Přepište dějiny

Nedávno jsme vyrazili do památníku Karla Čapka na Strž, který polovina Přepište dějiny důvěrně zná ze svého průvodcovského působení během studentských let. S ředitelem Zdeňkem Vackem jsme si prošli celou expozici, probrali jsme Karla Čapka, Ferdinanda Peroutku, nechybělo ani "vlevo dole" přímo v expozici, ale došlo také na méně známé, ovšem o to zajímavější osudy bratří Firtových.

Dlouho už jsme tu neměli díl zaměřený na konkrétní osobnost. Ale blogy Radkina Honzáka se historickými paralelami hemží tolik a tak zběsile, že na ně jednou dojít muselo. A v bonusu na Gazetistu a HeroHero jsme samozřejmě nemohli minout přejmenování Koněvovy ulice. Kdo byl vlastně ten Hartig? 

Podcast Přepište dějiny se 14. června vypravil do Olomouce, kde si tamní univerzita řipomínala 225 let od narození Františka Palackého. A tak byl nejvyšší čas podívat se, co vlastně z „otce národa“ dodnes zbylo a kdo si jej jak v minulosti přepsal. V bonusu na HeroHero a Gazetistu vás pak čeká diskuse s návštěvníky debaty v olomoucké Pevnosti poznání. A téma Palacký samozřejmě také tento týden v Deníku N.

Na politiky protektorátu nahlížíme dvojí optikou - buď jsou to hrdinové jako generál Eliáš nebo kolaboranti jako Emanuel Moravec. Jaké ale byly osudy například ministrů Eliášovy vlády? Mohl on nebo prezident Hácha udržovat kontakty s exilem bez opory v dalších figurách tehdejší politiky? A jak dopadli? Příběhům protektorátních ministrů patří nejen nový díl, ale také bonus na Gazetistu a HeroHero, stejně jako článek v Deníku N. 

Rok 1942 v Evropě, to nebyl zdaleka jen atentát na Heydricha a všechno, co s ním souviselo. Spíše naopak - partyzáni se formují v Bělorusku, na Ukrajině, v Pobaltí, Polsko má svou Zemskou armádu, odbojáři se činí ve Skandinávii, Beneluxu, Francii, ale i v Řecku, Jugoslávii, ale dokonce i v Německu, Rakousku a dalších zemích. V bonusu na Gazetistu a HeroHero tentokrát zase krátká přehlídka historických paralel, které urodil Twitter a další sítě za poslední týdny - Jindřich Rajchl, muzeum totality, Trikolóra, smlouva s USA i Eduard Stehlík a další. 

Před 70 lety, 1. června 1953, začala v Československu měnová reforma. Peníze se měnily i v poměru 50:1 a přestože režim hlásal, že tím sahá na peníze buržoazie a šmelinářů, dotklo se to masivně i dělníků. A ti se začali bouřit. Nejen v Plzni, ale i v Bohumíně, Vimperku či Praze. Revoltovali ale proti režimu, jak se to často vykládá? Na téma měnové reformy tentokrát také bonusová část na Gazetistu a HeroHero a také tradiční středeční článek v Deníku N.

Na konci druhé světové války zažilo Valašsko několik tragédií souvisejících se střetem okupační moci a partyzánských oddílů. Pasekářská obec Ploština se i díky Ladislavu Mňačkovi stala symbolem těchto událostí. Symbolem ihned po válce řádně přepsaným. Problematickými osudy Ploštiny se tento týden zabýváme nejen v běžném dílu, ale i v bonusu na Gazetistu a HeroHero a v článku Deníku N. 

Před sto lety, v květnu 1923, se ze stanu ve Kbelích poprvé začal pravidelně šířit československým éterem rozhlasový signál. Jaké byly představy o novém médiu v prvních letech jeho působení u nás i ve světě? Jaký vliv na to měl Titanic a co si o rádiu myslel Bertold Brecht? V bonusu na Gazetistu nebo HeroHero vás pak čekají osudy rádia po válce i po listopadu 1989 a hledání smyslu veřejné služby. Článek ke sto letům rádia nechybí tento týden ani v Deníku N. 

Podcast Přepište dějiny se 27. dubna vydal do divadla D21 na představení tvůrců Divadla DRAK Tomáše Jarkovského a Jakuba Vašíčka Benešův posel. Vůbec první divadelní zpracování tzv. Nečasovy mise se nedrží jen několika dní v životě Edvarda Beneše, ale rozepíná jeho osud mezi Masaryka se Štefánikemna jedné a Stalina na druhé straně. Po představení si autoři podcastu sedli s autory hry do zkušebny a rovnou natočili povídání o tom, jak Beneše dostat na divadelní scénu a jak jeho postavu vlastně vnímat. Takže hurá s námi do divadla. Nebo spíš do zkušebny. 

Na svých cestách po republice dorazil 19. dubna podcast Přepište dějiny do Chomutova. Došlo na rodáky české i německé, poválečné vysídlení, zemi Františka Josefa a další témata. V bonusu na Gazetistu a HeroHero se pak rozproudila debata o místní identitě a jejím prožívání i o tom, kdy se rány dvacátého století konečně zacelí.