Přepište dějiny

Stejně jako loni v létě, také letos jsme natáčeli v altánu u grilu a téma bylo pěkně žhavé. Říkalo se jí opoziční smlouva, ale vlastně to byla smlouva o velké koalici. Možná o dost větší, než bývá dokonce zvykem. Prorůstala totiž nejen do politické, ale především ekonomické až mafiánské struktury a měla za následek zásadní propad důvěry polistopadové společnosti v politiku. Ale jen části. Zbytek se držel Klausova sloganu: Nic nekončí, jedeme dál. A jeli.

Poslední z podvečerních setkání pod pergolou v Památníku Karla Čapka na Strži bude svým způsobem unikátní. Spolu se Zdeňkem Vackem a Kristinou Váňovou připomene Čapkovy přátele, bratry Julia a Leopolda Firtovy a krátce také Leopoldova syna Pavla. Zazní navíc několik ukázek z nikdy nezveřejněné nahrávky, kterou Juliu Firtovi poslali k jeho osmdesátinám z New Yorku jeho přátelé — Ivo Ducháček, Karel Steinbach, Jan Stránský a Ferdinand Peroutka. 

Třetí část letošního červencového posezení pod pergolou v Památníku Karla Čapka ve Strži věnujeme spolu se Zdeňkem Vackem a Kristinou Váňovou Ferdinandu Peroutkovi, který měl v letním domě spisovatele Čapka svůj soukromý pokoj. A má ho tu vlastně dodnes.

Červenec tráví podcast Přepište dějiny v Památníku Karla Čapka ve Strži u Dobříše. V druhé části se s ředitelem památníku Zdeňkem Vackem usadíme pod pergolou a budeme si povídat o tom, jak Karel Čapek a jeho manželka ve svém letním domě žili. Nakonec se k nám připojí ještě jeden host. 

Nedávno jsme vyrazili do památníku Karla Čapka na Strž, který polovina Přepište dějiny důvěrně zná ze svého průvodcovského působení během studentských let. S ředitelem Zdeňkem Vackem jsme si prošli celou expozici, probrali jsme Karla Čapka, Ferdinanda Peroutku, nechybělo ani "vlevo dole" přímo v expozici, ale došlo také na méně známé, ovšem o to zajímavější osudy bratří Firtových.

Dlouho už jsme tu neměli díl zaměřený na konkrétní osobnost. Ale blogy Radkina Honzáka se historickými paralelami hemží tolik a tak zběsile, že na ně jednou dojít muselo. A v bonusu na Gazetistu a HeroHero jsme samozřejmě nemohli minout přejmenování Koněvovy ulice. Kdo byl vlastně ten Hartig? 

Podcast Přepište dějiny se 14. června vypravil do Olomouce, kde si tamní univerzita řipomínala 225 let od narození Františka Palackého. A tak byl nejvyšší čas podívat se, co vlastně z „otce národa“ dodnes zbylo a kdo si jej jak v minulosti přepsal. V bonusu na HeroHero a Gazetistu vás pak čeká diskuse s návštěvníky debaty v olomoucké Pevnosti poznání. A téma Palacký samozřejmě také tento týden v Deníku N.

Na politiky protektorátu nahlížíme dvojí optikou - buď jsou to hrdinové jako generál Eliáš nebo kolaboranti jako Emanuel Moravec. Jaké ale byly osudy například ministrů Eliášovy vlády? Mohl on nebo prezident Hácha udržovat kontakty s exilem bez opory v dalších figurách tehdejší politiky? A jak dopadli? Příběhům protektorátních ministrů patří nejen nový díl, ale také bonus na Gazetistu a HeroHero, stejně jako článek v Deníku N. 

Rok 1942 v Evropě, to nebyl zdaleka jen atentát na Heydricha a všechno, co s ním souviselo. Spíše naopak - partyzáni se formují v Bělorusku, na Ukrajině, v Pobaltí, Polsko má svou Zemskou armádu, odbojáři se činí ve Skandinávii, Beneluxu, Francii, ale i v Řecku, Jugoslávii, ale dokonce i v Německu, Rakousku a dalších zemích. V bonusu na Gazetistu a HeroHero tentokrát zase krátká přehlídka historických paralel, které urodil Twitter a další sítě za poslední týdny - Jindřich Rajchl, muzeum totality, Trikolóra, smlouva s USA i Eduard Stehlík a další. 

Před 70 lety, 1. června 1953, začala v Československu měnová reforma. Peníze se měnily i v poměru 50:1 a přestože režim hlásal, že tím sahá na peníze buržoazie a šmelinářů, dotklo se to masivně i dělníků. A ti se začali bouřit. Nejen v Plzni, ale i v Bohumíně, Vimperku či Praze. Revoltovali ale proti režimu, jak se to často vykládá? Na téma měnové reformy tentokrát také bonusová část na Gazetistu a HeroHero a také tradiční středeční článek v Deníku N.