Alarm

Celosvětově úspěšná videohra Kingdom Come 2 vyvolala větší vlnu zájmu o český středověk. Hlavním tématem se sice ještě před vydáním hry stala otázka, jestli není až moc woke, protože v ní může dojít ke gay romanci dvou hlavních protagonistů, potkáte tam černošskou postavu v roli cestovatele, a objevují se tam různé národnostní menšiny, ale po jejím vydání se už spíš hovořilo o pěkném herním prostředí, zábavné hratelnosti a skrytým popkulturním referencím. Na hře je ale důležitá ještě jiná věc. Zatímco v popkultuře je období středověku často vykreslováno jako období chudoby, dřiny a smrti, tak Kingdom Come se podařilo z tohoto obrazu středověku vymanit. Nový díl podcast Dějiny bez konce jsme ale zasvětili především období husitství vzhledem k nedávnému úmrtí předního českého historika, medievisty a husitologa Františka Šmahela. Zhodnotili jsme jeho odkaz a dílo. Především jeho nejzásadnější počin Husitskou revoluci. Podívali jsme se také na to, jak husitství vykreslovala česká historiografie od 19. století do konce komunismu a následně v devadesátých letech. Součástí dílu je také rozhovor s medievistou Martinem Šormem, se kterým jsme probrali jak historiografii husitství, tak i současný obrazu husitství v popkultuře a společnosti. Nezkrácenou verzi rozhovoru si můžete poslechnout na Substacku. Playlist: 🤔 Tipy a novinky 6:02- 20:10 📚 Sheila Fitzpatrick - Lost Souls: Soviet Displaced Persons and the Birth of the Cold War 📚 Stanislav Holubec - Krkonoše tří národů. Zrod a proměny moderní turistiky v letech 1860 - 1960 Hlavní téma 20:20 - 52:20 🧠 Husitství v historiografii a popkultuře 💬 Rozhovor s Martinem Šormem 52:30 - 1:25:20 Co si přečíst k tématu? František Šmahel - Husitská revoluce František Graus - Živá minulost. Středověké tradice a představy o středověku Petr Čornej - Jan Žižka Jan Randák - V záři rudého kalicha. Politika dějin a husitská tradice v Československu 1948–1956 Líbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastu https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Pozice samotných platforem je dobře známa, protože jejich reklamy nelze ve veřejném prostoru přehlédnout: nabízejí svým „partnerům“, nezávislým kontraktorům, flexibilní, autonomní a dobře zaplacenou práci. Perspektivu samotných pracujících však slyšíme zřídka, zpravidla jen při občasných protestních akcích. Proto pro vás Alarm připravil sérii článků a podcastů o skutečných podobách platformové práce. Audioverze textu Markéty Švarcové a Alžběty Mangarelly. Text vznikl díky podpoře Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

Posádka Podcastu Soundsystém startuje vedle toho klasického ještě nový formát, do nějž si bude zvát na rozhovory hudebnictvo, které má co říct. Úplně první hostkou byla rapperka Arleta, jež na konci ledna vydala své debutové album Toxic Rodeo a tak se otázky točily hlavně kolem něho. Naše oblíbené kočky tedy nahradily koně a rapový lifestyle zase dostihy a rodeo, i když všechno zmíněné k sobě zase nemá tak úplně daleko. Arleta na desce představuje unikátní country-rapovou fúzi, ještě o něco zajímavější ale jsou témata, o kterých mluví ve svých písních. "Přijde mi, že ta nejvíc feministická věc, kterou můžu udělat, je mluvit o všem otevřeně, tak jako to dělala Samantha Jones," říká Arleta s odkazem na seriál Sex ve městě. Dá se z Prahy vrátit ke klidnému životu na maloměsto? Kde jsou hranice feministických pouček a jak přežít, když se z života stane rodeo? To všechno se dozvíte v rozhovoru s Arletou. Arleta svoji desku pokřtí 19. února v pražském klubu Bike Jesus.

Po sérii dílů literárního podcastu TL;DR o českých prózách přišel čas na time-out a tedy non fikci. Sáhli jsme po novince německého novináře a autora veleúspěšné a šokující knihy o drogách ve třetí říši Totální rauš. Novinka Na tripu: Nacisté, CIA a úsvit psychedelického věku mapuje o něco známější historii LSD a také magických hub a psilocybinu. Ohler napsal opět velmi čtivou knihu, v níž popisuje souvislosti, které budou dost možná nové i pro zasvěcenější psychonauty. Kromě filmových a literárních tipů také zmiňujeme další případ pokusu o rozklad kulturní instituce na Slovensku. Tentokrát jde o Slovenské literární centrum a jeho nového ředitele Gustáva Murína, aktuálně jednu z tváří slovenské dezinfoscény, která se ocitla ve vedení kulturní instituce. DemoláCIA našej demokracie – od Havla po Šimečku je pak jedna z jeho novějších knih, jíž se v podcastu podivujeme. Zatímco Murín je přesvědčen, že demokratické politiky uměle vyrábí americká zpravodajská služba CIA, Ohler pro změnu popisuje jednu z možných motivací atentátu na prezidenta J. F. Kennedyho – a obecně tažení CIA proti psychedelikám a zároveň jejích pokusů o ovlivňování politické situace v některých zemích, a to kupodivu s pomocí LSD. V podcastu jsme se tak bezděčně dostali na hranici infa a dezinfa, což našim posluchačům s dobrou pamětí mohlo připomenout díl o Doppelgangerovi Naomi Klein. Právě Klein v této knize, jejíž překlad pod názvem Dvojnice zanedlouho vyjde v Alarmu, popisuje letitou praxi zatajování a překrucování informací ze strany oficiální politiky i byznysu jako určité know-how, které antisystémové struktury jen převzaly a rozvinuly – cynik by řekl do absurdní dokonalosti. https://donio.cz/podporte-ceske-vydani-knihy-naomi-klein

