Alarm

V další epizodě podcastu Pay Gap Šárka Homfray a Lucie Václavková při živém vysílání mluvily o tom, jak se ženy mohou navzájem podpořit ale také si ubližovat. Co je to mikrofeminismus a která politička má čestné místo v našich žlučnících? 📖 Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve své knihovně? Kupte si knihu Pay Gap: Kratší konec provazu, kde najdete to nejlepší z našeho podcastu – rozhovory, data, příběhy, právní i kariérní okénka, spoustu tipů a inspirace. Řešíme témata jako slaďování, flexibilia, druhá směna, diskriminace nebo prekérní práce. https://eshop.denikalarm.cz/pay-gap/ Podpořte vznik dalších dílů podcastu: https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti 👐 Chcete se s námi setkat naživo? 13. prosince večer v BIO OKO bude promítání filmu Christmas in Connecticut, následované debatou s Šárkou a Lucií o předvánoční druhé směně. https://www.facebook.com/events/2282413968782947 Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz.

Stárnoucí muži na internetu opět ukázali, jak moc je pro ně těžké respektovat práci novinářek, které otevírají důležitá témata. Nejen, že v komentářích týkajících se podcastu Slast kritizovali téma ženské sexuality, které by se podle nich nejspíše nemělo ve veřejnoprávním médiu objevit, ale současně útočili na samotnou autorku Lindu Bartošovou a její vzhled. Jakou roli v našem vlastním chování hraje to, že jsme všechny neustále nahlíženy mužskou optikou? Poslouchejte nový díl Hysterie o tom, jakou sílu má ve společnosti krása, kdo z ní těží a kdo všechno je schopen ji použít jako efektivní marketingový nástroj. Podpořte vznik dalších dílů Podcastu: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Poslankyně Nováková považuje za úspěch, když se jí podaří rozplakat batole. Podle některých odborníků je však možné komunikovat s dětmi i bez násilí. Pomocí slov a lásky, jako člověk. Sledujte nás na: https://denikalarm.cz/ Máte rádi pořad Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů: https://denikalarm.cz/podporte-alarm/

Počátky odborového hnutí byly pro dělnické hnutí sice tvrdé, plody své práce mohly ale sklidit po konci první světové války, kdy se stávají hybnou silou prvních poválečných let. Kapitalismus byl na kolenou a promýšlely se ekonomické a společenské alternativy. Dělnické stávky v Británii, nebo Itálii stupňovaly své požadavky. Evropa byla tehdy na pokraji socialistické revoluce. Na pořadu dne bylo dělnické vedení podniků. Například v Itálii docházelo k okupační vlně továren, kdy si dělníci braly průmyslové i zemědělské podniky pod svou kontrolu. Průmyslníci, obchodní a finanční elita se však rozhodně nehodlaly vzdát bez boje. Kombinace politiky škrtů a fašistického násilí dokázaly v Itálii rychle dostat rozpadající se systém pod kontrolu. Odborové centrály byly terčem útoků. Podobně se na likvidaci odborů zaměřili i nacisté, když se jim nepodařilo dostat dělníky na svou stranu. Německá fronta práce nahradila 1. května 1933 odborovou centrálu. Funkci odborů však neplnila. Cílem této organizace bylo spíš dohlížet na dělníky a mít je pod kontrolou. V Československu došlo k monopolizaci a likvidaci odborů v září 1938. Svou původní funkci už odbory neobnovily až do konce komunismu. Právě v období listopadových událostí dochází opět k zakládání odborových organizací, které znovu nabývají demokratizační funkci a vyjednávání s vedením podniků. Dnes jsou paradoxně odbory často spojovány s minulým režimem. Kdy a jak se formovaly odbory v českých zemí v 19. století? V jaké pozici byly odbory v době založení Československa? A proč se dnes lidi stále ostýchají vstupovat do odborů? Právě těmto otázkám se věnuje nový díl podcastu Dějiny bez konce. Součástí dílu je také rozhovor s historikem Jakubem Raškou o počátcích odborového hnutí v českých zemí. 📚 Co si přečíst k tématu? Clara E. Mattei - The Capital Order. How Economists Invented Austerity and Paved the Way to Fascism John Foot - Blood and Power. The Rise and Fall of Italian Fascism Drahomír Jančík, Barbora Štolleová - Pivo, zbraně, tvarůžky. Podnikatelé meziválečného Československa ve víru konjunktur a krizí Radka Šustrová - Zastřené počátky sociálního státu Quinn Slobodian - Globalists. The End of Empire and the Birth of Neoliberalism -------- Podcast vznikl s podporou české pobočky nadace Friedrich-Ebert-Stiftung.

