Přepište dějiny

Série z Pražského hradu pokračuje setkáním s architektemZdeňkem Lukešem. Začneme v Masarykově knihovně a řeč bude i o jejích proměnách, třeba za Gustáva Husáka. A pak už se vydáme do hradních zahrad. 

Nejstarší a zároveň nejmenší z brněnských vil, kam jsme se vydali, je Arnoldova vila. Její nově zpřístupněnou expozicí, ale také osudy jejích majitelů nás provedli  Veronika Smyslová a ředitel Muzea města Brna Zbyněk Šolc. 

Tentokrát nás speciální minisérie zavede rovnou na Pražskýhrad a naše toulání sídlem prezidentů začneme s historičkou Masarykova ústavu a archivu AV ČR Dagmar Hájkovou. A rovnou v pracovně T. G. Masaryka. 

Druhou brněnskou vilou, kam se vydáme, je vila Löw Beer sesilným osudem svého majitele Alfréda Löw Beera. Vladimír Březina nás provede nejen domem,  ale také osudy brněnských židovských podnikatelů, jejich vzestupem, sny i pády.

Srpnové středy budou v našem podcastu patřit hned čtyřem brněnským vilám a jejich silným příběhům. Všechny spojuje osud místních textilních magnátů a jejich tragické osudy. Začínáme ve vile Stiassni, kde nám bude průvodkyní kastelánkaKateřina Konečná.

Bonusový díl naší série o roli peněz v moderní české historii na příkladu České spořitelny končí bonusovým rozhovorem, nebo spíš hovorem s generálním ředitelem a předsedou představenstva České spořitelny Tomášem Salomonem.

Tradiční prázdninový díl z altánu jsme letos pojali jako letní kino a pustili jsme si Okres na severu. Jak by taky ne, když v srpnu uplyne sto let od narození Evžena Sokolovského. Jak se to stalo, že někdo na něj pohlíží jako na režiséra normalizačních otupujících seriálů jako Muž na radnici, Nejmladší z rodu Hamrů, či Gottwald, a jiní vzpomínají na skvělého divadelního mága? V bonusu na Opinio, HeroHero a Forendors okomentujeme také kus Okresu na severu.

Budovy bank a spořitelen formovaly a formují tvář českých měst. Například budova postavená pro Spořitelnu českou na dnešní Národní třídě do dálky říká, zde sídlí významná a silná instituce (dnes tedy Akademie věd). Stejně tak budova vRytířské ulici, která je výstavní ukázkou bankovní architektury své doby. Obě tyto budovy navštívíme s historikem architektury Richardem Bieglem.

V roce 1945 se konečně dostali na Broadway. A uspěli tam.Jenže přišel konec války, Werich sbalil Zdenu s Janou a odjel domů. V+W se na čas rozešlo. A pak se zase sešlo, ale už jen na chvilku. A tak dnes u nás více známe Wericha než Voskovce, který české perspektivě ujel za oceán. V posledním letním večeru na Kampě se už s Terezou Brdečkovou, Michalem Bystrovem a Filipem Šírem ptáme hlavně po tom, proč nás ti dva vlastně pořád tak zajímají. Tedy nejen nás pět u stolu, že?

Kolik českých pivovarů, sladoven, cukrovarů, lihovarů, automobilek, skláren, porcelánek a dalších podniků, které utvořily ve své době český podnikatelský úspěch a věhlas, by nebylo bez půjček, úvěrů, vkladů a jejich úroků… Zmíníme hned několik příběhů úspěšného podnikatelského prostředí u nás — ať už to budou lidé jako Ringhoffer či Baťa ve svých dobách, lokální podnikatelé i nadnárodní filmy vzešlé z Čech a Moravy (Sigma, Schicht, Steinbrener, Fiedor, Wichterle&Kovařík atd.).