Přepište dějiny

Praha dostává nový metropolitní plán, takže ideální chvíle podívat se s Ondřejem Boháčem, šéfem Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, na to jak se Praha vyvíjela, rostla a hlavně plánovala? Proč by se dnes už nedalo stavět metro vcentru, komu slouží zeleň na sídlištích a na čem se po tomhle městě dá nejlíp cestovat a proč to není kolo? 

Minulý týden jsme začali hovor s Michalem Stehlíkem o jeho nové knize o Antonínu Zápotockém, ale zjevně jsme neprobrali všechno. Takže “ušaté torpédo” ještě jednou. Řezal v lágru Holanďany? Sliboval lidem, že měnová reforma nebudevečer před tím, než ji provedl?

Kde jinde byste hledali hovor s Michalem Stehlíkem o jeho nové knize o Antonínu Zápotockém než v Přepište dějiny. Jaké role tento komunistický a odborářský boss v životě plnil? A jaké to bylo mít tohoto notorického řečníka doma? Protože témat je na jeden díl až až, budou z toho díly dva.

Diskutují o víře, že minulá úspěšná zkušenost zajistí pozitivní budoucnost. Analyzují historické paralely mezi zázrakem na Visle a dalšími významnými vítězstvími. Zmiňují, jak se česká media různě stavěla k polsko-ruskému konfliktu a jak národní mýty formují kulturu. Vyprávějí o klíčových momentech bitvy a strategii Poláků, kteří využili slabinu ruských front. Nakonec probírají, jak Poláci pracují se svými dějinami v populární kultuře.

Před 79 lety skončil první norimberský proces, který měl zásadní význam pro mezinárodní právo a vnímání válečných zločinů. Moderátoři diskutují o roli Roberta Jacksona a osudech obžalovaných, včetně sebevraždy Göringa. Proces definoval trestnost a ovlivnil pozdější válečné tribunály. Zajímavé jsou i psychologické profily obžalovaných a reakce českých médií na proces. Na závěr se podívají na českou stopu a očekávané filmy o Norimberku.

V podcastu se cestuje na místa spojená s událostmi května a léta 1945. Hosté odhalují, jak malá města ovlivňují naše vnímání historie. Navštěvují zajímavé lokality jako Ploštinu s památníkem masakru, a diskutují o válečných tragédiích v Náchodě. Fascinující popis Čertoraje a malebné vzpomínky na Brno a okolí obohacují historický kontext. Závěrem se zamýšlí nad tím, jak fyzická návštěva míst oživuje dějiny a mění pohled na ně.

V Lánech se otevřela obálka s Masarykovými slovy z roku 1934. Diskutuje se o autenticity textu a jeho mediálním dopadu. Autoři reflektují, jak média organizují veřejné rituály kolem takových událostí. Zaznívá také analýza posledních Masarykových myšlenek a jeho pohled na vzdělání a morální hodnoty společnosti. Otázky o tom, jak historický kontext ovlivňuje dnešní vnímání Masaryka, dodávají celému příběhu na zajímavosti.

Jak vypadaly kampaně, když noviny ještě neuměly ani tisknout fotky? A která politická strana vytáhla do kampaně mrtvého předsedu? A proč vlastně dělat kampaň, když se k volbám muselo povinně? Byly kampaně minulosti v něčem vůbec lepší než ty současné? A nebyly nejlepší nakonec až v těch devadesátkách?

Tento díl míří hlavně na učitele středních škol, kteří ještě netuší o Ceně Bronislavy Müllerové, kterou už dvacet let udílí Vzdělávací nadace Jana Husa. Proč by vás měla zajímat, jakcena vznikla, co může vašim studentům všechno přinést a kdo vlastně byla Bronislava Müllerová? O tom všem přišel povyprávět Stanislav Zajíček.

Před pěti lety vznikl v jedné stodole na Vysočině nápad na Přepište dějiny. A tak se autoři vrátili na místo činu a udělali to, co za ty roky ještě nikdy. Začali si povídat o svém vztahu kdějinám. Co je k historii přivedlo? Co je nejvíc baví? A kdo je ovlivnil a jak?