, haha. Ale asi po 5 kilometrech jsme byli skoro všichni docela dost unavení. Míša šla totiž fakt rychle, haha. A tak jsem navrhla: “Hele, dívejte, restaurace! Nepůjdeme na pivo?” A tak jsme šli na pivo a taky na oběd. To bylo asi v 11 hodin. Naštěstí to nebylo poslední pivo a poslední občerstvení. Další jídlo bylo na konci výletu, kdy jsme leželi v trávě u rybníka a odpočívali. Mrkni na fotky na slowczech.com, haha. Myslím, že budeš závidět! Celkem bylo 10 účastníků. Zeptala jsem se jich, jestli nechcou/nechtějí pro tebe nahrát audio, milý fanoušku slowczech. A oni souhlasili! Uslyšíš teď 5 krátkých nahrávek. Všichni jsou to moji studenti a všichni jsou skvělí lidé. Všichni jsou moc zajímaví lidé a především velmi velmi velmi motivovaní studenti. Známe se už dlouho a jsme víc přátelé než studenti a lektorka. Nejdřív mluví Gabriel z Brazílie. Potom mluví Mako z Ameriky. Potom Diana z Moldavska. Pak Matteo z Itálie, se kterým je také video rozhovor na YouTube a nakonec mluví Nataša z Ukrajiny. Gabriel, Mako, Dianko, Matteo, Natašo, moc díky za to, že jste přišli a moc díky za to, že jste nahráli audio. Jste báječní! Gabriel z Brazílie: “Procházka s Eliškou a přatelé byla moc, moc dobrá. Mluvít jenom Česky tolik hodiny byla velká výzva, ale také bylo velmi dobrý cvičení. Učil jsem se nové slova a také nový výrazy, a myslím, že jsem upevnil v moje hlavě několIk slova, který už jsem se učil, ale který jsem vždycky zapomněl. Na konec jsem také poznal nové místo v Praze, v přírodě. Ten den byl skvělý a doufám, že budu moci jít taky příště. To stoji za to, vstávat v sobotu ráno.” Mako z Ameriky: “Díky výletu jsem dostala novou motivaci se učit česky. Naučila jsem se hodně nových slov (na příklad: veverka, komár a taky tu frázi “přejet žáby”). Určitě to nebylo tak snadné mluvit celý den česky, protože v Praze obvykle mluvím anglicky, takže na to nejsem zvyklá. Ale byl to moc hezký zážitek. Nejvíc se mi líbilo, že jsem poznala nové lidi, kteří se taky učí česky a dobře jsme si popovídali.” Diana z Moldavska: “Ahoj Eliško. Chci ti říct, že jsem si moc užila náš výlet. Bylo to zábavné a velmi motivační. Líbilo se mi poslouchat názor jiných studentů o učení češtiny a poznat jejich zkušenost. Užila jsem si taky naše povídání o České republice, o české jídlo, o Češi a o češtině. Bylo to moc fajn a doufám, že se brzo uvidíme. Čau!” Matteo z Itálie: “Ahoj, Matteo ze Sardínie mluví. S mezinárodní skupinou měl jsem možnost užít si park v Praze, který jistě znovu navštívím. Počasí nám přálo. Bylo zataženo a ne moc horko jako v minulých dnech. A líbilo se mi navíc, že se všichni snažili mluvit česky tak dlouho. Poprvé zkusil jsem červené pivo – říká se mu Červený kohout, s malinovou příchutí. A líbilo se mi to. A rád se opět zúčastním tak přátelské a přirozené atmosféry. Tak příště! Čau!” Nataša z Ukrajiny: “Ahoj, já jsem Nataša. Pro mě ten sobotní výlet s Míšou a Eliškou byl jako skvělá možnost pobavit se česky, setkat se se svou lektorkou češtiny Eliškou mimo Skype, a poznat nové lidi, hlavně cizince. Moc se mi líbila naše procházka. Bylo to zábavné, zajímavé a zároveň i dobře využitý čas. Jistě se připojím příště a moc doporučuju každému, kdo se učí česky.” Byl to fakt skvělý výlet. Miluju takové akční a příjemné výlety se skvělými lidmi. Určitě budu organizovat další akce – nejen v Praze, ale hlavně v Brně, kde bydlím. A taky budou akce v nové slowczech kanceláři, která je v centru Brna. Těšíš se? Já moc! Samozřejmě, jestli chceš, mrkni na fotky z eventu na webu slowczech. Jo, a poslední informace (vždycky zapomenu) – slowczech má konečně taky Patreon, kde jsou pro tebe fajn dárky. Tak jestli máš rád Patreon, mrkni! Čau! A dík za všechny studenty češtiny. A tady je video, kde chodím po slackline: https://www.facebook.com/SlowCzech/videos/2612764512386598/ The post (178**) Výlet se slowczech, s Míšou a se studenty appeared first on slowczech.