Alarm

V další epizodě podcastu Pay Gap se Šárka Homfray a Lucie Václavková zaměřují na to, čím se ženy setkávájí v rámci náborového procesu. Z právního pohledu se celým náborem prolínají dvě hlavní témata, a to diskriminační důvody a soubor údajů, které o vás zaměstnavatel nesmí zjišťovat. Těmto dvěma tématům se tedy logicky věnuje právní okénko. Zatímco povinnost zajistit rovné zacházení a nediskriminovat je už relativně známá, ne každý ví, že soubor možných diskriminačních důvodů je poměrně široký. Kromě těch zjevných jde například i o sociální původ nebo povinnosti k rodině. Ještě méně se ví o ustanovení zákoníku práce, který vymezuje okruh údajů, které zaměstnavatel nesmí zjišťovat, a to ani přímo, ani prostřednictvím třetích osob. Sem patří například těhotenství nebo trestněprávní bezúhonnost (s výjimkami vyplývajícími z jiných zákonů). Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve vlastní knihovně? Píšeme knihu Pay Gap: Kratší konec provazu, kde najdete to nejlepší z našeho podcastu - rozhovory, data, příběhy, právní i kariérní okénka, spoustu tipů a inspirace. Řešíme témata jako flexibilia, druhá směna, diskriminace nebo prekérní práce. Podpořte vydání knížky na Donio a vyberte si některou z lákavých odměn. V naší společnosti se můžete vzdělávat i opečovat. Pomůžete nejen tím, že přispějete, ale také dáte o kampani/knížce vědět dál. A pokud máte náš podcast rádi, můžete pro nás až do 6. června hlasovat i v anketě Podcast roku. www.donio.cz/paygap-za-kratsi-konec-provazu Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz.

Volby do Evropského parlamentu vzaly české strany poprvé vážně. Bohužel nepřišly většinou na nic jiného, než je záchrana spalovacích motorů. ► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz ► postprodukce: Mikuláš Odehnal

Profese památkáře v dnešní době čelí mnoha výzvám. Na jedné straně je tlak na developerský rozvoj a modernizaci staveb, na druhou stranu je nutné chránit kulturní dědictví a doklad minulé doby. Dá se najít kompromis? Martin Zubík zdůrazňuje, že profese památkáře není jen o psaní posudků a povolování stavebních úprav. Důležitou součástí jeho práce je také osvěta a edukace veřejnosti. Je nutné lidem vysvětlovat, proč je důležité chránit památky a jak se o ně starat. Probrali jsme i některé specifické problémy, se kterými se památkáři v severních Čechách setkávají, i aktuální situaci ohrožených budov v Mostě. V Mostě se bojuje za celou republiku! Podpořte chod mostecké pobočky Alarmu: www.darujme.cz/podporuji-mostecko-alarm

V prvním díle podcastu Hysterie autorky rozebírají koncept imposter syndromu. Rozšíření tzv. pocitu podvodnice, tedy pochybností o vlastních zásluhách, podle nich přímo souvisí s rostoucím tlakem na výkon a snahou uspět i v nerovně nastavených podmínkách. Je pocit, že někam nepatřím, protože na to nemám, jenom kapitalistickou diagnózou nebo spíš kolektivní zkušeností? Máme si koupit kurz seberozvoje, abychom se přestalx cítit jako podvodnice? Skrze osobní zkušenosti docházejí autorky k tomu, že se tyto pocity objevují napříč různými prostředími – od často zmiňované univerzity a práce, až po mezilidské vztahy a aktivistické kolektivy. Díky teoretičkám jako je Maddie Breeze nebo na ni navazující autorstvo výzkumu z Readingu se přitom ukazuje, že ne na všechny impostger syndrom dopadá rovnoměrně. Do velké míry ho ovlivňuje gender, rasa i třída. Autorky Hysterie sdílí, v jakých prostorách se jako podvodnice cítí a přemýšlí nad strukturálními nerovnostmi, které tento pocit podněcují a umocňují. Imposter syndrom podle nich totiž není jenom výsledkem nerovného nastavení institucí, ale současně jeho podněcovatelem. Čím více se jej snažíme individuálně překonávat, tím více nerovnosti upevňujeme. Lze pak na selhání v nerovném systému nahlížet jako na pozitivní zkušenost? A jaké jsou možnosti uchopení pocitu podvodnice jako nástroje změny a zdroje aktivismu? Podpořte vznik tohoto podcastu: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Nejnovější TL;DR se kromě obvyklých rubrik a příležitostného vysmívání konzervatismu – a tentokrát i ceně Magnesia Litera – věnuje především americkému románu. Zkoušíme si představit, jak by mohla vypadat jeho nejbližší budoucnost. Kim Stanley Robinson v knize Ministerstvo pro budoucnost do jisté míry vychází ze známého citátu, že v současnosti je snazší si představit konec života na Zemi než konec kapitalismu. Nekonstruuje však hororovou vizi masového vymírání v éře klimatického rozvratu, ale naopak nastiňuje technologická a sociálně revoluční řešení, která by nás mohla vyvést ze současné destruktivní fáze civilizace. ► Playlist: ✏️ Literární novinky: 0:00 - 7:08 🗯️ Knižní tipy: 19:30 - 28:30 📕 Stanley Kim Robinson - Ministerstvo pro budoucnost: 29:05 - 1:15:24 ► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

