slowczech

Ahoj, jaké je u tebe dnes počasí? Tady je krásně! Sluníčko svítí,… a chci jít ven na procházku! Proč? Protože ráda chodím na procházky. Alespoň jednou týdně chodím ven do parku.           často každý den JEZDIT CHODIT LÉTAT jednou Pokaždé/vždy, když… JET JÍT LETĚT Chodím zhruba 5 až 10 kilometrů. A vždy, když mám chvíli čas, nejedu autobusem. Jdu* pěšky. Je pravda, že cesta autobusem je kratší a rychlejší, ale člověk potřebuje být venku. A ne furt jezdit autem, autobusem nebo tramvají. Jak často jezdím tramvají? Moc ne. Tak třikrát za měsíc. Jezdím do práce na kole. Ale nejraději mám vlak! Opravdu. Jízda vlakem je příjemná, klidná a rychlá. Vždy, když jedu* vlakem, udělám spoustu práce. Minulý týden jsem poslouchala knihu o člověku, který rád létá. Pokaždé, když někam letí*, udělá více práce než doma nebo v kanceláři. Letadlo je prý tiché a příjemné. Jednou potřeboval dokončit knihu, kterou psal. A tak si koupil zpáteční letenku z USA do Japonska: letěl 10 hodin do Japonska. Tam se otočil. A hned letěl zase zpět do USA. Cesta byla drahá. Ale zisk z knihy byl vyšší. A jak se říká: “Čas jsou peníze.” Znáš lidi, kteří také rád i létají a v letadle pracují? A co ty? Jak často létáš letadlem? A jak často jezdíš šalinou? A jak často tramvají? Pozor! Toto je zajímavá otázka a ještě zajímavější odpověď. Protože pokud jsi z Prahy, víš, že nikdy šalinou nejezdíš. Protože jezdíš jen a pouze tramvají Ha, anebo, když jsi na návštěvě v Brně, jedeš šalinou! Nebo ne? Mno, bydlíš v Česku? A čím tedy jezdíš? Guys, thank you for listening to slowczech podcast. Join slowczech Lab to get more! Vaše Eliška *vždy, když… + jedu/jdu/letím (vždy, když = every single time, when… + short verb)The post (116**) Jezdím, jedu nebo jdu? Všechno! appeared first on slowczech.

Ahoj, dnes spolu jdeme do knihovny. Chci ti ukázat něco zvláštního, něco bizarního, něco podivného. Ale také něco velmi zajímavého. Jsme v městské knihovně v Praze. Městská knihovna v Praze je velká. A chodí sem hodně lidí. A taky hodně turistů. Protože je zde jedna turistická atrakce. Tato turistická atrakce se jmenuje Idiom. Je to nekonečný tunel. Tedy tunel, který nemá konec. Podíváme se dolů – a nevidíme konec. Podíváme se nahoru – a také nevidíme konec. Máme pocit, že tento tunel je nekonečný. Ale ve skutečnosti je to optický klam. Jsou tu zrcadla a sloup je vysoký jen 5 metrů. Je to umělecké dílo, které zde v roce 1998 postavil umělec Matej Krén. Matej Krén je zajímavý a extravagantní umělec. Podívej se na jeho webovky, co už postavil. Ale zpět ke sloupu. Víš, kolik má tento sloup knih? Z kolika knih je postaven? Kolik knih zde vidíme? Je tu 8 000 knih ! To je, co! To je opravdu hodně. Ale máme pocit, že je tu minimálně 20 000 knih. Ale ne, je tu jenom 8 000 knih. Tento sloup se také jmenuje Sloup vědění. Proč? Mno. Když si přečteš 8 000 knih, myslím, že budeš chytřejší. Myslím si, že toho budeš vědět víc. Vědění od slovesa vědět. Jméno je věda a kdo dělá vědu? Vědec dělá vědu a vědec toho hodně ví. V knihovně se říká, že když se podíváš tímto nekonečným tunelem/sloupem dolů, uvidíš až do Cambery do Austrálie! Co myslíš? Tato knihovna je moc fajn. Můžeš tu dělat hodně věcí. Můžeš tu číst knihy, poslouchat hudbu anebo jen koukat okolo. Když tě nekdo ruší, mají tu špunty do uší. Dáš si do uší špunty a nic neslyšíš. Také tu mají komiksy, které mají hlad! Nevěříš? Podívej se na video na mém youtube kanále.  A také tu mají samozřejmě koutek pro děti. Určitě tu najdeš pohádky nebo strašidelné příběhy. A když chceš pracovat, mají ideální podmínky. No jó, miluju knihovny! Je to nejlepší místo na práci. Až budeš v Praze, jdi se podívat na Idiom neboli Sloup vědění. Stojí to za to! And if you want to offer me a virtual coffee for 1€, you can do that on www.tipeee.com/slowczech Tak díík. A ahóój! Useful links: Matej Kren – website Rozhlas CZ – Sloup vědění v knihovně v Praze (text + audio) Pictures source Vaše Eliška The post (114**) Knihovna v Praze a sloup vědění appeared first on slowczech.

