slowczech

Ahój! Vítej u epizody číslo 200! Wow! Panejo! Týýýjo! Týýýjovka! Panečku! ty bláho! Nebo taky trochu vulgárně: Ty vole! Jak je to možné? Nemůžu věřit tomu, že už posloucháš epizodu číslo 200. Dnešní epizoda se jmenuje překvapení. Znáš čokoládu Kinder překvapení? Když jsem byla malá, byla velmi oblíbená. “Kinder čokolááááda!” bylo v reklamě v televizi. A proč překvapení? Protože dnes chci mluvit… o všem! Proč slowczech? Od kdy? Jak? A jaký byl můj rok 2020? Co bude tento rok?  Chci ti říct víc o slowczech, protože si to zasloužíš (you deserve it). Ty jsi fanoušek slowczech, ty se učíš česky a já tě obdivuju (admire). Moje arabština je… nebo asi není. Nestuduju každý den a cítím, že to je špatně. No jo,… a proto tě obdivuju, že ty posloucháš slowczech a učíš se rád(a) a jsi každý den lepší a lepší. Jestli posloucháš slowczech už nějakou dobu, už nějaký moment, dobře mě znáš. Slowczech existuje už 5 let. Začala jsem dělat audia v roce 2016, když jsem se připravovala na Goethe Zertifikat B1 v němčině. Znáš slowgerman? Miluju slowgerman. A věřím (believe) v comprehensible input. Nevíš, co to znamená? Podívej se na YouTube na video “Stephen Krashen on language acquisition”. Miluju ho! Miluju Stephena a souhlasím se Stephenem. Podle mě je comprehensible input to nejlepší na světě. A proto dnes taky existuje slowczech. Videa, audia, v lekci mám obrázky a fotografie a hlavně příběhy. V lekci samozřejmě mluvíme jenom a jenom česky. Používáme gesta a zvuky, protože i kompletní začátečník (tedy student A0) rozumí, když používáme gesta a zvuky. Nepotřebujeme angličtinu, francouzštinu či jiné jazyky. To je metoda slowczech. A tak tedy, Slowczech bude letos slavit 5 let. To budou krásné narozeniny! Bude velká… asi online párty. Miluju kontakt s lidmi. Každý den mluvím s lidmi. Podle mě je kontakt s lidmi to nejdůležitější v životě. Přátelé nebo networking. Vždy jsem našla práci díky dobrým kontaktům. Vždy jsem začala dělat nové věci díky dobrým kontaktům. Vždy jsem byla na správném místě díky dobrým kontaktům. Nerada mluvím a ráda poslouchám. Myslím si, že lidé znají a umí hodně věcí. A lidé okolo mě říkají opravdu moc moc zajímavé věci. Proto dnes taky spolupracuji s dalšími lektorkami. Je nás teď dohromady 18. Wow! 18! A všechny lektorky jsou báječné. Mají stejný mindset jako já – tedy stejné nastavení mysli. Mají podobný styl učení jako já. Jsou pozitivní, umí se adaptovat, rozumí, že každý student je jiný… Jsou skvělé, jsou moc fajn,… A proto chci všem holkám poděkovat. Děkuju Lence, Petře, Báře, Emě, Jindře, Šárce, Míše, Míše, Michaele, Nicole, Jitce, Monice, Gábi, Vendule, Blance a Magdě. Moc děkuju! No, jestli chceš, můžeš mít online lekce s jednou z lektorek slowczech. Jestli nechceš studovat s jednou z lektorek slowczech, můžeš studovat sám/sama doma s video kurzem “21 day grammar challenge“. Nebo můžeš studovat sám/sama doma s audio knihou “Learn Czech cases with stories“. Nebo teď máme verzi č. 3 “Big book of Czech = 100+1 stories“. Všechno je v e-shopu. Děláme pro tebe a pro tvoji češtinu fajn materiály. Všechno je na webu slowczech. Ale jak jsem slíbila (promised), řeknu ti, jaký byl můj rok 2020. Jo, byl těžký. Přišel COVID. Ale já jsem věděla, že nic nemůžu změnit. Já jsem věděla, že je lepší se adaptovat. A tak jsem se adaptovala. Začala jsem na 100% pracovat online. A hlavně jsem začala rozvíjet (develop) slowczech. Slowczech je dnes úplně jiný oproti březnu 2020. A slowczech bude lepší a lepší. Připravuji nové materiály, například “50 most used verbs in dialogues” nebo “Manuál na tandem” nebo “Audio course for complete beginners” a “Logic in Czech in prefixes” nebo “Complementary materials for videos and podcast”… Mám hodně nápadů, já vím! Ale já fakt miluju svoji práci! Fakt miluju to, co dělám. A jinak, jestli jsi viděl(a) video na YouTube “Jak jsme se stěhovali“, víš, že v prosinci jsme koupili dům. Wow. Další událost, které nemůžu uvěřit! Nehledali jsme dům stylem “Teď chceme dům!” Ale v září jsme poznali moc fajn lidi. A oni nám v říjnu zavolali: “Eliško! Máme pro vás dům! Musíte ho koupit!” No, a tak jsme ho koupili. Jestli chceš, udělám speciální epizodu o administrativě. Celý proces byl dlouhý a komplikovaný. Ale teď vím, jak koupit dům v České republice, hihi. A jaký byl tvůj rok 2020? Já každý rok v prosinci přemýšlím, jaký byl můj rok. Píšu si, co jsem udělala. Píšu si, co se mi líbilo. Píšu si, co jsem se naučila. Píšu si, co teď umím líp. Podle mě je to důležité. Člověk myslí často na negativní věci. Je to normální, je to přirozené. Člověk zapomíná na pozitivní věci. Ale život je 50:50. Život je z půlky nahoře (to je pozitivní). A z půlky dole (to je negativní). Je důležité myslet víc na to “nahoře”. Je důležité myslet víc na pozitivní momenty v životě. Potom budeme šťastní. Jak jsem říkala před chvílí: Miluju kontakt s lidmi. Podle mě je kontakt s lidmi to nejdůležitější v životě. Chci moc poděkovat kolegům, kteří jsou se mnou ve slowczech. Zaprvé můj partner Eloi, který je skvělý editor. On edituje všechna videa, on dělá všechny animace, on dělá všechny covers pro podcast a pro YouTube. Taky rád kreslí. A on dělá obrázky pro Instagram. Zadruhé, můj (teď už velmi velmi velmi dobrý kamarád) Ash. Ash je Brit, který bydlí v Oxfordu. Jestli máš newsletter od slowczech, minulý rok jsem posílala “Story of the new logo”. Ash je grafický designer a specialista na marketing, který udělal kompletní design pro slowczech. Ash udělal logo. Ash udělal strategii. Proto chci veřejně Ashovi poděkovat za všechno, co pro slowczech dělá. Mimochodem, ten krásný britský hlas, který slyšíš na začátku a na konci každé epizody, to je Ash… Díky moc, Ash! A díky tobě, fanoušku slowczech. Jsem opravdu moc moc ráda, že se učíš můj krásný český jazyk. Tak… měj se hezky a dál se uč česky! Music credit: Fesliyan studios (paid license), Birthday Song by McCloud Zicmuse, Mixkit Sound Effects Free License  The post (200) Eliška: Překvapení…! appeared first on slowczech.

