Polský zázrak? U dálnic nic extra, říká ekonom

Tisíce kilometrů dálnic. Miliardy do výzkumu a inovací. Impozantní čísla, která na první pohled mohou Češi Polákům jen závidět. Při přepočtu na hlavu však není polský výtlak tak působivý. V řadě ohledů jsme na tom i lépe.

Do Polska se Češi v posledních letech dívají tak trochu se závistí – podobně jako dřív do Německa. Pár titulků z poslední doby. K českým hranicím se řítí další polská dálnice. Polské mzdy rostou, Česko ztrácí, Polsko přitáhlo další investici…

Co do investic či infrastruktury nejsme za Polskem vůbec pozadu, odmyslíme-li si velikost a lidnatost našeho severního souseda.

Přesto se tamní vlády v posledních letech odhodlaly k několika inspirativním krokům, které jsou hodné následování. „Není ostuda opisovat. Mohli bychom se inspirovat dobrými zákony a snižováním regulací, které vidíme u sousedů,“ začíná ekonom Dominik Stroukal, který šéfoval pracovní skupině NERV s cílem rozjet český růst.

Česko je zatím stále bohatší než Polsko. Jenže zatímco český HDP od začátku pandemie stagnuje, Polsko roste a pomalu nás co do výkonu ekonomiky dohání. „Když to přepočítáme na paritu kupní síly, nejsou od nás Poláci tak daleko. Jsme na tom o tři až 15 procent lépe. Bez parity kupní síly jsme na tom o 30 až 50 procent lépe. V Polsku je levněji, ale když vyjedou do zahraničí, mají to tam dražší než Češi,“ porovnává ekonom Dominik Stroukal.

Poláci se nebojí nakupovat

Nedávný polský růst táhla hlavně spotřeba. „Ten růst není dlouhodobý. Polská spotřeba se po covidu nezadrhla tolik jako u nás. Poláci nebyli tak pesimističtí jako my, věřili tomu, že mzdy porostou, že se z toho ekonomika dostane, a tak utráceli,“ říká Stroukal. I díky tomu se Polsko zařadilo mezi členské země Evropské unie, kde nejvíc roste nominálně průměrná mzda.

„Poláci samozřejmě nastartovali tu ekonomiku rychleji než my. Kdybychom stagnovali tak, jak stagnujeme, a Polsko rostlo tak, jak rostlo ještě nedávno, protože i Poláci teď hodně zpomalili, tak by nás mohli jednou předběhnout. A to nechceme,“ říká Stroukal v podcastu Ve vatě. I proto se vláda i různé iniciativy pokoušejí český růst rozhýbat.

Česko je typickou exportní ekonomikou, ale finální výrobky s vysokou přidanou hodnotou vznikají za našimi hranicemi. Polský ekonomický model je totožný. „Německo je pro Poláky největší obchodní partner. Oni jsou taky ‚montovna‘. Poláci jsou pro Němce pořád levná kvalifikovaná pracovní síla a řeší úplně stejný problém jako my: kde přidanou hodnotu vzít,“ podotýká ekonom.

Polské dálnice

Symbolem polského boomu jsou dálnice, ale země měla donedávna dopravní infrastrukturu horší než Česko. Ještě v roce 2009 ji protínalo jen 993 km dálnic. V další dekádě se však stavělo v Česku nevídaným tempem. Nyní regiony spojuje hotová dálniční síť, která čítá přes 5000 kilometrů.

Nominálně obdivuhodné, ovšem na 38milionovou a podle rozlohy šestou největší zemi v EU nic extra, hodnotí Dominik Stroukal. „Polský zázrak není až zas tak zázračný. Jsou větší, v přepočtu na hlavu dálnice nevychází tak dobře. V přepočtu na obyvatele byly jen čtyři roky, 2010 až 2013, kdy dávali Poláci do silnic a dálnic víc než my,“ upozorňuje Stroukal.

Povolení dálnic trvalo 13 let

I čistě opticky je však v Polsku vidět, že se tam staví. „Když člověk přijede dneska do Varšavy, tak má pocit, že je v Singapuru. V Polsku se staví a staví se vysoko, u nás to prostě nejde,“ vadí Stroukalovi. „My chceme všichni investice, ale nechceme, aby stály zrovna v katastru naší obce. Je třeba odspodu zničit nimbyismus. Je třeba začít u obcí, ale to se teď nestane,“ říká ekonom s odkazem na fenomén NIMBY, v překlad „ne na mém dvorku“, a připomíná vládní angažmá hnutí STAN.

Od zadání veřejné zakázky k podpisu smlouvy to v Polsku trvá jen 91 dní a vydání stavebního povolení zabere 290 dní. Získání stavebního povolení u šesti kontrolovaných dálnic trvalo podle zjištění NKÚ z roku 2020 průměrně 13 let.

Za řadou polských investic stojí finance z evropských fondů. „Polsko čerpá nejvíc peněz z evropských fondů v celé Evropské unii. Ale když se to přepočítá na hlavu, tak jsme na tom dlouhodobě plus minus stejně. Navíc Polsko je hodně zemědělské. Ale my nejsme schopní postavit cyklostezku mezi třemi obcemi, protože se jedna zablokuje. V Polsku je využití dotací efektivnější,“ míní Stroukal.

Další dálnice už z evropských peněz po roce 2028 nepostavíme. Peníze z fondů mají putovat primárně na jiné věci, než je infrastruktura. Navíc Česko přejde výhledově od příjemců dotací k čistým plátcům. „To přijde velice brzy a my budeme smutní, že jsme ty reformy nenakopli před deseti lety,“ říká Stroukal.

Bude Polsko jaderná velmoc?

Do výzkumu a vývoje investujeme víc než Polsko. V případě Česka jde o dvě procenta HDP, v případě Polska pouze o 1,5 procenta. „V Polsku by chtěli dostat vědu s výzkumem na vyšší procenta HDP a klidně i víc na dluh,“ avizuje Dominik Stroukal. Na dluh nemají problém financovat ani transformaci energetiky.

Polsko je nejvíc závislé na uhlí z celé EU. „Teď do toho šlapou. Snaží se svoji pozici nejvíc uhelné ekonomiky zvrátit. Soláry a větrné elektrárny jim vyrobily víc energie, než jsou schopní spotřebovat,“ všímá si Stroukal. Ale sází i na jádro.

Mezi roky 2033 až 2043 plánují spustit hned šest velkých reaktorů. „Pro investory je Polsko zajímavější už třeba jen kvůli tomu, že jsou větší. Ale jsou i přívětivější, neházejí jim tolik klacky pod nohy, takže je dost možné, že jaderné bloky dotáhnou a u nás se to nepodaří,“ přemýšlí Stroukal s tím, že kvůli jádru se taky Polsko nebude zdráhat zadlužit.

„Mám docela rád naši skepsi vůči dluhu. Poláci za pár let tímhle tím tempem překročí Maastrichtská kritéria, u nás se nám díky konsolidaci podařilo problém odvrátit do daleka,“ kvituje Stroukal.

*****

• Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
• Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
• V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
• O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.