Ahoj, jak se máš? A co děláš? Dnes ti chci vyprávět o svém vztahu ke klavíru. Jak často jsem musela hrát a a jestli jsem ho měla ráda. Tak tedy, pojďme na to! Začněme! Když mi bylo 6 let, začala jsem hrát na klavír. Klavír je pro mě úžasný, skvělý, krásný hudební nástroj. Je pravda, že není lehké se na klavír naučit. Ale když je něco moc lehké, dlouho to člověka nebaví, že Když mi bylo 6 let, řekli mi na základní škole: “Nebudeš chodit do klasické třídy. Budeš chodit do hudební třídy.” A tak jsem byla ráda, protože jsem už pár měsíců na klavír hrála. Jo a taky mám ráda hudbu, že ano! Ale možná se ptáš – jaký je rozdíl mezi klasickou a hudební třídou? Mno, to je přece jednoduché. Když chodíš do hudební třídy, máš v programu školního roku více hodin hudby. A taky MUSÍŠ hrát na nějaký hudební nástroj. A na ten hudební nástroj musíš hrát mimo školu. A tak tedy chodíš do ZUŠky, tedy do Základní umělecké školy. Podle mě je ZUŠka děsně fajn. Je to hudební škola (nebo taky hudebka, jak jsem říkala já), kam chodíš ve svém volném čase. Můžeš se tady naučit hrát na klavír, na kytaru, na flétnu, na saxofón, na violoncello, na housle, na akordeón, a tak dále. Také tady můžeš zpívat, tancovat, dělat keramiku nebo hrát divadlo. No a tak jsem i já zpívala a tancovala. Ale to mě moc dlouho nebavilo. Nejvíc mě bavil samozřejmě klavír. Na klavír jsem hrála od 6 do 19 let. Bylo to moc fajn. Ze začátku jsem chodila do hudebky 2x týdně na 30 minut. A to od 13:00 do 13:30 (od jedné do půl druhé / od třinácti do třinácti třiceti). Myslím, že to byly úterky a čtvrtky. Protože mi hra na klavír šla (teď si asi říkáš: “Sakra, co to znamená? Něco mi ŠLO? Něco mi JDE? Ano, když mi něco JDE – JDE mi hra na klavír, JDE mi kreslení, JDE mi basketbal – tak to znamená, že jsem v tom dobrá. A mně tedy dnes JDE hra na klavír a v minulosti mi ŠLA hra na klavír.) No, a tak tedy – protože mi hra na klavír šla, začala jsem chodit do ZUŠky 2x týdně na jednu hodinu. Každý rok jsem měla odlišný rozvrh. Takže například ve čtvrté třídě jsem chodila na klavír v pondělí od 13:30 do 14:30 a v pátek od 12:00 do 13:00. V páté třídě jsem chodila do ZUŠky ve středu od 14:30 do 15:30 a v pátek od 14:00 do 15:00. A když jsem chodila na gympl (tedy na gymnázium), měla jsem dokonce ještě více hodin klavíru. V pondělí od 15:45 do 16:45 a ve čtvrtek od 17:45 do 19:15. Kolik hodin klavíru mám za sebou? Kolik hodin jsem hrála za celý život na klavír? Nevím! Hodně. Fakt hodně. Od 6 do 10 let jsem hrála asitak 3x – 4x týdně. Od 10 do 13 let jsem hrála už každý den. Hrála jsem ale hlavně folkové písničky. A pak od 13 do 19 let jsem hrála už hlavně popové a rockové písničky. Jo, a psssst, musim ti něco říct: etudy mě moc nebavily. Moc jsem etudy netrénovala. Nebo někdy dokonce vůbec. A paní učitelka si myslela, že trénuju. I-i-i-. Ale já jsem hrála hlavně to, co se mi líbilo. Třeba Christinu Aguileru nebo Piráty z Karibiku Jojo, to bylo jiný kafe No, co ti řeknu na závěr? Byla to fuška. To je pravda. Ale jsem ráda, že jsem se učila a naučila hrát na klavír. Pro mě to vždy byl a bude nejlepší hudební nástroj ze všech! Tak ahój! Zase příště! Vaše Eliška Coffee here: tipeee.com/slowczech The post (113***) Šla mi hra na klavír (od kdy do kdy?) appeared first on slowczech.

