slowczech

13 400 (třináct tisíc čtyři sta) střech. 9 100 (devět tisíc sto) komínů. 5 400 (pět tisíc čtyři sta) stromů. Robot udělal* 200 000 (dvě stě tisíc) fotografií Prahy. Z fotografií je teď digitální model Prahy. Původní model je papírový. Udělal* ho Antonín Langweil v 19. století. Antonín Langweil byl státní úředník = to znamená, že pracoval pro stát. A když měl volný čas, chodil pěšky Prahou. A kreslil Prahu na papír. A potom vše slepil lepidlem. /zdroj/ Dnes už mnoho budov z tohoto modelu neexistuje. Asi polovina. A město Praha tento model zdigitalizovalo = to znamená, že udělali* digitální verzi. Tato 3D verze je něco jako film. Šestiminutový film, který můžete vidět v Muzeu hlavního města Prahy na Florenci ve 3D stereo kině. Stojí to za to!   Více informací a fotografií zde: rozhlas.cz  a na muzeumprahy.cz *As you can see – it is possible to use “dělat, udělat, dělal, udělal, bude dělat,…” almost all the time if you cant remember the more precise word Vaše Eliška ©SlowCZECH The post (085***) 3D model Prahy (beginners) appeared first on slowczech.

Tak hurá, konečně! Začal nám evropský roaming. Co to je? To znamená, že můžeme posílat smsky, volat a být na internetu v celé Evropské Unii. A cena se nezmění. Cena tarifu je stejná – ať jsem v Česku, ve Finsku nebo v Německu. Já jsem si hned tento evropský roaming zkusila. Můj francouzský operátor s ním začal dříve. Přiletěla jsem do Česka v půlce května. A přišla mi smska od mého operátora: že mohu volat, psát a “internetovat” v Česku za mou francouzskou cenu. Nejdříve jsem měla strach. Nechtěla jsem platit stovky eur za pár mega internetu. Naštěstí opravdu – mohla jsem z francouzského čísla volat svým rodičům, být v Česku a neplatit za roaming. Úžasné! Skvělé! Parádní! Myslím, že je to krok dobrým směrem. Svět je otevřenější a otevřenější. Mohu žít v Německu s italským přítelem, jíst francouzské palačinky, dát si sushi se svou nejlepší kamarádkou, která pochází z Gruzie,… mohu mít japonský telefon, jet americkým autem na víkend do Polska, kde zaplatím eurem,… a při tom všem mohu zavolat svému českému bratrovi. A nemusím přemýšlet, kolik mě těch 5 minut bude stát. Už jste využili této nové příležitosti? Kdy? Kde? Jak? Vaše Eliška © SlowCZECH The post (084**) Evropský roaming appeared first on slowczech.

A: Tak co, jak se ti líbí v té Austrálii? M: Hele, úplně boží! Bydlim hnedka vedle moře, takže chodím skoro každý ráno plavat do vln. Je fakt, že vobčas je dost zima, ale člověk si rychle zvykne. A: A jak dlouho tam už vlastně seš? M: No, už to budou tři roky. Původně sem si myslel, že tam zůstanu jen na pár měsíců. A pak se mi tam furt líbilo a tak… a vidiš, jak ten čas letí! A:  Tyo, já sem v Austrálii nikdy nebyla. Vlastně sem se nikdy nedokodrcala dál než na Slovensko. Ty se ale máš, úplně ti závidim. M: No, tak přijeď – třeba i jen na tejden, na dva. A: No jo, tobě se to řekne. To neni tak jednoduchý. Musim si vzít dovolenou a navíc ani nemam prachy na letenku. Ale třeba někdy časem… M: Když sem odlítal, prodal sem všecko, co sem v Česku měl, jen abych si moh’ koupit tu pitomou letenku. A přijel sem sem, měsíc sem drhnul nádobí u kámoše v hospodě. A pak teprv jsem měl aspoň na ňáký to občasný pivo. Hele, řeknu ti, že to neni žádná sranda. Je to docela fuška se uchytit v cizině. Ale stojí to za to! A: Ty vo tom tak hezky vyprávíš. Stejně se ale máš! Já na takovýdle věci nemam odvahu. Vaše Eliška The post (083***) Ty si ale žiješ! Ty se máš! (spoken) appeared first on slowczech.

