Spořicí účty konečně poráží inflaci. S poklesem klíčové sazby ČNB ale jejich výnosy příští rok klesnou. Termínované vklady pokryjí inflaci tipťop, říká ekonomka Horská. Investice jsou nové spoření, míní portfolio manažer Splítek.

Spořicí účty

Banky drží úročení na spořicích účtech zatím zuby nehty poměrně vysoko. Nejvyšší úročení na spořicím účtu nabízí aktuálně Raiffeisenbank (4,2 procenta pro vklady do půl milionu). Na druhém místě je VÚB Banka, která úročení snížila na 4,1 %, ale platí na celý vklad. Trinity Bank a Partners Banka nabízí shodně 4,03 % ročně.

Jaké výnosy přinesou v příštím roce spořicí účty, které využívá sedm z 10 Čechů, závisí na strategii snižování sazeb České národní banky. Klíčová reposazba (aktuálně na čtyřech procentech) totiž půjde dál dolů. Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské to ale bude poměrně pomalý pokles.

„Úroky nepůjdou dolů tak rychle, jak jsme si před měsícem, dvěma mysleli, což dává konzervativním střadatelům čas a prostor rozmyslet, co s penězi na termínovaných účtech,“ uvedla ve speciálu podcastu Ve vatě, jehož záznam si můžete pustit nahoře v článku.

Spořicí účty by tak v příštím roce mohly nést už jen 2,5 až tři procenta. „Žádná tragédie, pro člověka, který má pět let do důchodu, je to docela hezké,“ míní ekonom z Metropolitní univerzity Praha Dominik Stroukal. Další forma konzervativního spoření, tzv. repofondy, které kopírují reposazbu ČNB, dodají ještě zhruba o půl procenta navíc. U obou typů účtů platí, že inflaci sice příští rok pokryjí, ale dlouhodobě ji porážet nebudou. Spotřebitelské ceny v Česku v letošním říjnu meziročně stouply o 2,8 procenta, meziroční inflace tak zrychlila ze zářijových 2,6 procent.

Termínované účty

Kdo úspory uložil na termínovaném účtu, zafixoval si na rozdíl od „spořáků“ a repofondů úrok na určitou dobu. Čas na rozmyšlenou, kam peníze přesunout, aby vydělávaly více, se ale i tady krátí.

„Inflace by měla být v příštím roce už pod třemi procenty, stabilně spíš 2,5 %, takže se mrkněte na svoje „termiňáky“, jaké úrokové sazby tam máte, a opravdu si to hlídejte, protože příští rok podle mě bude zlomový, kdy bude Česká národní banka opatrně sundávat sazby. Můžete se dostat do situace, kdy vám vklady budou krýt inflaci tipťop, anebo ji nepokryjí,“ upozorňuje Helena Horská.

Poté co se vysoké sazby ČNB daly do pohybu, rozpohybovaly se i masy peněz na tuzemských účtech. Ze spořicích účtů putovaly směrem na ty termínované, které byly schopné vyšší úrok na určitou dobu uzamknout, ale i do investic.

Objem majetku, který mají Češi uložený v podílových fondech, v letošním třetím čtvrtletí vzrostl o 82 miliard korun na rekordních 1,146 bilionu korun. Největší nárůst zaznamenaly dluhopisové fondy. Na běžných, spořicích a termínovaných účtech ale stále leží přes tři biliony korun.

„Vypadá to, že se Češi naučili trochu investovat. Inflace, nouze a současný „hype“, že musíme něco dělat, je donutil vyhledat si investiční aplikaci nebo fondy. A ty peníze už z nich nestahují,“ chválí Čechy ekonom Stroukal.

Akcie

Podle Mikuláše Splítka, portfolio manažera Erste Asset Management, se lidé v reálu nerozhodují, kam dají peníze, podle budoucí inflace. Ale podle té minulé a reagují tak se značným zpožděním.