Eliška: Ahoj, jak to jde? Dnešní téma je moc zajímavé, co? Lenka je fakt skvělá! Ještě jsi neviděl(a) Lenku? No tak se podívej na Instagram! Můžeš ji tam vidět skoro každý den ve stories a taky jednou za měsíc v IGTV. Ve slowczech máme teď  moc moc moc fajn lektorky. Víš, že teď spolupracuji se 16 lektorkami? Všechny je znám, spolupráci s nimi jsem si vybrala = tedy, chci s nimi spolupracovat, protože mají stejný mindset jako já a učí podobným stylem jako já. Jestli hledáš online lekce češtiny (individální nebo skupinové), podívej se na web slowczech do sekce Czech lessons. Potom se já a ty setkáme přes video, zeptám se tě na spoustu věcí a pak tě spojím s jednou s lektorek, které spolupracují se slowczech. Míša, Míša, Michaela, Petra, Bára, Ema, Jindra, Šárka, Nicole, Jitka, Monika, Gábi, Vendula, Blanka, Magda nebo Lenka, která pro tebe napsala dnešní epizodu o menstruaci.  Lenka: Ahoj milí studenti, fanoušci a čtenáři Slowczech! Dnešní epizoda je taková… ženská. Jaká? Je ženská, je feminní. Dlouho jsem přemýšlela, jestli ji napsat. A proč ne? Já jsem otevřený člověk a zajímají mě různá témata.  Myslím, že tahle epizoda je primárně pro ženy, pro dívky, slečny a studentky, které se učí český jazyk. Pokud jsi ale muž, kluk, chlapec a student, určitě taky můžeš číst nebo poslouchat tuhle epizodu a naučíš se nějaká důležitá slovíčka pro svoji přítelkyni, manželku, lásku nebo třeba tchýni. Podle mě, je tahle epizoda důležitá, protože má slovíčka, která můžeš někdy potřebovat. Možná každý měsíc.  tenké – thin – Tenké je jako hubený. Hubený je člověk, tenká je věc. Tenká palačinka, tenký kabát, tenká vložka.  umýt – to wash – Umýt můžeš nádobí v kuchyni, ale taky menstruační kalíšek. Menstruační kalíšek umyješ a můžeš ho použít znovu!  Šetrné – gentle – Být šetrný k životnímu prostředí, k ekologii, je důležité. Menstruační kalhotky jsou šetrné k životnímu prostředí.  Protéct  – leak out – Měla jsem tampón, ale protekla jsem. Tampón byl slabý.  Zabrat – be effective – V dnešní epizodě slovo “zabrat” znamená mít učinek, začít fungovat. Když lék/medikament/prášek zabere už mě nic nebolí. Když zabere, už nemám bolesti. křeče – cramps – Typický příznak menstruace jsou křeče. Křeče jsou bolesti břicha, au! připomínat – to remind – Menstruace připomíná, že jsme ženy. Nebo taky můžu někomu něco připomínat. Například: Připomínám partnerovi, prosím, můžeš koupit chleba?   Menstruace. Jaká slova existují pro menstruaci? Mám menstruaci, mám svoje dny, dostala jsem to, mám to. Taky ženy říkají mám menses, periodu, měsíčky nebo mám krámy. Párkrát jsem slyšela frázi – sedla jsem si do jahod nebo mám jahody, hehe. Pokud jsi Marie, můžeš říct – tenhle týden jsem Bloody Mary! Co potřebuje žena, když menstruuje, když má menstruaci? Každá žena preferuje něco jiného. Hygienické potřeby jsou pro každou ženu moc důležité. Je důležité taky vědět, jak se jmenují. Nejpopulárnější jsou vložky nebo tampóny. Já vložky nemám ráda, jsou nepohodlné. Nejsou pro mě komfortní. Maximálně, na konci mojí periody, na konci mojí menstruace používám intimky. To jsou tenké vložky. Tampóny existují silné, extra silné, normální nebo slabé. Existuje taky menstruační kalíšek. Určitě jsi slyšela slovo menstruační kalíšek. To je silikonová věc, ten materiál se jmenuje silikon, která je šetrná k životnímu prostředí. Není jako tampón, můžeš ho umýt a použít znovu a znovu a znovu. Menstruační kalíšek musíš koupit na internetu, v obchodě jsem ho v České republice moc neviděla. Možná existuje v drogerii jako DM nebo Teta. Nevím proč, mně menstruační kalíšek nevyhovuje = není pro mě ideální.  Nejlepší věc, nejlepší pomůcka pro menstruaci jsou pro mě menstruační kalhotky! Kalhotky, to jsou malé kalhoty. To je spodní prádlo. Spodní prádlo  je oblečení, které je pod prádlem/ pod oblečením. Spodní prádlo je typicky podprsenka a kalhotky. Znáš menstruační kalhotky? To je ta nejlepší věc! Jsou pohodlné, bezpečné, ekologicky šetrné a šetrné k tvému tělu! To je výhra! Když máš menstruační kalhotky, nemůžeš protéct. Já vím, to je trochu nepříjemné téma a taky nekomfortní situace. Ale jsme ženy, a to se může stát.  Určitě víme, jak se cítíme, když máme menstruaci, měsíčky, menses. Mě bolí celé tělo, moc mě bolí břicho, mám křeče. Co mi pomáhá? V lékárně si kupuju kontryhelový čaj, to je bylinný čaj, ale ten musím pít celý den. Když piju čaj celý den, potom zabere. Když čaj zabere, funguje, nic mě nebolí. Když potřebuju pomoct hodně rychle, musím si vzít ibalgin. Ibalgin je ta růžová pilulka proti bolesti! Pokud budeš mít zase příští měsíc měsíčky a budeš unavená a nebudeš mít dobrou náladu, je to v pořádku. Můžeš říct: „Promiň, mám svoje dny, potřebuju klid!“ Tvůj partner, přítel, manžel to musí pochopit. Někdy je to fakt trápení, ale na druhou stranu nám tento měsíční cyklus připomíná, že jsme zdravé ženy! Máš často bolesti? Co děláš ty, když máš bolesti? Bolí tě moc břicho?  Byla tahle epizoda užitečná? Mluví tvůj doktor/gynekolog česky nebo anglicky? Pokud ano, napiš mi, prosím, tvůj feedback! Tvůj feedback je pro nás moc důležitý! Děkuju moc! Tak, a to je konec, to je dneska všechno.  Měj se super, skvěle, krásně. Uvidíme se brzo? No, jasně! Ahooooj! Eliška: Mě břicho teď už moc nebolí, protože jsem se naučila poslouchat svoje tělo. Tělo reaguje na to, jak se chovám. Tělo je na mě ošklivé, když ho neposlouchám. A tělo je na mě hodné, když ho poslouchám. A co ty nebo tvoje partnerka? Jak Lenka říkala – napiš! Tvůj feedback pro nás moc důležitý. My, lektorky, které pro tebe tvoříme materiály, milujeme práci, kterou děláme. Moc nás baví ty materiály tvořit. Ale taky potřebujeme hodně energie a času. Jestli se ti líbí, co děláme a máš pár euro na účtě navíc – můžeš být patronem slowczech (to je patreon.com/slowczech). Chceme dál dělat kvalitní materiály zadarmo. A proto potřebujeme pár skvělých báječných veselých fanoušků, kteří budou naši patroni. A jestli nechceš být patronem, ale chceš trénovat češtinu víc, je tu 21 grammar challenge! Víc v e-shopu slowczech. Měj se hezky, uč se česky, čááu!     The post (199***) Lenka: Menstruace v češtině appeared first on slowczech.

Čau, jak se daří? Máš se fajn? Dneska pro tebe mám další zajímavou epizodu. Ale nejdřív ti chci říct, že Lenka z týmu slowczech připravuje další IGTV. Na konci ledna Lenka na Instagramu vařila live = Lenka vařila naživo.  A tak na konci února bude Lenka znovu live! Chceš víc detailů? Sleduj Instagram slowczech. A teď: víš, kdo je Pokáč? Pokáč je český zpěvák, ale především ajťák. Profesí je programátor. Myslím, že chodí do práce a pracuje na počítači 3x týdně. Je známý hlavně jako zpěvák. Píše písničky a hraje na ukulele a na kytaru. Jeho písničky jsou na YouTube zdarma. Proč mám Honzu ráda? Jo, to jsem neřekla, jmenuje se Jan Pokorný. A Jan, jak víš, je Honza. Proč mám Honzu ráda a jeho písničky? Zaprvé, má kočku jako já. Haha. Možná znáš jeho písničku kočku s erorem “Mám doma kočku, mám ji rád, je to skvělý kamarád, jen od tý doby, co ji znám, mám ruce nohy samej šrám…” Jestli ne, mrkni na YouTube. Jsou tam anglické titulky a je to fakt vtipná písnička. A nejen vtipná, ale taky chytlavá (catchy). A zadruhé jeho písničky jsou ironické a vtipné (funny), jsou jednoduché a chytlavé. Často reagují na aktuální situaci nebo na život. Už jednou jsem pro tebe měla písničku, “Dej si roušku”, je to číslo 165 a publikovala jsem ji v červnu v karanténě číslo 1. A dnes pro tebe mám další karanténovou písničku “Jsem pozitivní”. Napsala jsem Honzovi na Instagramu, jestli můžu natočit slowczech epizodu, on mi odepsal, že jo. Tak, jdeme na to! Přišla mi SMSka, že mám bejt doma dneska (I received an SMS that I should be home today) a taky psali mi v ní, že prej jsem pozitivní. (besides, they wrote that I am COVID-positive) Ty se furt zlato hněváš, že doma morouse máš, (My love, you are upset that I am grumpy) hněvat se = být rozčílený, naštvaný) že jsem jen negativní, tak teď jsem pozitivní. (that I am negative all the time, so now I am positive) Refrén: Já jsem tak pozitivní, mám to potvrzený, (I am so positive and I got it confirmed) černý na bílým, od hygieny. (black on white = 100%, from Hygiene station) Tak lásko neboj dej tu roušku dolů, (So, my love, dont be afraid and put down that mask) polib mě ať jsme pozitivní spolu. (kiss me so that we both are positive, both together) Já jsem tak pozitivní, mám to potvrzený, černý na bílým, od hygieny. Tak lásko neměj strach a pusu mi dej (So, my love, dont be afrad and give me a kiss) a pořád se mi nevyhýbej. (and stop avoiding me) Dycky jsi mi říkala hej, nebuď furt tak nevrlej (You have always told me: Hey, dont be so grumpy) a pozitivní být zkus, třeba jako Tomáš Klus. (try to be positive, for example like Tomáš Klus – his Instagram) Tak já už fakt nevim sám, jak se ti zavděčit mám, (I really dont know, even myself, what more I can do for you zavděčit se/vděčný means grateful) výsledky jasně zde máš, přesto se mi vyhýbáš. (regardless the results, that are clearly here, you are avoiding me) Refrén: Já jsem tak pozitivní, mám to potvrzený, černý na bílým, od hygieny. Tak lásko neboj dej tu roušku dolů, polib mě ať jsme pozitivní spolu. Já jsem tak pozitivní, mám to potvrzený, černý na bílým, od hygieny. Tak lásko neměj strach a pusu mi dej a pořád se mi nevyhýbej. Sice se trochu dusím, do práce však nemusím, (Although I am suffocating a bit, cant breathe, I am happy not to go to work) nemít buňky chuťové, je plus pro vaření Tvé. (the fact that I don’t have taste, I dont have chuťové buňky = the taste bud cells, this is a plus for your cooking) Od dob co ztratil jsem čich,  (from the times that I have lost the sense of smell,  i po tobě na záchod šel bych, even after you I would go to the toilet) tak holka poď ke mě blíž  (so, girl, come closer to me,…) .. jó i ty bejt pozitivní smíš. (yeah, you can be positive, too). Refrén 2: Já jsem tak pozitivní, mám to potvrzený, černý na bílým, od hygieny. Tak lásko neboj dej tu helmu dolů, (My love, take off that helm) polib mě ať jsme pozitivní spolu. (kiss me so that we are both, positive together) Já jsem tak pozitivní, mám to potvrzený, černý na bílým, od hygieny. Tak lásko neměj strach a pusu mi dej a pořád se mi nevyhýbej. Já jsem tak pozitivní, ach jak jsem pozitivní, mám to i potvrzený, že jsem tak pozitivní. Snad ani náboj kladný, není tak pozitivní, (maybe even the positive charge is not so positive as I am) pojď za mnou do peřiny, (come here, join me in the bed = under the duvet) směníme tělní tekutiny. (we will exchange the body fluids). Tak co, líbila se ti dnešní písnička? Napiš nám do komentářů na www.slowczech.com, jaká je tvoje oblíbená česká písnička? Jakou českou písničku si rád(a) zpíváš? Pomáhají ti české písničky mít lepší češtinu? Také, jestli chceš slowczech podpořit (support), podívej se na Patreon, kde jsou fajn slowczech dárky – například praktické věty na displej tvého telefonu A nezapomeň se určitě podívat na YouTube na Pokáčovo kanál (tak se Pokáčův kanál jmenuje) na další písničky. Protože Pokáč jenom zpívá a hraje na kytaru nebo ukulele, můžeš dobře rozumět. No, tak to je ode mě dnes všechno. Měj se hezky, uč se česky! The post (197) Eliška: “Jsem tak pozitivní” (song by Pokáč) appeared first on slowczech.