Ve Francii žije zhruba 66 milionů obyvatel. Každý pátý rok volí nového prezidenta. Volby prezidenta jsou velice důležité, protože prezident rozhoduje o budoucnosti země. Ne jako v Česku. V Česku má hlavní slovo vláda a parlament. Prezident je v Česku jen takový mluvčí země. Francouzský prezident bydlí a pracuje v Elysejském paláci v Paříži. Jak je prezident volen? Volí ho obyvatelé. Jde tedy o přímou volbu. Ve Francii dnes může volit 47 milionů lidí a každé volby jde volit zhruba 80% lidí. Současný prezident je úplně nový prezident. Lidé zvolili Emmanuela Macrona minulou neděli. A Emmanuel Macron začal vládnout včera, tedy zhruba týden po volbách. Rychlovka. V Česku je současným prezidentem Miloš Zeman. Byl zvolen na konci ledna 2013 a začal pracovat až v březnu. Jak se volí prezident ve vaší zemi? Má důležitou roli jako ve Francii? Anebo vedlejší roli jako v Česku? Vaše Eliška ©SlowCZECH   vocabulary to remember: volby, volit, volič, být zvolen, být volen The post (082**) Volby ve Francii – nový prezident appeared first on slowczech.

Ahoj! Dnes mám pro vás krátký příběh z portálu pro dobrou náladu ProNáladu.cz.  Příběh se mi velice líbí a věřím, že i vám se zalíbí. Napište mi, co si o něm myslíte a také jaké ponaučení si z něj můžeme vzít. Jeden africký král měl od dětství blízkého přítele. Přítel měl zvláštní zvyk: ať posuzoval jakoukoli situaci, v níž se v životě ocitl, ať už byla kladná nebo záporná, vždycky říkal: „To je dobře!“ Jednou byl král na lovu. Jak bylo zvykem, přítel mu připravoval a nabíjel zbraně. Toho dne však zřejmě udělal něco špatně, protože když si král od něj vzal jednu ze zbraní a vystřelil, utrhlo mu to palec na ruce. Přítel se na to díval a jak měl ve zvyku, pronesl: „To je dobře!“ Král odpověděl: „Ne, to není dobře!“ A přikázal, aby přítele zavřeli do vězení. Uplynul asi rok. Král byl opět na lovu, v krajině, kde jak se domníval, se mohl pohybovat zcela bezpečně. Avšak zajali ho lidojedi a spolu se všemi lidmi jeho průvodu ho odvedli do své vesnice. Králi svázali ruce, připravili hranici dřeva, stranou zarazili kůl a krále k němu přivázali. Když pak ke králi přistoupili a chystali se rozdělat oheň, všimli si, že mu na ruce chybí palec. Byli pověrčiví a nikdy by nesnědli někoho, jehož tělo bylo jakkoli poškozeno. Rozvázali králi ruce a propustili ho. Po návratu si král připomněl důvod, pro který přišel o palec a začalo ho trápit svědomí, jak naložil se svým přítelem. Hned se vydal do vězení, aby si s ním promluvil.. — Měl jsi pravdu – řekl mu. Bylo dobře, že jsem přišel o palec. A vyprávěl mu všechno, co se sběhlo. — Opravdu moc lituju, že jsem tě dal zavřít. Bylo to ode mě špatné. — Ne – řekl přítel – bylo to dobře! — Cože? Copak je dobře, že jsem nejlepšího přítele rok věznil? — Kdybych nebyl ve vězení, byl bych tam býval s tebou. Vaše Eliška ©SlowCZECH The post (081****) Ať se děje cokoli, je to dobře. appeared first on slowczech.

