Přepište dějiny

Před 79 lety skončil první norimberský proces, který měl zásadní význam pro mezinárodní právo a vnímání válečných zločinů. Moderátoři diskutují o roli Roberta Jacksona a osudech obžalovaných, včetně sebevraždy Göringa. Proces definoval trestnost a ovlivnil pozdější válečné tribunály. Zajímavé jsou i psychologické profily obžalovaných a reakce českých médií na proces. Na závěr se podívají na českou stopu a očekávané filmy o Norimberku.

V podcastu se cestuje na místa spojená s událostmi května a léta 1945. Hosté odhalují, jak malá města ovlivňují naše vnímání historie. Navštěvují zajímavé lokality jako Ploštinu s památníkem masakru, a diskutují o válečných tragédiích v Náchodě. Fascinující popis Čertoraje a malebné vzpomínky na Brno a okolí obohacují historický kontext. Závěrem se zamýšlí nad tím, jak fyzická návštěva míst oživuje dějiny a mění pohled na ně.

V Lánech se otevřela obálka s Masarykovými slovy z roku 1934. Diskutuje se o autenticity textu a jeho mediálním dopadu. Autoři reflektují, jak média organizují veřejné rituály kolem takových událostí. Zaznívá také analýza posledních Masarykových myšlenek a jeho pohled na vzdělání a morální hodnoty společnosti. Otázky o tom, jak historický kontext ovlivňuje dnešní vnímání Masaryka, dodávají celému příběhu na zajímavosti.

Jak vypadaly kampaně, když noviny ještě neuměly ani tisknout fotky? A která politická strana vytáhla do kampaně mrtvého předsedu? A proč vlastně dělat kampaň, když se k volbám muselo povinně? Byly kampaně minulosti v něčem vůbec lepší než ty současné? A nebyly nejlepší nakonec až v těch devadesátkách?

Tento díl míří hlavně na učitele středních škol, kteří ještě netuší o Ceně Bronislavy Müllerové, kterou už dvacet let udílí Vzdělávací nadace Jana Husa. Proč by vás měla zajímat, jakcena vznikla, co může vašim studentům všechno přinést a kdo vlastně byla Bronislava Müllerová? O tom všem přišel povyprávět Stanislav Zajíček.

Před pěti lety vznikl v jedné stodole na Vysočině nápad na Přepište dějiny. A tak se autoři vrátili na místo činu a udělali to, co za ty roky ještě nikdy. Začali si povídat o svém vztahu kdějinám. Co je k historii přivedlo? Co je nejvíc baví? A kdo je ovlivnil a jak?

Lucie Večerníková, vedoucí archivu Kanceláře prezidenta republiky, nám odhaluje tajemství korunovačních klenotů během 2. světové války. Diskutuje o utajení a přesunu klenotů do Žiliny v roce 1938, včetně nečekaných incidentů na cestě. Zmiňuje legendy kolem klíčů ke komoře a roli Emila Háchy. Po válce je klenoty čekaly na návrat a Lucie přináší zajímavé detaily o jejich vystavení veřejnosti ve Svatovítské katedrále a současné symbolice jejich držby.

Tak prý je spojení Stačilo a ČSSD opakováním slučovacího sjezdu z roku 1948 a Jana Maláčová je nový Fierlinger. Není to ale podceňování toho starého padoucha Fierlingera? A kde je dnešní Václav Majer? A má tohle vůbec ještě smysl? Plnou a plnotučnou verzi si můžete poslechnout na HeroHero, Forendors a Opinio.

Ve třetí části seriálu ze sídla českých prezidentů jsme si odskočili do Lán, protože i ty patří k prezidentské tradici. Jak se proměnily za Masaryka, za jeho nástupců i v poslední době? A kde tu vlastně sedávali ti pátečníci? A sedávali tu často? Provázela nás ředitelka zámku v Lánech Iveta Krupičková.

Závěr seriálu z brněnských vil nemůže patřit samozřejmě nikomu jinému než vile Tugendhat. její obecně známý příběh bývá ale často vyprávěn s jistou uměleckou licencí a hojně přibarvován. Takže, jak to vlastně bylo? A jak se sedí v křesle Fritze Tugendhata? Provede nás ředitel Muzea města Brna Zbyněk Šolc a Michal Kolář.