Proti Proudu

Josef Ťetek je ekonom a kryptoměnový analytik v TopMonks. Dlouhodobě se zajímá o podstatu peněz a je autorem knihy Bitcoin: Odluka peněz od státu a také spoluautorem podcastu Kryptokec.  V rozhovoru se dozvíte: co je paradox vody a diamantů zda se naše politika řídí ekonomickými teoriemi v čem jsou bitcoiny lepší peníze co je libertariánství a dá se úplně změnit systém vyplatí se v krizi šetřit nebo utrácet Pokud chcete lépe porozumět základním ekonomickým principům, tak si nenechte tuto epizodu ujít. Dozvíte spoustu principů, které jsou relevantní nejen v ekonomii, ale budete je moci využít i ve vašich vlastních životech. Uslyšíte tak, co je napříkald: efekt utopených nákladů (sunk-cost fallacy), co jsou časové preference, jaký je vztah mezi inflací a dluhem a zda v krizi utrácet či šetřit.  Partnerem podcastu je Fondee. Při registraci využijte kód Proti Proudu a máte 3 měsíce zdarma.

Radek Ptáček je profesor lékařské psychologie, klinický psycholog a psychoterapeut. V rozhovoru uslyšíte: o syndromu vyhoření a péči o svou vlastní baterku co je naučený optimismus  jak vzniká a jak nás ovlivňuje náš mikrobiom jaké jsou základní charakteristiky dobrého stravování co je bloumání a proč je důležité proč je výchova o pokusech a omylech

Libor je biohacker, kouč, mentor, instruktor dechu, chladové expozice, bojových umění. Spoluzakladatel Code of Life a tlumočník čínštiny.   V rozhovoru zjistíte:  jak si najít cestu k biohackingu ? proč má smysl nepodávat 100% fyzické výkony? jak změnit vlastní dech a jaké to může mít dopady na váš život? tipy na efektivní učení se jazyků? bude Čína dalším světovým hegemonem? V tomto podcastu si povídáme o biohackingu, který vám jistě nemusím představovat. Ostatně, biohacking vám přiblíží Libor Mattuš. Sám jsem celoživotním fanouškem sebeexperimentace a hledání limitů vlastního psychického i fyzického výkonu, proto jsem se těšil na rozhovor s Liborem, který se věnuje mnohým z otázek, na které jsem narazil během vlastní sebeexperimentace. V rozhovoru se tak třeba dozvíte, jaké návyky má zběhlý biohacker. Uslyšíte, jak se Libor dostal k biohackingu, ale i k jiným aktivitám, kterým se dnes věnuje – východní a především čínská bojová umění, studium a výuka cizích jazyků. Část rozhovoru strávíme u důležitosti dýchání, a s Liborem probereme jednoduchá a efektivní dechová civičení, která jsou částečně převzatá z tradic východních náboženství a meditačních technik – což je téma, kterého se také dotkneme. Podcast ale nebude pouze o optimalizaci fyzické kondice, budeme si povídat i o tom, jak pracovat s mentálním výkonem a to hlavně v kontextu studia jazyků. Pokud máte náklonost ke studiu jazyků, dlouho s cizím jazykem zápasíte nebo se chcete namotivovat do studia nového jazyka, tak vás Libor určitě inspiruje tipy, které nasbíral během let studia čínštiny, ale taky setkáváním se se světově známými polygloty. Partnery podcastu jsou Mutumutu – Zdravé životní pojištění. První životní pojištění bez pojišťováckých manýrů. Srozumitelné. Online. Vyplácí poctivě a bez nesmyslných výjimek. A odměňuje vás, když žijete zdravě. ČSOB - Jejich podcast Buďte v obraze jsou kvalitní podcastové rozhovory moderované Lenkou Vahalovou a Tomášem Sedláčkem. V jednom z nedávných dílů představili službu ČSOB Drobné, díky které můžete začít investovat s drobnými.

