Alarm

Political scientist and journalist Eva Svobodová discusses the social unrest in France following the shooting of a young man by the police. They explore the erosion of trust between French suburbs' youth and law enforcement, addressing cultural influences, historical tensions, and the importance of rebuilding trust through dialogue and community engagement.

Jak Nejvyšší soud zkomplikoval život prezidentu Joeu Bidenovi? Proč se ale jeho rozhodnutí ve věci studentských dluhů dalo očekávat? Proč se případ ohledně designu svatebních webů pro stejnopohlavní páry nezakládá úplně na pravdě? A proč je to v důsledku trochu jedno? A co to je „affirmative action“? O tom všem je dnešní díl Rednecku.

V roce 1492 proměnil Kryštof Kolumbus svou plavbou přes Atlantický oceán dějiny lidstva a otevřel v nich novou kapitolu kontaktů s neznámými kulturami. Alespoň tak o tom mluví moderní Kolumbovský mýtus. Kryštofa Kolumba máme tendenci oslavovat jako mořeplavce, cestovatele a objevitele. Zároveň byl ale také kolonizátorem a dobyvatelem. V českém prostředí nemáme příliš ve zvyku se nad jeho problematickým postavením v dějinách pozastavovat. Právě na to se zaměřovala nedávná výstava Naťuknout špičku vejce: Kolumbus jindy a dnes v hradecké Galerii moderního umění. Kurátorka Vjera Borozan v ní zpracovala to, jak se české umění od 19. století vztahovalo k jeho osobnosti a k jeho mořeplavbám, které byly zásadní pro formování novověké evropské civilizace. O Kryštofu Kolumbovi a jeho odkazu jsme si v novém Kolapsu povídali právě s historičkou umění a kurátorkou hradecké výstavy Vjerou Borozan a také s historičkou a odbornicí na kolonialismus Markétou Křížovou. ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Druhý podcast v rámci série Alarmu Pracující migrace za časů války vám opět přináší dva rozhovory s expertkami. Prvním hostem je socioložka Olga Gheorghiev ze Sociologického ústavu AV ČR, která dělá v současné době výzkum mezi ukrajinskými uprchlicemi ohledně pracovních podmínek a zároveň je srovnává s podmínkami žen z Ukrajiny, které v Česku pracovaly už před válkou. Druhým hostem je Olgy Žernosek, lékařka a předsedkyně spolku lékařů se zahraničním vzděláním s názvem Doktor Čechov, který je platformou pro Informační podporu zdravotníků, kteří do Česka přicházejí a potřebuji složit v Česku aprobační zkoušky. Socioložka Olga Žernosek vysvětluje na základě svého probíhajícího výzkumu, s jakými obtížemi se setkávají ukrajinské ženy, které ač mnohdy velmi kvalifikované, vykonávají nekvalifikovanou a často prekérní práci. Při svém výzkumu nachází souvislosti mezi situací na pracovním trhu žen, které zde pracovaly již před válkou na základě pracovních víz a situací žen, které přišly jako uprchlice před válkou a mají status dočasné ochrany. Lékařka Olga Žernosek popisuje úskalí, na která narážejí lidé ze zemí mimo EU, pokud chtějí pracovat v českém zdravotnictví. Tito lidé musí totiž projít opravdu dlouhou a nesmírně složitou cestu, aby zde mohli jako lékaři, zdravotní sestry nebo zubaři pracovat. Postup pro to stát se v Česku zdravotníkem je stále stejně těžký i pro příchozí z Ukrajiny, jen jsou osvobozeni od poplatku za nostrifikaci a nemusí řešit legálnost pobytu na našem území. Podmínky pro splnění zkoušek, které jsou jednou z fází, jak se zdravotníkem stát, jsou nejpřísněji nastavené ve stomatologii. Tento podcast vznikl díky finanční podpoře Nadačního fondu pro nezávislou žurnalistiku.

Americký soudce Samuel Alito čelí skandálu kvůli střetu zájmu. Proč americká média píší o jeho výletu na Aljašku? Jak s kauzou souvisí miliardáři a jak lososi? Jedná se o první podobnou kauzu a jaká etická pravidla váží soudce Nejvyššího soudu? O tom všem je dnešní díl Rednecku.

„Machismus v rapu je nuda,” říká hudební publicistka Kristina Hamplová z popkulturního podcastu Hitparáda Eso, kterou jsem si pozvali jako hostku do sedmnáctého dílu Soundsystém, aby se společně s námi zamýšlela nad současnou českou rapovou scénou. Ta už naštěstí negeneruje jenom auta-holky-keš tracky, ale ukazuje i výpovědi diametrálně odlišné. Lobbyboy&saab900turbo dekonstruují rap založený na dominanci, Noyada zase třeba ukazuje řemeslně zručné cestování uvnitř vlastní hlavy. Posádku Soundsystému už sice příliš nebaví dokola zmiňovat pandemii jako zlom na hudební scéně, ale ani tentokrát jsem se jí vyhnout nedokázali. Neproměnila totiž jenom českou scénu - v průběhu pandemie se k průkopnici nové vlny českého rapu Hellwaně přidala třeba Arleta - ale jak upozorňuje Kristina Hamplová, změnila se i ta americká. „Do té doby tady byla Nicki Minaj a to byla queen, a kdokoli další kdo to zkoušel s ní byl jenom srovnáván. Rok 2020 byl opravdu rokem rapperek, najednou začaly vyskakovat další a další jména.” V Česku na rok rapperek ale stále ještě čekáme. I když se v alternativě objevují stále nová jména, která přináší to nejkreativnější z české scény, do mainstreamu se zatím nepodařilo proniknout žádné. „Až půjdu po ulici a uslyším, že jeden track, kteří si lidi venku pouští, bude mít ženskej rappovej hlas, tak budu mít pocit, že se opravdu něco změnilo,” uzavírá Kristina. Kromě rapových ženských hlasů Soundsystém zaujala i neobvyklá témata písní z nejnovější album Pozdravy z polepšovny dream popové hudebnice Anny Vaverkové. 🎧Playlist: Anna Vaverková - Pozdravy z polepšovny Mandy Indiana - I´ve seen way Anitta - A Procura da Anita Perferita Jaelle Monae - The Age of Pleasure Saya Grey - QWERTY Amaare - Fountain Baby Tora - i & what else Bar Italia - Tracey Denim Lucy Liyou - Dog Dreams Khanate - To be Cruel Liturgy - 93696 Gia Margareth - Romantic Piano ► Líbil se vám tento díl Soundsystému? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Soundsystem ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na soundsystem@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Karel Veselý ► znělka Ondřej Bělíček

