Přepište dějiny

To tu ještě nebylo. Jako dárek k výročí 17. listopadu pro vás máme malou lahůdku. Ve spolupráci s Filmem a sociologií připravil náš editor Tomáš Černý dokument o zvukařích, kteří s režisérem Pavlem Kouteckým natáčeli film Občan Havel. Ten asi znáte, ale věřte, že jste neslyšeli zdaleka všechno. Když se totiž zastavila kamera, zvuk často běžel dál. Takže Přepište dějiny poprvé (a ne naposledy) uvádí audio-dokument… 

Seriál s českými a slovenskými historičkami o jejich práci i o tom, proč je ve veřejném prostoru často válcují muži, pokračuje hovorem s Pavlou Plachou. V ÚSTR se věnuje především období protektorátu a druhé světové války. Tak schválně, bude to jiný pohled na toto “mužské” téma, jak nám války a jejich příběhy bývají běžně předkládány? Bude… to dá rozum.

Hosty jsou Karin Lednická, historik zabývající se lokálními dějinami, Jindřich Šídlo, publicista z devadesátek, Leoš Kyša, spisovatel se zaměřením na Sudety, a Petra Buzková, bývalá politička. Diskutují o nostalgii po potravinách před rokem 1989, významu lokálních dějin a tabuizovaných tématech. Jindřich vzpomíná na studentské hnutí a Petra sdílí zkušenosti z politických kampaní. Hosté se rovněž dotýkají genderového rozdělení v politice a jak ženy mění narrativ historie.

V rozhovoru s Milenou Bartlovou, zkušenou historičkou a profesorkou, se dozvíte o viditelnosti žen v akademické sféře a historických narativech. Bartlová analyzuje, proč ženy chybějí v odborných debatách a jak patriarchální struktury brání jejich zastoupení. Diskutuje o rozdílech mezi dějinami žen a feministickými dějinami, uvádí příklady skrytých konvencí v archivu a vyzývá k otevřenému dialogu o feminismu. Osvětluje důležitost ženských perspektiv v historickém vyprávění a definuje cesty k větší inkluzi žen.

Ruce letí nahoru jako by se nechumelilo a ještě se debatuje, jestli to je dostatečná odbornost pro výkon funkce ministra. Odkud se ale “římský pozdrav” vzal? A má pravdu Elon Musk, když říká, že je to pozdrav antický? A nemyslí si to vlastně většina lidí? Možná se budete divit, kdo všechno zvedalpravici ještě dlouho po roce 1945 a kde to není ani dnes trestné. Mimochodem, u nás je.

Podcast Přepište dějiny před pár dny vystoupil v rámci oceňování Mastercard Banka roku. Takže samozřejmě došlo na vývoj bank za první republiky, nechyběl “žralok od Prašné brány” Jaroslav Preiss ani nějaké ty finanční skandály, krachy a dokonce stávky. Ano, za republiky stávkovali i bankovní úředníci. Tak snad jsme moc neinspirovali. 

Praha dostává nový metropolitní plán, takže ideální chvíle podívat se s Ondřejem Boháčem, šéfem Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, na to jak se Praha vyvíjela, rostla a hlavně plánovala? Proč by se dnes už nedalo stavět metro vcentru, komu slouží zeleň na sídlištích a na čem se po tomhle městě dá nejlíp cestovat a proč to není kolo? 

Minulý týden jsme začali hovor s Michalem Stehlíkem o jeho nové knize o Antonínu Zápotockém, ale zjevně jsme neprobrali všechno. Takže “ušaté torpédo” ještě jednou. Řezal v lágru Holanďany? Sliboval lidem, že měnová reforma nebudevečer před tím, než ji provedl?

Kde jinde byste hledali hovor s Michalem Stehlíkem o jeho nové knize o Antonínu Zápotockém než v Přepište dějiny. Jaké role tento komunistický a odborářský boss v životě plnil? A jaké to bylo mít tohoto notorického řečníka doma? Protože témat je na jeden díl až až, budou z toho díly dva.

Diskutují o víře, že minulá úspěšná zkušenost zajistí pozitivní budoucnost. Analyzují historické paralely mezi zázrakem na Visle a dalšími významnými vítězstvími. Zmiňují, jak se česká media různě stavěla k polsko-ruskému konfliktu a jak národní mýty formují kulturu. Vyprávějí o klíčových momentech bitvy a strategii Poláků, kteří využili slabinu ruských front. Nakonec probírají, jak Poláci pracují se svými dějinami v populární kultuře.