Ahoj mí milí uživatelé krásné české řeči. Dnes jsem si pro vás, pro pokročilejší, připravila úryvek z knihy “Slavné případy soudce Ti”. Jedná se o auntentický čínský detektivní román z 18. století, který z čínského originálu přeložil, úvodem a poznámkami opatřil Robert Van Gulik. Hezký poslech. Jednou soudce Ti seděl ve své kanceláři vzadu za soudní síní a zabýval se nějakými rutinními záležitostmi, když tu náhle uslyšel zvuk gongu, který visel nad vchodem do soudní budovy. Oznamoval, že se vyskytl případ, a tak si soudce oblékl úřední róbu a vstoupil do soudní síně, kde se posadil za vysokou lavici. Dole před lavicí se již sami seřadili ve dvou řadách vlevo a vpravo úředníci, konstáblové a ostatní pochopové zákona. Soudce Ti se podíval směrem ke vstupu do síně a spatřil asi čtyřicetiletého prostého člověka. Zdálo se, že je velice rozrušen a tváře měl zalité potem. Stál tam a neustále vykřikoval, že na něm bylo spácháno velké bezpráví. Soudce Ti nařídil dvěma konstáblům, aby muže přivedli. Jakmile před lavicí poklekl, soudce Ti jej oslovil: „Kdo jsi a jaká vážná křivda se ti stala, že biješ do gongu, přestože ještě nenastala hodina sezení tohoto soudního dvora?“ „Tato bezvýznamná osoba,“ promluvil muž uctivě, „se nazývá Kchung Wan-te. Žiji ve vesnici Šestá míle, za východní branou tohoto města. Poněvadž je můj dům docela velký a mám jen malou rodinu, využívám jej z větší části jako hostinec. Po více než deset let jsem se pokojně věnoval této živnosti. Včera, za soumraku, přijeli dva pocestní obchodníci s hedvábím. Říkali, že přicházejí z provincie Ťiang-su a jen projíždějí, obchodujíce podél silnice. Jelikož se začalo stmívat, chtěli zůstat v mém hostinci na noc. Vida, že jsou velmi ušlí, dal jsem jim pokoj. Večeřeli, pili víno, smáli se a rozmlouvali, což může potvrdit několik svědků. Dnes ráno, ještě před úsvitem, oba obchodníci odešli. V devět hodin mě z ničeho nic navštíví vesnický strážce Pchang Té a říká, že byli nalezeni u cesty před branou nedaleko tržnice dva muži. ,Tito dva muži,’ povídá, ,byli hosty ve tvé ubytovně a tys je zavraždil, abys je obral o jejich peníze. Mrtvá těla jsi pak odtáhl k bráně tržnice. Když takto promluvil, aniž bych mohl říci jediné slovo na svou obranu, přitáhl obě mrtvoly do mého hostince a hodil mi je na zem přímo před dveře. Potom začal křičet a hrozit, žádaje pět set stříbrných za ututlání zločinu. ,Tito dva muži byli ve tvém hostinci,’ křičel, ,a to dokazuje, že jsi je zavraždil a pak jsi odtáhl jejich mrtvá těla na tržnici, abys zahladil stopy svého zločinu.’ Bez meškání jsem se sem s mučivou úzkostí vypravil, a snažně prosím Vaší Ctihodnost, aby napravila tuto křivdu. Když soudce Ti vyslechl toto prohlášení, zadíval se na muže klečícího před lavicí a pomyslel si, že dozajista nevypadá na nebezpečného zločince. Na druhou stranu půjde zřejmě o vážný případ vraždy, a tak samozřejmě nemohl rozhodnout na základě prohlášení tohoto jediného muže. Proto řekl: „Prohlašuješ, že jsi zákonů dbalý občan tohoto kraje. Proč tě potom strážce Pchang okamžitě označil jako pachatele? Připadá mi velmi těžké uvěřit, že jsi skutečně nevinným občanem, jak o sobě tvrdíš. Budu muset vyslechnout strážce Pchanga, abych si tvou výpověď ověřil.“ Hned nato nařídil konstáblovi, aby šel a přivedl strážce a zakrátko před ním stanul asi třicetiletý muž. Jeho tvář byla pokryta vráskami a na sobě měl modrou róbu. … více se dočtete v knize. Pokud se vám líbí starší a krásný český jazyk, jisto jistě vám doporučuji veškeré případy soudce Ti (odkaz). Vaše Eliška ©SlowCZECH The post (80****) Úryvek z knihy “Slavné případy soudce Ti” appeared first on slowczech.