Veselé Vánoce! Ahoj, tady Eliška. Today I have for you 2 versions of Christmas with slowczech. First one is the video – less complicated, shorter and full of my own home-made videos. The second one is the audio where I added mode details about  Christmas in my family. Enjoy Jsou tady Vánoce. Vánoce jsou v Česku příjemné a klidné svátky, kdy je rodina dohromady. Děti, které žijí daleko, přijedou navštívit rodiče. A taky prarodiče. Babičky a dědečky a celou velkou rodinu navštěvujeme na Boží hod (tedy 25. prosince) nebo na Štěpána (tedy 26. prosince). Proto jsou oba tyto dny státní svátky. Nejdeme do práce ani do školy. A všechny velké obchody musí být zavřené. Já mám moc ráda Vánoce a dnes ti chci říct proč. Chci ti říct, co mám ráda na Vánocích. Tak zaprvé je to cukroví. Existuje spousta druhů cukroví. Každá česká rodina má svoje typy cukroví, které každý rok peče. Ano. Je pravda, že je to jen cukr, tuk a mouka. Ale to nejdůležitější na pečení cukroví je příprava – všichni, kdo chtějí, spolu pečou cukroví. Příprava cukroví je docela dlouhá. A proto sedíme, povídáme, popíjíme něco dobrého a jsme rádi, že jsme spolu a že nic jiného nemusíme dělat. Zadruhé – mám ráda dobré pití. K českým Vánocům patří samozřejmě nějaký dobrý alkohol. A pro děti džus nebo dětské šampáňo. Zatřetí – mám ráda dobré jídlo. O Vánocích si do bříška cpeme spousty dobrot. Moje oblíbená dobrota (samozřejmě až po cukroví) je vánočka! Mňam. Každé vánoční ráno si k snídani dávám vánočku. Zapáté – opravdu ráda zdobím stromeček. U nás ho zdobíme 23. prosince večer nebo 24. prosince ráno. Díváme se s tatínkem na pohádky a přitom na stromeček dáváme vánoční ozdoby. Ale pozor, ne jen ty klasické, hlavně ty čokoládové. Protože potom pokaždé, když procházíš okolo stromečku, chramst! Můžeš sníst jednu ozdobu Stromeček odzdobíme na Tři krále, to je 6. ledna. Ale většinou jsou všechny jedlé ozdoby už dááávno pryč. Zašesté – mám ráda vánoční výzdobu. Všude jsou světla a svíčky. Každá česká rodina dává do okna elektrický vánoční svícen. Mnoho rodin zdobí svoje vstupní dveře, okna, na stoly dáváme větvičky ze stromečku, ke stropu věšíme jmelí. Když se na Štědrý den pod jmelím políbíte, budete mít až do příštích Vánoc mnoho lásky. Zasedmé – mám ráda dárky. Jako každé dítě, hihihi. V Česku nosí dárky Ježíšek. Jak vypadá? Rozhodně nevypadá jako Santa Klaus. České Vánoce a český Ježíšek, to je takové speciální kouzlo. Protože každé dítě si může podle své fantazie představit vlastního Ježíška. A tak je každý Ježíšek jiný. Ten můj je malý, nahatý, létá, do našeho bytu vstupuje oknem a dárky nosí v pytli. A zaosmé (a za poslední) – jak už jsem říkala na začátku. Mám ráda vánoční pohodu. Nic nedělat. Pít. Jíst. Koukat na pohádky. Trávit čas s rodinou. A spááát. Eliška Music Credit: Bethlehem - Christmas par Kevin MacLeod est distribué sous la licence Creative Commons Attribution (https://creativecommons.org/licenses/...) Source : http://incompetech.com/music/royalty-... The post (112***) Co mám ráda na Vánocích? appeared first on slowczech.

