Spotlight

Michal Žantovský, zkušený diplomat a poradce prezidenta, bývalý velvyslanec v USA, VB a Izraeli. Hovoří o zveřejněných SMS, které označuje za nátlak a překročení hranic politické komunikace. Diskutuje rozdíl mezi diplomatickou etikou a textovkami místo osobního jednání. Kritizuje spojování bezpečnostních rozhodnutí s vnitropolitickými spory.

Roman Joch, ředitel Občanského institutu a odborník na USA. Hovoří o Trumpově zarputilosti kolem Grónska a proč nakonec ustoupil. Rozebírá strategickou hodnotu Grónska, možné modely americké přítomnosti a dopady na místní ekonomiku. Popisuje roli poradců, veřejného mínění a ekonomického tlaku v rozhodování a porovnává Trumpovu zahraniční politiku s dlouhodobými transatlantickými zájmy.

Helena Neumannová, naturopatka a zakladatelka levandulové farmy, prosazuje biocertifikované byliny a vědecký přístup k přírodní medicíně. Mluví o toxickém vlivu pesticidů a dovozu potravin. Vysvětluje epigenetiku, význam půstu a autofágie. Radí, jak vybírat skutečné BIO, lokální byliny a praktické bylinkové nápoje pro zimní péči.

„Prezident by sám od sebe žádnou nabídku letadel nedával,“ myslí si bezpečnostní expert Milan Mikulecký. „S požadavkem přišel Kyjev a prezident ten požadavek nějakým způsobem pustil do éteru.“ O převodu strojů L-159 na Ukrajinu totiž jednala už předchozí vláda. A armáda údajně potvrdila, že čtyři stoje může postrádat. „Myslím si, že je na čase, aby se s tím doporučením veřejnost mohla seznámit.“

Se současnou českou vládou toho máme mnohem více společného, než s tou předchozí, konstatuje při své první návštěvě od návratu Andreje Babiše do premiérského křesla maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. „Troufám si říct, že v těch nejdůležitějších otázkách jsme na jedné lodi.“Díky úspěchu hnutí ANO v tuzemských volbách má navíc unijní frakce Patrioti už dva premiéry. „Z hlediska významu je velký rozdíl, pokud jste na Evropské radě sám nebo máte spojence. Je to úplně jiná situace. A když do této skupiny připočteme ještě slovenského premiéra, pak mohu říct, že vzniká velmi speciální a velmi silná středoevropská skupina.“

Jiří Pehe, politolog a poradce prezidenta, se věnuje aktuálnímu dění české politiky. Rozebírá, jak premiér Babiš může po dosažení nevydání k trestnímu stíhání zesílit tlak na koaliční partnery, včetně Motoristů. Pehe varuje před nebezpečím vůdcovských stran a zdůrazňuje potřebu vymezení pravomocí prezidenta. Také se zamýšlí nad podporou opozičních stran pro menšinovou vládu. Dále hodnotí zahraničněpolitická rozhodnutí a symbolické gesta, která mohou ovlivnit reputaci ČR.

Klára Šimáčková Laurenčíková, bývalá zmocněnkyně vlády pro lidská práva, hovoří o etických nesouladech ve vládní politice. Kritizuje populistické útoky na neziskový sektor a varuje před ohrožením legitimity NGO. Zaměřuje se na úspěchy jako zákon proti domácímu násilí a důležitost integrace ukrajinských uprchlíků. Odsuzuje rétoriku Tomia Okamury vůči uprchlíkům a zdůrazňuje význam legislativy pro zlepšení sociálních podmínek a duševního zdraví.

Lucie Vidovičová, socioložka specializovaná na stárnutí populace, se s námi dělí o své myšlenky na věkové diskriminaci a demografické změny. Diskutuje o důležitosti přístupného veřejného prostoru pro kvalitní stárnutí a inspiruje se japonskými praktikami. Navrhuje kratší pracovní týden a důraz na celoživotní vzdělávání jako cestu k větší flexibilitě v důchodu. Vyzdvihuje potřebu posílení komunitních aktivit a terénních služeb, aby se senioři cítili méně osamělí.

Hostem je Ivan Langer, bývalý místopředseda ODS a ministr vnitra, nyní předseda správní rady CEVRO univerzity. Diskutuje o nepřipravenosti ODS na vládnutí a kritizuje vládní manažerismus. Chválí Martinu Kupku jako ministra, ale varuje před její vazbou na Petra Fialu. Langer představuje Olomoucké artikuly a konzervativní hodnoty, jako svobodu a tržní ekonomiku. Analizuje také budoucnost ANO, koaliční taktiku a šance ODS na obnovení síly.

Hostem je Jan Ludvík, výzkumník z Institutu politologických studií FA ČVUT, který zasvěceně komentuje rozšiřování NATO a ruskou politiku. Diskutuje, jak špatná zahraniční politika a rozšiřování NATO ovlivnily konflikt na Ukrajině. Podrobně se zaměřuje na možné důsledky členství Ukrajiny v NATO a kritizuje bukurešťský kompromis. Dále analyzuje geopolitické zájmy USA a vnímání Ruska, které může považovat NATO za existenční hrozbu. Jeho názory nabízejí cenné pohledy na aktuální situaci.