Ranní brífink

Ranní brífink Petra Honzejka: Dobrý den z Hospodářek, je pondělí osmnáctého září. Prezidenta Petra Pavla čeká premiéra na opravdu velkém mezinárodním fóru, vystoupí před Valným shromážděním OSN a tak se podíváme společně s hlavním analytikem hospodářek martinem Ehlem na to, co od jeho vystoupení čekat a jakou má vlastně valné shromáždění váhu, například při pokusech o rešení situace na Ukrajině. Chybět nebudou ani ekonomické zprávy.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Jak jsou Číňané daleko v elektromobilitě? A co je na tom nebezpečného pro evropský a český autoland? Poslechněte si expertku HN Julii Hrstkovou.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Ruského zemního plynu jsme se takřka zbavili. Ale nebudujeme si tu při snaze o přechod na zelenou ekonomiku jiné potenciálně velmi nebezpečné závislosti, a to hlavně na Číně? Podle odborníka, kterého uslyšíte v dnešním Ranním brífinku HN, to je jiný příběh. Já jsem OH a přeju vám příjemný poslech.

Ranní brífink Martina Ehla: Slováci prožívali modernizaci jinak než Češi, socialismus byl pro ně zlaté období, ale nikoli kvůli ideologii, tvrdí antropolog Juraj Buzalka. Teď před parlamentními volbami vychází jeho kniha Postsedláci, z níž se dá pochopit, že Slovákům socialismus umožnil materiální vzestup a větší nezávislost. “Lidé byli tehdy svobodnější než jsou dnes,” tvrdí Buzalka. Tuhle nostalgii dnes podle Buzalky umí mnohem lépe využít populisté, fašisté a ruská propaganda než reformní a prozápadní, demokratické strany.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Meziroční růst cen se definitivně usadil na jednociferných hodnotách, výraznější pokles inflace směrem k cíli centrální banky ale nastane nejdřív v lednu. Alespoň to očekává prognóza ČNB. Jak to bude ve skutečnosti, je ale podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka velmi těžké odhadovat. „Až v lednu se ukáže, jak moc si lidé zvykli na to, že je normální zdražovat o pět šest procent – to znamená, jestli při tom velkém přeceňování budou obchodníci zvyšovat ceny výrazněji, než tomu bylo v dobách normální inflace,“ říká Marek v Ranním brífinku.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Nezaměstnanost v Česku poslední dva měsíce mírně stoupá. Podle údajů z Úřadu práce, v Česku v srpnu vzrostla oproti předchozímu měsíci o desetinu procentního bodu na 3,6 procenta. Počet lidí bez práce meziměsíčně stoupl o 1870 na 260.803. Pracovních míst naopak ubylo - ke konci letních prázdnin jich zaměstnavatelé nabízeli zhruba o zhruba 4400 méně. Stále sice trvá situace, kdy nabídka volných míst převyšuje počet nezaměstnaných, oproti loňskému srpnu se ale tyto nůžky výrazně uzavírají.

Ranní brífink Ondřeje Housky: V českém parlamentu leží návrh na zavedení manželství pro stejnopohlavní páry. Jako první postkomunistická země něco takového umožnilo Slovinsko. Následně se, jako vůbec první země bývalého Sovětského svazu, přidalo Estonsko, kde tento zákon začne platit 1. ledna. Byl na tom v estonské společnosti konsensus a budí sňatky homosexuálů vášně? Uslyšíte v dnešním Ranním brífinku HN. Já jsem OH a přeju vám příjemný poslech.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Nejvýraznější propad za rok a čtvrt – takový výsledek hlásí nejnovější data o vývoji českého průmyslu. Přestože celkové číslo hodně ovlivnilo dění v energetice a těžebním průmyslu, meziročně se propadla i výroba, tedy zpracovatelský průmysl. Svůj podíl na tom má i dění v Německu, z jehož továren také nepřicházejí právě povzbudivé zprávy. Podrobněji téma v Ranním brífinku rozebereme s reportérem Hospodářských novin Janem Brožem, který se zaměřuje také na německou ekonomiku.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Statistický úřad zveřejní výsledky průmyslu a stavebnictví za červenec a poslanci budou dál projednávat konsolidační balíček. V ranním brífinku se podíváme na zelené hypotéky a také ženy v byznysu.

Ranní brífink Jakuba Troníčka: Více než 11 miliard korun. Právě o tolik by měl v příštím roce klesnout rozpočet resortu školství. A to v praxi znamená především razantní škrty. O práci tak může přijít až 20 tisíc nepedagogických pracovníků. Samotných učitelů se propouštění sice týkat nemá, ale pokud by vláda měla dodržet slib, že budou brát 130 procent průměrné mzdy, musela by naopak najít v prázdné státní kase dalších 30 miliard. Jak to jde dohromady s proklamacemi politiků, podle kterých je vzdělání klíčová priorita? A kde by se dalo v českém školství ušetřit tak, aby to nemělo fatální důsledky?