DNES Já jsem. Ty jsi. On/ona je. VČERA Já jsem byl. Ty jsi byl. ZÍTRA Já budu. Ty budeš. Ahoj! Jak se máš? Dnes mám pro tebe dialog. Je sobota. Adam a Pepa si povídají. Pepa je doma a Adam je v práci, protože má hodně práce.  Tak jedeme na to! Adam: Ahoj, kde jsi? Pepa: Jsem doma.  A: Fakt? Ty jsi doma? P: Ano, jsem doma. A: Proč jsi doma? P: A proč ne! Né, hehe. Jsem doma, protože nejsem v práci. A: Hm. To je logické! A ty nejsi v práci? Kde jsi? P: Ne, nejsem v práci. Jsem doma.  A: Jé, to se máš! Já jsem v práci. P: Ty jsi v práci? Ajéje. Ale dnes je sobota. A: Já vím, že dnes je sobota. Ale bohužel jsem v práci.  Mám hodně práce. P: Ty máš hodně práce? A včera jsi byl taky v práci? A: Ano, včera jsem byl taky v práci. P: Proč jsi byl včera v práci? A: No jak říkám! Protože mám hodně práce! P: A zítra také budeš v práci? A: Né, naštěstí ne. Zítra nebudu v práci. P: To je fajn, že zítra nebudeš v práci. Zítra je neděle! Pojedeme někam na kole? A: Super nápad! Tak pojedeme někam na kole. — Tak, to byl dnešní rozhovor. Doufám, že se vám líbil.  A přeji vám krásný den. ©SlowCZECH, Vaše Eliška *Please, note, the Czech word order is not strict. So if you learnt a sentence in some way and I say it in another way, don’t worry, you have learnt correct sentence Just another word-order-way. We can say for ex: A zítra také budeš v práci? A budeš v práci také zítra? A budeš také zítra v práci? Music credit Title: Venice Beach Artist: Topher Mohr and Alex Elena Download: https://www.youtube.com/audiolibrary/… The post (106**) Kde jsi? Doma? appeared first on slowczech.