Čau, jak se daří? Máš se fajn? Dneska pro tebe mám další trochu gramatickou epizodu. Ale nejdřív ti chci říct, že Lenka připravuje další IGTV. Na konci ledna Lenka na Instagramu vařila Live! = naživo. A tak na konci února bude Lenka znovu live! Chceš víc detailů? Sleduj (follow) Instagram slowczech. Jaké je téma dnešní epizody? Nedávno jsem měla moc fajn lekci s mými dvěma studentkami. Jedna je Američanka a jedna je Němka a obě bydlí v Brně. A trénovaly jsme “už ne” a “ještě ne“. A potom mi holky řekly: “Eliško, nemůžeš na tohle téma udělat podcast?” A já jsem řekla: “To je skvělý nápad!” A tak pro tebe, milý fanoušků Slowczech, mám dnes tohle zajímavé téma. Co znamená už, už ne, ještě, ještě ne? Nejdřív řeknu, co to znamená, a potom pro tebe mám příběh! Tak, jsi ready? Jdeme na to! Už = already (Už jsem unavená. Už je pozdě.) Už ne = not anymore (Už nemám hlad. Už nechci pít.) Ještě = still, more (Ještě jsem v práci. Musím dnes ještě nakoupit.) Ještě ne = not yet (Ještě neumím dobře arabsky. Ještě nejsem připravená.) Už tři týdny máme nový dům. Už nebydlíme v bytě. Teď máme krásný dům mimo Brno. Nejlepší na tom je, že je jenom 9 kilometrů od mojí práce. Takže když není led, jezdím na kole! Ale musím říct, že stěhování ještě není hotové. Ještě máme hodně věcí v krabicích. V obýváku jsou krabice. V garáži jsou krabice. Pod postelí jsou krabice. Krabice jsou ještě plné. Krabice ještě nejsou prázdné. Víš, co teď už nemusíme dělat, když už nebydlíme v bytě? Už nemusíme platit nájem. Už nemusíme parkovat na ulici. Už nemusíme chodit do druhého patra. Už nemusíme být v kontaktu s majitelem bytu, když je nějaký problém. Protože všechno už můžeme opravit sami. A protože všechno taky chceme opravit sami. A co teď naopak už můžeme dělat, když už nebydlíme v bytě? Už můžeme sedět na zahradě, protože už máme zahradu. Už můžeme investovat do domu, protože je náš a chceme investovat. Už můžeme dát věci, které nepotřebujeme každý den, do garáže, protože už máme garáž. Už můžeme opravovat našeho Landrovera doma, protože už máme garáž. A co ty? Už jsi dnes večeřel(a)? Nebo jsi ještě nevečeřel(a)? Co už jsi dnes udělal(a)? Co jsi dnes ještě neudělal(a)? A co chceš dnes ještě udělat? Co máš ještě v plánu? Napiš mi do komentáře na www.slowczech.com a já ti odepíšu = já budu reagovat. A jestli máš nápad na další epizodu, napiš mi taky do komentáře. Ráda píšu epizody na přání (at your request). Ty si přeješ nějakou epizodu a já ji napíšu. Teda, ne všechno, například téma “děti a dětská konverzace na hřišti”,… to promiň, to ještě neznám a to ještě nemůžu psát.  Tak, měj se hezky, uč se česky a čau!  The post (196**) Eliška: Nový dům a už/už ne/ještě/ještě ne appeared first on slowczech.

If you haven’t been told this information yet, this might be not a very good news for you: Pronouns have cases, too. For example: ona (she), ní, ji, jí, on (he), něho, ho, jeho, němu, mu, atd. But dont worry, I will help you today with a couple of pronouns. But firstly a question – what is a pronoun? Its a short word that replaces the noun. And since it is a short word, it is coming on the second position in Czech sentence. And because it replaces the noun, thats the reason why we call it pro-noun or zájmeno. It comes za jméno (instead of the noun). When replacing the noun, one important thing: you need to know its gender. Because we use masculin and feminine. So if you want to sound as a Czech person, think of the gender. Example is better that the theory, right. In English “Do you like that pullover or jumper? Yes, I do like it.” In Czech: Yes, I like him. Or: “Can you hear that song? Yeah, I can hear her.” I know pullover and song are things but Czech things are alive and have genders And you migh ask – but what about the neuter? Good news, neuter acts like masculine. Jupí, less words to learn! Example: “Will you buy this car? Koupíš si tohle auto?” “I will but him. Koupím si ho.” Another thing. We have two groups of pronouns. Those that we use without a preposition. It means that there is no “about, under, below, for, to,…”. You say directly verb and the noun. Ex: I see him. Vidím ho. I see her. Vidím ji. And then, the form will be different when used with the preposition. I talk about him, give it to me, I think of him, I think of her… Myslím na něj. Myslím na ni. So either, just accept that the form is like that in those senteces. Or keep in mind that you need to notice whether there is a preposition or isnt. Now, lets work on accusative cases. So, the direct object case. The most used one.  In todays episode I will use as much as information possible alltogether (in my sentences I will use pronouns, adjective, noun – so not only Vidíš psa? But Vidíš toho krásného černého psa?) Firstly, I will read for you the whole story. And then, I will have some questions with mixed genders for you + I will give you some time to answer my questions. Funny game! And I suggest you to listen to the first part while reading the transcript on slowczech.com because you can see the different colors for different genders. So, listen and read. And once you are sure to understand, then, listen again without reading a couple of times.Just to get it to your ear. Its easier than trying to learn by heart and its proven that we learn way better when hearing and not when only reading. One last thing before we start, some vocabulary you might need: blázniví lidé = crazy people, vidíš ty bláznivé lidi, co cvičí jógu? veselá opice = happy monkey (btw, Mám opici means I have hangover) brečící dítě = crying baby cinkající tramvaje = ringing trams staráš se o něj/ o ni = do you take care of him/her to malé kotě = the little kitten Tak, get ready, jdeme na to. *** Dvě kamarádky jsou na procházce v parku. Jmenují se Tereza a Tereza. Obě se jmenují Tereza, protože Tereza je velmi oblíbené české jméno. Terezo, vidíš toho krásného černého psa? Ano, vidím ho! A Terezo, vidíš taky tu krásnou veselou opici? Ano, vidím ji! A vidíš taky to super drahé auto? Ano, jasně, vidím ho. Jasne, že ho vidím. A vidíš ty bláznivé lidi, co cvičí jógu? Ano, vidím je. A slyšíš toho hlasitého ptáka? Ano, slyším ho. A slyšíš tu krásnou písničku? Ano, slyším ji.  A slyšíš to brečící dítě? Ano, slyším ho. Bohužel ho slyším. A slyšíš taky ty hlasité cinkající tramvaje? Jo, slyším je. Bohužel je slyším. A řekni mi, znáš mého nejlepšího kamaráda Petra? Ano, znám ho. A znáš mojí nejlepší kamarádku Elišku? Ano, znám ji. A znáš její tři děti? Ano, znám její tři děti. Znám je dobře. A ty jsi mi říkala, že tvůj soused je na dovolené a ty máš teď jeho psa. Staráš se o jeho velkého černého psa? Ano, starám se o něj. A staráš se taky o jeho krásnou siamskou kočku? Ano, starám se o ni. A staráš se o jeho nové auto? Ano, taky. Starám se o něj. A staráš se taky o jeho tři chameleóny, že jo? Ano, máš pravdu, starám se o ně. Terezo, řekni mi, těšíš se na nový telefon, který dostaneš k narozeninám? Ano, těším se na něj. Moc se na něj těším. A těšíš se na tu novou červenou kabelku, kterou dostaneš k narozeninám? Ano, těším se na ni. Moc se na ni těším. A těšíš se na to malé kotě, které dostaneš k narozeninám? Ano, těším se na něj. Moc se na něj těším. A určitě taky dostaneš ponožky. Těšíš se na ponožky? Ano, těším se na ně. Moooooc se na ně těším. A teď otázky: Vidíš na stole tu knihu češtiny? Ano, vidím ji. Vidíš venku na ulici tu tlustou paní? Ano, vidím ji. Slyšíš toho hlasitého souseda? Ano, slyším ho. Slyšíš tu hezkou písničku? Ano, slyším ji. Slyšíš ty děti venku? Ano, slyším je. Potřebuješ vízum? Ano, potřebuju ho. A potřebuješ nový pas? Ano, potřebuju ho. Myslíš často na paní učitelku ze školky? Ano, myslím na ni. Často na ni myslím. Myslíš často na maminku a tatínka? Ano, myslím na ně. Často na ně myslím. Myslíš někdy na budoucnost? Ano, myslím na ni. Někdy na ni myslím. Myslíš někdy na Bruce Willise? Ano, myslím na něj. Někdy na něj myslím. Like. Patreon. Instagram. More practise with questions and grammar cases in “Learn Czech with cases” on www.slowczech.com Krásný den, Eliška The post (194*) Audio training (04) – pronouns in accusative /ho, něho, ji, ni/ appeared first on slowczech.

