Alarm

Polské vzpomínání na druhou světovou válku se dodnes pohybuje v napětí mezi zamlčováním polské spoluúčasti na holokaustu a zjednodušeným vyprávěním o hrdinném polském odboji. Audioverze textu Magdaleny Saryusz-Wolske, který vyšel v rámci série Rozklad poválečného antifašismu. Text vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

Chorvatský antifašismus ustál období relativizace válečných a poválečných dějin během devadesátých let po rozpadu Jugoslávie i pokusy o rehabilitaci krajní pravice. Antifašismus je dodnes pevnou součástí chorvatské společnosti. Audioverze textu Martina Jelínka která vychází v rámci série Rozklad poválečného antifašismu. Text vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

V Evropě desítky let převažovalo přesvědčení, že ve vztahu k Rusku podpora vzájemného obchodu povede ke sbližování a vzájemně prospěšné spolupráci. Geopolitické zájmy ustoupily obchodní kalkulaci. Evropa se otevřela závislosti na ruských fosilních palivech a zároveň ignorovala všechny jeho imperiální výpady. Nakonec tak financovala vyzbrojení svého největšího nepřítele. Jak je možné, že Evropa tak dlouho ignorovala varovné signály stále agresivnější a imperiálně laděné Ruské federace? Jakou roli v tom hraje fosilní byznys a korupce v politice? A jak fosilní paliva ovlivňují geopolitiku a přispívají k autoritářské vládě a násilí v politice? A také jak z toho dnes ven? Veli-Pekka Tynkkynen, odborník na ruskou energetickou a environmentální politiku z Helsinské univerzity v nové epizodě podcastu Heatwave odkrývá, jak se závislost na fosilních palivech stala klíčovým nástrojem moci Vladimira Putina. Tynkkynen, autor uznávaných knih The Energy of Russia: Hydrocarbon Culture and Climate Change a novinky How Europe Got Russia Wrong: Energy, Violence, and the Environment, vysvětluje, nejen to, jak Kreml využívá ropu a zemní plyn k prosazování svých geopolitických cílů i jak systematicky buduje „uhlíkovou kulturu“ pro domácí publikum stejně jako šíří popírání závažnosti klimatické změny. Fosilní paliva se tak stávají klíčovou součástí ruské státní propagandy v budování představy silného ruského impéria. pozn. Omlouváme se za předchozí nepovedenou verzi dílu podcastu, která omylem vznikla při chybném exportu. Podcast vzniká díky podpoře nadace Heinrich Böll Stiftung v Praze.

Uplynulý rok byl v domácí politice v podstatě unylý a bezbarvý. Dramatičtější bylo dění v zahraničí, kde vedle pokračování války Ruska proti Ukrajině a genocidy v Gaze byl hlavní událostí návrat Donalda Trumpa. Co to pro svět může znamenat, jsme rozebírali zvláště v části týkající se nového roku. Žijeme v časech, kdy je možné cokoli. Budoucnost je nejasná a ve veřejném prostoru politici říkají věci, které bychom ještě před pár lety považovali za nemožné. Jednou z nich je, že nastupující americký prezident Donald Trump vyhrožuje okolním zemím podobně, jako to dosud dělal Vladimir Putin. Líbil se vám dnešní díl a stále nejste pravidelnými přispěvateli Alarmu? Zapojte se do naší nové crowdfundingové kampaně https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti

Nejlepší nahrávky roku 2024 spojují výrazné ženské hlasy, které nabízí útěk z nevábné reality dneška. Na tom se shodla posádka Soundsystému v rekapitulačním dílu, který nabízí souhrn nejvýraznějších trendů, desek i hitů uplynulého roku. Obzvláštní pozornost jsme věnovali trojici Charli XCX, Chappell Roan a Sabrina Carpenter, kterým podle nás patřil rok 2024. Každá po svém ukazuje, jak se vyrovnávat s tlaky, které přináší život v kapitalistické dystopii. Pochvala zazněla i na adresu domácích hudebníků jako GbClifford, Klara Wodehn, Berlin Manson nebo Edúv syn. Kromě bilancování jsme se věnovali i tradičním rubrikám, v nichž jsme doporučovali nahrávky z minulého měsíce, vzpomínali na výrazné koncerty a vybírali, na co se těšíme v následujících týdnech. V sekci Co nás sere to znovu schytala streamovací služba Spotify, která si vyrábí vlastní ghost artists, i nová slovenská hymna, která nám připomíná vojenský pochodový marš, což je v souvislosti s tím, co se v zemi děje, dost děsivé. Jednohubky 2024 Edúv syn – No Future Klara Wodehn / badfocus – tancovat for hours La Goony Chonga – Attitude Top 10 Soundsystému za rok 2024 (bez pořadí) Petr Bursa – Heart’s Halo Rafael Toral – Spectral Evolution DJ Anderson do Paraiso – Queridao Nadine Shah – Filthy Underneath Astrid Sonne – Great Doubt Chanel Beads – Your Day Will Come Kim Gordon – Collective Berlin Manson – Poor But Sexy GbClifford – My Heart Is Bigger Than the Grief Inside of It Charli XCX – Brat Posloucháte rádi naše podcasty? Podpořte nás v kampani na Darujme.cz https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti

