Alarm

Přinášíme vám pilotní díl našeho nového pořadu, který jsme si pilotně pojmenovali Studio Alarm. V tomto pilotu jsme vám chtěli ukázat, na co se budete moci v novém roce těšit a zároveň také vnitroredakčně zhodnotit, co důležitého jsme v roce 2023 zažili. Velkou část pořadu zabírá analýza vládnutí premiéra Petra Fialy a jeho koaličních partnerů a asi není překvapivé, že z toho nevychází úplně dobře. Ve studiu spolu o těchto tématech debatují Jan Bělíček, Saša Uhlová, Pavel Šplíchal, Eva Klíčová a Stanislav Biler. Natáčelo se přesně týden před hrůzostrašnou střelbou na pražské filozofické fakultě, a proto se jí v tomto díle nevěnujeme. Kromě současné vlády jsme se bavili také o prezidentu Petru Pavlovi, ruské agresi na Ukrajině a taky o tom, jak se diskutuje o současných aktivitách státu Izrael v Pásmu Gazy. Tento pilotní díl je ochutnávkou toho, co můžete od nového videopořadu Alarmu očekávat v příštím roce. Nabídneme vám pravidelné redakční debaty nad aktuálními tématy z Česka i zahraničí. Pokud byste chtěli podpořit další rozvoj tohoto pořadu, přispějte nám v aktuální kampani Naděje v temných časech na portálu Darujme. Věříme, že podobný formát glosující české i světové politické dění z progresivních pozic na české mediální scéně chybí. S novými díly se přihlásíme v novém roce. Videozáznam pořadu najdete na našem Youtube kanálu: https://youtu.be/hs_WQHXaKkY?si=wNvEhKV9pyWqDj4c Podpořit vznik pořadu můžete zde: https://www.darujme.cz/projekt/1208706

Vánoční svátky a uplynulé dny si žádají specifický přístup. Nabízelo by se připomenout nějaký vánoční příběh z americké historie, jenže spousta z nich je příliš temných, jiné zase nepatřičně komické. Dnešní 97. díl podcastu Redneck nás tak zavanul 51 let do minulosti. Hlavními postavami jsou Nixon a Biden a spolu s nimi i jeden telefonát, který se – překvapivě – dochoval. Souvisí se vším možným: od Nixonovy paranoie přes bombardování severního Vietnamu až po Bidenovo rodinné neštěstí. A dojde i na Donalda Trumpa…

Jak se kulturním platformám daří ve světě snů o nerůstu a drahotě, když na jedné straně vynakládají velké úsilí na získání grantové podpory a na straně druhé bojují o pozornost soukromého sektoru? Závěr roku 2023 provází v spolu s inflací i docela zřejmá vyhlídka konce mnoha, zatím menších, kulturních platforem. Vyučující a jinak pracující na vysokých školách vyšli letos v říjnu do ulic za důstojný objem prostředků na vzdělávání a na pražské Umprum se scházela odborná veřejnost nad možným rušením dvou ateliérů. Po zvážení situace a svých sil také na podzim ohlásil vyčerpání a konec tým festivalu Luhovaný Vincent. “Přáli bychom si, aby to naše rozhodnutí bylo chápáno jako nějaké varování adresované obcím a krajům, které své projekty zdálnivě podporují, ale v praxi je ta podpora mnohdy zanedbatelná, “ vyzývá Magdalena Hruška za festival Luhovaný Vincent k zamyšlení nad důležitostí kulturních projektů. Prosinec je také posledním měsícem provozu univerzitního kina Scala v Brně, online byl k podpisu otevřený dopis za rekonstrukci Domu umění v Českých Budějovicích a poslední rok svého působení čeká také galerii a ateliéry prostoru Petrohradská kolektiv v pražských Vršovicích. Žižkovský Prostor 39 se rozloučil večírkem s ateliéry a barem, který dál nemůže pokrýt náklady na provoz budovy. Letošní rok tak ještě výrazněji ukazuje, že v současném nastavení cen, partnerství a podpory nelze systematicky vytvářet prostor pro diskuzi o společenských tématech a umění, a že nutná transformace zdaleka nemá jasné obrysy. Navíc se stále od pracujících v kultuře očekává práce za symbolický honorář a politická reprezentace nemá podporu umění jako prioritu. Kde brát a proč dávat? Šestidílná podcastová série Ke zdrojům! je o fyzických, inspiračních, finančních nebo lidských zdrojích v kultuře. Jaké zázemí, potřeby, limity a motivace mají ti, kteří se umění věnují, učí nebo ho distribuují? Kde a za jakých podmínek, nebo čemu navzdory vzniká umění a jaké vznáší společenské otázky? Po zdrojích se ptáme vždy, když cítíme změnu, nedostatek nebo nejistotu. Proměňují se spolu s potřebami společnosti, která je hledá, těží, poskytuje a definuje. Umění může takové změny iniciovat stejně jako reflektovat a proto je důležitým prostorem k dialogu. Podcast Ke zdrojům! zkoumá aktuální společenská témata jako potřeba prostoru k životu a práci, dostupnost uměleckého vzdělávání nebo mocenské vztahy ať už v rodinných vazbách, sexu nebo mezinárodní politice. Podcast vydává inciativa pro současné umění tranzit.cz ve spolupráci s deníkem Alarm. Sérií provází Tereza Havlínková, zvukový design vytvořil Jonáš Rosůlek, vizuální identitu navrhlo studio Day Shift Office, dramaturgyní podcastu je Tereza Stejskalová z tranzit.cz. Projekt vzniká za podpory Ministerstva kultury České republiky.