Čááu, dneska to bude o slovesech typu “u”: čtu, piju *, plavu. Určitě je znáš! A btw, underlined words respresent spoken Czech. So dont be surprised if I say “červený víno” instead of “červené víno”. People talk this way. And you need to be aware of this, right? Tak, let’s go! Hele, že nevíš, co ráda dělám, když přijdu večer z práce? Já ti to teda povím: čtu. Čtu knihy. Fakt moc ráda čtu! Nejčastěji čtu historické knihy, někdy taky ale čtu krásnou literaturu. No, a když čtu , piju* u toho víno. Chachá! Nejčastěji piju červený víno, i když v Česku umíme dělat hlavně bílý vína. Jo, a taky samozřejmě piju kafe. Kafe, to je moje droga. Já vím, nic neříkej…! A hele, že nevíš, co ráda dělám o víkendu? Já ti to teda povím: plavu. Fakt ráda plavu. Podle mě je plavání supr čupr sport. Je to pro mě odpočinek. Když plavu, na nic nemyslím. Máš to taky tak? = Máš to stejně? Jo, a teď ti ještě chci říct, co dělá můj brácha, když přijde z práce domů. On ani nečte knihy ani neplave. On pracuje ve své dílně a potom doma. Takže řeže dřevo, pere prádlo, peče koláč, seče trávu a nakonec koupe svoje dítě. Jo, jo, já vím, má hodně práce. Ale on rád pracuje. Je to dříč! Je to pracant! Takže, jaká slovesa jsem říkala? Čtu, piju, plavu, řežu, peru, peču, seču, koupu. Dobrý, ne? Tak ahój, Eliška *piju = piji, pracuju = pracuji, hraju = hraji (both are correct, the “-u” version is spoken but still correct one) *dříč = pracant = hard worker = hodně dře/pracuje/maká The post (111**) Kdy čtu? Co piju? A proč plavu? (spoken) appeared first on slowczech.

Ahoj! Protože jsem dnes nemocná, rozhodla jsem se pro tebe nahrát SlowCZECH o tom, co dělám, když jsem nemocná. A ty mi můžeš napsat, co děláš ty proti nemoci. Jak se bráníš ty proti nemoci. Co ty na to? Tak jo, super! Mno, tak tedy, když jsem nemocná, musím říct, že je to otrava! Hlavně v zimě, když mám rýmu a kašel. To je taková klasika. Anebo mám taky občas chřipku, protože často všude řádí chřipkové epidemie. A hlavně – když je člověk v kontaktu s hodně lidmi, prostě tu chřipku taky chytí. Ať dělá, co dělá. Teď jsem nemocná už třetí den. Mám rýmu a kašel a špatně se mi dýchá a mluví. Necítím se dobře. Bolí mě hlava, jsem unavená, teče mi z nosu,… Nejradši bych jenom spala nebo ležela v teplé posteli a koukala na film. To by bylo bájo! To by byla pohoda! Někomu pomáhají cucací bonbóny, které ulevují od bolesti v krku. Tedy bonbóny nebo pastilky, které člověk cucá a nepolyká rovnou. Já si kupuju jen obyčejné mentolové bonbóny. Dobrota. Ale pozor! Nejdůležitější je pitný režim. Hlavně je potřeba hodně pít – jak vodu, tak čaj s citrónem. Anebo úplně nejlepší je čaj s rumem nebo čaj se slivovicí. No, anebo jen ta slivovice. To je takový náš klasický český lék. Každý Čech ti řekne, že slivovice léčí. Poněvadž slivovice dezinfikuje, posiluje organismus a samozřejmě výborně chutná. Pokud mi nevěříš, že slivovice má léčivé účin ky, pozorně poslouchej. Mám pro tebe následující recept a sice “Jak nejrychleji vyléčit rýmu”: Recept na rýmu: “Nohy namočíme po kotníky do lavóru s ledovou vodou. A pijeme slivovici tak dlouho, až voda začne vařit.” No, to je pěkný recept, že! Pokud se však léčíme slivovicí, je potřeba být při léčbě opatrný. Protože pokud nejsi opatrný, můžeš skončit špatně jako jeden nezkušený Pražák, který svou čtyřdenní léčbu v sanatoriu na Moravě sepsal do svého deníku asi takto: Pondělí, první den léčby: Piju slivovici s Moraváky. Úterý, druhý den léčby: Skoro jsem umřel. Středa, třetí den léčby: Zase piju s Moraváky. Čtvrtek, čtvrtý den léčby: Lituju, že jsem neumřel už v úterý. Mno, doufám, že jsi pochopil, že se nejedná o opravdový recept od lékaře. A ani se nejedná o opravdový deník. Je to jen ukázka toho, jaký my, Češi, máme vztah ke Slivovici. Alkohol a především domácí slivovici, meruňkovici, hruškovici, třešňovici… a jinou “-ici” bereme velmi vážně. A pokud dojde zásoba, je to velký problém. Vyhlašujeme poplach. A nemůžeme pokračovat v dané práci či aktivitě, dokud nedoplníme zásobu našeho (svého) milovaného léku. No, a tak tedy já se jdu teď opět léčit. Jak jinak než dobrou slivovicí. Na ZDRAVÍ. A to doslova! Eliška Music credit Title: Venice Beach Artist: Topher Mohr and Alex Elena Download: https://www.youtube.com/audiolibrary/… The post (110***) Jsem nemocná, ale mám dost slivovice…? appeared first on slowczech.