Není pochyb o tom, že se mění trh práce a kariéry jsou teď mnohem variabilnější, než jak tomu bylo v dřívějších generacích. I když zrovna neměníme místo nebo obor, proměňuje se i samotná práce. I tak ve veřejné debatě panuje dojem, že se nám práci měnit nechce. Jak připomíná Lucie, data ukazují, že dobrovolná fluktuace je u nás o něco nižší, než jak je tomu v průměru zemí OECD. Přesto ročně činí asi 15 procent a zhruba 10 procent lidí u nás aktivně hledá práci. Nejčastějším důvodem bývají peníze, ale u nespokojených lidí je důvodem ke změně i lepší kolektiv nebo lepší náplň práce. Lidé, kteří jsou se svou prací v zásadě spokojení, pak kromě peněz mění práci například kvůli lepší dostupnosti nebo flexibilitě. A mimochodem, když jsme u těch peněz – aby nás vyšší výplata přiměla změnit práci, musí to být opravdu markantní rozdíl 20 a více procent. Rizika a nejistota spojená s novým zaměstnáním jsou totiž relativně vysoká, příliš velký podíl lidí u nás nemá dost peněz na to, aby si vytvořili finanční rezervu, a to ani nemluvíme o nákladech, které by přineslo třeba stěhování. Měníme rádi práci, nebo se tomu naopak pokud možno vyhýbáme? Jaký vliv to má na údajně „zamrzlý“ trh práce? A co by se mělo stát, abychom toužili po změně? 📕 Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve své knihovně? Kupte si knihu Pay Gap: Kratší konec provazu, kde najdete to nejlepší z našeho podcastu – rozhovory, data, příběhy, právní i kariérní okénka, spoustu tipů a inspirace. Řešíme témata jako slaďování, flexibilita, druhá směna, diskriminace nebo prekérní práce. https://eshop.denikalarm.cz/pay-gap/ Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz. Podcast vzniká s podporou české pobočky nadace Friedrich-Ebert-Stiftung.

Míra obdivu a patolízalství místopředsedy ODS k řádění Donalda Trumpa nemá v českém veřejném prostoru konkurenci. Po takovém dně možná nechodí ani fanoušci Putina. Podpořte vznik dalších dílů pořadu: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Všichni na nich jsme a nejspíš také budeme. O sociálních sítích se ve Studiu Alarm bavili Romana Guryčová, Karel Veselý a Standa Biler. Redaktorstvo zabrousilo do minulosti sociálních sítí a přes nultá a devadesátá léta se dostalo až ke stěnám pravěkých jeskyní. Nicméně debata se věnovala především současnosti. Hosté se shodli, že dokud budou lidé sociálními bytostmi, budou je sociální sítě přitahovat. Facebook je takový globální hřbitov, kde každý někoho máme, a spolu s Messengerem slouží jako Zlaté stránky pro 21. století. Odchod ze sítí je sice možný, ale může mít podobu vyhnanství či samoty. Otázkou spíše je, jak sítě reformovat nebo kam utéct ze současných platforem ovládaných toxickými „broligarchy“ napojenými na Donalda Trumpa. Zatím se zdá, že by třeba BlueSky mohl být životaschopnou alternativou, byť spíše pro ty, kdo teskní po starém Twitteru, než že by dokázal zaujmout uživatelstvo Instagramu. Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Britská hvězda FKA Twigs žila několik měsíců v Praze a chodila na techno do klubů, jako jsou Ankali nebo Bike Jesus. Zažila zde taneční osvícení, které podle svých slov vtělila do nové, velmi očekávané desky Eusexua. Ta je plná sci-fi beatů a basových linek, které mají odrážet transcendentální rozměr zážitku klubové noci. Když ale v rozhovorech mluví o pražských akcích jako o „úžasných techno ravech ve skladištích Východního bloku“, posádka Soundsystému v tradičním složení Michaela Peštová, Nora Třísková a Karel Veselý se samozřejmě trochu ošívá. Posádka Soundsystému dále popisuje své koncertní zážitky ze začátku roku, výrazné lednové desky a také singlové hity v rubrice Jednohubky. Rubrika Co nás sere? vám v souvislosti s jednou aktuální kauzou připomene, že lidé na alternativní hudební scéně by se k sobě měli chovat tolerantně bez ohledu na zásluhy nebo šediny – nakonec všichni jsme na tom v dnešní bídě zhruba stejně. Jaký lék ordinuje FKA Twigs na traumata? Jak se Míša snaží vylepšit zimu své kočce, co zažila Nora v Athénách a proč utrácí Karel svoji výplatu za tranceové desky z devadesátých let? Poslouchejte nejnovější vydání hudebně-kočičího podcastu Soundsystém. Posloucháte rádi naše podcasty? Podpořte nás v kampani na Darujme.cz https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Ignorování nerovnosti a tříd vrátilo do hry nacionalismus, a to nejen v Maďarsku, Polsku, Slovensku nebo Česku. Závěrečný díl série Dohánění Západu skončilo. Audioverze textu Pavla Šplíchala. Vznik textu podpořila Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

V dalším dílu série Dohánění Západu skončilo se dozvíme, jak se v Polsku, Česku a Maďarsku změnily sociální politiky v reakci na ekonomickou krizi po roce 2008. Audioverze textu Pavla Šplíchala. Vznik textu podpořila Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.