Spotlight

Jiří Just je moskevský novinář a spolupracovník Aktuálně.cz, který se zabývá ruskou politikou. V rozhovoru analyzuje Jurije Ušakova, dlouholetého poradce Putina, a jeho vliv na ruskou zahraniční politiku. Rozebírá uniklé WhatsApp rozhovory mezi Ušakovem a Vitkovem, vysvětluje, proč ruská reakce na únik je spíše pobavením. Just kritizuje Vitkovovy diplomatické chyby a ukazuje, jak Kreml dává přednost válečné strategii před kompromisy. Konkrétně se zaměřuje na původ mírového plánu a jeho změny.

Václav Dolejší, politický reportér a komentátor ze Seznam Zpráv, se zaměřuje na politickou dynamiku mezi Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem. Popisuje Babišovu schopnost vyhnout se problémům, což voliči obdivují. Dolejší prozrazuje нюance při přenosu moci a důvody, proč Babiš tají detaily Agrofertu. Dále varuje, že Babiš zůstane vlivný i po formálním převodu majetku. Předpovídá také možné konflikty s Hradem a vysvětluje, jak se koalice staví k vnějšímu tlaku.

Tomáš Kopečný je zmocněnec vlády pro rekonstrukci Ukrajiny s odborností na ukrajinskou agendu. V rozhovoru zhodnocuje jednání v Ženevě jako pozitivní krok, a zdůrazňuje konstruktivní postoj USA. Vysvětluje, jak Rusko zinscenovalo únik plánů, aby vyvinulo tlak na Ukrajinu. Dále se zaměřuje na rizika spojená s odevzdáním části Donbasu a varuje před oslabením obrany. Kopečný také diskutuje o stabilitě Zelenského pozice a neprevenci evropského financování kvůli korupci.

Berenika Kohoutová, talentovaná herečka a zpěvačka, se podělila o své názory na politickou situaci v zemi a důležitost péče o svobodu. Mluvila o výzvách, které přináší mateřství, a o svém přístupu k výchově dětí, který zahrnuje důraz na omluvu. Zmínila také proměnu svého hudebního projevu a ambice v oblasti hudby. Například zaujala ji role Marty Kubišové v muzikálu, což je součást její cestě k udržitelnosti kariéry. Diskutovala o feministickém vlivu matky a o změnách ve divadelním prostředí.

Vladimír Dzuro, kriminalista a bývalý vyšetřovatel, se věnuje historickým kořenům konfliktu a roli nacionalismu v rozpadu Jugoslávie. Alena Harcínková, novinářka, přináší názory mladých lidí na procházky mezi segregovanými školami a vzpomínkami na Srebrenici. Diskutují o geopolitických zájmech různých zemí na Balkáně a o tom, jaký má region dopad na bezpečnost v Evropě. Zvýrazňují výzvy, kterým čelí národní menšiny, a varují před riziky na cestě k dalšímu konfliktu.

Hostem je Jiří Just, zpravodaj a analyzátor ruské politiky žijící v Moskvě. Rozebírá kontroverzní mírový plán pro Ukrajinu, který zahrnuje uznání anexí a redukci armády. Vysvětluje, proč je pro Kreml tak problematický, a jaké tlaky působí na Ukrajinu. Just také naznačuje, že Rusko čeká na odmítnutí Kijeva, aby nevypadalo jako brzdící faktor míru. Ačkoliv ruská veřejnost cítí únavu z války, válka podle Justa posiluje Putinovu podporu, i když dlouhodobě nemůže být udržitelná.

Bohumil Doboš, politický geograf z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, rozebírá brutalitu konfliktu v Súdánu a jeho dopady na Evropu. Vysvětluje, proč by se Evropská unie měla více zajímat o situaci, zejména kvůli historickým paralelám s Darfurem a potencionální genocidě. Doboš dále analyzuje politické spory místních generálů a roli paramilitárních skupin. Zmiňuje také migrační rizika do Evropy a možnosti, jak by investice a spolupráce s Afrikou mohly posílit evropskou bezpečnost a prosperitu.

Aleš Rozehnal, advokát specializovaný na mediální a soukromé právo, se zaměřuje na osvětlování právních dilemat kolem politiků a jejich soukromí. Diskutuje o problematice silného střetu mezi veřejným zájmem a osobním životem, s důrazem na případ Andreje Babiše a jeho možné právní komplikace. Rozebírá pokrytectví jako důvod pro zásah do soukromí a vysvětluje, jak funguje odpovědnost platforem v souvislosti s zveřejněním intimních materiálů.

Jan Kofroň, bezpečnostní analytik z Univerzity Karlovy, se zabývá aktuálními výzvami české armády. Diskutuje o nových cílech NATO pro nábor vojáků, které vyžadují až 40 tisíc lidí. Kofroň analyzuje problémy s získáváním nových rekrutů a porovnává motivace k vstupu do armády v ČR a USA. Zmiňuje, jak by povinná služba v severských zemích mohla pomoci a hodnotí český postoj k armádě. Odhaduje také náklady na zvýšení platů a infrastruktury, které by byly nutné pro obnovu služby.

Petr Pithart, právník a bývalý premiér, se zabývá přechodem k demokracii v Československu. Kriticky hodnotí váhu Václava Havla při předání moci a vysvětluje, proč listopad 1989 nebyl typickou revolucí, ale spíše emocemi nabitou katarzí. Pithart diskutuje o chybách v legislativě, které vedly k rozvoji hnutí jako ANO a bližšímu pohledu na Havlovy omyly v domácí politice. Nakonec zdůrazňuje, jak se Havel poučil z chyb a budoval silné instituce.