Alarm

České kulturní prostředí v poslední době zaplavila vlna zájmu o literární autofikce či autobiografické romány. Žánr, jehož literárním pravzorem je už Dánka Tove Ditlevsen a na který mají patent hlavně Francouzi díky Didieru Eribonovi nebo Annie Ernaux, funguje především jako ideální postup pro zprostředkování zkušenosti, která se liší od té, co veřejný prostor ovládá. O povaze dějin, lidské zkušenosti a o tom, co se děje ve společnosti, totiž nejčastěji hovoří bílí bohatí heterosexuálové. Někomu to třeba přijde „normální a přirozené“, ve skutečnosti je to dost omezující perspektiva. Všechny možné marginalizované skupiny totiž budou mít zkušenost a vnímání společenských problémů nutně odlišné. Na tuto linii vyprávění – nejblíže asi k Oceanu Vuongovi a Édouardu Louisovi, navazuje Marek Torčík v románu Rozložíš paměť. Torčík do svého fragmentarizovaného vyprávění vstřebává atmosféru Přerova, bezútěšné průmyslové periferie a všechno to, čím své obyvatele mentálně svazuje. Autobiografický hrdina se traumatických flashbaccích také vyrovnává s šikanou kvůli tomu, že je gay a z velmi chudých poměrů. V úvodu epizody reagujeme také na další kolo kauzy Mornštajnová, tentokrát rozdmýchávané „podnikatelskou kritikou“, kdy se nakladatel Miroslav Balaštík a redaktor románu Les v domě pokusil delegitimizovat značnou část kritiky tím, že má od literatury nemístné hodnotové nároky a pomíjí kvality estetické. Jak to dopadlo, si můžete poslechnout právě teď. České kulturní prostředí v poslední době zaplavila vlna zájmu o literární autofikce či autobiografické romány. Žánr, jehož literárním pravzorem je už Dánka Tove Ditlevsen a na který mají patent hlavně Francouzi díky Didieru Eribonovi nebo Annie Ernaux, funguje především jako ideální postup pro zprostředkování zkušenosti, která se liší od té, co veřejný prostor ovládá. O povaze dějin, lidské zkušenosti a o tom, co se děje ve společnosti, totiž nejčastěji hovoří bílí bohatí heterosexuálové. Někomu to třeba přijde „normální a přirozené“, ve skutečnosti je to dost omezující perspektiva. Všechny možné marginalizované skupiny totiž budou mít zkušenost a vnímání společenských problémů nutně odlišné. Na tuto linii vyprávění – nejblíže asi k Oceanu Vuongovi a Édouardu Louisovi, navazuje Marek Torčík v románu Rozložíš paměť. Torčík do svého fragmentarizovaného vyprávění vstřebává atmosféru Přerova, bezútěšné průmyslové periferie a všechno to, čím své obyvatele mentálně svazuje. Autobiografický hrdina se traumatických flashbaccích také vyrovnává s šikanou kvůli tomu, že je gay a z velmi chudých poměrů. V úvodu epizody reagujeme také na další kolo kauzy Mornštajnová, tentokrát rozdmýchávané „podnikatelskou kritikou“, kdy se nakladatel Miroslav Balaštík a redaktor románu Les v domě pokusil delegitimizovat značnou část kritiky tím, že má od literatury nemístné hodnotové nároky a pomíjí kvality estetické. Jak to dopadlo, si můžete poslechnout právě teď. ► Playlist: 🗣️ Literární drby: 0:00 - 20:42 ✏️ Literární tipy: 20:50 - 29:04 📕 Marek Torčík - Rozložíš paměť: 29:39 - 1:05:57 ► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Takzvané VRTky dokáží konkurovat letecké dopravě a oživují regiony. Přesto u nás zůstávají na papíře nebo ve snech železničních fandů. Poslechněte si audioverzi posledního textu ze série Kolaps české železnice. Autory textu jsou Standa Biler a Pavel Šplíchal. Audioverzi textu načetla Marie-Luisa Purkrábková. Série Kolaps české železnice vznikla díky podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Zatímco se vláda topí v problémech, opozice se vyhřívá na vrcholu popularity. Reálně však nenabízí vůbec nic. Pořiďte si hrnek s věčně žíznivou Marunou ☕ eshop.denikalarm.cz/maruna-ma-zizen-hrnek/ ► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1208706 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz ► postprodukce: Mikuláš Odehnal

Vlasta Bouška měl od samého začátku projektu věnovaného životní zkušenosti lidí z ústavů jasno, co chce svým posluchačkám a posluchačům sdělit: že svět mimo zdi ústavů existuje a že pokud má člověk dost odvahy, je možné se do něj dostat. Chráněné bydlení, kde dnes bydlí, je pro Vlastu mnohem lepším místem pro život než různé „domovy“ a „léčebny“, ve kterých v průběhu života pobýval. Na rozdíl od ústavů, v chráněném bydlení může jít člověk ven, kdy se mu zachce, může si najít zaměstnání a může relativně svobodně navazovat vztahy s okolím. Vlastův život však také poznamenalo obvinění, s nímž se pro něj pojí pocit hluboké křivdy. Způsob, jakým sociální, zdravotnické a soudní instituce našeho státu s Vlastou zacházely v nejtěžším období jeho života, vypovídá cosi podstatného nejen o režimech sociální a zdravotní péče a platných soudních procedurách, ale také o vztahu velké části společnosti k věcem, které jsou komplikovanější, o něco méně zřetelné a jednoznačné, než bychom si přáli. Tento podcast vznikl s podporou Norských fondů a Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Je součástí výzkumného projektu Životní příběhy za lidská práva, realizovaného na Fakultě humanitních studií UK (www.zivotnipribehy.com).