Ahoj! Šťastný nový rok! Já vím, že není prvního ledna, ale to nevadí! Chci ti totiž popřát hodně lásky, hodně štěstí, hodně motivace, hodně dobré nálady… ale hlavně nám všem přeju dost času na aktivity, které máme rádi. Jako třeba učení se češtiny nebo dalších cizích jazyků. Dnes je 8. ledna a já mám pro tebe první epizodu roku 2021. Hurá! Byla jsem úúúúplně mimo internet, mimo Brno, mimo práci, mimo slowczech… a teď jsem zpět. Měla jsem totiž 3 týdny dovolenou, nepracovala jsem, protože v prosinci, na konci roku, jsem byla hodně unavená. Taky jsi byl/a na konci roku hodně unavený/á? No,… ale já už nejsem unavená, teď jsem zpět. Je mi dobře, mám hodně energie a hodně nápadů… Jojojo, Eliška is back, Eliška je zpátky. A tak připravuju Grammar challenge, group lessons, nová videa, video kurzy,… no, myslím, že rok 2021 bude moc super! Takže, stay tuned! No, a dneska ti chci říct, jaký byl můj konec roku 2020. Co jsem dělala. No, tak co jsem dělala na konci roku 2020. Asi do 20. ledna / prosince jsem pracovala. A potom jsem nic nedělala, odpočívala. A 23. prosince jsme s partnerem odjeli pryč z Brna. Odjeli jsme pryč na 3 dny, protože jsme si zabukovali airbnb. Na 23., 24., 25. a 26. prosince. Bylo to krásný. Byl to dům u rybníka. Nevím, jestli v rybníku byli kapři… Asi ne… Asi už ne A bylo to u lesa. Každý den jsme chodili ven. Dokonce tam byl ping pongový stůl. Nakoupili jsme jídlo na 3 dny. Nakoupili jsme hodně Bohemky a hodně Prosseca. A nakoupili jsme jídlo na 3 dny, prootže v Česku je 25. a 26. prosince státní svátek. Takže je volno a všechny obchody jsou zavřené. 24. prosince byl Štědrý den. To je den, kdy slavíme Vánoce. A my, já, můj partner a samozřejmě náš kocour jsme slavili Vánoce mimo Brno v airbnb. To byl super nápad. Byli jsme jenom dva, takže to nebyl problém. A 24. prosince jsme ráno šli na procházku. A večer k večeři… nejdřív jsme připravili aperitif a předkrm, protože můj partner je Francouz. Takže jsme otevřeli láhev Bohemky a k tomu jsme si připravilo des toast au saumon fumé. To jsou… tousty… nebo lososové minitousty. Ve Francii v rodině mého partnera se dárky otvírají během aperitivu a předkrmu. Takže my jsme otevřeli dárky taky během aperitivu a předkrmu. A já jsem dostala super dárek. Dostala jsem puzzle escape game. Nevím, jestli znáš nebo jsi zkoušel/a puzzle escape game. První část, puzzle, byla super. Byla jednoduchá, moc mě bavila. Druhá část, escape game nebo česky úniková hra nebo únikovka… druhá část, únikovka byla… je nedokončená. Není hotová. Takže puzzle máme v krabici a musíme dokončit druhou část – únikovku. No, uvidíme, uvidíme. No, a k večeři, kterou jsme začali vařit asi v 8 hodin večer, jsme si dali steak se zeleninou – batáty a ještě něco. A jako dezert jsme měli čokoládovou zmrzlinu s červeným vínem. Mňam mňam mňam. Tak to byl náš Štědrý den! Jinak jsme odpočívali, poslouchali jsme podcasty, poslouchali jsme audio knihy, protože k Vánocům jsem od kamaráda dostala předplatné na Audible. Takže teď mám audio knihy a jsem moooc spokojená. Je pravda, že hodně poslouchám podcasty a teď můžu navíc poslouchat audio knihy. To je… moc se mi tento dárek líbí. No, a jinak jsme chodili na procházky, jak jsem říkala, cvičila jsem jógu, kreslila jsem křídou (pastel). Takže jsem kreslila křídou. A to byl… to byla fakt perfektní dovolená. Ale to byla jenom první část dovolené. Protože druhá část byla u mých rodičů. 26. (27.) prosince jsme odjeli z airbnb k mým rodičům. Měla jsem skvělý zážitek s dálniční známkou. Znáš… nebo víš, co je to dálniční známka? Když chceš  v Ćesku jet po dálnici, potřebuješ dálniční známku. Bylo 26. prosince a od 1. ledna 2021 je v Česku elektronický systém na dálniční znmky. Takže na pumpě / na benzínce už neměli dálniční známky, protože nekupovali nové dálniční známky. A současně nemohla jsem koupit online dálniční známky, protože systém fungoval až od 1. ledna. Takže jsme hodinu zkoušeli najít benzínu, která ještě prodává dálniční známky. Volala jsem na policii, volala jsem na dálniční policii, volala jsem na firmu, která prodává dálniční známky. Ne, ne ne,… “Musíte mít dálniční známku!” Já říkám: “Já ji nemůžu koupit!” A policie říká: “Nesmíte na dálnici!” … nevím, nemám co říct. Nemám komentář. Naštěstí jsme na konec dálniční známku koupili a mohli jsme jet z airbnb k mým rodičům. U mých rodičů jsme zůstali 4 dny od 26. do 30. prosince. 27. prosince jsme slavili 2. Štědrý den. Slavili jsme Štědrý den s mými rodiči (s maminkou, s tatínkem), s mým bratrem a jeho rodinou. Večeře nebyla v 8 večer. Večeře byla v 5 odpoledne, protože moje neteř Ema – to je dcera mého bratra – je miminko. A Ema potřebovala jít se koupat a potřebovala jít spát. Takže naše večeře na Vánoce číslo 2 byla v 5 hodin. A jak jsem říkala v posledním podcastu Jak slowczech slaví Vánoce – v naší rodině dárky rozdává nemladší člen rodiny. Takže 27. prosince dárky rozdávala Ema. Byl to dlouhý večer, ale byl skvělý. Byl to báječný Štědrý večer. Mooooc moc moc moc se mi líbil. Jsem ráda, že jsem mohla strávit Štědrý den se svojí rodinou. No ,a… co jsme dělali? Bylo hezky. Každý den jsme chodili s Emou na procházky. Poslouchala jsem podcasty, diskutovali jsme, jedli jsme, pili jsme dobré víno a Prosecco samozřejmě. A po dlouhé době jsem viděla re… televizi. Po dlouhé době jsem viděla televizi. Po dlouhé době jsem viděla reklamy. Wow! Doma televizi nemáme. A vždy, když vidím televizi, nemůžu odejít. Televize je jako magnet. To je hrůza! No, a potom 30. prosince jsme jeli zpátky do Brna. A začali jsme balit naše věci. Začali jsme balit všechno, co máme tady v bytě, i nábytek. Protože se stěhujeme. Stěhujeme se z bytu do domu. Stěhujeme se do našeho domu, protože jsme koupili dům. Hurá, mám radost! Koupili jsme dům kousek od Brna, takže teď balíme všechny věci, protože se rychle stěhujeme. No, a já jsem vůbec nepracovala. Vůbec jsem neotevřela notebook za poslední tři týdny. Za poslední 3 týdny jsem neotevřela e-maily. Až teď poslední dva jsem začala pracovat – trochu, pomalu… Měli jsme mítink se slowczech týmem, měli jsme brainstorming, začali jsme organizovat Instagram, Patreon, skupinové lekce, challenge, nové kurzy, více kvalitního obsahu/contentu, taky eventy v Brně a v Praze, a online eventy samozřejmě… A doufám, že 1. února začne první oficiální grammar challenge A1/A2. Takže, těš se! Bude to jízda! The post (192**) Eliška: Jaký byl konec 2020? (improvizace) appeared first on slowczech.