Miloš Šandera neměl lehký život. Krátce po narození ho matka umístila do kojeneckého ústavu, aby ho ochránila před násilnickým otcem, a v ústavech sociální péče a různých léčebnách pobývá celý život. Před traumatizujícími zážitky ho to neuchránilo. Při řídkých návštěvách v rodině byl vystaven týrání a v ústavech se opakovaně dostával do konfliktů. Odborníci na péči o osoby s „problematickým chováním“ na něm vyzkoušeli snad všechny „léčebné“ prostředky, které měli k dispozici, včetně „koňských“ dávek utišujících psychofarmak a apomorfinu, jímž ho zkoušeli zbavit závislosti na nikotinu. Ani bolestné zážitky ani intenzivní „léčba“ však Miloše nezlomily. „Neodnaučili mě to,“ říká s hrdostí, „kouřím pořád, až doteď“. Cigarety však nejsou jedinou věcí, které si Miloš nenechal vzít. Vedle vášně pro kouření ho naplňují také vzpomínky na lidi, kteří se k němu v životě chovali hezky, péče o blízké osoby, které jsou na tom stejně nebo hůře než on, láska ke zvířatům a živý zájem o věci „tam venku“, za zdmi ústavu. Rozpoznat v Milošově příběhu pozitivní tóny není jednoduché. Komu se to podaří, uslyší melodii nebývalé krásy a něžnosti. Tento podcast vznikl s podporou Norských fondů a Fondu na podporu nezávislé žurnalistiky. Je součástí výzkumného projektu Životní příběhy za lidská práva, realizovaného na Fakultě humanitních studií UK.

Výroční žebříčky dávají hudebním fanouškům a fanynkám poslední šanci objevit klenoty, které jim v průběhu roku unikly a bilanční díl Soundsystému má právě takový cíl. Připomněli jsme si v něm desky, o nichž jsme se už v průběhu roku bavili, ale zmínili jsme i nějaké, o nichž zatím nebyla řeč. Nejprve jsme si ale připomněli smutný osud zrušených kulturních center a ukončených festivalů a došlo samozřejmě i na připomínku aktivit iniciativy Nadšením nájem nezaplatíš, která upozorňuje na neudržitelný stav kulturní publicistiky v Čechách. Přes všechny možné škrty to byl ale podle Soundsystému v české alternativě skvělý rok, ať už jde o nevyčerpatelnou nabídku koncertů nebo skvělé domácí desky. Soundsystém si také všímá, že v hitparádách se čím dál více prosazuje i hudebnictvo mimo tradiční anglo-americkou osu. K jihokorejským a latinoamerickým interpretům a interpretkám, které už jsme v hitparádách vídali v minulých letech, letos přibyli i zástupci Afriky. Každý ze stálých členů Soundsystému měl za úkol vybrat pět svých nejoblíbenějších desek. Na jedné se všichni shodli a mohli jsme ji doporučit jako naši desku roku 2023. Třináctka alb, které si Soundsystém zamiloval, odráží pestrobarevnou podobu současné alternativy. Kromě českých a anglo-amerických jsou zastoupeny také desky hudebnictva ze Slovenska, Maďarska, Irska, Brazílie, Švédska nebo Polska. Kdo natočil podle Soundsystému desku roku 2023? Jaké album poslouchal Karel na zahradě a jaké tři singly by si posádka vzala na opuštěný ostrov? Poslechněte si bilanční díl vaše oblíbeného zahrádkářsko-hudebně-meteorologického podcastu. Playlist: Tirzah – trip9love…??? James Blake – Playing Robots Into Heaven Yves Tumor - Praise a Lord Who Chews but Which Does Not Consume; (Or Simply, Hot Between Worlds) Petra Hermanová – In Death’s Eyes Martyyna Basta – Slowly Forgetting, Barely Remembering Fvck_Kvlt - Cigán Lankum - False Lankum Lil Yachty - Let´s Start Here DJ K - Panico No Submundo Adela Mede – Ne Lépj a Virágra Janelle Monae – The Age of Pleasure Toyota Vangelis - Výklopný světlomety Lost Girls - Selvutsletter ► Líbil se vám tento díl Soundsystému? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Soundsystem ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na soundsystem@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Karel Veselý ► znělka Ondřej Bělíček