Ondráš Přibyla se profesně věnuje nenásilné komunikaci, je zakladatelem projektu Fakta o klimatu a také je zakladatelem Úžasného divadla fyziky.    Ondráš je host, který má unikátní vhled hned do několika oblastí. V určitém smyslu jeho profesní cesta k dnešním zájmům začala při studiu doktorátu teoretické fyziky. Často když se snažíme v nějaké oblasti zlepšit, tak napodobujeme lidi, kteří jsou přirozeně dobří. Například se snažíme učit od rozených extrovertů, kteří ale často netuší, proč jsou v komunikaci schopní – je to zkrátka jejich daná vlastnost. Proto si s Ondrášem povídáme o tom, proč se učit od lidí, kteří si už prošli cestou, na které jste i vy. Ondráš prošel transformací z introvertního studenta teoretické fyziky k expertovi na komunikaci, který profesně lektoruje, facilituje a pomáhá řešit selhání komunikace.    V rozhovoru si povídáme o podstatě nenásilné komunikace. Jak se zlepšit v komunikaci, proč si dávat pozor na přehnanou potřebu řešit něčí problémy nebo moc radit. Kromě toho, že si povídáme o „dont’s” v konverzacích, tak řešíme i jak se jako konverzační partner zlepšit. Ono často stačí málo, a tak si po poslechu podcastu odnesete dvě techniky, které budete moci rovnou vyzkoušet – traceovaní a rozšiřování emočního slovníku.    Ondráš zvládl skloubit svůj akademický a na data orientovaný background s principy efektivní komunikace, a tak založil web Fakta o klimatu. Často máme přístup k informacím, které jsou těžko stravitelné – a obzvlášť v oblasti klimatu je důležité existující data prezentovat tak, aby to bylo dobře pochopitelné pro veřejnost, a hlavně pro zákonodárce.    V návaznosti na téma klimatu Ondráš vysvětluje, co je tzv. „bikeshed” princip, nebo-li zákon triviality. Lidé mají tendenci řešit témata, na která je snadné udělat si názor. Proto se budeme raději bavit o tom, jakou barvu má mít přístřešek na kola a méně se budeme zaobírat tématy, která se existenciálně dotýkají nás a dalších generací. Jak takovou situaci změnit nebo aspoň zlepšovat? V podcastu uslyšíte, co je topic-management, jak kultivovat (nejen) veřejnou konverzaci o polarizujícím tématu a proč se nutně nesnažit shodnout na tom, co je pravda, ale raději se soustředit na další proveditelné kroky – princip, který určitě stojí za to si v životě osvojit.    Na závěr podcastu si povídáme  o ZENu. Ondráš strávil stovky dní v klášterech a mě tak zajímalo, jak běžně vypadá pobyt v klášteře, co je cílem takového retreatu a jaké jsou benefity, které si z těchto praktik Ondráš odnesl.

Michal Mička je podnikatel a investor. Je majitelem módních značek Pietro Filipi a Kara. Mezi jeho investice patřilo třeba i Liftago. Kromě toho, že má rád umění a snaží se každý den sportovat, tak je velkým zastáncem produktivity jako cesty k lepší životní rovnováze. Michal Míčka by mohl ve třiceti do důchodu. Už poslední dva roky na střední škole vydělával 100 až 200 tisíc korun měsíčně. Kromě toho, že si popovídáme o Michalově podnikatelské cestě, tak jsem chtěl se zeptat na Michalův vztah k podnikavosti – co si myslí, že jsou nejdůležitější faktory jeho úspěchu a jak by k podnikavosti vedl vlastní děti. V rozhovoru načneme téma důležitosti poznání sebe sama a autentičnosti. Autentičnost a sebepoznání jsou témata, na která v rozhovorech se svými hosty často narážím a Michal mi k tomuto tématu přispěl skvělou perspektivou, která je spjata i s finančním well-beingem. V souvislosti se sebepoznáním si povídáme i to tom, proč člověk musí pro svůj úspěch „zahořet” – proč musí mít vášeň, která dalece přesahuje normu – a dá se takový zápal naučit nebo je to něco, s čím se člověk narodí? Pokud vás baví oblast podnikání, budování značek nebo třeba oblast módy, tak si rozhovor určitě užijete. Kromě Michalovy minulosti řešíme i to, proč koupil Pietro Filipi, jak souvisí slevy a udržitelnosti a proč je „retail” sprosté slovo pro investory (a proč by nemělo). „Co nezměříte, to nezlepšíte.” Michal je velkým zastáncem produktivity. V poslední době se snažil zavést nástroje osobní produktivity a efektivity do své firmy. Jak takový proces vypadal? Možná to není první věc, která jde člověku na mysl, ale lepší produktivita vede primárně k pocitu vybalancovaného života – nejen k lepšímu pracovnímu výkonu. Jaké jsou základní prvky produktivity, které by Michal doporučil každému si osvojit? A potřebujeme pro lepší produktivitu sofistikované nástroje nebo appky? Nebo stačí jen trocha selského rozumu a chuť experimentovat? Rozhovor s Michalem se opravdu povedl a myslím, že si ho užije každý posluchač a najde si v tom něco svého. Ať už jde o to, co dělají bohatí s penězi jinak než lidé bez většího majetku nebo jak vybalancovat svůj život díky lepší práci s kalendářem.