Veselé Vánoce! Doufám, že se máš dobře! Dnes pro tebe máme s týmem slowczech zajímavou epizodu – vánoční epizodu. Lenka, Míša, Ema a já, Eliška, mluvíme o tom, jak slavíme Vánoce. Co děláme na Vánoce? Kde jsme? Jak a kde jsme slavily Vánoce minulý rok – Lenka byla v Hondurasu, Míša byla v Číně… A taky pro tebe máme dárek. Michaela pro tebe má taky dárek. Pozor, ne Míša, ale Michaela. Pravdou je, že Ema se taky jmenuje Míša, ale říkáme jí Ema. Máme totiž v týmu slowczech Lenku, Petru, Veroniku, Jindru, mě – Elišku a potom Míšu, Míšu a Míšu. A tak se jedna Míša jmenuje Míša, druhá Míša se jmenuje Ema a třetí Míša se jmenuje Michaela. No,… A tak Michaela pro tebe má na www.slowczech.com dárek – PDF dokument na téma Vánoce. Je to první PDF dokument. Příští rok budou další! Paráda, že jo! Tady si stáhni si Michaely PDF dokument “slowczech vánoční kvíz”. Ale teď už k našemu tématu – jak slowczech slaví Vánoce? Nejdříve mluví Lenka, potom Míša, potom Ema a nakonec já. Tak hezký poslech, jdeme na to… Lenka: Když jsem byla dítě, slavili jsme Vánoce já, můj bratr, maminka, dědeček a babička. Dneska moji prarodiče – babička a děda – už bohužel nežijou a slavíme Vánoce jenom já, maminka a bratr. Jsem dospělá, ale na Štědrý den, Boží hod Vánoční (25.12.) a na Štěpána (26.12.) jezdím domů. Moje rodina je malá, a proto myslím, že je dobrý nápad, když slavíme spolu s bratrem a s maminkou.  Každý rok jsem byla na Vánoce doma. Jenom jednou ne! To jsem totiž cestovala a žila rok v Jižní a Střední Americe. V roce 2017 jsem slavila Vánoce v Hondurasu a to bylo moc zajímavé. Bylo to dost jiné! Bylo velké teplo a hrála veselá, rychlá, taneční hudba. Byla to velká párty! Normálně doma v České republice jsou Vánoce klidné. Jak slavím Vánoce? Jíme kapra a bramborový salát (mňam!), pijeme víno nebo lokální pivo. Na konci večeře se můj bratr jde podívat, jestli přijel Ježíšek a nechal u nás doma dárky. Jaká náhoda! Každý rok Ježíšek opravdu přijel! Tak jdeme ke stromečku, kde jsou dárky zabalené v barevném papíru, a jdeme na to! Jdeme se podívat, jaké dárky nám Ježíšek přinesl. Povídáme si, diskutujeme a smějeme se. Když jsou všechny dárky rozbalené, díváme se na televizi. Většinou se díváme na nějakou tradiční českou pohádku. Potom jdeme spát. Je to velmi klidný, rodinný večer. Jak říkám, dost jiné, než v Hondurasu. V Hondurasu jsem měla večeři, pak jsme si dali dárky a tancovali jsme. Poté moje honduraská rodina řekla: ”Jdeme někam. Jdeme tančit do klubu!” Takový kulturní šok. Upřímně, pro mě není problém být na Vánoce v zahraničí. Tradice jsou fajn, ale změna mi nevadí. Doufám, že někdy zase zažiju nějaké exotické Vánoce, ale být doma v České republice s rodinou je taky moc dobré. Míša: Když jsem byla malá holka, slavila jsem Vánoce s maminkou, tatínkem a mojí sestrou. Ráno jsem vstala brzy a zdobili jsme stromeček. Měli jsme psa, který byl celý den nervózní, protože věděl, že se děje něco speciálního = že to není normální den. Maminka vařila oběd, který byl každý rok stejný: jedli jsme česnekovou polévku. Po obědě jsme šli s rodinou na dlouhou procházku, která končila na náměstí. Žili jsme v malém městě, kde jsme se všichni navzájem znali. Tradičně jsme se každý rok sešli na náměstí, kde jsme pili svařák, teplé víno, a povídali si u velkého stromečku. S kamarádkami jsme si daly dárky. Těšila jsem se vždycky domů, protože tam bylo teplo. Venku byla velká zima, ale krásná atmosféra. Vždy jsme večeřeli tradičního smaženého kapra, bramborový salát a rybí polévku. Město, kde jsem se narodila, je v jižních Čechách, kde máme hodně rybníků a taky hodně ryb. Jíme tam ryby docela často, je to naše tradice. Po večeři jsme s rodinou šli ke stromečku, kde jsme našli dárky, které nám přinesl Ježíšek. Ježíšek byl hodný a vždy přinesl dárek i psovi. Pes měl velkou radost! Potom jsme se dívali na české pohádky a u toho jedli cukroví a taky ananas. Nevím, proč jsme měli takovou tradici, ale pamatuju si, že byl vždy kyselý a moc mi nechutnal. Další den jsme vždy ráno jeli k babičce a dědečkovi, kde jsme se podívali, jaké dárky dostali oni. Teď už jsem velká holka a Vánoce už moc neslavím. Většinou dostanu jenom jeden malý dárek, ale to mi nevadí. Dvakrát jsem byla na Vánoce v zahraničí. Jednou v Jordánsku, kde se mi moc líbilo, protože tam bylo teplo! Minulý rok jsem byla v Číně, kde se Vánoce neslaví. Moji studenti měli ten den zkoušku a já jsem musela být ve škole celý den. Večer mi ale studenti přinesli dárky a udělali jsme si malé Vánoce v mém bytě. Bylo to moc fajn. Protože věřím, že není důležité, jaký dostaneš dárek, ale s jakými lidmi jsi.  Ema:  Já slavím Vánoce vždycky s rodinou. Je to krásný čas, kdy můžeme být všichni spolu. Na 24.12., tedy na Štědrý den, jsem většinou se svým přítelem, maminkou a bratrem.  Jak vypadá náš typický Štědrý den? Ráno balíme dárky a připravujeme oběd. K obědu jíme zelňačku. Zelňačka je speciální polévka se zelím a bramborami. Ale pozor! Nesmí v ní být maso, protože se říká, že jinak neuvidíme na zdi « Zlaté prasátko ». « Zlaté prasátko » je symbol štěstí. A protože chceme vidět « Zlaté prasátko », tak nejíme k obědu maso. Jako malá holka jsem vždycky viděla prasátko a myslela jsem si, že je to pravda. Bohužel jsem pak viděla, že maminka dělala prasátko zrcátkem (malým zrcadlem). Po obědě vždycky jdeme na procházku do lesa. Když se vrátíme domů, začínáme připravovat večeři. Mezitím nosíme dárky pod stromeček. Většinou je pod stromečkem hodně dárků a moje maminka vždycky říká : « Já jsem byla nejhodnější, takže ty dárky musí být moje ». Pak večeříme. K večeři jíme rybí polévku a rybu  (kapra nebo lososa) s bramborovým salátem. Jíme většinou hodně brzo, asi v 5 hodin, protože se těšíme na dárky. Taky respektujeme tradici, že nikdo nesmí odejít od stolu dřív, než dojí (dokončí) své jídlo. Po večeři uklízíme nádobí. Jako malá holka jsem neměla ráda uklízení nádobí, protože jsme neměli myčku a uklízení bylo strašně dlouhé. Trvalo třeba hodinu. Musím říct, že dřív jsem se těšila hlavně na rozbalování dárků (To byly dárky pro mě.), ale dneska mám radost hlavně z toho, že můžu někomu dárek dát (darovat) a že on má pak z dárku radost. Dárky rozbaluje vždy nejmladší člověk v naší rodině. U nás je to bratr. Dárky vždy rozbalujeme postupně, jeden a pak druhý. Rozbalování tedy trvá hodně dlouho, někdy až 3 hodiny. Při rozbalování dárků se hodně smějeme, ale někdy taky brečíme, například když si rozbalíme dárek, který se nám hodně líbí. O půlnoci (ve 24 hodin) chodíme do kostela . Vánoce jsou pro mě symbolem klidu, pohody a rodiny. Tento rok je komplikovanější kvůli koronaviru, tak doufám, že budeme letos zdraví a potkáme se u stromečku všichni!    Eliška:  Když jsem byla malá, slavili jsme Vánoce jen já, maminka, tatínek a bratr. Dnes je to jiné, jsme dospělí. Když jsme na Vánoce ve Francii, celá velká francouzská rodina je spolu – to je 10 lidí. Ve Francii mám ráda výborné jídlo a vynikající pití. Večeře trvá 5 hodin, to je super! Mňam! Ale lepší jsou pro mě české Vánoce. Dnes jsme dospělí, ale slavíme Vánoce stejně jako když jsme byli děti.  Řeknu ti, co děláme 24. 12. Večeře začíná kolem 18:30. Jíme lososa nebo pstruha s grilovanou zeleninou. Pijeme víno. Jako dezert jíme mandarinky a cukroví. Na konci večeře se jde maminka podívat do obýváku ke stromečku, jestli už u nás byl Ježíšek. Za minutu přijde zpátky a říká: “Ježíšek u nás ještě nebyl, musíme počkat.” A tak diskutujeme a pijeme víno. Potom tatínek říká: “Jakube (to je můj bratr), jdi se podívat, jestli už u nás byl Ježíšek.” Za minutu Jakub přijde a říká: “Ježíšek u nás ještě nebyl, musíme počkat.” A tak diskutujeme dál a pijeme víc vína. Potom se jdu podívat já, jestli u nás už byl Ježíšek. Pssst, samozřejmě každý člověk, který se jde podívat ke stromečku, dá pod stromeček dárky pro ostatní. Ale hrajeme hru a říkáme, že dárky nosí Ježíšek. Je to moc milé, miluju tuto hru! Taky musíme nechat otevřené okno pro Ježíška! Nakonec jde do obýváku tatínek a za minutu slyšíme “cink cink cink” a tatínek říká: “Ježíšek!” A tak si vezmeme sklenky vína a jdeme do obýváku rozbalovat dárky. Dárky rozdává vždy ten nejmladší. Dnes to je můj partner Eloi. Na každém dárku je jméno, Eloi vidí například jméno “Jakub”, dá dárek Jakubovi a všichni se díváme na Jakuba a čekáme, až otevře dárek. Otevírání/rozbalování dárků trvá asi dvě hodiny. K tomu pijeme víno, diskutujeme, hrajeme si, smějeme se, jíme cukroví. Kolem jedné hodiny ráno jdeme spát. Co mám nejraději? Nejraději mám tu vánoční atmosféru. Klid, pohoda, rodina a samozřejmě čokoláda a víno. Jo jo, la vie est belle. Život je krásný *** No, a to je všechno! To je všechno pro letošní rok 2020 a uslyšíme se příští rok. Líbila se ti dnešní epizoda? Napiš nám do komentáře na www.slowczech.com, jestli slavíš Vánoce, jak a kdy slavíš Vánoce? Jak slavíš Vánoce normálně a jak slavíš Vánoce letos během Korony? A jaké jídlo jíš? Jaké jídlo piješ? Těšíme se na tvoje komentáře. A co ti přejeme na konec? Lenka: Pokud se díváš na televizi na české pohádky, přeju ti co nejméně otravných reklam! Hezké Vánoce! Míša: Já ti přeju hlavně zdraví a aby kolem tebe bylo pořád hodně lidí, kteří tě mají rádi. A na Vánoce hlavně hodně dobrého jídla! Ema: Tak Šťastné a Veselé ! Přeju Ti hodně zdraví, lásky a energie, ať Tě baví práce, škola a hlavně čeština!:-)    Eliška: Přeji Ti Veselé Vánoce! Hodně lásky, hodně štěstí, hodně dobrých přátel, hodně veselých dní a hlavně… hodně cukroví!   The post (191**) Jak slowczech slaví Vánoce appeared first on slowczech.