Česko je v dlouhodobé inflační krizi. Řeší se opět škrtání státních výdajů, osekávání rozpočtu a další speciality pravicové a „rozpočtově odpovědné“ politiky. Je ale taková politika skutečně odpovědná a můžeme se k růstu proškrtat? V čem má vlastně spočívat výhoda šetření a osekávání výdajů státu? Může stát vůbec zbankrotovat, a co konkrétně to znamená? Všechny současné argumenty pro politiku škrtů jsme už jednou slyšeli, a to v letech následujících po světové ekonomické krizi z roku 2008. Proti vládě Petra Nečase se tehdy vymezoval i náš dnešní host, ekonom Petr Gočev, tehdy studující politickou ekonomii na americké Yale University. Jak vidí situaci dnes a proč podle něj škrty ekonomickou krizi prohlubují? O tom jsme se bavili v nejnovějším dílu podcastu Kolaps. ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Podcast v rámci série Alarmu s názvem Pracující migrace za časů války vám přináší dva rozhovory s expertkami, které vám pomůžou problematice porozumět více do hloubky. Prvním hostem dnešního podcastu je ředitelka Centra humanitární pomoci Teplice, Lucie Beyerová. Ta vytvořila sociální centrum v Teplicích mimo jiné díky velké solidární síti, kterou měla kolem sebe a z individuální pomoci jednotlivcům se stal velký sociální projekt, který je často schopný pomoct i v okamžicích, kdy selže stát. Lucie Beyerová kromě toho, že poskytuje materiální pomoc, má zkušenost s příběhy lidí, kteří se dostávají do prekarizovaných prací. Vysvětluje, co brání ukrajinským uprchlíkům najít si lepší práci a jaké jsou trajektorie lidí, kteří k nám před válkou utíkají. Situaci ukrajinských běženců nyní zásadně ovlivní zákon LEX Ukrajina. Podle této novely budou uprchlíci od 1. července 2023 dostávat humanitární dávku ve výši českého životního minima už od 1. měsíce po příchodu do ČR, a to nejdéle 150 dní, což je 5 měsíců. Poté už bude Úřad práce prověřovat, jaké mají uprchlíci příjmy, a to nejen z českých zdrojů, ale také ze zahraničí. Jestliže se ukáže, že žadatel má dostatek finančních prostředků pro své základní potřeby a bydlení, nebude mít na dávky nárok. Po 150 dnech uprchlíkům také skončí nárok na bezplatné ubytování a nové si budou muset zajistit sami vlastními silami. Na chystané právní úpravy a na to, jaké budou mít důsledky pro ukrajinské uprchlíky, jsme se ptali ředitelky obecně prospěšné společnosti La Strada, Markéty Hronkové. Podcast vznikl s podporou Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Stý díl podcastu Kolaps jsme probírali opravdu dlouho. Nakonec jsme toto jubileum oslavili prací a zaměřili se na to, co nás momentálně nejvíce zajímá. Tématem byly tentokrát prezidentské volby v Turecku, kde se nekonalo žádné překvapení a znovu vyhrál Recep Tayyip Erdoğan. O několik procent totiž zvítězil nad svým hlavním rivalem Kemalem Kılıçdaroğluem, a jeho vláda nad Tureckem tak bude pokračovat. Jak vypadalo Turecko před volbami, jak probíhala předvolební kampaň a co konečný výsledek vypovídá o turecké společnosti a jejích problémech? O tom jsme si povídali s politoložkou a odbornicí na Turecko Karolínou Lahučkou z Asociace pro mezinárodní otázky. ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Téma této epizody nebylo vybráno náhodou – červen je „měsíc hrdosti“, kdy by mimo jiné měla být upřena větší pozornost k problémům, se kterými se potýká LGBT+ komunita. K rozhovoru jsme proto přizvaly Lucii Zachariášovou, právničku a šéfku advokačního týmu iniciativy Jsme fér. V rozhovoru zazní data z průzkumů Být LGBT+ v Česku (z let 2019 a 2022) a LGBT+ lidé zaměstnaní ve veřejném sektoru. Jak ukázal první zmíněný průzkum, značná část české populace se domnívá, že naše společnost je vůči LGBT+ lidem tolerantní, nicméně zkušenosti těchto lidí hovoří o něčem jiném: až tři čtvrtiny z nich si myslí, že jsou diskriminováni. Situace trans osob je přitom ještě horší. V závěru zmiňujeme doporučení ombudsmanky pro zlepšení situace LGBT+ lidí v oblasti práce a zaměstnání, a to od opatření na podporu diverzity přes řešení obtěžování až po zvýšení povědomí zaměstnanců LGBT+ o zákonném stížnostním mechanismu. ► Líbil se vám tento díl Pay Gap? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz https://www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Šárce Homfray a Lucii Václavkové na paygap@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Matěj Schneider ► znělka Ondřej Bělíček