Mají práci, a přesto nevyjdou. Česká střední třída dostává co proto

Střední třída jako by přes noc zchudla. Učitel, úředník či řemeslník – poslední tři krize daly střední třídě zabrat. I ten, kdo měl solidní práci, cítí zhoršení životního standardu. Teď už ale bude líp, předpovídá ekonom Stroukal.

„Já si vždycky představuju Homera Simpsona. Z jedné práce, přestože není nijak extra kvalifikovaný, dokáže utáhnout rodinu se třemi malými dětmi. Nějaké úspory udělá. Má dům, auto, i když to není „bávo v plné palbě“. Zbývá mu na pivo. Ale když mu přijdou složenky, rozčílí se. Nežije v luxusu,“ popisuje střední třídu, do které spadá až 70 % Čechů, v podcastu Ve vatě Dominik Stroukal, ekonom z Metropolitní univerzity Praha.

Podle ekonomických pouček definuje příslušníka střední třídy mzda či plat ve výši 80 % mediánu až po jeho dvojnásobek. „Český Homer Simpson“ tedy bere mezi 29 až 73 tisíci hrubého za měsíc. Sociolog by definici rozšířil ještě o stabilní profesi, stabilní bydlení, ať už v nájmu, nebo ve vlastním, možná vlastní auto.
V posledních letech se ale obrázek střední třídy mění. Řada lidí, kteří mají vzdělání, slušnou, často i respektovanou práci, na dříve samozřejmé věci, jako je třeba dovolená, kultura, koníčky, najednou nedosáhne. Životní standard se jim po krizích – finanční, covidové a následně energetické – citelně zhoršil.

Člověk se přes noc cítil chudý

„Člověk s normálním zaměstnáním sice nemusel ‚chodit k lichváři‘, ale když mu najednou vyskočila hypotéka, protože musel refixovat kvůli vyšším úrokům, když mu vyskočily ceny energií a do toho se rozbilo auto, tak se přes noc mohl cítit chudý. Předtím mu na konci roku zbývalo na jednu hezkou dovolenou, teď ji nemohl mít,“ ilustruje novou realitu některých lidí Stroukal.

Prožívali ji třeba zaměstnanci státu. „Viděli jsme poměrně silný pokles reálných mezd i reálných platů. Pokud inflace mezi roky 2019 a 2023 vyrostla o 40 % a platy některých zaměstnanců státu vzrostly o 14 %, tak to je významný pokles reálných příjmů. Přišla nejen zhoršená kvalita života, ale i frustrace,“ komentuje ekonom.

Jestli se člověk cítí, nebo necítí být chudý, záleží do velké míry na tom, zda vlastní bydlení. Získat ho je i pro středně příjmové v současné době martyrium. „Není to jen o cenách nemovitostí, ale hypotéka je drahá a nevypadá to, že by měla klesat na úroveň, na kterou jsme předtím byli zvyklí. Člověk, který bere 40 nebo ve dvou 80 tisíc hrubého, tak když zaplatí 15 000 za hypotéku nebo 20 000 za nájem, tak to je ve výdajích obrovská položka. Něco dáte za jídlo, něco dětem za kroužek a na konci vám nezbyde ani na tu dovolenou,“ říká Stroukal.

Chudí chudnou, bohatí bohatnou

Zklamání může, jak varují sociologové, vést k rozdělování společnosti, k nárůstu politického populismu, k rozmachu extremistických stran, což bylo ostatně vidět i například na výsledku voleb do Evropského parlamentu.

V posledních letech se česká střední třída scvrkla o nějaká 4 %, odhaduje ekonom. Část se přelila do kategorie nízkopříjmových, přibylo ale i těch nejbohatších. „Nejbohatší v krizi bez problémů rostli, nestojí tolik na příjmech ze zaměstnání. Mají příjmy i z akcií a majetku. Když se srazily úrokové sazby dolů, tak jim akcie vyskočily, rostly i ceny nemovitostí,“ říká v podcastu Stroukal.

Stát živí střední třída

Ztenčování střední třídy je pro stát problém. Jako velká masa lidí totiž platí nejvíce na daních a odvodech. „Minimálně v objemu střední třída skutečně příjmy státu vytváří. Stát z ní dostává nejvíc peněz. Nejbohatší se daním umí vyhnout. Daňová optimalizace je pro ně procentuálně levnější. Když jim daně zvyšují, nedá se od nich vybrat tolik. Ale střední třída tomu neuteče, ta se oholit dá,“ říká Stroukal.

Co naopak této skupině nejvíce pomohlo, říká ekonom, bylo zrušení superhrubé mzdy a snížení daně z příjmu, které téměř před čtyřmi roky prosadilo ANO, ODS a SPD. Státní rozpočet to vyšlo na 130 miliard korun.

„Na druhou stranu s konsolidačním balíčkem přišli o školkovné, zdražila DPH, vyšší nemocenské pojištění taky pár stovek udělá, do toho vyšší daň z nemovitosti. Ale snaha byla, aby to zasáhlo všechny,“ říká Stroukal z pozice člena Národní ekonomické rady vlády, která se na úsporném balíku podílela.

Taky OSVČ, z jejichž řad se střední třída často rekrutuje, musela ke konsolidaci přispět. Od letoška jim vzrostl minimální vyměřovací základ pojistného na sociální po pojištění. Typickým členem střední třídy jsou ovšem i státní zaměstnanci. Podle Stroukala jim bude vláda na podzim „podstrojovat“.

Erár i firmy čeká růst platů

„Půl milionu lidí placených ze státního rozpočtu. Čím blíž bude k volbám, tak se bude řešit, jestli jim zvedat platy. Klidně pojďme přidávat na platech, ale pokud jsme schopní to něčím vykompenzovat. Bojím se, že to bude předvolební dáreček. Tady máte peníze, jste střední třída. Je vás hodně, jsou to hlasy,“ říká Stroukal.

I zaměstnance mimo erár čeká letos přidávání. „Z poslední prognózy ČNB krásně vyplývá, že by mělo být líp, protože nominální mzdy pořád porostou, v průměru někde nad sedmi procenty, inflace bude na dvou. Takže reálně si můžeme přidat 5 % čistého. Což by mělo podpořit i spotřebu,“ má za to makroekonom.

„Když všechno dopadne dobře, tak by se střední třída měla dostávat z nejhoršího. Ceny energií asi nespadnou tam, kde jsme je znali, ani úroky nespadnou tam, kde jsme je znali, mzdy se zatím nevrátí tam, kde bychom je chtěli mít, ale už nebudou propadat,“ předpovídá Stroukal.

*****

• Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
• Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
• V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
• O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.