Čauky! Budu dnes mluvit nejdříve k ženám. A potom k mužům. Doufám, mužové, že vám to nebude vadit A tak tedy, otázky pro ženy: Ahoj, co bys ráda věděla? Můžu ti odpovědět na mnoho otázek! Ráda bys například věděla, jestli je hra na akordeon těžká? Nevím, jak těžké to je. Ale vím, že ani piano ani kytara nejsou těžké! Jenom potřebuješ pár let tréninku a hodně času No, co dál. Ráda bys věděla, kolik je hodin? Ne, nemyslím si, že bys ráda věděla, kolik je hodin. To není důležité. Dnes musíme odpočívat! Ale možná bys ráda věděla, jestli mám nějaké zvíře? To je taková fajná otázka. Mám kocoura! Vlastně mám dva kocoury. Ale jen jeden kocour bydlí s námi. Druhý kocour bydlí o 2 000 km dál! Bydlíme totiž ve městě. A i když je tu okolo příroda, není jí dost. Zatímco tam, kde teď žije druhý kocour, je přírody hodně. Žije na venkově. A je moc spokojený. No, myslím si, že už toho víš hodně! Budu teď mluvit k mužům. Jak se máš? Co bys rád věděl? Můžu ti odpovědět na mnoho otázek! Rád bys například věděl, jestli je hraní na počítači těžké? Hehe, myslím si, že není těžké. Myslím si, že je těžké přestat! No, co dál. Rád bys věděl, jaké je dnes v Brně počasí? Ne, nemyslím si, že bys rád věděl, jaké je zde dnes počasí. To není důležité. Důležité je, jaké je počasí u tebe. Ale možná bys rád věděl, jak funguje brněnský orloj. No, tak to já bych také ráda věděla! Haha. Né, není to tak komplikované. Ale není to ani praktické. Ale brněnský orloj, který je jiný než ten pražský, zajímá hodně lidí. Hlavně hodně turistů. Víš, že každý den v 11 hodin orloj “vyplivne” skleněnou kuličku? Zdroj fotky: www.orloj.eu/cs/ostrava_brno.htm Thank you so much for listening. I hope that you enjoyed this podcast. Dont forget that if you are female, you will use all the time RÁDA BYCH VĚDĚLA,… if you are male, please use RÁD BYCH VĚDĚL. And one last point – if you wanna support SlowCZECH and help me to continue, you can contribute with 1€ on tipeee.com. Mockrát děkuji. Krásný den Vaše Eliška Music credit Title: Venice Beach Artist: Topher Mohr and Alex Elena Download: https://www.youtube.com/audiolibrary/… The post (109***) Co bys rád(a) věděl(a)? appeared first on slowczech.