Práce a pracovní podmínky zásadním způsobem ovlivňují celospolečenské vztahy a životní možnosti lidí v Česku. I z tohoto důvodu se redakce Alarmu práci dlouhodobě věnuje. Se současnou napjatou společenskou atmosférou souvisí i to, že v posledních letech došlo kvůli inflaci k zásadnímu propadu reálných mezd českých zaměstnanců. Vláda Petra Fialy nezvyšovala úroveň minimální mzdy tak, jak se to dělo v minulých letech, a dokonce se výrazně zhoršily vztahy mezi vládou a českými odbory. O těchto tématech v novém Studiu Alarm společně diskutují Saša Uhlová, Pavel Šplíchal a Jan Bělíček. Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm: www.darujme.cz/projekt/1205779

V současném politickém zmaru je občas těžké nezapomenout na to, že máme kolem sebe i celou řadu pozitivních a skvělých věcí, a to i mezi levicovými projekty a iniciativami. Proto jsme se dnešní díl rozhodli věnovat odborům a odborářskému hnutí, a to s naším bývalým dlouholetým kolegou z redakce a dnes odborovým organizátorem, členem Unie zaměstnanců obchodu, logistiky a služeb Václavem Drozdem. Podpořte vznik dalších dílů podcastu Kolaps: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Tématem nového Studia Alarm byl tentokrát zatykač Mezinárodního trestního soudu v Haagu na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, jeho ministra obrany Yoava Gallanta a taky na čelní představitele vojenského křídla hnutí Hamás. Tento zatykač byl vydán v souvislosti s používání vyhladovění civilního obyvatelstva jako válečného nástroje ze strany Izraele, událostmi ze 7. října loňského roku a také kvůli rozličným zločinům proti lidskosti včetně zadržování potravin, vody či léků. Toto rozhodnutí mezinárodního soudu vyvolalo velmi rozličné reakce napříč světem, přestože drtivá většina států bude rozhodnutí soudu akceptovat. Proč se čeští politici zdráhají přijmout toto rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu a jak s tím vším souvisí Chamurapiho zákoník? To vše se dozvíte v novém vydání Studia Alarm. Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Celý svět už přes dva týdny zpracovává výsledky voleb ve Spojených státech, které s poměrně velkou převahou vyhrál Donald Trump. Momentálně představuje nominanty do své nové administrativy a chystá se převzít moc. Před americkými prezidentskými volbami se mluvilo o Projektu 2025, MAGA hnutí a možném konci demokracie ve Spojených státech. Bylo to jen předvolební strašení, nebo se s prezidentem Trumpem máme opravdu připravit na pořádnou jízdu? O tom jsme si povídali s amerikanistou Janem Benešem, který působí na Filozofické fakultě Ostravské univerzity. Podpořte vznik dalších dílů podcastu Kolaps: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Vedle německých platů slibuje premiér Petr Fiala špičkové univerzity a konec Česka coby montovny. Jen škoda, že jeho vláda pro to odmítla cokoli udělat. Sledujte nás na: https://denikalarm.cz/ Máte rádi pořad Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů: https://denikalarm.cz/podporte-alarm/

Nový díl Studia Alarm se věnoval oslavám 17. listopadu. Společně o nich diskutovali Jan Bělíček, Pavel Šplíchal a Saša Uhlová. „Společenská reflexe toho, co se dělo za normalizace nepřišla, proto 17. listopad upadne v zapomnění,“ přišla v závěru diskuse Saša Uhlová s novou perspektivou. Podle ní je mnohem zajímavější rok 1968 a pražské jaro. Společenské i intelektuální pohyby té doby považuje za mnohem unikátnější. Bohužel se ale na tehdejší dění vzpomíná zejména prizmatem příjezdu tanků. Vzpomínka tak nenese na rozdíl od 17. listopadu pozitivní náboj. Nemá šťastný konec. Přesto je dobré vzpomínat právě na podnětné události z jara a léta 1968 v tehdejším Československu. Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm: www.darujme.cz/projekt/1205779