SOCDEM usiluje o návrat do vysoké politiky. Jak to chce udělat? O tom jsme si ve Studiu Alarm povídali s Lubomírem Zaorálkem, který stranu vede do evropských voleb. V předvolebních speciálech Studia Alarm zpovídáme lídry a lídryně některých stran kandidujících do Evropského parlamentu. Po Johanně Nejedlové ze Zelených za námi dorazil lídr evropské kandidátky Sociální demokracie Lubomír Zaorálek. Jak vidí svoje šance? Co by rád v Evropě prosadil a v jaké kondici je momentálně jeho strana? To jsou některá z témat, která jsme s ním probrali ve Studiu Alarm.

Přes maximalistické požadavky některých demonstrantů vlna policejních reforem v posledních letech Spojené státy nesmetla. Svou roli v tom sehrál i demokratický prezident Joe Biden, který opravdu nepatří mezi velké kritiky policejní práce. Biden ze škrtání rozpočtu policie rád obviňuje republikány. Ti se na oplátku snaží vykreslit Bidena jako radikála.

Odlišit od sebe Rajchla, Vrabela, Turka nebo Okamuru je skoro nemožné. Všichni chtějí zachránit spalovací motory nebo zastavit greendeal a diktát Bruselu. Dál jejich fantazie nesahá. ► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz ► postprodukce: Mikuláš Odehnal

V americkém Kongresu se před několika dny ostře pohádalo několik zastupitelek v čele s Marjorie Taylor Greene a Alexandrií Ocasio-Cortez. Spoustu amerických komentátorů se poté pohoršovalo nad úpadkem politické kultury, který podle nich hádka značí. V novém díle Rednecku si ale připomeneme, že Kongres zažil daleká závažnější a násilnější hádky mezi politiky. Nejnásilnější období zažil americký Kongres jednoznačně v několika dekádách před americkou občanskou válkou. Mezi lety 1830 a 1860 došlo na Kapitolu k 70 fyzickým potyčkám mezi zastupiteli. Nicméně po celou historii USA nebyly rvačky v Kongresu ničím až tak neobvyklým. První pamětihodná proběhla už v roce 1798 – loni na podzim prý zase vrazil tehdy už bývalý předseda Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy svému kolegovi do zad loktem. Proč se nejednou zastupitelé na Kapitolu mydlili sukovicemi? Kvůli čemu se tak rozvášnili? Proč se označovali za sraby, zatímco ostatní prosili rváče, ať si svoje bitky vyřizují venku? A zastupitelé kterého ze států se v Kongresu rvali nejčastěji? To vše se dozvíte v novém Rednecku.

V některých částech Česka je těžší se dostat na gymnázium než na Oxford nebo MIT. O středoškolském vzdělání jsme nechali rozhodovat ředitele fabrik. Tohle je výsledek. ► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz ► postprodukce: Mikuláš Odehnal