Ahoj, dnes pro tebe mám velmi speciální epizodu. Je to už 6. epizoda ze série REAL CZECH. Ve 4. a 5. epizodě této série jsem mluvila se svou maminkou o tom, jak se žilo v Československu před revolucí (tedy před rokem 1989) a potom. Dnes bude mluvit moje babička a bude mluvit o tom, jak se žilo v Československu kolem roku 1950 až 1970. Co bylo těžké před 60 lety v Československu? Že nebyl chleba, odpoledne nebylo maso? Kolik peněz lidé vydělávali? Kolik stál cukr? Kdy přijely brambory a kolik kilo mohl každý člověk dostat? A co toaletní papír, knížky a časopisy? Byli dříve lidé šťastnější? A proč dnes lidé říkají “dříve to bylo lepší”? Dnes uslyšíš opravdovou češtinu. V předchozích epizodách jsi mohl(a) slyšet zjednodušenou a pomalou verzi, potom pomalou originální verzi a potom originální verzi, kterou říkal jiný Čech nebo Češka. Moje babička mluví pomalu, někdy nestandartně, ale když budeš číst transkript, budeš rozumět – protože v transkriptu jsou ode mě vysvětlivky a dodatky (explanations and notes). Tuto epizodu publikuji na památku svojí babičky zrovna dnes, 18. prosince 2020. Protože přesně před rokem 18. prosince 2019 moje babička zemřela. Zemřela před Vánoci, odešla v klidu a míru. Odešla spokojená. A proto jí chci dnešní epizodu věnovat = proto je dnešní epizoda pro ni. Tak, příjemný poslech. ********** No dneska lidi, i mladí říkají, že dřív bylo líp. Co vy na to? No, podle toho, komu. Podle toho co a podle toho kdo a podle toho, co považuje za líp. Kdo (jako) už zapomněl nebo přešel tu dobu, kdy se stálo na mlíko, na chleba,… kdy jsi prakticky nedostala nic,… to jsi musela stát frontu na všechno. Když jsi chtěla… já nevím… cokoli, tak jsi musela jít ráno (do obchodu), jestli už mají zboží. A odpoledne, jestli ještě mají zboží. Pak jsi přišla třetí den a oni už (nic) nemají. Tak jestli tohle někdo považuje za to, že se měl líp, tak to já teda říct nemůžu. A proč teda lidi říkají, že dřív bylo lepší? Protože byli mladý. Neregistrovali to, co se děje okolo nich. Takže oni měli práci,… povinnou… Oni museli do práce, že jo. Tam, jako… neexistovalo, že kdo nechodil do práce. On šel do basy (= do vězení). To byli příživníci (= lidí, kteří nepracují a živí je stát nebo společnost). No, a co ještě bylo pozitivní? Měla jsi práci… Tak možná (pozitivní bylo to), že všichni měli stejně. Proto bylo líp. Tím, že všichni měli stejně a nikdo neměl nic. A i když třeba měl víc, tak se s tím nemohl chlubit. Nemohl to dávat na (odiv)… aby to bylo vidět. Známá říkala: “No, za komunistů, to bylo líp!! A já říkám: “V čem (to) myslíš?” “No, všichni měli stejně.” A já říkám: “No, vždyť ale (dnes) můžeš jít a koupit si, co chceš.! “No jo, ale když já na to nemám (peníze)!” Takže, jako… Dnes jsou problémem ty možnosti, který máme vlastně. Kdežto dřív možnosti vůbec nebyly. A to jsou dneska ty zadlužený penzisti, protože oni to chtějí a ten důchod jim na to nedá (není to dost peněz), tak si vezmou na dluh/na půjčku a pak nemají na splácení. To je jedna z příčin. (důchod = starobní důchod, měsíční příspěvek od státu, dnes asi 15 000 korun). – – – – A co bylo asi nejtěžší na životě? Třeba dneska pro lidi je nejtěžší najít dobrou práci nebo takový… Tak nejtěžší bylo přežít. Přežít, abys měla na jídlo, abys měla na nájemný. Sehnat to jídlo, protože ve čtvrtek už nebyl chleba. Když jsi chtěla nějakou zeleninu, tak jsi stála frontu. A když na tebe přišla řada, tak zelenina už došla = takže už nebyla. Na náměstí, jak je ten řezník (řeznictví), tak tam už ráno v těch 5 hodin stávaly většinou penzistky frontu, aby nakoupily mladejm (dětem nebo vnoučatům) maso. A když jsi šla odpoledne koupit maso, tak už nebylo. Když já jsem nemohla mluvit, takže Jiřka (dcera babičky, moje maminka) chodila pro maso. A tam jí paní říkala: “Aaaa, Jiřinka, ty chceš nějaký maso, vid? Tak já ti něco dám.” Takže jsi musela chodit pro všechno jídlo ráno před prací? Nebo po práci? Ráno v 5 zavřeno. A přišli jsme z práce z půl třetí a to už nebylo ani mlíko v mlékárně. Mléko jsme mělo zamluvený v mlíkárně. Pak jsme se dohodli,… pak nabídla Gregorová, vedoucí mlíkárny, že abysme/abychom jí tam dávali konvičku (konev na mléko, asi 3kg). A až půjdeme z práce, tak si ji vyzvedneme. To bylo těžký… A to musela koupit, protože já když jsem přijela, tak už bylo zavříno. Takže jsi musela vždycky někoho znát. Někde. Kdo ti něco nechal. Jo, to jsme měli. U řezníka jsem měla paní, která se nade mnou slitovala kvůli tomu, že jsem nemohla mluvit. Pamatuješ si na ni? Taková malinká blondýnka. Ona jeden čas prodávala napřed v mlíkárně a pak šla k řezníkovi. V mlíkárně byla vedoucí Gregorová a s tou jsme se nějak dali do řeči. A ta nám právě říkala: “Já vám ho budu nechávat, dejte si sem bandasku.” Říkala: “Berete každý den?” “Ne, jenom někdy.” Takže jste zaplatili předem? Ne, to nešlo. Všechno se platilo až potom. To nešlo předem zaplatit. No, a co pak nějaký,… pračka nebo… Pračka?! Valcha! No, a pak jsme si na Zátiší (městská čtvrť) koupili, tu… pračku takovou oválnou se šnekem a se ždímačkou. Takže stála 1 600 korun. Teda! No, plat jsem měla 900. Hrubýho? 900 čistýho a 1 050 hrubýho jsem měla. (hrubý a čistý plat) Nástupní plat děvčat (žen), který chodily na zdrávku (střední zdravotní škola), byl 660 korun. Čistýho? Hrubýho! A totéž byly textilky a tento tak zvaný lehký průmysl. Čili: textil, sklárny a tak dále, prostě… nádobí. Spotřební zboží. Tam byly takovýhle platy. Já… strojírenství už mělo 880. A kdy to bylo asi, tati? Někdy v tom 1956-1957? Maturoval jsem v 1956 a v tý době ty platy takto byly. Já jsem se vracel zpátky do Metry a Metra (firma) tam měla umístěnku. To byl systém umístěnek. Škola dostla štos umístěnek a nikdo se neptal: “Chceš tam jít? Nechceš tam jít?” A já jsem ji tam našel, hnedka jsem ji zabalil a měl jsem 1 050 nástupní plat. Takže jsi měl štěstí. A když jsem šel,… když jsme šli sem do Komořan (severní Čechy), tak jsme měli 1 225. Jo, 1 450 jsem dostal až tady v Komořanech. No, a kolik stálo máslo? Mlíko? Máslo 10 Korun. 10-11 CZK. Mouka 4,40 kilo… 2,40 CZK kilo. Cukr 10 korun. Od 7 do 10 korun. Vajíčko korunu až 1,50 CZK. A když byly křapky, to bylo za 0,60 CZK (šedesát halířů). To jsme stáli frontu! Přijel náklaďák: “Mají křapky!” Jsme viděli náklaďák a hurá! (křapky = porušená nebo trochu rozbitá vejce). A co ovoce a zelenina? Brambory jsi dostala na začátku podzimu. Ty byly na příděl,…. Na uskladnění. Pytel brambor na osobu. (na příděl = každý dostal určité množství a ne víc, nedostatkové zboží). 