Poslední díl roku 2024 podcastu Dějiny bez konce jsme věnovali ohlédnutí se za uplynulým rokem v historii. Probrali jsme sérii o rozkladu poválečného antifašismu, kterou připravovali pro Alarm Ondřej Bělíček a Ondřej Crhák. Zastavili jsme se zejména u posledního rozhovoru s Martou Havryshko o vzpomínání na druhou světovou válku na Ukrajině, kde v souvislosti s probíhající válkou s Ruskem v současné době dominují krajně pravicové paměťové narativy. Ondřej Bělíček pak na toto téma doplňuje, že se těší v příštím roce na vydání nové knihy historika Quinna Slobodiana, která se věnuje ideologickým kořenům americké krajní pravice, trumpismu, ale také jak a kdo tyto myšlenky šíří v Evropě. Součástí dílu je také rozhovor s historikem Thomasem Martinem o jeho knižní novince The End of Empires and a World Remade: A Global History of Decolonization (Konec impérií a přetvoření světa. Globální dějiny dekolonizace), která vyšla v nakladatelství Princeton. Thomas Martin působí jako profesor na univerzitě v Exeteru a je považovaný za předního odborníka na dějiny francouzského kolonialismu. ✏️ Tipy: Jan Slavíček, Eduard Kubů - Politika v družstvech - družstva v politice Historie-Otázky-Problémy 2024/2: Sociální a kulturní dějiny vojenství Libor Denk, Barbora Dietrichová, Vojtěch Kessler (edd.) - Šťastné a veselé. České Vánoce ve vzpomínkách pamětníků Alan P. Marcus - Confederate Exodus 📚 Co si přečíst k tématu? Série textů a rozhovorů Rozklad poválečného antifašismu Julian Jackson - France on Trial Quinn Slobodian - The Hayek's Bastards: Race, Gold, IQ, and the Capitalism of the Far Right ❤️ Děkujeme za Vaši podporu Posloucháte rádi podcast Dějiny bez konce a chtěli byste podpořit vznik dalších dílů? Podpořte nás v kampani na Darujme: https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti

For decades, the prevailing belief in Europe has been that, in relation to Russia, the promotion of reciprocal trade will lead to rapprochement and mutually beneficial cooperation. Geopolitical interests have given way to commercial calculations. Europe has opened itself up to dependence on Russian fossil fuels, while ignoring all its imperial forays. In the end, it financed the armament of its greatest enemy. How is it possible that Europe ignored the warning signs of an increasingly aggressive and imperialist Russian Federation for so long? What role does the fossil fuel business and political corruption play in this? And how do fossil fuels influence geopolitics and contribute to authoritarian rule and violence in politics? And also how do we get out of it today? In a new episode of the Heatwave podcast, Veli-Pekka Tynkkynen, an expert on Russian energy and environmental policy from the University of Helsinki, reveals how dependence on fossil fuels has become a key tool of Vladimir Putin's power. Tynkkynen, author of the acclaimed books The Energy of Russia: Hydrocarbon Culture and Climate Change and the new How Europe Got Russia Wrong: Energy, Violence, and the Environment, explains not only how the Kremlin is using oil and gas to advance its geopolitical goals, but also how it is systematically building a "carbon culture" for domestic audiences as well as spreading denial about the severity of climate change. Fossil fuels are thus becoming a key part of Russian state propaganda in building the image of a strong Russian empire.

Konec roku se v literárním podcastu TL;DR nesl ve znamení zkoumání českého kulturního mainstreamu. Kromě několika filmových tipů jsme glosovali anketu Kniha roku zaniklých Lidových novin, kde jsme zjistili, co čtou rádi muži kolem šedesátky. Hlavní pozornost posledního letošního vydání se ale upřela na velmi úspěšnou knihu fejetonů Marka Ebena Myšlenky za volantem 2. Což je, jak se nakonec ukázalo, četba zdaleka ne tak předvídatelná, jak by se zpovzdálí mohlo zdát. Výsledek je možná trochu silvestrovskou reakcí na soudobý kulturní a mediální biedermeier, který zahrnuje třpytky, laskavost a vánoční pohádky. Jeho rubová strana je ale o poznání temnější.

V novém dílu Moshpitu si Klára, Hugo a Jakub pozvali do studia dvě modelky. Renata Sasková z Brna mluví o svém snu stát se modelingovou ikonou, touze po pozornosti a o tom, jak se z nuly dostává na vrchol modelingové scény. Oproti tomu Barbora Tomcová se svým spíše skeptickým pohledem mluví o tom, jak ji agentura naskautovala na koncertu, kam šla se svou maminkou. Jak se liší jejich pohledy? Jaké jsou v této branži peníze? A jak se v modelingovém světě přistupuje k lidskému tělu? Stereotypní modelingové snídaně a mnohem více, to všechno najdete v novém dílu Moshpitu! Posloucháte rádi naše podcasty? Staňte se našimi pravidelnými podporovateli https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti

Stanford University's leading climate expert Paul N. Edwards on the IPCC, climate change, and today's biggest threats. Is the greater existential threat nuclear war, AI, climate change, or pandemics?