Do dalšího dílu jsem si pozval Petra Bartoše. Petr byl aktivní v rámci skupiny COVID19CZ a snažil se s mnohými dalšími minimalizovat dopad koronaviru na českou společnost.V podcastu si povídáme o řadě témat od altruismu až po podnikání. S Petrem jsem chtěl původně mluvit o chytré karanténě a o tom, jaká úskalí byla nebo jsou kolem COVIDu. Rozhovor o chytré karanténě nás ale dovedl k tématu zásadní role komunikace ze strany státu a organizací směrem ke společnosti – což nebylo téma aktuální jen v březnu, ale je aktuální i dnes – třeba kolem roušek. S Petrem řešíme současnou podobu zdravotnictví, ale hlavně jeho budoucnost. Dozvíte se taky, proč jsou léky v Česku levné a jestli je to vždy výhoda. Probereme farmaceutický průmysl a proč má tak špatné PR nebo proč pro každého pacienta funguje stejná léčba trochu jinak. S Petrem si povídám i o jeho podnikatelské cestě – jak se ze studenta medicíny stal CTO Slevomatu, jak vypadala jeho spolupráce s Tomášem Čuprem na dalších projektech jako Dáme jídlo nebo Rohlík. Povídáme si i o jeho aktuální činnosti v rámci Cogvio a probereme důležitost znalosti více než jedné specializace a jak je unikátně spojit – jako třeba zdravotnictví a eCommerce. V rozhovoru uslyšíte: co je chytrá karanténa  proč jsou v Česku levné léky proč jsou pro zdravotnictví důležitá otevřená data  jak COVID ovlivnil české zdravotnictví  jakou roli hrají pacienti v distanční medicíně co je eHealth Sledujte Proti Proudu na Instagramu nebo Facebooku.

Ondřej Kania je český podnikatel, výkonný ředitel společnosti JK Education a zřizovatel Pražského humanitního gymnázia a dvou amerických škol v Česku, American Academy in Prague a American Academy in Brno, a jedné na Slovensku American Academy in Bratislava.   Ondru jsem si pozval do podcastu, protože mě zaujal nejen svými úspěchy, ale i nevšedním životním příběhem. Pro Ondru bylo důležité jeho studium na střední škole v Americe. To by možná nebylo až tak zajímavé, ale Ondra byl čtyřkař a svůj pobyt v US včetně stipendia si vyjednal sám tím, že kontaktoval přes 400 středních, dokud mu jeden ředitel nedal šanci.    Po této zkušenosti se v devatenácti letech rozhodl, že by chtěl zprostředovat stejnou zkušenost i jiným lidem, a tak se pustil do podnikání. Tady začíná i Ondrův podnikatelský příběh, o kterém se v rozhovoru bavíme. Aby mohl uzavřít svůj první obchod, tak si od mámy musel půjčit 500 korun, aby se mohl z Brna dostat do Prahy. Mě tak zajímalo, jakou roli hraje v podnikání štěstí či serendepita, v čem spatřuje důležitost sociálního podnikání, proč ho baví pracovat na něčem, co tu může být i za 150 let.    V rozhovoru jsme se bavili i o současném školství, jak si brát příklady ze zahraničí a jak se snaží Ondra budovat školy, ve kterých by sám chtěl studovat. Probereme, jaký měl COVID-19 dopad na školství a jestli vyústil v nějaké pozitivní změny. Hlavní změny budou muset ale vzejít z politiky, o které si taky povídáme, protože Ondra je už osm let politicky angažovaný.    Rozhovor s Ondrou mě hodně bavil. Ondra byl teprve třetím člověkem v jeho rodině, který dokončil střední školu, ale i tak se z čtyřkaře bez jakéhokoliv vyššího vzdělání stal úspěšným podnikatelem a majitelem několika škol. Myslím, že v rozhovoru každého osloví jiné téma – ať už jde o nastavení mysli, podnikání nebo vzdělání a vzdělávání.    Partnerem podcastu je 2000slovicek.cz. Pokud chcete 300 Kč slevu tak si aplikaci kupte přes tento link.