Podcast Koho by to zajímalo je společným projektem české dokumentaristky Brit Jensen a výzkumného týmu projektu Životní příběh za lidská práva. K jeho klíčovým členům patří lidé, kteří strávili dlouho dobu v ústavech a mají tak bohatou zkušenost s nedobrovolnou institucionalizací, totalitními organizacemi a marginalizací. Příběhy, které vypravěčky a vypravěči přinášejí, ale zdaleka nejsou jen o utrpení a útlaku. Vypravěči a vypravěčky naší podcastové série nejsou oběti. Jsou to především lidé hledající důstojný způsob života tváří v tvář mimořádně obtížným životním podmínkám. Otázka „koho by to zajímalo?“, položená jednou z vypravěček, je tak zároveň výzvou ke změně: pokud nás snaha lidí z ústavů o důstojnější život opravdu zajímá, můžeme udělat něco, abychom jim v jejich úsilí napomohli? Podcast Koho by to zajímalo je společným projektem české dokumentaristky Brit Jensen a výzkumného týmu projektu Životní příběh za lidská práva. K jeho klíčovým členům patří lidé, kteří strávili dlouho dobu v ústavech a mají tak bohatou zkušenost s nedobrovolnou institucionalizací, totalitními organizacemi a marginalizací. Příběhy, které vypravěčky a vypravěči přinášejí, ale zdaleka nejsou jen o utrpení a útlaku. Vypravěči a vypravěčky naší podcastové série nejsou oběti. Jsou to především lidé hledající důstojný způsob života tváří v tvář mimořádně obtížným životním podmínkám. Otázka „koho by to zajímalo?“, položená jednou z vypravěček, je tak zároveň výzvou ke změně: pokud nás snaha lidí z ústavů o důstojnější život opravdu zajímá, můžeme udělat něco, abychom jim v jejich úsilí napomohli? Tento podcast vznikl s podporou Norských fondů a Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Je součástí výzkumného projektu Životní příběhy za lidská práva, realizovaného na Fakultě humanitních studií UK (www.zivotnipribehy.com)

Ve speciálním díle odpovídáme na velmi rozmanité otázky, které jste nám zaslali. Týkaly se jak tématu žen v práci, tak našeho podcastu. Je to součást naší denní práce, takže jsme se poměrně rozpovídaly. Rozhodně si epizodu poslechněte, ať vám neutečou žádné praktické tipy a detaily a ani kousek právních okének. ► Líbil se vám tento díl Pay Gap? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Šárce Homfray a Lucii Václavkové na paygap@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Matěj Schneider ► znělka Ondřej Bělíček

Nová geopolitická situace vyvolává obavy o naši energetickou bezpečnost a nutí pravicovou vládu do opatření a návrhů, které by ještě donedávna byly v našem prostředí neakceptovatelné. Text Saši Uhlové ze série Zelená transformace jako řešení energetické chudoby. Audioverzi textu načetl Jan Bělíček. Série textů Zelená transformace jako řešení energetické chudoby vznikla za podpory Nadace Rosa Luxemburg Stiftung.

Ještě, než letos v lednu zasedl George Santos poprvé do amerického Kongresu, ukázalo se, že v průběhu své kampaně lhal o neuvěřitelném množství věcí. Něco z toho nepopírá ani on, byť to vydává za „přikrášlování“. I přesto, že divoce zneužíval finance na svou kampaň pro osobní účely, jeho kolegové z Kongresu proti němu prozatím dosud výrazně nezakročili. Teď se však chystá hlasování o jeho formálním vyloučení z dolní komory. Santos by se stal teprve šestým kongresmanem v historii USA, kterého by stihl takový osud (a on říká, že by na to byl hrdý). Proč se k tomu schyluje teď? Jak s tím souvisí botox, pornografie a luxusní móda? A proč se Santos hádal na chodbě Kongresu, zatímco třímal cizí dvouměsíční batole?

Kvalita české železniční dopravy se výrazně liší podle toho, odkud kam jedeme. Autory textu jsou Standa Biler a Pavel Šplíchal. Audioverzi textu načetla Marie-Luisa Purkrábková. Série Kolaps české železnice vznikla díky podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Premiér Petr Fiala prý nechápe, proč školy stávkují. Nejspíš tedy nechápe, v jaké zemi žijeme a co dělá jeho vláda. Pořiďte si hrnek s věčně žíznivou Marunou ☕ https://eshop.denikalarm.cz/maruna-ma-zizen-hrnek/ ► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1208706 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz ► postprodukce: Mikuláš Odehnal