Jakou investiční strategii zvolit? Začni pasivně, skonči aktivně

Warren Buffett se vsadil s manažerem hedgeového fondu Tedem Seidesem o milion dolarů, kdo za 10 let víc zhodnotí peníze. Zatímco Buffett investoval pasivně, Seides své portfolio spravoval aktivně. A Buffett drtivě vyhrál.

„Aktivní správce ani při nejlepším snažení neporazí index S&P 500,“ říká v podcastu Ve vatě investor Radovan Vávra. I podle studie SPIVA 80 procent aktivně řízených fondů v průměru v pěti, 10 ani 15 letech nepřekoná index.

„Prostým pasivním investování do indexového fondu v dlouhodobém horizontu vyděláte víc než aktivní strategií,“ tvrdí Vávra.

Jaký je mezi přístupy rozdíl? Aktivní investor si vybírá mezi firmami své favority a strategii. „Máš investorskou myšlenku. Třeba si řekneš, že nebudeš investovat do firmy, která se negativně podílí na životním prostředí. Nechceš tabákové firmy, naftařské společnosti,“ popisuje Radovan Vávra v podcastu Ve vatě.

To pasivní investor věří trhu jako celku. Věří, že dlouhodobě poroste. A svou investicí jen kopíruje výkon širokého spektra firem, reprezentovaného nějakým indexem, například americkým S&P 500. V praxi pošle peníze a pak sleduje, jak rostou nebo ubývají podle toho, jak se firmám daří.

Jenže trhy nejdou pořád jenom nahoru, někdy jdou i dolů. A strmě, varuje Vávra.

„Každých zhruba pět let si index S&P 500 připíše den, kdy oslabí i více než o 10 procent. Covid znamenal strašný sešup,“ přípomíná investor.

Zatímco jednodenní zářez není pro investora tragédie, třikrát až čtyřikrát za život se dostaneme na takzvaný medvědí trh, kdy index klesá pár let setrvale. Takový propad se za 30 let investování ztratí. Kdo je však před důchodem, už nemá čas ztráty „vysedět“.

Tady je podle Vávry čas pustit ke správě svých peněz aktivního správce. „Ve 30 letech vysedíš i pět let „nerůstu“. Investor nad 60 let nechce na své investici vidět zuby dolů. A nevadí mu, že v ceně nenarůstá tak rychle. Blíží se do stadia, kdy se přestane spoléhat na mzdu v práci a začne žít jen z pasivního příjmu.“

Na začátku investorské kariéry radí Vávra vždy pasivní strategii, na konci tu aktivní. „Všem pod 50 let bych lékařským předpisem nebo ministerským výnosem přikázal, aby si koupili indexový fond. Od 55 let fyzického věku je dobré po aktivních produktech začít pokukovat a vybrat si takový, do kterého v 60 letech začnou pomalu vklouzávat,“ vysvětluje investor.

Je však nutné připravit se na násobně vyšší poplatky než u indexových fondů. „Aktivní správce je někdo, kdo to strašně umí. Jste tam na dobré adrese, ale nechají si za to setsakra zaplatit,“ upozorňuje Vávra. „Aby si manažeři aktivních produktů ospravedlnili své vysoké poplatky, tak musejí vždycky dodávat nadstandardní výnos,“ dodává.

„Indexový fond má poplatek 0,04 procenta ročně z objemu aktiv. Hedgové fondy mají strukturu dva plus dvacet, tedy dvě procenta ročně z objemu majetku plus 20 procent z toho zhodnocení,“ uvádí Vávra příklad poplatků. U běžných podílových fondů se poplatek za správu pohybuje kolem dvě až tři procenta.

„Když budeš mít celkové poplatkové zatížení tři procenta a dáš do fondu milion korun, tak za 25 let ti ty poplatky ten milion sežerou. Nebezpečí číhá v té dlouhé časové ose,“ varuje investor Ve vatě.

Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance na SZ Byznys.

• Ve vatě. Podcast investora Radovana Vávry a novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady známého investora na téma investice, inflace, úvěry a hypotéky. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
• Vychází každé dva týdny. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
• O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.