(206**) Eliška: Jak jsem se naučila hrát na klavír

Míša hraje na kytaru. Já hraju na klavír. Popravdě, teď nehraju na klavír tak často. Skoro nikdy. Ale když jsem byla malá, hrála jsem na klavír skoro pořád. Jak jsem se naučila hrát na klavír? Když jsem byla malá, neměla jsem YouTube. Měla jsem paní učitelku a papírové noty.

Dneska ti řeknu, jak jsem se naučila hrát na klavír. Ale taky ti řeknu, že jestli máš rád(a) slowczech, prosím, podívej se na www.patreon.com/slowczech. Budeme moc rádi, když budeš naším Patronem. Co to znamená? To jsou nové mikrofony, nové zelené background pro videa, víc zábavy, víc kvality, víc obsahu! To je dobrý, ne? Ale teď šup šup, jdeme na to, jdeme na epizodu o tom, jak jsem se naučila hrát na klavír.

Začala jsem hrát na klavír, když mi bylo 6 let. Takže to je 25 let zpátky. Chodila jsem do speciální hudební třídy. Na základní škole byla jedna speciální třída – všechny děti hrály na hudební nástroj a tancovaly. Byla to zábava. Každé dítě muselo hrát na hudební nástroj. Někdo hrál na flétnu, někdo na violoncello, někdo na kytaru, někdo na casio, někdo (jako já) na klavír.

Jako malá jsem nechtěla trénovat, nechtěla jsem cvičit. Rodiče mě nutili cvičit. Rodiče mi říkali: Musíš! Oni mě nutili. Když mi bylo 6 a 7 let, měla jsem jednu lekci týdně. Potom jsem měla dvě lekce týdně. Každá lekce měla 25 minut. A později jsem měla 40 minut a pak i 60 minut.

Moje učitelka byla skvělá. Jako malá jsem to neříkala. Ale dneska to vím. Byla to mladá absolventka konzervatoře. Byla jsem, myslím, její první studentka. Chodila jsem na základní uměleckou školu (= ZUŠ). To je škola, kde můžeš hrát na hudební nástroje, tancovat, učit se teorii hudby, kreslit, malovat, pracovat s modelínou a hlínou… Je to škola pro děti. Chodíme tam odpoledne. Na základní umělecké škole byly, myslím, 3 učitelky na klavír. Dvě postarší učitelky (slovo postarší je eufemismus pro “staré”, jako anglicky neříkáme old ale eldery people)… Takže dvě postarší učitelky a jedna mladá učitelka. Dodnes si pamatuji její jméno. Jmenovala se Michaela Kaftanová. Ale to bylo víc jak 20 let zpátky. Dnes se jmenuje jinak, je vdaná. Taky si pamatuju, že byla vysoká, hubená a hlavně měla krásné husté černé vlasy do pasu. Opravdu husté vlasy. Ne jemné nebo řídké. Ale opravdu husté vlasy. Chtěla jsem mít vlasy jako ona. Dneska se mi líbí moje vlasy. Miluju svoje vlasy. Mám husté blonďaté vlasy. Ale zpět k tématu…

Často jsem měla koncerty. Měli jsme absolventské koncerty. Měli jsme koncerty během roku. Dvakrát za rok jsme měli soutěže. Taky jsme měli na konci roku zkoušky. Mám hodně diplomů. Často jsem byla první. Byla jsem taky jednou v regionálním kole soutěže. Už nevím, jestli jsem skončila třetí nebo čtvrtá… Už nevím.

Nikdy jsem moc netrénovala. Někdy paní učitelka Michaela poznala, že jsem netrénovala. To znamená, že jsem hrála a ona viděla a cítila, že jsem netrénovala. Protože když chceš dobře hrát, musíš trénovat ideálně každý den. Někdy jsem ale moc netrénovala. Hrála jsem písničky a zpívala. Na Vánoce jsem hrála koledy. Moc mě bavily písničky. A nebavila mě klasická hudba jako Chopin, Suk, Debussy, Beethoven, Smetana, Bach,… Chopin, Beethoven – to nejsou písničky. To jsou skladby. To správné slovo je skladba. Pokud je to skladba pro trénink, je to “etýda”/etuda.

Dneska se mi líbí všechno. Hraju jak písničky, tak klasické skladby. Bohužel ale nehraju moc často. Přestala jsem chodit na základní uměleckou školu, když jsem odešla na univerzitu. Takže jsem chodila na základní uměleckou školu od 6 do 19 let. Potom jsem odešla na univerzitu do Ostravy. A piano nešlo se mnou. Piano zůstalo doma u rodičů. Měla jsem piano Petrof. Petrof je česká značka. Znáš značku pian a klavírů Petrof? Je to největší evropská firma na klavíry a piana. Každý rok produkuje asi 14 000 pian a klavírů. Wow! 14 000. Exportuje do asi 60 zemí v celém světě.

Dneska už nemám piano Petrof. Když jsem dostudovala druhou univerzitu v Brně, když jsem dostudovala Inženýra, dostala jsem od rodičů digitální klavír Roland. To je japonská značka. Velké plus je to, že můžu hrát i ve 3 ráno. Protože jenom připojím sluchátka a… piano slyším jenom já. Je to nádherný zvuk! Miluju zvuk piana. Miluju hru na piano.

Teď pro tebe mám malý relax. Sedni si pohodlně na kanape nebo do křesla. Zavři oči. A poslouchej tu odpočinkovou hudbu. Jo, jsou tam chyby, promiň… Už jsem dlouho nehrála.

— skladba 12:09 až 15:09 —

… no, a tak dále. Znáš tuto skladbu? Jestli ano, napiš mi do komentáře na web slowczech! Už netrénuju a nemám trpělivost. A hra na klavír potřebuje trpělivost. Jako jazyky. Jestli chci umět hrát na klavír, musím trénovat. Jestli chci umět arabsky, musím trénovat. Jestli chceš umět česky, musíš trénovat. Doma nebo s lektorkou. A můžeš trénovat s lektorkou ze slowczech. Slowczech teď spolupracuje s 18 lektorkami. Podívej se na web slowczech do sekce Czech lessons. Individuální nebo skupinové.

No, a taky mi napiš, co ty?

• Hraješ na nějaký hudební nástroj?
• Máš trpělivost?
• Hrál(a) jsi na nějaký hudební nástroj, když jsi byl(a) malý/á?
• Rád(a) posloucháš klasickou hudbu?

Já ráda poslouchám klasickou hudbu, když pracuju. A nebo, když pracuju, poslouchám deep house. Mám ráda taky arabský deep house, hihi.

To je dnes všechno. Doufám, že se ti epizoda líbila. Podívej se na web slowczech do transkriptu. A měj se hezky, uč se česky a čau!

naučila jsem se = I learned (finished action)
noty (pl) = music sheets
obsah (m) = a content
hudební třída = musical class
základní škola = basic/grammar school 6-15 years
hudební nástroj (m) = musical instrument
nutit = to force someone
základní umělecká škola = music school (leisure)
postarší = eldery
soutěž (f) = a competitiong
poznat něco = to recognize, to know
skladba = a classical music piece
jak – tak = both,… and
značka = a brand
dostudovat = finish studying
trpělivost (f) = a patience

The post (206**) Eliška: Jak jsem se naučila hrát na klavír appeared first on slowczech.