Přepište dějiny

Tak se zase mluví o míru bez jednoznačného vítězství. Velmoci malují hranice nových států, uzavírají příměří i mír bez napadané strany války, vyklízejí pole protivníkovi, když ani po letech bojů něčeho dosáhly… Dvacáté století zažilo leccos a zdá se, že to zažijeme zas. Jaké to mívalo důsledky a jak taková jednání o míru v minulosti dopadla? V bonusu na Gazetistu, HeroHero neboForendors proberem i to, jak USA jednaly o míru v Korei a Vietnamu. 

Srovnávání aktérů současného hektického politického dění běží na plné obrátky. Nás tentokrát zaujalo přirovnávání třeba Donalda Trumpa a Elona Muska s Napoleonem. Stačí dobyvačnost a přebujelé ego na takové srovnání? V bonusu na Gazetistu, HeroHero a Forendors se zaměříme třeba i na některá významná výtvarná díla, kterými se Napoleon snažil vylepšit svůj veřejný obraz.

Třetí díl našeho putování Černínským palácem projdeme taktrochu od stolu ke stolu… od stolu, na němž úřadoval protektor Neurath, po ten, na němž zanikla Varšavská smlouva. A chybět nebude ani stůl, za nímž… no to si poslechněte. Provázet nás opět bude Ivan Dubovický. 

V druhém díle naší procházky Černínským palácem se ocitneme v prostoru asi nejznámějším. Bytem Jana Masaryka nás provede Ivan Dubovický a zaměříme se  spíše na jiná témata než na tragickou březnovou noc roku 1948. Kromě diplomacie, politiky a rodinných motivů se zaměříme také na jeden zajímavý rádiový přístroj, který Masaryk dostal od své bývalé manželky.

V následujících třech dílech podcastu Přepište dějiny se vydáme do Černínského paláce, abychom společně prozkoumali nejen samotnou budovu, ale také dějinyčeskoslovenské zahraniční politiky a diplomacie. A protože u jejího počátku stojí muž, který zahraniční politiku doslova „zalehl“ na několik desetiletí, budeme se v prvním díle procházet ve stopách Edvarda Beneše. Průvodci nám budouIvan Dubovický a Tomáš Klusoň.

Když se dnes o někom řekne, že je komunista, není tak docela jasné, koho si vlastně představit? Gottwalda? Husáka? Dubčeka? Jakeše? Švorcovou? Nebo snad Nezvala? Nebo třeba někoho z první generace Bolena či Jílka? Nebo rovnou Šmerala? Vztahy uvnitř KSČ byly po celou dobu její existence spletité a nebyl komunista jako komunista. V bonusu na Gazetisto, HeroHero nebo Forendors probereme například tři největší spory uvnitř strany před druhou světovou válkou. 

V prosinci uplynulo 35 let od obnovy Junáka v Československu. Stalos e tak během listopadové revoluce v sále Městské knihovny v Praze. O 35 let později zde spolu s vedoucím skautského archivu Romanem Šantorou spletité osudy Junáka připomněl podcast Přepište dějiny. Zazní i několik zvukových ukázek z junácké historie.  Původní bonus dáváme po dohodě s organizátory nyní ven i volně!

Před 70 lety, v lednu 1955, začala tzv. Barákova komise prověřovat první z politických procesů počátku padesátých let a jejich zákonnost. Začala pomalá, neochotná a mnohokrát přervaná cesta k nápravě křivd a rehabilitaci. Ale jaké tempo také čekat, když případy prověřují sami jejich pachatelé, že? Na Gazetisto, HeroHero nebo Forendors se pak blíže podíváme i na další komise - Kolderovu, barnabitskou a Pillerovu.

Inaugurace amerického prezidenta se před rokem 1989 v československých médiích moc neřešila. Jednak přednost mělo každý rok v lednu výročí úmrtí Lenina, jednak, kdo by se o hlavu tak krachující země se spoustou nezaměstnaných a padajícím dolarem vlastně zajímal. V bonusu na Gazetisto, HeroHero a Forendors se navíc podíváme i na to, co má nový ministr zdravotnictví Robert Kennedy jr. společného s Moravou.

Před 100 lety bylo po válce a do krize daleko. Mohlo by se zdát, že to byla nejlepší léta minimálně první poloviny 20. století. Ale bylo tomu tak? Mussolini ustavuje čistě fašistickou vládu. Hitler vydává Mein Kampf. Stalin posiluje svoji pozici. U nás končí komunisté jen těsně druzí ve volbách… A na konferenci v Locarnu se měl stvrdit evropský mír, ale vlastně se zadělalo na další nestabilitu.