Dnes vám chci vyprávět příběh, který mi nedávno vyprávěl můj kamarád. Popisoval, co to znamená vnitřní motivace. Tak zde je ten příbeh. Je moc zajímavý. Žila byla jedna stará paní. Bydlela na kraji vesnice ve velkém domě se zahradou. Okolo zahrady byl plot. Paní zde byla moc spokojená. Příroda tu byla velice krásná. Všude byl klid. Jednoho dne našla na svém plotě čmáranice. Její krásný plot nyní již krásný nebyl. Vzala tedy kbelík a vodu a čmáranice umyla. Trvalo jí to hodinu. Ale poté byla spokojená, že je její plot zase čistý. Druhý den navečer se ale problém opakoval. Na svém plotě našla nové čmáranice. A tak vzala kbelík s vodou a čmáranice umyla. Co si myslíte, že se stalo třetí den? A čtvrtý den? A patý den? Ano. Kluci čmárali. A paní umývala plot. Po týdnu konečně přistihla kluky, kteří ji čmárali na plot, v akci. Ale místo toho, aby jim vynadala = aby se na ně rozzlobila, řekla jim, že pokaždé, když na její plot namalují něco hezkého, dostanou každý 50 korun. A tak kluci začali malovat hezké věci. Ale paní pokračovala s každodenním mytím plotu. A kluci pokračovali s každodenním malováním na plot. A každý den dostal každý kluk 50 korun. Az jednoho dne paní přestala platit každému z kluků 50 korun. Řekla, že už nemá peníze. A co se stalo? Kluci přestali na plot čmárat. Už nečmárali ani ošklivé ani hezké věci. A paní už nemusela umývat plot. Měla konečně klid. Víte proč? Pochopili jste příběh? Napište mi, co si o tom myslíte. Zajímá mě to. Eliška Music credit Title: Venice Beach Artist: Topher Mohr and Alex Elena Download: https://www.youtube.com/audiolibrary/… The post (108***) Vnitřní motivace appeared first on slowczech.

Také si myslíš, že je čeština jednoduchá? Také se mnou souhlasíš, když říkám, že není těžká? Je pravda, že existuje seznam cizích jazyků, který říká, že čeština je těžká. Ale před češtinou je ještě například estonština (tedy jazyk Estonců v Estonsku), maďarština (tedy jazyk Maďarů v Maďarsku), finština (jazyk Finů ve Finsku) a další. Teď se spolu mrkneme/podíváme na čtyři důvody, proč je čeština jednoduchá. Dobrou zprávou je, že čeština má jen tři časy. Víte, kolik časů má angličtina nebo francouzština, že? Hodně! My Češi si to nekomplikujeme. A nemáme žádný předminulý čas, nemáme žádný předbudoucí čas nebo subjonctif. Máme jenom minulý, přítomný a budoucí. No, ale co je podle mě nejlepší, to je výslovnost. Výslovnost je prostě jednoduchá. Česky říkáme “piš, jak slyš” = tedy píšeš přesně to, co slyšíš. A čteš přesně to, co vidíš. No není to paráda? A navíc píšeme latinkou a ne azbukou. To je další bod pro nás, pro Čechy. Oproti němčině máme děsně fajnovej/ý slovosled. Je jednoduše flexibilní. Je pružný. Takže jedna jediná věta může mít několik podob: To je malý státní znak. Mám moc ráda Brno. Brno mám moc ráda. Mám ráda Brno. Moc. Moc mám ráda Brno. Brno mám ráda. Moc. Já mám moc ráda Brno. A tak dále = atd. No, však to znáte. Žádný stres! A konečně – důvod, proč Češi nemají rádi angličtinu – jsou členy! Čeština nemá určité a neurčité členy. Je nám jedno, jestli je to THE slunce nebo A slunce. Prostě je to slunce a basta! A protože jsem velký optimista, nebudu se zmiňovat o tom, proč je čeština těžká. Zůstaneme dnes jen u toho pozitivního, co ty na to? Tak krásný den! A mrkni se na Hru o trůny v češtině nebo na Gavina, Američana, který se učí česky a který porovnává angličtinu a češtinu na svém youtube kanále. Nebo si také můžeš “barevně” přečíst nejnovější článek od skvělé lektorky Jany Harperové na jejím českém blogu pro cizince. Anebo si můžeš jednoduše poslechnout další SlowCZECH, hehe. Vaše Eliška Music credit Title: Venice Beach Artist: Topher Mohr and Alex Elena Download: https://www.youtube.com/audiolibrary/… The post (107***) Proč je čeština jednoduchá? appeared first on slowczech.