Co přesně rozhodl coloradský Nejvyšší soud? Proč budoucnost tohoto zákazu nevypadá dobře a brousí si na něj zuby nadřazený federální Nejvyšší soud? Jakou roli v tom hraje to, že sám Trump dosadil třetinu této nejvyšší instance? Proč část americké ústavy, o kterou se coloradský soud opírá, není zrovna nejfunkčnější? A proč se na Trumpovu stranu v tuto chvíli jednohlasně staví i jeho primárkoví rivalové?

Do nového dílu podcastu Moshpit si Klára Bělíčková a Hugo Wiesner pozvali dvacetiletého Tobiáše Frýdla. Probírali s ním situaci LGBTQIA* lidí v České republice, vztah orientace a katolictví nebo také to, jaké je to žít na faře se sedmi sourozenci. Otevřeli jsme Tobiášův projekt V barvách duhy, který představuje sérii videí s církevními představiteli. Projekt cíleně představuje otevřené a přijímající názorové proudy uvnitř církve a přibližuje tématiku i nevěřícím. Poslechněte si jak takový projekt vznikal, jaké dostal reakce, co ho nejvíce zasáhlo a nebo naopak zmínky o tom, co je v církvi naprosto běžné.

Tento podzim potkaly středoevropský prostor ne jedny, ale rovnou dvoje důležité volby. Novou politickou reprezentaci si volilo sousední Polsko i Slovensko. V rámci naší série Mezi Bohem a ultrapravicí jsme obě země v mnohém uváděly jako důležitá centra středoevropského antigenderového hnutí. Jak volby ovlivní ultrakonzervativní směřování těchto států? Mnoho liberálně smýšlejících Čechů a Češek má za to, že zejména v Polsku nová vláda zemi vyvede z temnoty spojené s omezováním reprodukčních svobod a pošlapáváním demokracie. Je tomu ale skutečně tak? Bude Polsko pro ženy a queer lidi opravdu bezpečnějším a svobodnějším místem k životu? Jak se žije queer lidem na Slovensku? Propisovala se vůbec feministická témata do letošních voleb u našich sousedů? Existují mezi těmito zeměmi nějaké paralely, nebo je každé tažení antigenderového hnutí jiné? Jsou feministky a feministé úspěšní a úspěšné v mobilizaci mas? Na otázky v debatě o právech žen a queer lidí ve střední Evropě odpovídala slovenská překladatelka Kristína Karabová z platformy feministky.sk, česká socioložka a odbornice na evropský antigender Eva Svatoňová a polsko-česká socioložka Ludmila Wladyniak působící na Fakultě humanitních studií UK a v Centru pro společenské otázky SPOT. Debata a celý projekt Mezi bohem a ultrapravicí vznikly za podpory Nadace Rosy Luxemburgové.

Místo řešení reálným problémů se vláda uzavřela ve svém světě škrtů a konsolidace financí. Pokud si z roku 2023 nebudete nic pamatovat, není to vaše chyba. Pořiďte si hrnek s věčně žíznivou Marunou ☕ eshop.denikalarm.cz/maruna-ma-zizen-hrnek/ ► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1208706 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz ► postprodukce: Mikuláš Odehnal

Do dětské psychiatrické léčebny Opařany se Karel Čacký dostal po smrti své matky. Strávil tam polovinu dětství a ke své rodině se už nikdy nevrátil. Jeho optimismus a víra v existenci vlastního místa ve světě zůstaly přesto nezlomeny. Nejprve si své místo našel v kotelně ústavu v Horním Maxově, kam z Opařan odešel v patnácti letech a na jehož chodu a údržbě se svou prací v následujících desetiletích podílel. Poté, co ústav prošel modernizací a kotelna byla zrušena, začal si budovat vlastní útočiště, malý zahradní domek stojící na ústavních pozemcích. Domek obklopuje sad, který brzy vydá první plody. Karel by se o ně rád podělil s rodinou, k níž přes léta odloučení chová vřelé vztahy, s blondýnou, o které se mu zdává, a možná i s orangutany, o nichž pojednávají jeho písně. Tento podcast vznikl s podporou Norských fondů a Fondu na podporu nezávislé žurnalistiky. Je součástí výzkumného projektu Životní příběhy za lidská práva, realizovaného na Fakultě humanitních studií UK (www.zivotnipribehy.com).