Spotlight

Stanislav Krupař, oceňovaný válečný fotograf, sdílí své zkušenosti z Donbasu, kde dokumentoval válku na Ukrajině. Popisuje psychické těžkosti návratu do Česka a jak válka mění vojáky a civilisty. Zajímavě se vyjadřuje k tomu, proč lidé zůstávají v ohroženém Slovjansku a dokonce kupují byty v nebezpečné zóně. Diskutuje také o vlivu dronů na současný konflikt a o etice válečné fotografie, kde zdůrazňuje důležitost pravdivého zobrazení situace.

Hostem je Karel Svoboda, rusista z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který analyzuje ruskou válečnou ekonomiku a dopady konfliktu na Ukrajině. Hovoří o vyjednávacích taktikách Kremlu a nevěře Ukrajinců k Putinovi. Diskutuje o efektu sankcí a vyčerpání ruského stabilizačního fondu. Kromě toho se zamýšlí nad možnými nástupci Vladimira Putina a riziky mocenských her. Zajímavě hodnotí, kdo z obou stran má větší šance na vyčerpání sil.

Mykola Bielieskov, ukrajinský bezpečnostní a vojenský analytik, se zaměřuje na vliv korupčních skandálů na morálku vojáků. Tvrdí, že skandály nezasahují přímo do armádních řad, ale mohou vyvolat obavy o mobilizaci. Rozebírá vnější tlak na armádu a nezbytnost strategických rozhodnutí, jako je udržení Pokrovska. Bielieskov také zdůrazňuje kritickou závislost na americké podpoře a nutnost zlepšení protivzdušné obrany Ukrajiny, přičemž apeluje na diplomatické úsilí v rámci mezinárodních vztahů.

Alexandr Vondra, bývalý místopředseda ODS a europoslanec, hodnotí odchod Martina Kuby z ODS a jeho vliv na jihočeskou stranu. Diskutuje, jak Kuba přinesl nový styl osobního vedení podobný Babišovi, a zmiňuje, že tradiční strany by měly nabídnout zvoleným lídrům větší volnost. Také zval větší jasnost a ostrost v komunikaci ODS a zdůrazňuje důležitost mladší generace v politice. Odhaluje možné implikace Kubova projektu na regionální úrovni a přístup k digitální komunikaci.

Hostem byl Jiří Konvalinka, hudebník a režisér z rapového dua Mutanti hledají východisko. Diskutoval o vzniku kapely jako studentského nápadu a důležitosti alternativního hiphopu. Zmínil, jak střídání profesí přispívá k jeho kreativitě a podělil se o názory na digitální přehlcení a jeho vliv na děti. Konvalinka také mluvil o novém albu, které reflektuje stárnutí a životní hodnoty, a o spolupráci s uměleckými kolegy. V závěru se zmínil o svých plánech na křest alba a charitativní akci.

V dnešním pořadu je hostem Jiří Just, novinář a expert na ruskou politiku žijící v Moskvě. Mluví o pětihodinovém jednání mezi Putinem a americkou delegací, kde klíčovým tématem byl spor o území. Popsal ruskou mediální taktiku, která zvelčuje tlak na Trumpa a ignoraci evropských mírových plánů. Just také komentuje rostoucí oblibu Trumpa v Rusku, zajímavé poznatky o čínské roli v jednáních a zklamání z očekávání mírových plánů.

Jiří Rusnok, ekonom a bývalý politik, se v rozhovoru zaměřuje na českou ekonomiku a veřejné finance. Analyzuje, jak statistiky neodrážejí realitu a jak nízká důvěra ve stát souvisí s komplikovanou byrokracií. Varuje před hrozbou vysokých rozpočtových deficitů a kritizuje plošné sociální sliby jako nákladné a neefektivní. Rusnok zdůrazňuje důležitost inovací a reformy daňového systému, přičemž si bere inspiraci ze skandinávských zemí pro lepší vládnutí.

Roman Prymula, epidemiolog a bývalý státní zdravotnický představitel, se zabývá současnou epidemií virové hepatitidy A v Česku. Hovoří o skrytém šíření nemoci mezi dětmi, které často nemají žádné příznaky. Vysvětluje, jak bezdomovci urychlili epidemii a upozorňuje na rizika spojená s běžnými činnostmi, jako jsou vánoční trhy. Zmiňuje důležitost dezinfekce a mytí rukou a diskutuje o nedostatku vakcín a prioritách očkování v ohrožených skupinách.

Gad Šimron, bývalý agent Mosadu a spisovatel, rozebírá selhání zpravodajství při útoku Hamásu 7. října a kritizuje politickou odpovědnost Benjamina Netanjahua. Vysvětluje, že Hamás není hnutím za svobodu Palestiny, ale islamistickou organizací s globálními ambicemi. Gad také vyjadřuje pesimismus ohledně krátkodobého vývoje, ale zůstává optimistický pro budoucí vyjednávání. Dále se dělí o své literární dílo zasazené do historického Jeruzaléma a inspiraci rodinnými příběhy.

Generální ředitelka Finanční správy České republiky Simona Hornochová se podělila o své cíle zlepšit pověst instituce a odstranit následky „zaklekávání“. Hovořila o chybách v zabezpečení firem a důležitosti reformy metodiky vymáhání. Diskutovala také o potřebě zákona pro zabavování protiprávního majetku a situaci v oblasti daňových optimalizací velkých korporací. Zmínila i potenciál elektronické evidence tržeb a srovnání s jinými zeměmi v oblasti daní, což ukazuje na její snahu o modernizaci finanční správy.