Škudlící důchodci, postrach ekonomiky. Ekonomka vysvětluje proč

Vyspělé státy stárnou. Lidí, kteří vydělávají, ubývá a penzistů je stále víc. Senioři v bohatých zemích se bojí dlouhověkosti a přestávají utrácet, přestože mají enormní úspory. Tím táhnou ekonomiku dolů.

Japonská ekonomika přežila zemětřesení, tajfuny i jadernou havárii ve Fukušimě. Zdaleka nejvíc jí však dává zabrat stárnoucí společnost. Růst se totiž už řadu let nekoná.

Vysoký podíl „boomerů“ zatápí i americké ekonomice. Generaci „baby boomers“, tedy kohortu narozenou v letech 1946 až 1964, nazval týdeník The Economist před časem nejšťastnější generací na světě. Nezažila války, těžila z ohromného ekonomického růstu a nízkých úrokových sazeb.

Tihle šedesátníci až osmdesátníci vlastní v Americe v součtu 76 miliard dolarů, přes polovinu čistého jmění celé společnosti, přitom sami tvoří „jen“ pětinu populace. Své úspory starší Američané neváhali až do roku 2015 utrácet, všímá si The Economist. V poslední dekádě však ochota spotřebovávat prudce klesá.

Proč senioři škudlí?

Podle ekonomky Jany Matesové jsou za „škudlením“ tím tři důvody.

Hlavně prodlužující se střední délka života. „Ta generace se zvětšuje a žije delší dobu. Co jsme si uspořili, nemůžeme roztočit na zábavu. Za druhé si západní společnosti uvědomují, že se naše děti, a začíná se to týkat i České republiky, už o nás nebudou starat. Že budou muset spoléhat na pečovatele, které si budou muset platit anebo doplácet. Nově vytvořená střední třída boomerů začala mít navíc pocit, že by něco měla dětem odkázat,“ říká v podcastu Ve vatě.

Čeští penzisté ani nedostali příležitost zbohatnout. „Jsme v úplně jiné situaci. U nás to boomerská generace ‚odnesla‘. Narodila se těsně před nástupem komunistického vedení země. Do doby naprosté ekonomické degradace, kdy Československo kleslo z první do páté desítky zemí podle ekonomické vyspělosti. Ti, co něco zdědili, tak o to přišli při znárodňování. Všichni ostatní dostávali přibližně stejně,“ popisuje československou realitu Jana Matesová.

„Nejstarším“ národem v EU jsou Italové, následovaní Řeky, ale i Česko už pociťuje, jak chutná stárnutí. Momentálně v tuzemsku připadá na sto lidí ve věkové skupině mezi 20 a 64 lety celkem 35 seniorů. Ale v polovině století bude muset stovka ekonomicky aktivních živit už 54 starších.

Vraťte poplatek u lékaře

„Bude čím dál méně lidí na práci, ale ruce a krky, které budou potřebovat peníze z daní na spoustu účelů, budou čím dál nataženější a hladovější,“ míní Jana Matesová. Výdaje na penze a zdravotnictví se zvětší a vlády se budou víc a víc zadlužovat, avizuje ekonomka.

„Přijde větší tlak na inflaci a relativně vysoké úrokové sazby. Úrokové sazby na úvěrech nebudou příliš klesat, na to úplně zapomeňme,“ varuje a dodává, že HDP porostou pomaleji.

Penzijní systém vláda po letech debat mění. Na větší nároky ve zdravotnictví se ale podle Matesové Česko zatím nepřipravuje. Přitom spoluúčast na financování péče bude nevyhnutelná, míní ekonomka.

„Je třeba nějaká forma spoluúčasti, přinejmenším tím poplatkem za návštěvu lékaře, který byl v době, kdy byl zaveden, v ceně tří lahvových desítek piva. Je dramaticky potřeba změnit celé vnímání veřejných služeb.“

Nepříznivý výhled pro veřejné rozpočty může zvrátit pokrok, věří někdejší zástupkyně Česka při světové bance Jana Matesová. „Může to zvrátit jenom opravdu dramatický technologický rozvoj, který hodně zvýší produktivitu práce. Může to vylepšit migrace, ale může to i zhoršit, pokud by šlo o migranty, kteří se navěsí na sociální systém,“ míní.

Jak se na život ve stárnoucí společnosti přichystat? Myslí banky na zvětšující se starší klientelu?

*****

• Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
• Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
• V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
• O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.