Hi my lovely Czech learners, jak se máte? Jak vám jde čeština?  I have received a message from Honza (living currently in Prague) who asks for a podcast on the verb “poprosit” that is not so widely used in their village. So, here we go! Let’s talk formal, let’s imagine the following day: Jedu do práce. V tramvaji je strašně moc lidí. Chci si sednout vzadu, kde je méně lidí, a tak říkám “S dovolením.” A ještě jednou “S dovolením, mohu projít?” Uf. Už jen 10 metrů. A ještě jednou “s dovolením, pane. Děkuji.” Super! Už sedím! Protože jsem nesnídala  a mám hlad, zajdu do pekařství: “Dobrý den, mohu poprosit o jeden makový koláč? “Samozřejmě,” odpoví prodavačka.  “Dáte si ještě něco?” “Ne, děkuji, to bude vše.” Zaplatím a popřeji jí hezký den. Po cestě se ještě stavím v trafice pro noviny. A sakra, zapomněla jsem si hodinky: “Prosím vás, nevíte, kolik je hodin?” “Je půl deváté.” “A sakra, uz jsem měla být v práci!” A pospíchám do práce. V poledne nemám hlad, a tak využijí volného času a jdu do knihkupectví. Můj kamarád ma narozeniny. “Dobrý den, mohu poprosit o radu?”“Jistě. Hledáte nějakou konkrétní knihu?” “Ani ne. Kamarád má narozeniny. A vím, že rád čte fantasy.” “Hm. Mohu Vám doporučit tuto, která je naší novinkou. Anebo tuto, která se velmi dobře prodává,” radí mi prodavačka “Skvělé ! Mockrát děkuji. Jste velmi laskavá,” děkuji a platím. “Nemáte vůbec zač,” odpovídá prodavačka. Po práci se rychle stavím v obchodě, protože mi došlo kafe. A hurá domů! Kromě toho, že… jsem si zapomněla klíče. Sakra. Zaťukám na sousedku. “Dobrý večer, omlouvám se, že Vás ruším takto večer. Zapomněla jsem si klíče.” “Ále! Vůbec mě nerušíte. Nechcete skočit na skleničku?” “Moc ráda,” odpovídám a vcházím k sousedce domů. Typical exemples of “POPROSIT O”? Mohu poprosit o sklenku vody? tj. Could I get a glass of water? (in the meaning of “Could I beg for a glass of water?”) Or: Chtěla bych poprosit o sklenku vody. Poprosila bych o sklenku vody. However, I would recommend you not to use “poprosit o něco” too much. “Mohu poprosit o” can actually sound submissivelly. A pokud máte jakékoli jazykové potíže, otázky nebo nápad na další nahrávku, sem s nimi! Jsem jedno velké ucho. Vaše Eliška  ©SlowCZECH The post (79***) Everyday formal language appeared first on slowczech.

Příští týden nám končí zima a začíná jaro. Je tedy nejvyšší čas si popovídat o mém oblíbeném zimním sportu – o lyžování. Naučit se na lyžích není tak obtížné, jak by se mohlo zdát. Prý je dokonce jednodušší se naučit na lyžích než na prkně (tedy na snowboardu). Co si o tom myslíte? Já lyže zbožňuji, přestože mám i prkno a umím na něm docela obstojně. K srdci mi však více přirostly lyže. Začínala jsem jako osmileté děcko na stometrovém svahu. Naučila jsem se plužit a nespadnout na vleku Jakmile jsem měla dost odvahy, vydala jsem se na pro mě tehdy neuvěřitelně strašidelně prudkou sjezdovku. A z pomy jsem měla ještě větší bobky! Přišlo mi, že nikdy nemůžu takovou šílenou rychlostí vyjet nahoru na kopec ve zdraví. Jo, párkrát jsem spadla: hezky jsem se rozmázla nejen dole u vlekaře, ale také při jízdě na vleku. Ale což, chybami se člověk učí Dnes jezdím jako ďas! Zrovna dneska jsem byla lyžovat, mrkněte na fotky. Počasí bylo prostě božské, na sjezdovkách skoro nikdo nebyl, po poledni jsem se stavila na jedno a… večer mě pálil celý obličej, jak jsem si ho na sluníčko připekla. Nic to ale nemění na tom, že jsem si tento báječný den neuvěřitelně užila. Co vy a lyže? Kam jezdíte nejraději lyžovat? Nebo raději na prkno? Vaše Eliška Jezdit na prkně = hovorově go snowboarding docela obstojně = docela dobře, poměrně slušně přirůst k srdci = zamilovat se do něčeho, protože např. tuto aktivitu praktikuji už dlouho a neustále ji více a více miluji, to grow on skiing děcko = hovorově dítě (také ostravsky je děcko = kamarád, “Hej děcka, jdem na pivo?”) mít bobky = hovorově mít malý strach plužit = základní technika lyžování, při které máme lyže do Áčka/do stromečku rozmáznout se = spadnout tak, že se rozplácneš, nemusí to ani bolet, ale spadneš ve velkém vlekař = zaměstnanec u vleku poma = typ vleku, jedna dlouhá tyč, kterou si dáš po zadek, tě vyveze nahoru vestoje jako ďas = extrémně rychle mrknout na fotky = hovorově podívat se na fotky božské = úžasné, perfektní, skvostné stavit se na jedno = zajít si na jedno pivo připéct si obličej/ramena/záda,… = přismahnout si obličej = skoro se spálit na sluníčku, kůže je potom dočervena The post (78***) O lyžování appeared first on slowczech.