„Myšlenka, že lidé předpovídají, jaká bude inflace, a podle toho se rozhodují, do jaké třídy aktiv půjdou, je z mého pohledu chybná. Oni konečně přesouvali peníze na „termíňáky“ a možná trošičku do těch akcií, až když viděli, že inflace byla 17 %. Oni byli dva až tři roky zpátky.“

Držet peníze na vkladových účtech je opatrná strategie, která vyšší zhodnocení v příštích měsících nepřinese. Na rozdíl od investic do akcií. „Jeden ekonom České spořitelny řekl, že investování je nové spoření, a to je velmi zajímavý shift v přemýšlení. Mladí lidé tak opravdu přemýšlí,“ říká Mikuláš Splítek, který v Erste Asset Management řídí podílový fond Stock Small Caps.

„Jenom dvě třídy aktiv reálně tvoří bohatství –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ vlastní kapitál firem a nemovitosti, všechno ostatní je pouze pro udržení bohatství. Když má člověk peníze na spořáku, znamená to, že nechce zbohatnout. Nemá nápady na vlastní podnikání nebo nějakou hypotézu, kterou může využít,“ uvedl Splítek.

Podle Heleny Horské teď ale není ideální doba pro přestup z termínovaných účtů do akcií, které jsou aktuálně drahé. „Já nejsem spekulant, jsem makroekonom, co sleduje cykly. Akciové trhy měly tendenci růst před americkými prezidentskými volbami a trochu i po volbách, pak ale přišlo zreálnění situace. Teď bych do toho nelezla. Přijde doba, kdy se do toho akciového trhu bude moci nastoupit za výhodnějších podmínek,“ myslí si Horská.

Bojím se, co bude dál, říká Splítek

Odhadovat budoucnost na trzích je podle Splítka ošidné. „Způsob, jakým akcioví investoři pracují, není znát budoucnost, tam je příliš mnoho proměnných, ale spíš rychle pochopit, co se děje, a připravit si scénáře,“ kontroval v debatě podcastu Ve vatě.

Akciím se loni dařilo. Světový trh vzrostl celkově zhruba o pětinu. Podle Splítka je to i tím, že klesaly úrokové sazby a rostla nezaměstnanost, což firmám vyhovuje. Tento trend může pokračovat. „Pokud se letos zvýšila ziskovost S&P 500 o nějakých 10 %, tak ten růst je ospravedlnitelný. Pokud bude dál růst ziskovost a bude pokračovat toto prostředí, tak se akciím může vést dobře i dál.“

Otázkou podle Mikuláše Splítka ale je, jak dlouho. Prvotní impuls, který ekonomice může dát Donald Trump, se může nakonec obrátit proti investorům.

„Já se bojím příštího roku. Banky budou hodně půjčovat, rozvolnění regulace, izolacionalismus. Dobré firmy, který mají nějakou konkurenční výhodu, se obchodují 30–⁠⁠⁠⁠⁠⁠40 % nad mým odhadem jejich férové hodnoty. Já se bojím toho, že si valuaci berou z budoucnosti. To znamená, že příští tři čtyři roky akciový trh neudělá nic,“ říká Splítek, který už v roce 2022 upozorňoval, že bychom mohli zažít ztracenou dekádu, kdy trhy prakticky neporostou.

Zajímavým sektorem k investování bude podle ekonomky Heleny Horské nadále obranný průmysl. „Výdaje na zbrojení mají růst, mluví se až o čtyřech procentech. Budou v tom peníze. Anebo longevity, péče o dlouhodobé zdraví. Velké peníze se v Evropě budou také investovat do jádra.“

Příležitost mohou ale nabídnout i netradiční byznys plány, upozornil Dominik Stroukal. „Z tematických akcií mi vždycky přišla zajímavá „tráva“, tedy marihuana. Některé farmaspolečnosti vsadily na to, že se pohne regulace, což je nejisté, ale začala si hýbat. A našly si na tom větší profitmargin (ziskovou marži)“

*****

Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
V podcastu vysvětlujeme základn...

Episode 182: Charlie Oppenneer & Brooke Slocum