Alarm

Úspěch hokejového šampionátu v Praze a Ostravě pomáhá zastřít skutečnost, nakolik ideologicky podporuje nacionalistický šovinismus a zároveň veřejnými financemi financuje soukromý byznys i těch nejbohatších Čechů. Jak souvisí současný model úspěšných českých hokejistů s nástupem kapitalismu? Proč je opěvovaná O2 Arena vrcholným symbolem privatizace veřejných zdrojů? Jak je spojený zákaz účasti ruské výpravy s nacionalistickou podstatou světových šampionátů? A proč dotování české hokejové mládeže vede k posilování moci soukromých subjektů? ► Podpořte vznik dalších dílů Outsidera: https://www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Vojtovi Ondráčkovi na outsider@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Do druhého dílu podcastu Hysterie přijala pozvání autorka podcastu Transistorie Jamie Rose. Společně s Magdalenou a Karolínou diskutují o tom, co pro trans komunitu znamená nedávné zrušení povinných sterilizací, jaké jsou možnosti novelizace zákona i jaká je budoucnost trans aktivismu. Tento úspěch se totiž odehrál na pozadí všudypřítomného nárůstu krajní pravice, konzervativismu a transfobie. Bigotní a transfobní narativy totiž poslední roky prokapávají z obskurních antigenderových spolků typu Aliance pro rodinu také do mainstreamu. Na české mediální i literární scéně můžeme transfobní hlasy slyšet třeba i ze strany „rozumných konzervativců” z deníku Echo24. Právě tam zaznívá srovnávání trans mladistvých se zmatenými teenagery, kteří a které si svoje mentální problémy řeší tranzicí. Trans aktiviststvo je pro tyto konzervativce jakousi „ukřičenou menšinou”, která je „jak za bolševika před rokem 89“. Debatu o cancel culture v Česku nedávno rozproudila kniha Nevratné poškození: Jak naše dcery podléhají transgenderové mánii americké autorky Abigail Shrier. Tu mělo původně v českém překladu vydat Nakladatelství Albatros, které nakonec z publikace ustoupilo pro její transfobii. Později se přihlásilo nakladatelství Bourdon, že knihu jako „důležitý příspěvek do debaty“ vydá. Nevratné poškození přitom podle Rose obsahuje vyloženě nebezpečné názory. Například zpochybňování samotné existence trans dětí, které může vést až k tomu, že jim nebude tranzice rodiči umožněna. Jako zdroje potom Nevratné poškození používá odkazy na X a transfobní weby. Autorky Hysterie se i s Jamie proto ptají, jaký smysl má taková „diskuze“ a kdy máme právo debatu s bigotním novinářstvem a autorstvem prostě nevést? Existuje u nás tedy cancel culture? Má se konzervativní novinářstvo, které má vybudovanou velkou platformu a vyhrává literární ceny, bát zlé, zákeřné translobby? Podpořte vznik tohoto podcastu: www.darujme.cz/projekt/1205779

V posledním předvolebním rozhovoru Studia Alarm jsme vyzpovídali lídra pirátské kandidátky do eurovoleb Marcela Kolaju. Kolaja byl europoslancem posledních pět let a nyní chce svůj mandát obhájit. Co pro něj znamená evropská politika a co v ní chce prosazovat? Jak vnímá působení Pirátů v současné vládní koalici a s jakými hlavními tématy jde do víkendových voleb? Na to a mnoho dalšího jsme se ptali Marcela Kolaji. Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

V další epizodě podcastu Pay Gap se Šárka Homfray a Lucie Václavková zaměřují na to, čím se ženy setkávájí v rámci náborového procesu. Z právního pohledu se celým náborem prolínají dvě hlavní témata, a to diskriminační důvody a soubor údajů, které o vás zaměstnavatel nesmí zjišťovat. Těmto dvěma tématům se tedy logicky věnuje právní okénko. Zatímco povinnost zajistit rovné zacházení a nediskriminovat je už relativně známá, ne každý ví, že soubor možných diskriminačních důvodů je poměrně široký. Kromě těch zjevných jde například i o sociální původ nebo povinnosti k rodině. Ještě méně se ví o ustanovení zákoníku práce, který vymezuje okruh údajů, které zaměstnavatel nesmí zjišťovat, a to ani přímo, ani prostřednictvím třetích osob. Sem patří například těhotenství nebo trestněprávní bezúhonnost (s výjimkami vyplývajícími z jiných zákonů). Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve vlastní knihovně? Píšeme knihu Pay Gap: Kratší konec provazu, kde najdete to nejlepší z našeho podcastu - rozhovory, data, příběhy, právní i kariérní okénka, spoustu tipů a inspirace. Řešíme témata jako flexibilia, druhá směna, diskriminace nebo prekérní práce. Podpořte vydání knížky na Donio a vyberte si některou z lákavých odměn. V naší společnosti se můžete vzdělávat i opečovat. Pomůžete nejen tím, že přispějete, ale také dáte o kampani/knížce vědět dál. A pokud máte náš podcast rádi, můžete pro nás až do 6. června hlasovat i v anketě Podcast roku. www.donio.cz/paygap-za-kratsi-konec-provazu Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz.