My lovely advanced speakers,  I have translated for you the article about a quite controversal topic in Czechia – quality of food. What is your opinion? Let me know once you finish listening to the text coming originally from expats.cz. And yes, enjoy   Neexistuje mnoho zemí, jejíž obyvatelé by mohli říci, že týden co týden jezdí za hranice jen proto, aby si nakoupili. Nicméně řada českých spotřebitelů (potažmo i naše dlouhodobě trpící čtenářstvo) takto jedná jen ve snaze, aby se vyhnuli chabým kopiím značkových produktů, které lze běžně nalézt v regálech místních supermarketů. Studie z roku 2015 totiž ukázala, že 35% potravin, které jsou prodávány pod stejným obchodním názvem jako na západě (instantní káva, jogurty, margaríny a některé značky studených rolek), se od jejich zahraničních verzí liší složením. Takovýto obchodní prodej je rámci zemí EU legální za předpokladu, že výrobce uvede na obalu veškeré složky výrobku; formulace se mohou na jednotlivých trzích lišit. Velké firmy jako např. Coca-cola a Tchibo hájily svá jednání slovy, že se jednoduše snaží uspokojit místní chuťové pohárky a přizpůsobit se životní úrovni. Český ministr zemědělství Marian Jurečka, který nedávno nazval Českou republiku “evropskou popelnicí”, říká, že vehementně nesouhlasí. Jurečka oznámil, že se spojí s politickými činiteli na Slovensku a Maďarsku, aby společně předložili EU petici s cílem zakázat prodej potravin nízké kvality v zemích střední a východní Evropy. A za tímto účelem byla také nařízena studie na zjištění kvality potravin; získané údaje vyvinou tlak na tvorbu nové legislativy, která by se postarala o shodné složení produktů v rámci celé EU. Prvořadým Jurečkovým cílem je zajistit, aby produkty stejného výrobce, ve stejném obalu a stejného původu měly i stejné ingredience. Podle Eurostatu je jídlo v Česku celkově o 25% levnější než v sousedícím Německu.   And now your turn, what about you, what kind of food do you buy? Do you agree with the Czech MP? Let me know in comments on slowczech.com or on Facebook page, česky samozřejmě Vaše Eliška © SlowCZECH Original article in English can be found on: expats.cz The post (77***) Česká republika vyžaduje od EU lepší kvalitu potravin appeared first on slowczech.

Každý odněkud pochází. Každý se někde narodil. Já jsem se narodila v České republice a skoro dvacet let jsem žila na severozápadě této nádherné země. Mé rodné město není přílis velké. Žije zde zhruba 22 tisíc obyvatel. Ve městě však najdete vše, co potřebujete – supermarket, kino i specializované obchody, které prodávají například boty, spodní prádlo nebo sportovní oblečení. Pokud nechcete jíst zeleninu ze supermarketu, můžete zajít do Ovoce a zeleniny (takový malý obchůdek).  Chcete-li si zajít do restaurace nebo do baru, je pravda, že restaurací a barů je zde poskrovnu (tedy maličko). Nicméně řešení se vždy najde. Já jsem často jezdila autobusem nebo autem do vedlejšího města, které čítá 55 tisíc obyvatel. Ale pozor! V Česku je alkohol za volantem zakázaný! No, v tomto městě jsem tedy žila skoro dvacet let. Bydlela jsem s rodiči kousek od hor. Dost jsme tedy sportovali. V létě jsme často jezdili na kole. A protože se moje rodné město nachází v 360 (tří set/stech šedesáti) metrech a vrcholky našich hor dosahují 1100 (jedenácti set) metrů, je zde cyklistika velmi oblíbená. A úplně nejlepší vždy bylo, že zrovna tato část hor není příliš turistická. Někdy jsem celý den nepotkala jediného člověka! V mém rodném městě se nachází 4 základní školy a jedna střední zahradnická škola. Já jsem tedy dojížděla na gymnázium do vedlejšího města – ostatně jako všichni v mém věku. Později, když jsem šla na vysokou školu, jsem se odstěhovala do Ostravy a poté do Brna, tedy na druhou stranu Česka. Rodiče jsem navštěvovala zhruba jednou za měsíc. Cesta mi pokaždé trvala přes 5 hodin. Nyní již v Česku nežiji, ale ráda na své rodné město vzpomínám. Mé dětství bylo krásné, stejně jako má pubertální léta. A musím říci, že mám své město moc ráda. Především proto, že zde stále bydlí moji rodiče A co vaše rodné město? Kde jste vyrostli? A kde teď žijete? Vzpomínáte rádi na své rodné město? Chybí vám? Těším se na vaše komentáře, ať už na facebooku nebo zde na www.slowczech.com Vaše Eliška ©SlowCZECH   *** na severozápadě této nádherné země = in the northwest of this beautiful country alkohol za volantem = getting drunk behind the wheel (driving under the influence) zrovna tato část hor = just this very part of the mountains nepotkala jediného člověka = I did not meet any person má pubertální léta = my teenage years The post (75***) Odkud pocházíš aneb moje rodné město appeared first on slowczech.