Do dalšího dílu podcastu přijal pozvání Marv Shamma. Marv ze všech lidí, co znám, nejvíce investoval do vzdělání – a to nejen peníze, ale i čas. Nejen proto jsem se Marva ptal, jak poznat kvalitní vzdělání v dnešním záplavě možností, které představují různé školy, kurzy a materiály. Povídáme si taky o tom, proč má smysl být “věčný student”. Zkrátka, vzdělávání probereme na mnoha úrovních – od toho, na co si dává Marv pozoru u svých dětí ve vztahu ke škole až po to, jak pracuje se vzděláváním ve firmách.       Celý rozhovor ale začíná u jiného tématu. Marv se narodil v Iráku, kde žil skoro celou první dekádu svého života. V době jeho dospívání zuřila válka mezi Irákem a Íránem a mě tak zajímalo, jak ho tato zkušenost formovala. Na konci rozhovoru se i zpětně k tomuto tématu dostaneme, když oba reflektujeme, jak dobře se v Česku vlastně máme.    Další důležité téma, které v rozhovoru zaznělo, je sebeuvědomění. Z mojí perspektivy je správný náhled na sama sebe naprosto zásadní. Jsou totiž věci, ke kterým jsme sami naprosto slepí a nemůžeme se posouvat dopředu bez ochoty učit se od druhých. Proto si povídáme i o tom, jak si umět říct o zpětnou vazbu a obecně o důležitosti dávání a přijímání feedbacku. Marv je hodně „people person”, a tak se rozhovor obecně hodně točil kolem lidí – od toho, jak postavit dobrý tým až po to, jak si zvyšovat emoční inteligenci.   V rozhovoru uslyšíte:  proč mít velké vize jak zvýšit svou emoční inteligenci proč být „T-shaped” person co je talent a jak ho rozvíjet jak maximalizovat výsledky vlastního vzdělání jaké má benefity meditovat od dětství  

Do další epizody přijal pozvání Ondřej Krátký, CEO Liftaga. Ondru jsem poprvé potkal na akci, kde na poslední chvíli zaskakoval s improvizovanou prezentací, kterou si rychle nakreslil. Při přípravě rozhovoru jsem se dočetl, že rád používá nevšední metody k lepšímu předání své message – třeba kreslení a grafické vizualizace. Obecně Ondra rád dělá věci jinak, a tak jsme náš rozhovor začali přesně u tohoto tématu. „Vyplácí se dělat věci jinak” – ostatně to docela dává smysl… míň se ale řeší, jak umění divergentního myšlení prakticky aplikovat. S Ondrou se tak bavím o tom, u čeho nemá smysl být přehnaně kreativní a jak pro vlastní benefit využívat automatizace a rutiny.    Ondra přesně ztělesňuje to, jak se mohou věci dělat jinak. Po té co vystudoval, pět let pracoval v korporátu s výsledky, které byly oceňené na mezinárodní soutěži v Cannes. Stranou se ale rozhodl podílet se na projektu, ze kterého postupně vzniklo Liftago. Kromě toho, že Liftago spoluzaložil, tak si prošel snad každou pozicí, než ve firmě začal působit jako CEO. Proto mě zajímalo, jak se dnes dívá na to, co by měl mít dobrý CEO a jak by si představoval svého nástupce. Taky se dostaneme k inovacím a škatulkování v byzynysu, k vývoji Liftaga a proč se pustili do byznysu „převážení všeho”.    V epizodě uslyšíte spoustu aktuálních informací o sdílené ekonomice, chytrých městech a budoucnosti mobility. Při povídání o chytrých městech jsme načali téma důležitosti nebát se dělat chyby. O tom proč bychom se neměli bát chybovat jsme se bavili nejen na úrovni politické a úřednické, ale i na úrovni osobní. Na závěr se pobavíme o hodnotách ve firmě, jak se vyhnout škatulkování a proč je dnes tak vzácná mezilidská úpřímná pozornost.    V epizodě uslyšíte:  proč nerealizovaný nápad nemá žádnou hodnotu jak přišel Ondra na své silné stránky o inovaci a škatulkování v byznysu jaká investice se Ondrovi v životě nejvíc vyplatila o trendech v městské mobilitě 

Pozvání do Proti Proudu přijala Sara Boutall, oxfordsky vzdělaná antropoložka, archeoložka a nyní i odbornice na AI, která chce v dalších letech udělat z Česka světový superhub umělé inteligence.   Se Sarou si povídáme o tendenci lidí vše škatulkovat a klasifikovat. Probereme, jak lidé historicky reagovali na technologie, a jak se to liší dnes u reakcí na AI? Povídáme si i o transhumanismu a o tom, jaká technologie bude zlomová pro lidstvo – na co budeme vzpomínat, jako na začátek nového živočišného druhu, lidé 2.0?   Po vzoru názvu podcastu probereme se Sarou, co znamená jít proti proudu… Protože Sara se nebála dělat odvážné a netradiční kroky, které ji činí neuvěřitelně zajímavým hostem. Vy tak uslyšíte, jaké to je, když nemáte jednoduchou odpověď na to, co vlastně děláte. Jak bojovat s nálepkováním? A jak vysvětlit svému okolí vaši práci, jejíž dopad se plně projeví třeba až za dekádu…    V rozhovoru uslyšíte, na jakou trendy “technologii" je Sara alergická, v čem je Česko lepší, než si připouštíme a třeba to, proč už Sara nefandí Airbnb.