Přepište dějiny

V říjnu 1967 zahájilo činnost DIvadlo Járy Cimrmana a dodnes ho to nepřestalo bavit a nás s ním taky ne. Jak ale pracují hry českého génia s dějinami a kolik dnešních Čechů ví aspoň něco o 19. století právě z přednášek cimrmanologů? Nejvyšší čas se na to podívat. V bonusu na Gazetistu a HeroHero se pak zaměříme na České nebe, dějinami nejvíc prodchnutou hru DJC.

Do klání o filmové ceny Oscar posíláme Bratry, tedy film o Mašínech. Pokud zdejší kinematografie v soutěži zabodovala, bolo to s filmy s výrazně historickými náměty — Obchod na korze, Ostře sledované vlaky, Kolja. Proč se historické filmy těší takové popularitě u diváků i filmařů a co jimi říkáme o dnešku? V bonusu na Gazetistu a HeroHero pak doporučení na Oppenheimera a Angelu.

Parlament zděděný ještě po Sovětském svazu právě před 30 lety rozpustil ruský prezident Boris Jelcin. Co se to v roce 1993 v Moskvě dělo a kdo je padouch a kdo hrdina? A o co šlo? O pravomoce, moc a v důsledku o vzestup oligarchů ovlivňujících ruskou politiku. V bonusu na Gazetsitu a HeroHero pak probereme Borise Jelcina jako takového. A stejné téma tento týden také v Deníku N.

Jsou svátky, které se dřív slavily povinně a dnes z veřejného prostoru zmizely. Pěkným příkladem je Slovenské národní povstání — zatímco Češi a Moravané jeho výročí nijak neprožívají, na Slovensku se pravidelně stává dokonce předvolebním tématem, asi jako u nás dekrety. Proč tomu tak je? V bonusu na Gazetistu a HeroHero pak projdeme základní momenty povstání. 

Uplatňování kolektivní viny a dehumanizace celých skupin obyvatel. Ne, to nemluvíme o druhé republice, třetí říši, protektorátu nebo antisemitismu politických procesů 50. let. Mluvíme o dnešku. Tak se pojďme kouknout, jak to většinou končilo. V bonusu na Gazetistu a HeroHero se pak vracíme k několika výrokům z horka, které v poslední době vtáhly historii do veřejného prostoru. Třeba, kdo byl český Prigožin? 

Poslední prázdninový týden posedí Přepište dějiny u kamenného stolku v zámeckém parku ve Vrchotových Janovicích, u něhož Karl Kraus napsal své stěžejní dílo Poslední dnové lidstva. Krausův vztah k Sidonii Nádherné a její k němu byl stejně vášnivý a zásadní jako spletitý, a tak není divu, že na něj také dojde. A jaký měl Kraus vztah k Československu? A co si o něm myslel třeba Ferdinand Peroutka? 

Vrchotovy Janovice se zapsaly do kulturní mapy Evropy nejen svým unikátním parkem a jeho ušlechtilou autorkou Sidonií Nádhernou, ale především významným vztahem, který k baronce i jejímu zámku mělo hned několik významných umělců své doby. Třeba Rainer Maria Rilke, třebaže zde pobýval jen třikrát, přesto k Janovicím neodmyslitelně patří.

Podcast Přepište dějiny vystoupil 17. srpna v rámci dne otevřených dveří na ministerstvu dopravy. A protože tato budova byla desítky let sídlem ÚV KSČ, řeč samozřejmě byla o srpnu 1968. Spíše než samotné okupaci jsme se věnovali dnem, které invazi bezprostředně předcházely. Hostem v druhé půli pak byl slovenský literární historik, hungarista a politik Rudolf Chmel. 

Poslední prázdninové týdny stráví Přepište dějiny ve Vrchotových Janovicích. V prvním setkání projdeme zámkem a pestrou historií rodu Nádherných z Borutína spolu s místní kastelánkou Ludmilou Fiedlerovou. Chybět nebudou perličky ze života v 19. století ani třeba pušky utopené v místním rybníce. 

V létě roku 1914 se rukovalo do Velké války. My ji dnes vidíme skrze především naše dějiny - legie, rozpad monarchie, Švejk… Ale byly tu i další známé i pozapomenuté děje, které se ve stejné době děly na evropském kontinentu a s válkou tak či onak souvisely. V bonusu na Gazetistu a na Herohero pak probereme mumraj historických výkřiků, který provázel odchod Milana Kundery.