Volby do Evropského parlamentu vzaly české strany poprvé vážně. Bohužel nepřišly většinou na nic jiného, než je záchrana spalovacích motorů. ► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz ► postprodukce: Mikuláš Odehnal

Profese památkáře v dnešní době čelí mnoha výzvám. Na jedné straně je tlak na developerský rozvoj a modernizaci staveb, na druhou stranu je nutné chránit kulturní dědictví a doklad minulé doby. Dá se najít kompromis? Martin Zubík zdůrazňuje, že profese památkáře není jen o psaní posudků a povolování stavebních úprav. Důležitou součástí jeho práce je také osvěta a edukace veřejnosti. Je nutné lidem vysvětlovat, proč je důležité chránit památky a jak se o ně starat. Probrali jsme i některé specifické problémy, se kterými se památkáři v severních Čechách setkávají, i aktuální situaci ohrožených budov v Mostě. V Mostě se bojuje za celou republiku! Podpořte chod mostecké pobočky Alarmu: www.darujme.cz/podporuji-mostecko-alarm

V prvním díle podcastu Hysterie autorky rozebírají koncept imposter syndromu. Rozšíření tzv. pocitu podvodnice, tedy pochybností o vlastních zásluhách, podle nich přímo souvisí s rostoucím tlakem na výkon a snahou uspět i v nerovně nastavených podmínkách. Je pocit, že někam nepatřím, protože na to nemám, jenom kapitalistickou diagnózou nebo spíš kolektivní zkušeností? Máme si koupit kurz seberozvoje, abychom se přestalx cítit jako podvodnice? Skrze osobní zkušenosti docházejí autorky k tomu, že se tyto pocity objevují napříč různými prostředími – od často zmiňované univerzity a práce, až po mezilidské vztahy a aktivistické kolektivy. Díky teoretičkám jako je Maddie Breeze nebo na ni navazující autorstvo výzkumu z Readingu se přitom ukazuje, že ne na všechny impostger syndrom dopadá rovnoměrně. Do velké míry ho ovlivňuje gender, rasa i třída. Autorky Hysterie sdílí, v jakých prostorách se jako podvodnice cítí a přemýšlí nad strukturálními nerovnostmi, které tento pocit podněcují a umocňují. Imposter syndrom podle nich totiž není jenom výsledkem nerovného nastavení institucí, ale současně jeho podněcovatelem. Čím více se jej snažíme individuálně překonávat, tím více nerovnosti upevňujeme. Lze pak na selhání v nerovném systému nahlížet jako na pozitivní zkušenost? A jaké jsou možnosti uchopení pocitu podvodnice jako nástroje změny a zdroje aktivismu? Podpořte vznik tohoto podcastu: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Nejnovější TL;DR se kromě obvyklých rubrik a příležitostného vysmívání konzervatismu – a tentokrát i ceně Magnesia Litera – věnuje především americkému románu. Zkoušíme si představit, jak by mohla vypadat jeho nejbližší budoucnost. Kim Stanley Robinson v knize Ministerstvo pro budoucnost do jisté míry vychází ze známého citátu, že v současnosti je snazší si představit konec života na Zemi než konec kapitalismu. Nekonstruuje však hororovou vizi masového vymírání v éře klimatického rozvratu, ale naopak nastiňuje technologická a sociálně revoluční řešení, která by nás mohla vyvést ze současné destruktivní fáze civilizace. ► Playlist: ✏️ Literární novinky: 0:00 - 7:08 🗯️ Knižní tipy: 19:30 - 28:30 📕 Stanley Kim Robinson - Ministerstvo pro budoucnost: 29:05 - 1:15:24 ► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

SOCDEM usiluje o návrat do vysoké politiky. Jak to chce udělat? O tom jsme si ve Studiu Alarm povídali s Lubomírem Zaorálkem, který stranu vede do evropských voleb. V předvolebních speciálech Studia Alarm zpovídáme lídry a lídryně některých stran kandidujících do Evropského parlamentu. Po Johanně Nejedlové ze Zelených za námi dorazil lídr evropské kandidátky Sociální demokracie Lubomír Zaorálek. Jak vidí svoje šance? Co by rád v Evropě prosadil a v jaké kondici je momentálně jeho strana? To jsou některá z témat, která jsme s ním probrali ve Studiu Alarm.

Přes maximalistické požadavky některých demonstrantů vlna policejních reforem v posledních letech Spojené státy nesmetla. Svou roli v tom sehrál i demokratický prezident Joe Biden, který opravdu nepatří mezi velké kritiky policejní práce. Biden ze škrtání rozpočtu policie rád obviňuje republikány. Ti se na oplátku snaží vykreslit Bidena jako radikála.