25 kilo na osobu? Ne, 50. Tehdy to byly 50 kilové pytle. Takže my jsme byli 4, takže jsme dostali 4 pytle brambor a ty nám musely vydržet až do jara. Nejlepší byly egyptský. Brambory z Egypta. Ale to bylo až po 1989. No, ale ty brambory, ty se musely objednat v tý zelenině (v obchodě se zeleninou). Paní měla sešit, tam se muselo nahlásit (oznámit),… v nejbližší zelenině. A ta (paní) to potom rozvážela. Takže jsi musela být doma, protože my jsme vždycky, jak jsi šla z práce, říkali: “Jestli už budou rozvážet brambory…?” “Dneska ještě ne.” “Už je máte doma před barákem!” To je jako dneska, to je stejný! No a vlastně,… my jsme měli jakš takš sklep, kde ty byly brambory jakš takš vydržely. I když teda na jaře už měly čtvrt metru klíčky. A ty brambory byly scvrklý “Běž pro brambory!” To bylo propletený… Ty se ani nedaly loupat, jak byly scvrklý. Takže se vařily rovnou. No, musela jsem s tím něco udělat. Když přišly ty brambory, byly takhle velký. A pak byly takhle malý. Vlastně když ty brambory přivezli, tak napřed jsme je přebírali. Před barákem na chodníku jsme je přebírali. A ty, který byly dobrý, tak jsme je odnesli do sklepa. A ty, který byly nakoplý, nahnilý, nebo tak… tak jsme je dávali zvlášť, že je musíme sníst dřív. Neměla jsem to ráda.. A vždycky tam byl minimálně kýbl hlíny,… Hlína a šutry (kameny). Úplně rozkopaný shnilý brambory. Prasata by to nežraly… No, a co nějaký základní potřeby: kartáček, toaleťák, prášek na praní? Toaleťák, ten byl,… když jsi se dozvěděla, že mají toaleťák, šup do papírnictví a tam stát frontu. Dostala jsi dvě ruličky. Napřed byly ty balíčky… skládaný. A to byl takový pergamen. To sis s tím neutřela,… To se muselo takhle trošku… Tady toaleťák nebyl nebo občas… Ale zdůrazňovali nám, že Rakousko dostalo 4 vagóny toaletního papíru jako Marshallův plán. No, a to bylo všechno, co stali chudáci Rakušáci. Většinou toaleťák nebyl. Takže… zrovna tak mrkev -ta byla úplně seschlá, scvrklá. Takže když jsi s ní chtěla něco udělat, tak jsi musela den předem namočit (aspoň trošku nabobtnat). To si pamatuju, že jsme měli mrkev v bedýnce s pískem. Na podzim. A jednou mi sehnala (známá) Paulka 5 kilo cibule. Tak já jsem si říkala: “Ježiš, tolik cibule, co já s ní budu dělat?” Ono se po ní zaprášilo (= cibuli rychle snědli). Vař, když nemáš ani cibuli, česnek,… Česnek, to vůbec nepřipadalo v úvahu. Nespi! Toho nezajímá česnek a cibule! A co bylo úplně nejlepší, když přišlo? Co byla taková párty, když přišlo…? Pomeranče? Tak všichni šli stát frontu? No, všichni frontu a dostala jsi 4 pomeranče. Pomeranče byly na Hornický den (v září) a na Mikuláše (6. prosince). Nebo buráky/arašídy – pytlík buráků, to bylo jenom na Mikuláše. A zrovna tak jeden balíček datlí a nebo jeden balíček fíků. Věnec fíků. – – – – No, a co třeba knížky nebo časopisy? Knížky, ty jsme měli zamluvený. Mladý svět (časopis) – Jiřka odebírala, když byla na gymplu (na gymnáziu, střední škola). Tak jsem musel umluvit (přemluvit) na poště jednu paní u okýnka. A ta mi ho schovávala. Ona měla na starosti tisk. Tak mi ho schovávala, Mladý svět. Jinak podpultovka. (podpultovka = nedostatkové zboží, které je schované pod pultem a prodává se jenom protekčním zákazníkům) Knížky, ty jsme měli… Napřed paní Rodinová byla v té Knize (= knihkupectví). Potom paní Kotíková. A tam jsme přišli ve čtvrtek a řekla: “Počkejte, až tu nikdo nebude.” To vyndala z pod pultu. Přinesla zezadu. To knihkupectví bylo vedle mlíčňáku. Na náměstí. Maminka šla do fronty pro mlíko a tatínek šel vedle do knihkupectví. A tam moc lidí nebylo. A tam tatínek povídal a povídal. Pak když maminka přinesla mlíko, tak už mohli jít domů. No, ale měli jsme knížky. Kupovali jsme tam knížky. Byly drahý knížky? Ani ne… —– No, a dá se říct, že třeba lidi byli šťastnější, protože v televizi byla jenom pozitiva? Ne, to ti nikdo neřekl, jestli byl šťastný nebo nebyl šťastný. Každý si hájil svoje, protože kdybys řekla, že jsi šťastná a spokojená tak tě hned udali a šli po tobě: “Kde jsi na to vzala? Jak to, že jseš šťastná a spokojená?”  (jít po někom = persekuovat, kde jsi na to vzala = kde jsi vzala peníze?) Takže ty jsi nesměla být spokojená. Ne. Musela jsi říkat, když se tě ptali, jak se máš: “Stojí to za zdrávas, královno.” Co to je? Stojí to za hovno! Za zdraví? Zdrávas, královno, čili… “Stojí to za zdrávas, královno”. Čili, abys nebyla sprostá, tak jsi říkala “za zdrávas, královno”. A myslela jsi tím “Stojí to za hovno.” (mám se na ho*no) To je modlitba: “Zdrávas, královno, matko boží…” Tak to zase ty nevíš! To jsem nikdy neslyšela… A chodili lidi víc do kostela? Tady se lidi báli chodit do kostela, většinou. No, a tedy, když jsi byla spokojená, tak co se stalo? Někdo tě udal? Šla po tobě policie, kde jsi na to vzala (kde jsi vzala peníze). Už se na tebe zaměřili. Už špízovali, kolik máš peněz, kde jsi na to vzala. Jaký máš majetek, co si můžeš dovolit a nemůžeš dovolit,… takže bylo lepší držet se při zemi, nic nemít… A oni přišli k tobě a ptali se? To se vyšetřovalo potají. To bylo tajně: občanské výbory,.. Kdejaká bába (paní) v baráku (v domě) věděla, co máš doma a co nemáš doma. A co když zjistili, že máš víc peněz než máš mít. Tak podle toho, kdo jsi byla. Jestli jsi byla dobře zapsaná, tak tě nechali. A jestli jsi byla blbě zapsaná, tak tě zavřelo. (být zapsaný = mít nějaký společenský status, jestli jsi někoho podplatil nebo jsi někomu pomohl, byl jsi dobře zapsaný) A jaký důvod? Nebylo třeba žádný důvod. Takže přišli… Sebrali a hotovo. Ve vyšetřovací vazbě jsi přiznala všechno. Když… To bylo i v 60. letech? 70. letech? Od nás sebrali jednoho kluka ze třídy. On si dělal… vysílačky. On si třeba udělal – na prkýnko si natáhl drátky a hrál si. Pak si z toho udělal vysíalčku a tím vysílal. Oni si ho zaměřili, sebrali ho, dali mu nakládačku, byl asi tři dny v base (ve vězení). Pak přišel a kluci říkali: “Tak co?” “Ani se neptejte, já jsem celý modrý. Nesmím nic říct.” ********** Jak se ti dnešní speciální epizoda líbila? Napiš do komentáře na www.slowczech.com. Díky, vaše Eliška The post (190****) Eliška: moje babička a jak bylo před 60 lety? REAL CZECH appeared first on slowczech.

