Alarm

Blížící se osmdesáté výročí konce druhé světové války umožňuje znovu zvážit, co pro českou společnost tento konflikt znamenal v minulosti i jak se k němu vztahuje nyní. Audioverze textu od Jaromíra Mrňky. Audioverze textu vznikla díky podpoře Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

Audioverze úvodního textu ze série Rozklad poválečného antifašismu, který se věnuje tomu, jak se v Evropě postupně rozpadal antifašistický konsenzus a normalizovala se krajně pravicová politika. Autoři: Ondřej Bělíček, Ondřej Crhák Audioverze textu vznikla díky podpoře Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

Nákup oblečení, aplikace pleťové masky nebo víkend v lázních. Takto je nám nejčastěji prezentovaný koncept sebepéče. V rychlém tempu pozdního kapitalismu je sebepéče často vnímaná jako způsob vyrovnávání se se stresem – jako nástroj, jak si vzít zpět alespoň část svého času a peněz a udělat pro sebe něco hezkého. Když je mnoho žen denně osm hodin v práci a pak se vrátí domů, kde se musí postarat o celou rodinu, je legitimní požadovat volno alespoň na pár hodin týdně. Ať už jde o courání se po nákupech nebo třeba uvolnění na masáži. V tomto ohledu, jak píše Brigid Delaney, může být sebepéče vnímaná jako „deklarace ženských práv“, tedy právo na volný čas. Jako jedinci neexistujeme ve vakuu – sebepéče má být nutně spojená s péčí a starostí o druhé. Jen tak může sloužit jako nástroj opravdové emancipace. Způsoby, jak na to, najdete v novém dílu podcastu Hysterie. Podpořte vznik dalších dílů Podcastu: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Především na Jesenicku, v okolí Opavy a na Ostravsku udeřily extrémní povodně, které ničily infrastrukturu i domy. Politická reprezentace i státní autority předpovídají miliardové škody na majetku a bohužel došlo i na oběti na životech. Tomu předcházela informační kampaň české vlády a Českého hydrometeorologického ústavu, která s předstihem informovala o příchodu povodní na naše území. Česká města se tedy mohla připravovat na hrozící povodeň, která nakonec skutečně přišla, a predikce se naplnily skoro do písmene. Ne všem se ale tento postup zamlouval. Kromě příprav se rozjely také různé konspirační teorie a objevily se hloupé nebo přímo šílené reakce, a to i na webech českých fosilních miliardářů. Tomu všemu se věnuje nové Studio Alarm. Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde: www.darujme.cz/projekt/1209879

ění ve Slovensku se do českých médií i veřejné debaty dostává čím dál častěji. Může za to především nástup k moci Roberta Fica a jeho koalice. S nástupem Roberta Fica k moci se daly do pohybu až šokujícím tempem razantní změny ve slovenské společnosti i politice. Stranou bohužel nezůstala ani slovenská kultura. Velmi rychle začaly čistky ve veřejnoprávních médiích i velkých kulturních institucích. Tváří těchto procesů se stala slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová, jejiž rezort prosazuje velmi svéráznou a reakční představu o tom, jak by mělo vypadat slovenské umění a kultura. V rozhovoru se věnujeme také snaze vládní koalice odvolat předsedu strany Progresivní Slovensko z postu místopředsedy Poslanecké sněmovny. Mezitím k jeho odvolání došlu včera odpoledne. O co ministryni a Ficově vládě vlastně jde? A jak se může slovenská kultura bránit? O tom si povídali s šéfredaktorem slovenského měsíčníku Kapitál Tomášem Hučkem. Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde: www.darujme.cz/projekt/1209879

Krajské volby si do srdcí českých voličů zatím cestu nenašly. Tak jako jinde je proto voliči využívá spíše pro účtování s vládou, než pro řešení svých místních problémů. Je to trochu škoda, protože to, co nabízí parlamentní opozice v případě školství, je tristní. Podpořte vznik dalších dílů Všichni tady umřeme: https://www.darujme.cz/projekt/1209879

