Petr a Kuba spolu studovali na vejšce. Je to ale už pár let. A teď se náhodou potkali v kavárně asi 200km od města, kde dříve studovali.
Kuba: Jé, nazdár, co tu děláš?
Petr: No čau! To je ale překvapení! Já se tu mám za chvíli sejít s mou přítelkyní. A co ty? (Im meeting my GF…)
Kuba: No to je teda náhoda, to ti povim. Já si jen du počíst noviny, mam chvíli volno. (let me tell ya)
Petr: Rád tě ale vidim, čeče! To teda! Řekni mi, jak se ti daří? Kde teď makáš? (makat = pracovat)
Kuba: Pamatuješ si, jak sem už během vejšky chtěl jít do armády?
Petr: No jasně, to si pamatuje snad každej, kdo tě zná!
Kuba: No, tak makam u letectva, lítam skoro pořád.
Petr: Panejo, splnil sis sen! To vobdivuju!
Kuba: Jo, sem děsně spokojenej, je to bezva práce. Nenudim se, každej den je jinej, pořád sem někde jinde,… A co ty, no povídej!?
Petr: No, hele, pamatuješ si na tu blondýnu z prváku?
Kuba: Jo, s těma velkejma prsama?
Petr: Haha, jojo, přesně tu. No, tak s tou mám teď dvě děcka.
Kuba: No gratuluju, brácho! To je úžasný! Jak se menujou?
Petr: David a Jindra, dva kluci.
Kuba: Třeba taky jednou pudou do armády, hah !
Petr: No, uvidíme! Hele, musim letět, dej mi číslo, zavoláme si a něco podniknem! (gotta go + let’s set something up)
Kuba: Jo, super nápad! Čus
***
Feel free to check the Word version where you can clearly see all the “mistakes”/spoken language words:
And now the correct version with some explications:
Vaše Eliška
©SlowCZECH
The post (14***) Rozhovor mezi chlapy appeared first on slowczech.