Přepište dějiny

Podcast Přepište dějiny se na Vysočině potkal se spisovatelem a básníkem Milošem Doležalem a v letní náladě jsme si vyprávěli o lidech a místech, které má v kraji zvaném krabatina poznané a prochozené. První setkání patří spíše intelektuálům a písmákům kraje pod Lipnicí nad Sázavou.

Podcast Českého rozhlasu Plus Na Východ! se spojil s Přepište dějiny. Vznikla tak debata o pohledu na srpnové události 1968 a období krátce před nimi a po nich, natočená za účasti veřejnosti v pražském kulturním centru Vzlet 15. července 2024. Nabízíme vám sestřih této společné debaty coby příspěvek k výročí srpna 1968. 

Tu a tam se při šermování historickými příměry objeví pojem vlajkař. Kdo to byl, a jak se lišil vlajkaři před rokem 1939 a po něm? Co přivedlo i příčetné lidi do společenství vyznávajícího fašismus a co to ve své době znamenalo? A jak je možné, že vlajkaři bylo - mimo jiné - antiněmečtí? V dalším dílu natáčeném v altánu u grilu se to pokusíme rozmotat.

Milan Kundera nebo Bernd Posselt? A co třeba Bílý lev pro Karla prvního a posledního? A mají se vyznamenání dávat in memoriam? Dočká se jednou řádu TGM i Karel IV.? A co Mašíni? Sněmovna a Senát letos poslaly na Hrad rekordní počet návrhů na státní vyznamenání. Rozhodnutí je na prezidentovi, ale debata kolem toho byla hutná a historických perel bylo požehnaně. 

Putování Římem se uzavírá a kde jinde to celé zakončit než ve Vatikánu. Tam jsme ale už Martina C. Putnu nezlákali. A tak jsme sami opřeni o zeď baziliky svatého Petra probírali moderní vztahy Československa a papežského stolce i to, od kdy je vlastně současný Vatikán státem a kdo jej ustavil. Snad že to byly chvílemi až povážlivě kritické myšlenky, nás po chvíli odchytila ochranka a poslala na cestu domů. I to se stává…

Putování Římem s Martinem C. Putnou nás tentokrát zavede za Čechy, kteří se zde usadili nebo s Římem spojili významnou část svých životů. Začneme v bazilice San Lorenzo in Lucina, kde je pochován Josef Mysliveček a pokračovat budeme v jedné z římských trattorií nad vínem a večeří. Proč tolik Čechů vlastně v Římě neuspělo? Je lepší být druhý v Římě než první v Čechách? A který rodák z Čech je ještě dnes pochován ve Vatikánu? A jak Řím ovlivnil teologa Karla Skalického?

Třetí římské setkání s Martinem C. Putnou začínáme po siestě v Palazzo Venezia. Bývalo to sídlo papežů, ale také třeba rakouského zastoupení v Římě a na studijních pobytech tu bydlel František Palacký i mnoho malířů a výtvarníků z českých zemí. Po pochodu na Řím se zde usídlil také Mussolini a z balkonu pronášel své projevy. Proč tehdy Italové věřili, že to myslí dobře a proč dnes vlastně chodíme spíše po Mussoliniho Římě než po tom antickém?

Putování Římem s Martinem C. Putnou jsme pojali skrz některé ustálené představy, které se s věčným městem pojí. Třeba dnes často připomínaný pád Říma. Starý Řím už byl tak dekadentní, že přišli barbaři a dobyli jej. Proč pak ale jeho dějiny pokračují, proč se stal sídlem papežství a kdo všechno vlastně ten dobytý Řím dál dobýval a proč? Začínáme u Cirku Maximu a dojdeme až ke Koloseu.

Letošní červenec stráví Přepište dějiny v Římě. Průvodcem po místech turisticky opomíjených i těch profláknutých nám bude Martin C. Putna a na začátek nás čeká setkání s ním na Piazza Navona. Připravte si prosecco, startujeme. 

Balíme turisťák, lovečák, lečo v konzervě a řízek mezi chleby… to vozili si Češi domácí kuchyni na dovolenou z nutnosti nebo protože místní jídla u Baltu či Balatonu neradi? Když mluvit o jídle za socialismu a dovolené, tak jedině s docentem Martinem Francem a nejlíp v nějaké té lidové jídelně, která přečkala do dneška. Jednu jsme našli na Smíchově. Takže… dvakrát živáň!