Sparťanský projekt nejbohatšího Čecha Daniela Křetínského uspěl i na sportovním poli. Postup klubu do Ligy mistrů ale pouze doplňuje dlouhodobě úspěšnou ideologický a investiční plán, jak bohatnout bez kritiky veřejnosti. Jak zdánlivě ztrátové vlastnictví fotbalového klubu funguje jako racionální investiční plán, proč Sparta pomáhá vylepšovat veřejný obraz člověka, který bohatne na znečišťování planety a neodvádění daní, jak souvisí obchody na hráčském trhu s krytím neonacismu a proč je otázkou času, kdy se stadion na Letné stane terčem klimaaktivistů se dozvíte v novém dílu podcastu Outsider. Líbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde! https://www.darujme.cz/projekt/1209879

Nedávno skončené olympijské hry v Paříži představili profesionální atlety ve vrcholné formě, kteří soutěžili o to, kdo z nich je momentálně v nejlepší formě. Sport byl ale v minulosti také pevnou součástí dělnického hnutí a stál na odlišných principech, než jaké představuje současný vrcholný sport. Hromadná cvičení mužů (a později na začátku 20. století také žen) vycházela z pruských turnerských cvičení, které se rozvíjely od první poloviny 19. století. V českém kontextu na ně navázal Sokol. Stále větší příklon sokolského spolku směrem k národnímu konzervativismu vedl k odštěpení sociálně demokratických členů a založení nového spolku Dělnické tělocvičné jednoty (DTJ) v roce 1897. Vznik novodobých olympijských her vedl dělnické tělocvičné jednoty k vytvoření vlastních dělnických olympiád. První neoficiální dělnická olympiáda se konala v roce 1921 v Praze na letenské pláni. Souběžně s ní se konalo také hromadné cvičení komunistických členů, kteří se v té době odštěpili od DTJ v souvislosti s vnitrostranickým rozkolem v sociální demokracii. Jak se od sebe lišily sokolové a dělnické tělocvičné jednoty? Jaké sporty byly tehdy oblíbené mezi dělníky? A do jaké míry se tyto spolky zapojovaly do potlačování sociálních nepokojů, demonstrací a stávek? To jsme probrali s historikem Boleslavem Šmejkalem. V novém dílu podcastu jsme rozebrali také nový film Vlny od Jiřího Mádla, který ale nakonec spíš pouze zapadá do zavedeného stylu filmového vyprávění o komunistickém režimu z posledních deseti let. Playlist: 🤔 Tipy a novinky 11:15 - 31:47 📖 Jakub S. Beneš - Dělníci a nacionalismus 15:10 - 47:22 📺 Vlny Hlavní téma 47:30 - 1:56:30 🤸 Dělnické hnutí, sport a meziválečné násilí Rozhovor s historikem Boleslavem Šmejkalem Co si přečíst k tématu? Petr Roubal - Československé spartakiády Enzo Traverso - Fire and Blood Rudolf Kučera - Život na příděl Líbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde! https://www.darujme.cz/projekt/1209879

Česká republika by chtěla být centrem inovací, ale místo do vzdělání, vědy a výzkumu investuje pouze do asfaltu. Vláda slíbila financovat školství na úrovni průměru OECD a učitelům zákonem garantovala 130 % průměrné mzdy republice. Neudělala pro to však nic. Podpořte vznik dalších dílů Všichni tady umřeme: https://www.darujme.cz/projekt/1209879

Ministerstvo financí představilo návrh rozpočtu na příští rok. Největším otloukánkem se stal Ivan Bartoš a jeho resort. Otázkou zůstává, jestli rozpočet vyžene učitele a učitelky do ulic. Hlavním tématem týdne je návrh rozpočtu z dílny ministerstva financí. Stanjurova čísla se nelíbí levici, ani pravici. V novém dílu Studia Alarm jsme ale probrali i bizarní rozhodnutí francouzského prezidenta jmenovat premiérem Michela Barniera nebo výsledky zemských voleb v Německu. Diskutují o nich společně Jan Bělíček, Saša Uhlová a Standa Biler. Pokud chcete podpořit naši práci, zapojte se do naší kampaně https://www.darujme.cz/projekt/1209879