Eliška intro: Jak to jde? Co je nového?  Určitě víš, že ve slowczech už to nejsem jenom já. Spolupracuje se mnou Lenka, Ema, Míša a Michaela. Michaela pro tebe tvoří pdf dokumenty. První dokument uvidíš na Vánoce, hurá! No, a víš taky, že slowczech má teď  Patreon? Jestli máš rád(a) materiály, které pro tebe ve slowczech děláme, mrkni na dárky na Patreonu. Co financuje Patreon? Nové mikrofony, vybavení na nahrávání, licence na hudbu, video a programy. Poplatky za web a za hosting podcastu. Pro minulou epizodu měla Lenka ještě starý mikrofon. Dnes má díky vám, Patronům, nový mikrofon. A myslím, že kvalita zvuku je teď parádní! Díky moc, jste skvělí. Ale hlavně… jste skvělí studenti češtiny. Motivovani, pozitivní a veselí. Pro lepší integraci do české společnosti pro vás dnes Lenka připravila super epizodu – vybrala 3 aktuální známé osobnosti Česka. Tak, jdeme na to, co ty na to? *** Cizinci určitě znají Tomáše Garrigua Masaryka, Václava Havla, Franze Kafku, Antonína Dvořáka nebo Jana Nerudu. Možná neznají každou známou/populární/slavnou osobnost, ale určitě někdy něco slyšeli o české historii. Ty určitě víš, kdo je Masaryk nebo Dvořák. To všechno může být zajímavý Čech nebo Češka. Nikdo, ani Masaryk, ani Kafka, už bohužel nežije. Jsou to slavné/důležité osobnosti, které ale dneska na ulici, v obchodě nebo v kině nemůžeš vidět.  Češi jsou populární po celém světě – zpěvák, zpěvačka, skladatel, skladatelka, herec, herečka, režisér, režisérka, vědec, vědkyně, spisovatel, spisovatelka, politik, politička, sportovec, sportovkyně… O kom tedy Češi dneska/v dnešní době mluví? Kdo/jaká osobnost/jaká celebrita je hlavní téma konverzace? Kdo je populární a proč? Jaké má povolání? Dneska jsem vybrala osobnosti  kteří jsou dneska „in“, kteří jsou v dnešní době populární. Nebyl to lehký úkol, protože Česká republika má slavné sportovce a sportovkyně, krásné modelky, chytré vědce a talentované umělce. Vybrala jsem tři velmi populární osobnosti, o kterých se moc mluví a píše a o kterých můžeš s Čechy mluvit a konverzovat.  Nejdřív pro tebe mám slovíčka: Osobnost – figure, personality – toto slovo jsem použila na začátku.  Existuje slovo osoba, jako člověk. Osobnost je člověk který je populární a výrazný, je vidět.  Pořad –  show-  Pořad, to je seriál, dokument nebo film, který je v televizi. V televizi se divám na dokumentární pořad.  Výstřední – Eccentric – výstřední znamená extravagantní, má moc pozornost, je viditelný –  divný – weird – nenormální, neobvyklý  určitě – surely, sure! – Jasně, není pochyb. Chceš jít do kina? Určitě, jo! kožich – fur- Kožich je oblečení, které je super na zimu, protože je moc teplý. Kožich je ale vyrobený ze zvířat. Lidé mají oblečení,  zvířata mají kožich – zajíc, liška. přezdívka – nickname – Například zpěvačka Madonna se nejmenuje Madonna. Madonna je jenom její přezdívka.   předstíral – pretend – Dítě předstírá, že studuje. V dnešní době se často říká fejkovat. Fejkovat, předstírat znamená dělat něco, co ve skutečnosti neděláme.  KAZMA Kazma se jmenuje Kamil Bartošek, ale jeho hlavní přezdívka je Kazma. Kazma je internetový producent, influencer a moderátor. Je moderátor pro pořad One Man Show, to je internetová televize seznam.cz. Moderoval taky v rádiu. Dělá velké, extravagantní projekty. Každý projekt je velké překvapení.  Kazma se stal moc populární díky pořadu Prostřeno. Kazma udělal fiktivní postavu nemocného člověka, který byl v soutěži Prostřeno. Kazma nebyl herec, ale producent. Herec byl Karel Ondrka, on ale není moc známý. V pořadu byl herec moc extravagantní a výstřední. Výstřední znamená, že dělal nenormální věci, které každý den nevidíš a neslyšíš. Byl velmi divný. Každý člověk v Česku mluvil o pořadu Prostřeno, protože to bylo moc zajímavé a nikdo nevěděl, co to znamená. Kazma potom řekl, že to byl sociální experiment. Sociální experiment o Tourettovu syndromu. Tento projekt byl suuuper úspěšný a moc sledovaný! Kazma má taky jiné charitativní projekty.  Zajímavý projekt je taky s Davidem Copperfieldem, ano, ten David Copperfield, kouzelník. Kazma předstíral že je úspěšný influencer a měl služby, ubytování a všechno zadarmo…a potom měl problém! Ale víc ti neřeknu, musíš se podívat na jeho projekt sám/sama. Slibuju ti, je to moc zajímavé!  Kazma je kontroverzní postava, člověk často neví, co si může a nemůže myslet, co jeho projekt znamená a co ne. Kazma je jedno velké překvapení! Aktuální projekt je zakopané auto, kde je milion korun! Zakopané auto znamená, že nevíme kde je, ale je někdy v zemi, někde pod zemí. Můžeš hledat poklad! Víc informací najdeš tady.  JAROMÍR JÁGR Jsi fanoušek sportu, konkrétně máš rád, máš ráda hokej? Musíš znát Jaromíra „Jardu“ Jágra! Jarda se narodil 15. února 1972 a je moc dobrý hokejista! Jeho pozice je útočník. Útočník útočí, to znamená, že jeho práce je dávat góly/střílet góly/střílet do brány. Hrál pro Pittsburgh Penguins, New York Rangers, New Jersey Devils, Calgary Flames… Jarda byl hráčem v moc týmech. Hrál taky pro ruský tým Avangard Omsk v KHL. Dneska je majitelem hokejového klubu na Kladně, klub se jmenuje Rytíři Kladno. Jeho dres má číslo 68. Jarda má různé rekordy. Vyhrál taky olympijský hokejový turnaj v roce 1988  v Naganu. Jarda je taky mistr světa, který vyhrál v roce 2005 a 2010. A taky vyhrál Stanley Cup, 2x (dvakrát)!  Waine Gretzky je nejlepší evropský hráč podle kanadských standartů a Jaromír Jágr je druhý nejlepší hokejista NHL! Jarda Jágr je taky nejstarší hráč, to znamená, že je to hokejista, který měl nejvíce let/nejvíce roků, když získal hattrick. 12x byl v All-Star Game NHL. Rekordů a ocenění má Jarda fakt moc.  Protože se učíš česky, tak určitě znáš trochu českou kulturu. Hokej je nejoblíbenější sport v České republice. Každý mladý hokejista chce být jako Jarda Jágr. Máš české kamarády? Téma hokej, Jarda Jágr, sport, jakýkoli sport – tenis, fotbal, atletika, lyžování, je super téma pro konverzaci! Češi mají moc rádi sport, rádi dělají sport nebo se rádi dívají na televizi. Někdo preferuje sportovní pasivní a někdo aktivní, ale sport je dobrý nápad na konverzaci.  LEOŠ MAREŠ Leoš Mareš je velmi populární moderátor a taky zpěvák. Každé ráno můžeš Leoše Mareše slyšet v Rádiu Evropa 2 v pořadu Ranní Show. Ranní show je moc vtipná a pokud ráno musíš brzo vstávat, doporučuju poslouchat Ranní Show. Leoš Mareš má druhý nejpopulárnější Instagram v Česku a taky ho můžeš vidět v pořadu “Tvoje tvář má známý hlas” – to je hudební pořad. Typický je pro Leoše Mareš extravagantní styl oblečení (hlavně kožichy) a auto Lamborgini. Často má koncerty v Čechách i na Moravě a často je to velká show. Zajímavé je, že Leoš Mareš není perfektní zpěvák, neumí moc zpívat, ale umí dělat dobrou show. Já říkám, že Leoš neumí zpívat? Leoš to říká taky. Leoš je ale moc populární, sympatický, pěkný a taky sexy! To jsou asi důvody, proč je moc populární a oblíbený. Určitě je to slavná česká osoba! Leoš je známý díky této písničce Svalnatec, Kdo je svalnatec? To je někdo kdo moc cvičí a má velké svaly.  V zahraničí je velmi populární Antonín Dvořák, Václav Havel a Sigmund Freud. Kazma, Mareš a Jágr nejsou možná tolik populární v zahraničí, ale v České republice ano. Každý den můžeš Kazmu vidět na Instagramu, slyšet Mareše v rádiu a číst zprávy o Jágrovi.  Napiš do komentáře, kdo je tvůj oblíbený Čech nebo Češka a jestli jsi Kazmu, Leoše Mareše nebo Jaromíra Jágra už znal nebo znala. Líbí se ti, co dělají nebo preferuješ někoho jiného? Proč? Jestli najdeš poklad, který zakopal Kazma, dej mi taky prosím vědět! Moc se těším na tvůj feedback! Tak, a to je konec, to je dneska všechno.  Měj se super, skvěle, krásně. Uvidíme se brzo? No, jasně! Ahooj! Zdroje: Kazma , Jágr , Leoš The post (189**) Lenka: Tři aktuální české osobnosti appeared first on slowczech.

Today, we’re journeying to the heart of Moravia to the city of Zlín. It’s a city that transformed the world of footwear, thanks to the Baťa family’s determination and innovation. From the remarkable canvas shoes of the 1920s to being recognized as the world’s top shoe producer, the Baťa legacy is unparalleled.As we dive deeper, you’ll uncover the challenges, successes, and the continued global influence of the Baťa brand. So, lace up your favorite pair of shoes, and let’s step into the captivating history of Zlín and the Baťa dynasty. To get the transcript with highlighted vocabulary and way more, become member of slowczech Lab. In slowczech Lab, learn Better Faster Together exclusive contentAccess all our members only media: go deeper, practice actively & get confidence. active communityJoin our Discord server, hosted by professional tutors. Be in touch with czech daily. 3 lessons per monthMeet students and tutors from around the world, exchange and practice. 500 CZK/month Get access to lessons, a community, and a cool content designed to help you to immerse yourself in Czech and speak better. Cancel anytime. I want to join. The post (188***) Míša: Baťa a slavné české boty appeared first on slowczech.